V aktuálním kvartálním briefu jsme pro vás publikovali zjištění, která dokládají, jaký podíl obyvatel v Česku a na Slovensku byl v prvním čtvrtletí roku 2024 zasažen dílčími nepravdivými zprávami kolujícími na internetu. Zveřejněná data zároveň ilustrují, kolik procent české a slovenské populace je nakloněno věřit konkrétním nepravdivým zprávám. Zatímco v České republice měl vůbec nejrozšířenější dezinformační narativ dosah na 45 % populace, na Slovensku to bylo nepoměrně víc, a to 58 %. V případě míry důvěry respondentů v jednotlivá tvrzení dosahují výsledky v Česku i na Slovensku podobné úrovně; důvěryhodnost dezinformačních narativů v Česku se pohybovala od 11 do 58 % a na Slovensku od 10 do 55 %. Na Slovensku se v březnu vůbec poprvé za celé období měření (tj. od srpna 2023) lidé podle vlastního tvrzení setkávali s nepravdivými zprávami více než se zprávami pravdivými. Šlo přitom o měsíc, kdy se uskutečnilo první kolo prezidentských voleb.
Z obsahového hlediska se hlavní dezinformační narativy zaznamenané ve střední Evropě v prvním čtvrtletí roku 2024 týkaly zejména domácí politiky a tématu války na Ukrajině. Nechyběly ale ani narativy zaměřené proti Evropské unii a Severoatlantické alianci. Výrazný dosah měla i nepravdivá zpráva zneužívající oblíbeného českého hokejistu Jaromíra Jágra.
Narativy související s domácí politikou
V lednu se v souvislosti s předvolební kampaní na Slovensku setkala více než čtvrtina Slováků s nepravdivou zprávou, podle které byl prezidentský kandidát Ivan Korčok držitelem amerického pasu, což z něj mělo činit občana USA a amerického agenta. Tuto zprávu označilo za věrohodnou nebo zcela věrohodnou 25 % respondentů průzkumu CEDMO Trends, ke kterému na Slovensku sbírá data společnost IPSOS. Obdobný narativ se následně šířil na Slovensku i v únoru. Původní nepravdivé tvrzení o americkém pasu bylo rozšířeno o obvinění Ivana Korčoka, že před rokem 1989 jako spolupracovník StB udával své spolužáky (dosah 45 %, důvěryhodnost 36 %). V březnu se šířila další nepravdivá zpráva o spolupráci s StB a členství v komunistické straně, tentokrát však o otci předsedy Progresivního Slovenska Michala Šimečky – spisovateli a publicistovi Milanu Martinu Šimečkovi (dosah 32 %, důvěryhodnost 48 %).
Mezi dezinformačními narativy šířenými v Česku kolovaly ve větší míře ty, které byly zaměřeny na domácí politiku, až v březnu. Výrazný dosah měla zpráva o tom, že strany vládní koalice prosazují v Parlamentu České republiky korespondenční volbu, aby mohly v roce 2025 zmanipulovat sněmovní volby a prohlásit se za jejich vítěze (dosah 38 %, důvěryhodnost 39 %). V lednu také 17 % respondentů zasáhla v informačním prostoru nepravdivá zpráva operující s tvrzením, že masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023 byla divadlo, zinscenované za účelem zásadního zpřísnění zbraňové legislativy v ČR.
Graf č. 1: Povědomí o aktuálních narativech (ČR)
N=3 000, Zdroj: CEDMO Trends ČR, březen 2024 (12. vlna)
Protiukrajinské narativy
V České republice se objevovaly nepravdivé narativy související zejména s migrací, podle nichž dostávají Ukrajinci na sociálních dávkách více než občané České republiky (dosah 31 %, důvěryhodnost 41 %) a zároveň označující za jeden z hlavních důvodů narůstajícího státního dluhu České republiky vládní pomoc Ukrajině i běžencům (dosah 34 %, důvěryhodnost 49 %). V lednu se také s 21 % dosahem na populaci starší 16 let objevilo nepravdivé tvrzení, že vrahem, který v polovině prosince v Klánovickém lese na východním okraji Prahy zabil dvaatřicetiletého muže a dvouměsíční holčičku, byl Ukrajinec.
Oproti tomu na Slovensku se v souvislosti se situací na Ukrajině objevovaly zprávy, podle kterých se konflikt odehrává pouze na východě země, a nikoliv v Kyjevě (dosah 58 %, důvěryhodnost 37 %) nebo nepravdivé zprávy o plánovaném vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu ze strany EU a NATO, kterým se slovenský premiér Robert Fico snaží údajně zabránit, a proto mu hrozí sesazení z premiérského postu (dosah 53 %, důvěryhodnost 40 %). Nepravdivá zpráva o tom, že konflikt na Ukrajině se týká pouze východu země, a ne Kyjeva, byla vůbec nejrozšířenějším dezinformačním narativem na Slovensku za sledované čtvrtletí.
“Od začátku výzkumu CEDMO Trends v Česku v březnu 2023 dominovaly protiukrajinské narativy také v odpovědích na otevřenou otázku, který dezinformační narativ daného člověka v posledním měsíci zaujal nejvíce. Posledních 6 měsíců však intenzita podpory ukrajinské strany konfliktu klesá a začátkem roku 2024 se už protiukrajinské narativy v odpovědích objevovaly přibližně se stejnou četností, jako narativy komunikované vládním kabinetem (které připadaly lidem jako dezinformace). Ty si ve výzkumu jinak dlouhodobě udržovaly druhé místo,” doplňuje k uvedeným skutečnostem vyplývajícím z průzkumu CEDMO Trends datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil a dodává: “Měsíc březen nicméně znamenal zlom pro dlouhodobě klesající trend vnímání protiukrajinských narativů jako dezinformačních. Hodnoty se dostaly zpět na úroveň listopadu minulého roku. Je to první změna pozitivním směrem zaznamenaná od začátku šetření a domníváme se, že souvisí s politickým děním na Slovensku, zejména volbou prezidenta. Deklarace odklonu od dosavadního směřování zahraniční politiky na Slovensku může, prozatím z krátkodobého hlediska, stmelit Čechy v utvrzení identity prozápadního přináležení.”
Graf č. 2: Dezinformace, které respondenty zaujaly (otevřená otázka)
Zdroj: CEDMO Trends ČR, září 2023 – březen 2024 (6.-12. vlna)
Vztahy Čechů a Slováků
Na notu napjatých česko-slovenských vztahů se snažila hrát nepravdivá zpráva, využívající populárního českého hokejisty Jaromíra Jágra, mj. majitele klubu HC Rytíři Kladno. Podle ní byl Jaromír Jágr kvůli nevybíravému nátlaku médií, neziskových organizací a sponzorů donucen ukončit spolupráci se slovenským brankářem Júliusem Hudáčkem. Zpráva kolovala s nemalým dosahem i důvěryhodností veřejným prostorem zejména v únoru, a to jak v Česku (dosah 28 %, důvěryhodnost 48 %), tak na Slovensku (dosah 39 %, důvěryhodnost 52 %).
Graf č. 3: Povědomí o aktuálních narativech (SR)
N = 1948 , Zdroj: CEDMO Trends SR, březen 2024 (8. vlna)
Narativy proti EU, NATO a WHO
Vůbec největší dosah ze všech zaznamenaných dezinformačních narativů za celé 1. čtvrtletí 2024 měla v Česku informace vztahující se k unijní strategii tzv. Green Dealu, konkrétně elektromobilům. Zprávě, podle níž elektromobily zatěžují životní prostředí více než automobily se spalovacím motorem a navíc jsou nespolehlivé kvůli častým požárům baterií, věřilo 58 % respondentů v Česku a 55 % na Slovensku. Setkala se s ní bezmála polovina (45 %) dotazovaných v Česku a více než polovina (51 %) na Slovensku.
V obou zemích také kolovala falešná zpráva o tom, že Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská unie uzavřely pandemickou smlouvu, která WHO poskytuje pravomoc prosazovat povinné očkování a povinné karantény v případě pandemie. V Česku zasáhla tato informace 13 % obyvatel, na Slovensku 24 %. Za zcela nebo spíše důvěryhodné přitom označila uvedené tvrzení přibližně třetina dotázaných (29 % v Česku a 33 % na Slovensku).
Data uvedená v článku obsahují zjištění vybraných fact-checkingových organizací v rámci CEDMO (AFP, Demagog.cz, Demagog.sk a Infosecurity.sk) za první čtvrtletí roku 2024 a závěry ze tří vln longitudinálního šetření CEDMO Trends v Česku a na Slovensku publikovaných za měsíce leden, únor a březen 2024.
CEDMO Trends ČR je unikátní longitudinální panelový výzkum realizovaný po dobu třiceti měsíců. Nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. CEDMO (Středoevropská observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v České republice od března 2023 realizuje v kooperaci s agenturou Median na reprezentativním vzorku více než 3 000 respondentů starších 16 let.
CEDMO Trends SR probíhá po dobu dvaceti čtyř měsíců. CEDMO jej na Slovensku realizuje od srpna 2023 v kooperaci s agenturou IPSOS za finanční podpory společnosti Google na reprezentativním vzorku více než 1 900 respondentů starších 16 let.
