Scroll Top

Každý pátý člověk v Česku zaznamenal nepravdivou zprávu o ukrajinském původu vraha z Klánovického lesa

novinky-na-webu

Bezmála pětina lidí se také setkala s konspiračním narativem, podle kterého byla masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pouze zinscenované divadlo, jehož cílem má být zpřísnění zbraňové legislativy v České republice. Tuto teorii považuje za věrohodné sdělení osmnáct procent populace. 

Uvedená zjištění vyplynula z již desáté vlny longitudinálního třicetiměsíčního průzkumu CEDMO Trends, který od března 2023 realizuje s měsíční periodicitou výzkumná agentura Median pro multioborové konsorcium CEDMO při Univerzitě Karlově. Dlouhodobé šetření nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů médií a mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou například misinformace či dezinformace. Otázky pro desátou vlnu výzkumu byly získány z reprezentativního vzorku obecné populace ČR v průběhu ledna 2024. Dotazováno bylo více než 3000 respondentů starších 16 let. Součástí této vlny byla i sada otázek vztahujících se k aktuálnímu společenskému dění; střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a s ní úzce související problematice legislativní úpravy držení zbraní v ČR.   

Dezinformační narativ o ukrajinském původu vraha, který v Klánovickém lese v polovině prosince zabil dvaatřicetiletého muže a dvouměsíční holčičku, zaznamenalo vůbec nejvíce respondentů ze všech nepravdivých narativů sledovaných v desáté vlně průzkumu (21 %), nejčastěji mladší ročníky, obecně lidé s nižším vzděláním a každodenní uživatelé internetu.  

Druhý největší dosah (17 %) měl narativ, podle něhož byla masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023 pouze zinscenované divadlo, jehož cílem má být zásadní zpřísnění zbraňové legislativy v České republice. Shodně u obou těchto nepravdivých narativů uvedla 2 % respondentů, že informaci šířila dál (nejčastěji lidé bez maturity, lidé z Prahy a Středních Čech a opět každodenní uživatelé internetu). Za věrohodnou přitom zprávu o zinscenované střelbě považuje 18 % dotazovaných (z toho 6 % za zcela věrohodnou). 

Mediální pokrytí střelby na FF UK bylo věcné a profesionální 

Mezi informačními zdroji, ze kterých v den masové střelby respondenti čerpali nejvíce informací, jich 56 % uvedlo oblíbenou televizní stanici, 35 % vyhledávače (Google, Seznam ad.), 26 % oblíbený zpravodajský portál a shodně 17 % uvedlo jako zdroj sociální sítě, oblíbenou rozhlasovou stanici, přátele, známé a členy rodiny. Více než dvě třetiny lidí se také shodují na tom, že informování veřejnosti v den masové střelby bylo ze strany vedení Policie ČR a ministra vnitra věcné a profesionální. Stejný podíl respondentů také považuje způsob, jakým o této tragické události referovala média veřejné služby (Česká televize a Český rozhlas), za odpovídající vysokým etickým standardům novinářské práce. Jako věcný a seriózní hodnotili dotazovaní i způsob informování ze strany většiny soukromých zpravodajských médií.  

Drtivá většina odpovídajících (73 %) se shoduje na tom, že sociální sítě by měly mít možnost mazat nenávistné příspěvky, které se v souvislosti se střelbou šíří. Častěji se toto domnívají ženy a senioři nad 65 let. „Poněkud překvapivě stejný názor, i když s menší rozhodností, mají také nejmladší ročníky do 24 let. Kromě nich také voliči SPOLU a voliči PirSTAN a voliči Petra Pavla v prezidentských volbách,“ komentuje zjištění datový analytik CEDMO Lukáš Kutil a dodává: „Největší odpůrce mazání obsahu na sociálních sítích najdeme mezi voliči Svobodných, Trikolory a Soukromníků a mezi středoškolsky vzdělanou populací.“ Více než polovina lidí (55 %) si současně myslí, že zveřejnění rizikových videí a fotografií ze střelby je ve veřejném zájmu. 

Z institucí mají u respondentů největší důvěru Policie ČR a Armáda ČR1 

Nadpoloviční většina české populace důvěřuje Policii ČR (60 %) i Armádě ČR (54 %), necelá polovina tradičním zpravodajským médiím jako jsou tisk, rozhlas nebo televize (47 %) a soudům (46 %). Nejnižší důvěru vykázali respondenti vůči sociálním sítím (15 %) a domácím politickým stranám (6 %). Velké důvěře se netěší ani vláda a parlament, kterým věří pouhá čtvrtina populace.  

Právo vlastnit zbraň považuje většina lidí za správné, jsou ale pro zpřísnění legislativy 

Ustanovení práva na obranu života se zbraní, které je zakotveno v Listině základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku v ČR, považuje za správné 67 % dotazovaných – mezi nimi častěji muži, vysokoškolsky vzdělaní a také všechny věkové skupiny nad 24 let. Z hlediska ekonomické činnosti se ustanovení nejvíce zamlouvá podnikatelům a OSVČ, nejméně potom studentům. “Je pozoruhodné, že identifikace respondenta na škále politické příslušnosti k liberalismu nebo konzervativismu v této otázce nehraje žádnou roli; oba protipóly jsou u pozitivní odpovědi zastoupeny takřka totožně. Na druhou stranu se v odpovědích respondentů ozývá také výrazný požadavek na zpřísnění práva držet zbraně — 62 % jich souhlasí s tvrzením, že zákony o zbraních a střelivu by měly být přísnější, než jsou dnes,” uvádí Lukáš Kutil. Vlastnictví zbraně na základě zbrojního průkazu uvedla 3 % populace. Většina respondentů současně nemá správnou představu o stavu držení zbraní v České republice. Jen čtvrtina (25 %) správně odhadla počet držitelů zbrojního průkazu u nás a necelá čtvrtina počet registrovaných zbraní (24 %).  

Trend: Zvyšuje se podíl respondentů, kteří mají pocit, že dezinformacím vůbec nebyli vystaveni, pravdivé narativy ztrácejí důvěryhodnost a klesá počet řetězových e-mailů  

Z dílčích vln dlouhodobého průzkumu je patrný rostoucí trend v počtu respondentů, kteří mají pocit, že ve sledovaném období vůbec nebyli dezinformacím vystaveni. V poslední (desáté) vlně průzkumu dosáhl podíl těchto respondentů (38 %). Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst proti první vlně měření v březnu 2023 (22 %). Současně pokračuje klesající trend důvěry v pravdivé narativy. Na základě kontinuálního měření v průběhu několika měsíců lze také konstatovat, že se zvyšuje počet lidí, kteří ve sledovaném období neobdrželi žádný řetězový e-mail. Zatímco v první vlně deklarovalo 56 % dotazovaných, že ani jednou neobdrželi řetězový email, v současné desáté vlně měření tuto odpověď uvedlo již 66 %. 

 

Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.