Lékaři a státní zdravotnické orgány se shodují na tom, že vyšetření pomocí mamografu zachraňuje životy včasným odhalením rakoviny. Příspěvky na Facebooku, které kolují v několika jazycích, však tvrdí, že tento diagnostický zákrok je „největším organizovaným zločinem proti ženám“ a uvádějí údajné důvody, proč mamografie způsobuje více škody než užitku. Radiologové i další zdravotníci agentuře AFP sdělili, že všechny uvedené body buď chybně interpretují dostupné údaje, nebo jsou přímo lživé. Podle těchto odborníků zůstává mamografie nejdůležitější screeningovou metodou pro diagnostiku rakoviny prsu.
„Mamografie je největší organizovaný zločin proti ženám!“ tvrdí tento příspěvek ze 14. října 2023, který na Facebooku sdílelo přes 1 200 uživatelů. Následuje výčet důvodů, proč tomu tak je, včetně tvrzení, že „Švýcarsko je první zemí na světě, která zakázala mamografické vyšetření “.
Jedním z uvedených důvodů je například to, že vyšetření údajně „stimuluje růst nádoru a šíření metastáz“, takže „u zcela zdravých žen se po mamografických vyšetřeních rozvinula rakovina prsu“.
Podle odborníků jsou však všechna tato tvrzení nepravdivá. Buď vycházejí ze špatně interpretovaných údajů, nebo jsou věcně nesprávná. Odborníci určili nejpravděpodobnější zdroje falešných tvrzení v článku a uvedli, že mamografie zůstává nejlepší dostupnou zobrazovací metodou pro včasné odhalení rakoviny prsu.
Stejný text byl šířen i v dalších jazycích, například ve slovenštině, polštině, francouzštině či finštině. Většina českých příspěvků cituje jistou „Janu Bojic“. AFP se na Facebooku podařilo nalézt profil pod tímto jménem obsahující stejný příspěvek o mamografii, který měl přes 15 000 sdílení.
Agentura AFP se rozhodla ověřit každé z tvrzení o údajných škodlivých účincích mamografie za pomocí odborníků.
Rady a informace o mamografii v češtině jdou k dispozici také na této webové stránce (archiv).
„Falešná pozitivita“ neznamená, že jde o nesprávnou diagnózu
První z tvrzení v příspěvcích je, že 50 až 60 procent pozitivních výsledků je ve skutečnosti nesprávných. „Takže když mi byla diagnostikována ‚rakovina prsu‘ v 50-60% případů, ukázalo se, že vůbec neexistovala!!“ stojí v příspěvku.
Pomocí klíčových slov jsme vyhledali vědecké studie, které by tuto informaci mohly potvrdit. Našli jsme studii vědců z Kalifornské univerzity v Davisu (archiv) z roku 2022, publikovanou v březnovém čísle lékařského časopisu JAMA Network Open (archiv).
V titulku tiskové zprávy univerzity k této studii (archiv) se uvádí: „Polovina žen má po deseti letech každoročního screeningu falešně pozitivní výsledky mamografie.“
Mamogram je rentgenový snímek prsu, který lékaři používají k odhalení časných příznaků rakoviny prsu. Jak uvádějí článek i studie, k „falešně pozitivnímu výsledku“ dochází tehdy, když je mamogram označen jako abnormální, ale v prsu se žádný zhoubný nádor nevyskytuje.
Studie uvádí, že přibližně dvanáct procent 2D screeningových mamografií je odesláno k dalšímu vyšetření, přičemž pouze 4,4 procenta těchto případů (0,5 procenta celkově) končí diagnózou rakoviny.
Padesátiprocentní hodnota představuje pravděpodobnost, že žena bude do deseti let odeslána na další screeningové vyšetření. Toto číslo je nižší u starších žen a u žen, které chodí na mamografické vyšetření každé dva roky.
„K tomu, abychom rakovinu prsu odhalili včas, musíme být důkladní a prozkoumat všechny abnormální nálezy. Ženy by se tedy neměly obávat, pokud budou odeslány na další vyšetření nebo biopsii. Ve skutečnosti se naprostá většina těchto výsledků ukáže jako nezhoubná,“ vysvětlil Thao-Quyen Ho, vědecký pracovník z lékařské fakulty Kalifornské univerzity v Davisu a spoluautor studie.
Paula Gordon, profesorka na katedře radiologie na Univerzitě v Britské Columbii, AFP 5. listopadu sdělila prostřednictvím e-mailu, že falešně pozitivní výsledky neznamenají chybnou diagnózu. „Termín falešně pozitivní je zavádějící. Používá se ve smyslu ‚falešný poplach‘, což znamená, že screeningový mamograf odhalí abnormalitu, která vyžaduje další vyšetření,“ uvedla Gordon.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pomohl mamografický screening od svého zavedení v roce 2002 odhalit téměř 62 000 nádorů prsu. Během této doby bylo provedeno přes 11 milionů mamografií a díky nim došlo ke snížení úmrtnosti o 31 procent.
Komprese a expozice záření na bezpečné úrovni
Dalším zavádějícím tvrzením je, že prsy jsou během mamografie vystaveny „obrovské zátěži“ 10 kPa a že je „zdravá, velmi citlivá tkáň bombardována radioaktivními paprsky“. Ačkoli jsou obě tvrzení fakticky správná, tyto fakty jsou prezentovány jako mimořádně škodlivé. Odborníci však agentuře AFP sdělili, že tomu tak není.
„Takováto přehnaná tvrzení o škodlivosti komprese a záření při mamografii samozřejmě nejsou pravdivá. Jistě, mechanická komprese může být pro některé ženy s citlivějšími prsy nepříjemná, ale trvá jen několik sekund, jednou za dva roky. Takže za ten přínos to stojí,“ řekla nám Zuzana Behúnová, radioložka slovenského Diagnostického centra Jessenius v Nitře a externí konzultantka Národního onkologického ústavu pro mamografický screening.
„Často se setkáváme s mýty, které kolem mamografického vyšetření panují. Mohu všechny ujistit, že ani stisk potřebný k vytvoření snímku, ani záření, které mamograf vydává, rakovinu nezpůsobí,“ řekla nám 30. listopadu Štěpánka Pokorná, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.
Oněmi „radioaktivními paprsky“, které příspěvek zmiňuje, je pravděpodobně myšleno ionizující záření, což je forma elektromagnetického záření, která je dostatečně silná na to, aby z atomů a molekul odstranila elektrony. Používá se při rentgenu.
„Mamografické vyšetření skutečně funguje na bázi radiace, ale dávka, kterou žena při vyšetření obdrží, je minimální. Tuto dávku záření dostanete za 7–10 dní z přírodních zdrojů, nelze zapomínat, že celý náš svět a naše Země jsou přirozeně radioaktivní. Ostatně i při delším letu letadlem obdrží tělo obdobnou dávku radiace jako při mamografii a dokáže si s ní také poradit. Výhody včasného zachycení nádoru bohatě vyvažují minimální dávku záření,“ píše se na informačním portálu Mamo.cz, který společně vedou Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Asociace mamodiagnostiků České republiky.
Lidé jsou neustále vystaveni nízké úrovni ionizujícího záření z přírodních zdrojů – z vesmíru, ze vzduchu, ze země nebo z vody. Při některých lékařských vyšetřeních mohou být vystaveni podstatně vyšším dávkám, jak je patrné z následujícího grafu zveřejněného americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (archiv).
Podle zakladatelky sítě Mamma center Breast Unit Prague MUDr. Miroslavy Skovajsové využívá mamografie tzv. „měkkého záření, které se vlnovou délkou nejvíce podobá záření z běžného přírodního pozadí, také kosmickému záření“.
„Při jedné mamografii obdrží žena dávku záření, které je běžně vystavena po 15 dnů života. Nehodí se tak mluvit o zátěži. Další rentgenové metody jako je běžná skiagrafie nebo CT vyšetření představují mnohem vyšší zatížení organismu,“ řekla Skovajsová 30. listopadu a dodala, že „ze všech vyšetřovacích metod, které jsou schopny zobrazit prsní žlázu, stojí mamografie nejvýše“.
Podle francouzského Národního onkologického institutu (archiv) se riziko úmrtí na rakovinu způsobenou zářením pohybuje od 1 do 10 na 100 000 žen, které si nechaly udělat mamograf každé dva roky po dobu deseti let. Riziko úmrtí v důsledku vyhýbání se screeningu je mnohem vyšší.
Žena, která ve věku 50 až 74 let podstoupí 13 mamografických vyšetření, je vystavena čtvrtině celkového záření způsobeného jediným vyšetřením břicha, uvádí se ve studii.
„V případě rakoviny prsu vědecké údaje ukazují, že riziko ozáření je nejméně stokrát menší než pravděpodobnost záchrany díky včasné diagnóze,“ řekla Behúnová agentuře AFP.
Mamografie nepodporuje růst nádorů
Třetí nepodložené tvrzení je, že mamografie „stimuluje růst nádorů a šíření metastáz“. Agentura AFP nebyla schopna najít žádnou vědeckou studii, která by něco takového věrohodně potvrzovala.
Podle Pauly Gordon je toto tvrzení „absolutně“ nepravdivé. Jak uvedla v e-mailu, zdrojem je zřejmě spontánní prohlášení Tonyho Millera, jednoho z hlavních autorů kanadské studie National Breast Screening Study-1, která byla provedena v 80. letech 20. století.
„Mezi randomizovanými kontrolovanými studiemi screeningové mamografie byla jediná, která prokázala zvýšený počet úmrtí u žen v ‚mamografické skupině‘ ve srovnání s kontrolní skupinou. Těsně před jejím prvním zveřejněním v roce 1992 byl Dr. Miller požádán, aby se pokusil vysvětlit, proč k tomu došlo. Řekl tehdy: ‚Možná, že stlačení mamografem vytlačuje rakovinu do krve‘,“ řekla Gordon.
„Byl hojně citován v laických médiích. Později toto tvrzení odvolal, což bylo publikováno ve vědeckém časopise Journal of the National Cancer Institute, ale toho se laická média již nechopila,“ dodala.
Studie z roku 2013 (archiv), jejímž cílem bylo ověřit tuto hypotézu (tj. že komprese může vytlačit nádorové buňky do krve), to neprokázala. Došla k závěru, že komprese při mamografii je bezpečná.
Podle Pauly Gordon nyní víme, že důvodem nadměrného počtu úmrtí v „mamografické skupině“ v této konkrétní studii byl způsob rozdělení žen, které se do studie dobrovolně přihlásily. Ten byl pravděpodobně ovlivněn zdravotními sestrami a koordinátory výzkumu.
„Záměrně obešli randomizaci a ženy s podezřelými bulkami zařadili do mamografické skupiny, místo aby je náhodně rozdělili do dvou skupin. V důsledku toho zemřelo více žen v mamografické skupině než v kontrolní skupině.“
Některé ženy mohou onemocnět rakovinou po mamografii, nikoli však v jejím důsledku
Nepravdivé facebookové příspěvky dále odkazují na „studii provedenou na 690 000 záznamech“, která údajně prokázala, že u mnoha zdravých žen po mamografickém vyšetření propukla rakovina prsu. Agentura AFP vyhledala relevantní zdroj na Google Scholar a našla tuto studii (archiv), které se zúčastnilo 690 993 žen ve věku 66 až 79 let. Za nepravdivým tvrzením může být chybná interpretace této studie.
Podle výsledku studie „u žen, které podstoupily screeningovou mamografii, byla vyšší pravděpodobnost, že u nich bude zjištěna rakovina prsu“.
„Jedná se o hru se slovy ‚po‘ a ‚kvůli‘ – nejsou to synonyma,“ uvedl 2. listopadu v e-mailu pro agenturu AFP Aleksandar Ivković, radiolog z diagnostického centra Neo-Mag v srbském Niši.
„Řekněme, že všichni lidé na světě vypijí alespoň jednu sklenici vody denně a na světě zemře sto tisíc lidí. Pokud bychom použili stejnou logiku jako v příspěvcích na sociálních sítích, znamenalo by to, že voda je příčinou smrti. To je nesmyslná interpretace údajů, podle nichž bylo mnoho případů rakoviny odhaleno po screeningu. Ale právě to je účelem screeningu – včasné odhalení rakoviny,“ řekl.
„Samozřejmě, že u mnoha žen se rakovina objeví až poté, co podstoupí mamografické vyšetření,“ řekla Gordon agentuře AFP. „Proto by se měl screening provádět každoročně: aby se zachytila každá rakovina, která se vyvine. Mamografie však není příčinou vzniku rakoviny!“
„U žen s průměrným rizikem (bez rodinné anamnézy atd.) se u jedné z osmi během života objeví rakovina. Víme, že u žen, které chodí na screening, je pravděpodobnost úmrtí na rakovinu prsu o čtyřicet až padesát procent nižší než u žen, které na screening nechodí,“ zdůraznila Gordon.
Podle této publikace Evropské radiologické společnosti snižuje organizovaný mamografický screening úmrtnost na rakovinu prsu o více než 35 procent.
Studie, která se zřejmě stala zdrojem nepravdivého tvrzení na sociálních sítích, měla za cíl zjistit, zda ženy starší 69 let, které podstoupí screening, mají nižší riziko metastazujícího karcinomu prsu.
U žen, které podstupovaly pravidelný screening, byla sice vyšší pravděpodobnost, že u nich bude zjištěno několik typů rakoviny, jednalo se však o rakovinu mírnějšího a lépe léčitelného charakteru. Riziko odhalení metastazujícího karcinomu prsu bylo významně nižší u žen, které absolvovaly screening, což je výslovně uvedeno jako hlavní závěr studie.
Švýcarsko nezakázalo mamografii
Posledním tvrzením v příspěvcích je, že Švýcarsko je „první zemí na světě, která zakázala mamografické vyšetření“. Toto tvrzení je nesprávné a pravděpodobně vychází z doporučení Švýcarské lékařské rady, která v roce 2013 navrhla zastavit systematická mamografická vyšetření (archiv).
Švýcarská lékařská rada není oficiálním státním orgánem. Tato organizace, která zanikla v roce 2022 (archiv), byla odborným centrem pro „hodnocení zdravotnických technologií“ a analyzovala lékařské postupy z hlediska jejich nákladů a přínosů. Její doporučení nebyla závazná.
Její doporučení ukončit systematický screening kritizovali i odborníci z oboru, protože se podle nich rada opírala o chybné, neúplné nebo nesprávně interpretované údaje, například zde, zde či zde.
Švýcarský federální úřad pro veřejné zdraví se nakonec doporučením Švýcarské lékařské rady neřídil. Mluvčí federálního úřadu, kterého agentura AFP požádala o komentář, v e-mailu z 2. listopadu 2023 uvedl, že „mamografie není ve Švýcarsku v žádném případě zakázána“.
„Je hrazena ze zdravotního pojištění a doporučuje se ženám ve věku 40 až 59 let každý rok a ženám ve věku 60 až 75 let každé dva roky,“ potvrdil federální úřad.
Nadměrná diagnostika je možnou nevýhodou
Odborníci také uvádějí, že jednou z nevýhod mamografie je „nadměrná diagnostika“, kdy vyšetření odhalí i typy nádorů, které se dále nerozvíjí nebo neohrožují život pacientky. Vzhledem k tomu, že většina případů rakoviny časem postupuje, lékaři léčí všechny zjištěné nádory, i když to v některých případech nemusí být nutné.
„Nadměrná diagnostika je koncept, podle kterého screeningem nacházíme rakovinu, která by se během života pacienta neprojevila, a proto ji nemusíme odhalovat, protože než by se vyvinula, pacient by zemřel na něco jiného,“ uvedla Gordon v e-mailu pro AFP. „Protože však nevíme, co se s pacientem stane v budoucnu, je nadměrná diagnostika pouze teoretická a nelze ji měřit. V tomto ohledu jsme odkázáni na odhady. Metoda použitá k jejímu odhadu může počet takových případů výrazně nadhodnocovat.“
Tato studie z roku 2012 (archiv), která zkoumala 16 odhadů nadměrné diagnostiky v mamografii v sedmi evropských zemích, zjistila, že výskyt nadměrné diagnostiky v praxi se pravděpodobně pohybuje mezi jedním a deseti procenty.
Analýza z roku 2013 (archiv), kterou si nechaly vypracovat Cancer Research UK a britské ministerstvo zdravotnictví, odhaduje, že nadměrná diagnostika se může týkat až 19 procent případů rakoviny zjištěných při rutinním screeningu. Konstatuje však, že v současné době není možné rozlišit mezi potenciálně smrtelnými a „nadměrně diagnostikovanými“ případy rakoviny. Analýza dospěla k závěru, že programy screeningu prsu ve Spojeném království „přinášejí významné výhody a měly by pokračovat“.
„Kvůli obavám z nadměrné diagnostiky mnozí odborníci navrhují, aby byl screening zastaven, pokud je očekávaná délka života ženy kratší než sedm let, pokud má pokročilé srdeční onemocnění, jiné agresivní nádory apod. Nadměrná diagnóza však není dobrým důvodem pro odmítnutí screeningu u žen ve věku 40 až 49 let,“ řekla Gordon agentuře AFP.
Zdravotnické orgány doporučují pravidelný screening
Podle některých odborníků (archiv) by přineslo lepší výsledky, kdyby se četnost mamografických vyšetření přizpůsobovala jednotlivým pacientkám podle jejich rizikových faktorů rakoviny prsu, a nikoliv podle doporučení týkajících se věku.
Studie financovaná Evropskou unií (archiv), která probíhá od roku 2018 a má trvat až do roku 2025, tuto hypotézu testuje tak, že ženám s vyšším rizikem rakoviny prsu nabízí častější screening a ženám s nižším rizikem méně častý.
V České republice má podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (archiv) na bezplatnou preventivní mamografii nárok každá žena od 45. roku věku, a to ve dvouletých intervalech. Podmínkou je žádanka od ambulantního gynekologa či praktického lékaře.
Při vyšším riziku vzniku nádorů prsu, například při výskytu nádoru prsu či vaječníků v rodině, se doporučuje provádět mamografii každoročně a již od mladšího věku. V České republice podstupuje toto vyšetření v průměru 60 procent cílové populace žen.
„Nikdo z nás odborníků nepředpokládal, že někdy bude muset obhajovat mamografii jako dosud jedinou nejprůkaznější metodu snižující úmrtnost na rakovinu prsu,“ řekla Skovajsová. „Lámu si hlavu, komu dělá dobře šíření lží o efektivitě screeningových programů. Ověřená česká data, jak jsem již zmínila, potvrzují naopak vysokou efektivitu screeningové mamografie.“
