Předseda TOP 09 a poslanec Matěj Ondřej Havel v rozhovoru pro pořad Týden v politice mluvil především o ekonomice a rozpočtu na příští rok. Na faktické výroky o rozpočtu na rok 2026 a o rozpočtech v minulých letech se soustředí tato analýza.
Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Já jsem to říkal dlouhodobě v médiích, že si myslím, že by měl být poslán (návrh rozpočtu na rok 2026 do Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Matěj Ondřej Havel vícekrát řekl, že by končící vláda měla rozpočet na rok 2026 Poslanecké sněmovně předložit. Vyjádřil se tak např. 22. října na ČT24 nebo 10. listopadu na CNN Prima News.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu rozpočtu na rok 2026, který vláda Petra Fialy už jednou Sněmovně předložila, a to na začátku října 2025. Jelikož však mezitím skončilo volební období, nově složená dolní komora ho nemohla projednat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dříve vyzval končící kabinet, aby návrh předložil podruhé. Dosluhující vláda jej předložit nejprve nechtěla, nakonec tak ale učinila 12. listopadu.
Havlovy výroky
Matěj Ondřej Havel komentoval situaci týkající se předložení rozpočtu například 22. října v pořadu Interview ČT24, kde nejdříve uvedl, že předložit návrh rozpočtu zatím nemá smysl, protože ještě nebyl ustanoven rozpočtový výbor. Zároveň ovšem dodal, že „by ho poté vláda poslat měla a nevidí důvod, proč by tak neměla činit“ (video, čas 20:03).
Havel se k rozpočtu vyjadřoval také 10. listopadu v debatě na CNN Prima News, kde řekl, že chce, aby ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočet poslal i do nové Sněmovny (video, čas 13:18). Zmínil také, že doufá, že končící vláda rozpočet předloží, aby na něm Sněmovna mohla případně dál pracovat (video, čas 8:33). Stejný den Havel komentoval jednání o předložení rozpočtu také na České televizi, kde řekl, že se rozpočet zcela jednoznačně má poslat i do nové Poslanecké sněmovny (video, čas 10:09). Novinky.cz později napsaly, že „Matěj Ondřej Havel předpokládá, že vláda rozpočet pošle“.
Závěr
Matěj Ondřej Havel opakovaně vyjádřil svou podporu tomu, aby končící Fialova vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2026 nové Poslanecké sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Jede se (během rozpočtového provizoria, pozn. Demagog.cz) podle jedné dvanáctiny toho předchozího rozpočtu. Není to shutdown jako v Americe, že by se přestaly vyplácet peníze státním zaměstnancům.“
PRAVDA
V ČR se při rozpočtovém provizoriu hospodaří podle jedné dvanáctiny loňského rozpočtu a platy se státním zaměstnancům vyplácejí. Zaměstnanci federální vlády a úřadů v USA své platy během shutdownu nedostávají.
Poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. Dodává, že nastupující vláda může rozpočet odmítnout a připravit vlastní, protože stát může v mezičase hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Havel uvedl, že na tomto postupu nevidí nic špatného, jelikož provizorium podle jeho slov funguje jinak než americký shutdown.
Rozpočtové provizorium v Česku
Rozpočtové provizorium nastává v případě, kdy zákon o státním rozpočtu není schválen k 1. lednu nového roku. Stát potom hospodaří v nouzovém režimu podle posledního schváleného rozpočtu. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kapitoly závazné měsíční limity a platí pravidlo, že v každém měsíci se může čerpat nejvýše jedna dvanáctina celkových ročních výdajů předchozího státního rozpočtu.
Cílem provizoria je udržet plynulý chod státu do doby, než bude schválen nový rozpočet (.pdf, str. 17). Během této doby pokračuje hrazení mandatorních výdajů (.pdf, str. 24), které je stát povinen zajišťovat dle zákona. Patří sem např. dávky důchodového a nemocenského pojištění, sociální dávky nebo podpora v nezaměstnanosti. Platy státních zaměstnanců spadají do tzv. kvazimandatorních výdajů, které nejsou stanoveny zákonem, ale jsou považovány za nezbytné, protože zajišťují chod státu (.pdf, str. 2). Státní zaměstnanci svůj plat během provizoria dostávají, není ale možné jej zvyšovat.
Shutdown v USA
Ve Spojených státech dochází k tzv. shutdownu, pokud Kongres včas neschválí, nebo prezident odmítne podepsat zákon o rozpočtu nebo dočasné financování na další období. V důsledku zákona proti rozpočtovému deficitu (Antideficiency Act) nesmí federální úřady utrácet peníze, které nebyly schváleny, a velká část činnosti federální vlády se proto musí zastavit.
Někteří zaměstnanci federálních úřadů a organizací jsou posláni na nucenou dovolenou bez vyplácení platů. Zaměstnanci institucí nutných pro ochranu zdraví a bezpečnosti jako je například armáda či policie, musí stále chodit do práce, ale po dobu trvání shutdownu nedostávají výplatu (.pdf, str. 18; .pdf, str. 3).
Shutdown v USA na podzim 2025
Letošní americký shutdown začal 1. října 2025 a trval do 12. listopadu 2025. Trval celkem 43 dní, což z něj činí nejdelší shutdown v dějinách země. Příčinou byly spory mezi republikány a demokraty o federální rozpočet, zejména o financování zdravotních dotací podle zákona Affordable Care Act a programu Medicaid.
Shutdown postihl 1,4 milionu federálních zaměstnanců, kteří po několik týdnů nedostávali výplatu. Zavřeny byly národní parky, některá muzea a řada federálních institucí. Přerušena byla také výplata potravinových dávek pro více než 40 milionů nízkopříjmových Američanů. Krize nakonec skončila kompromisem, který zajistí zpětné proplacení mezd všem zaměstnancům, financování potravinové pomoci do září 2026 a financování několika vládních agentur a programů po celý fiskální rok, a všech ostatních pouze do 30. ledna 2026.
Závěr
V Česku se při rozpočtovém provizoriu každý měsíc hospodaří podle jedné dvanáctiny rozpočtu z předchozího roku, takže stát dál funguje v omezeném režimu a některé výdaje včetně platů státních zaměstnanců se vyplácejí. Oproti tomu americký shutdown představuje nucené přerušení financování vlády, během kterého federální zaměstnanci nedostávají plat. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.
Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Každý rok v těch čtyřech letech (…) jsme slyšeli (od hnutí ANO, pozn. Demagog.cz), že ten rozpočet, který se projednává, je nereálný, schodky jsou neudržitelné.“
PRAVDA
Hnutí ANO skutečně každý rok během volebního období vlády Petra Fialy kritizovalo vládní rozpočty jako nereálné a naznačovalo tak, že plánované schodky nebudou dodrženy.
Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na otázku moderátora ohledně kritiky návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. V návrhu, který připravila končící Fialova vláda, totiž podle zástupců ANO chybí prostředky na mandatorní výdaje některých resortů. Havel zmiňuje, že opozice vznášela podobné výhrady každý rok během celého volebního období 2021–2025, přičemž Fialova vláda podle něj rozpočty vždy zvládla dodržet.
Státní rozpočet na rok 2022
Vláda Petra Fialy byla prezidentem jmenována v prosinci 2021. Bylo to až poté, co předchozí vláda Andreje Babiše dvakrát schválila návrh rozpočtu na rok 2022, jelikož mezitím proběhly volby, a odeslala ho Poslanecké sněmovně. Vláda Petra Fialy původní návrh po svém nástupu přepracovala, Poslanecká sněmovna pak upravený rozpočet schválila v březnu 2022. Rozpočet počítal se schodkem 280 mld. Kč (.pdf, str. 1), vláda ale v červenci téhož roku schválila úpravu (.docx), na základě které plánovaný schodek narostl na 330 mld. Kč. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) úpravu okomentovala na svém facebookovém účtu slovy, že škrty v rozpočtu Fialovy vlády „neměly nikdy oporu v realitě“. Původní verzi rozpočtu Fialovy vlády z března 2022 označila za „cár papíru s imaginárními čísly“, nový schodek pak za „astronomický“.
Státní rozpočet na rok 2023
Rozpočet na rok 2023 z pera vlády Petra Fialy počítal se schodkem 295 mld. Kč, což podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové neodpovídalo skutečnosti. Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Během projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně jej označila za rozpočet „na hranici legálnosti“ a o odhadovaných příjmech prohlásila, že „stojí zcela na vodě“.
Statní rozpočet na rok 2024
Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 mld. Kč. Alena Schillerová varovala, že vláda podle ní nadsadila očekávané příjmy nejméně o 7,5 miliardy korun a reálný schodek je už kolem 270 mld. Kč, což označila za „vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy“. Karel Havlíček návrhu vytýkal, že rozpočet není protiinflační a „hlavní úsporou je přesun výdajů na spotřebitele“. Klára Dostálová označila rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, který dříve vedla, za naprosto nereálný, protože plánované výdaje podle ní neodpovídaly úkolům ministerstva. ANO také neúspěšně navrhovalo vrátit rozpočet k přepracování.
Státní rozpočet na rok 2025
Podobně ostrou rétoriku nasadilo ANO i o rok později vůči návrhu rozpočtu na rok 2025. Vláda koncem září schválila návrh státního rozpočtu, který počítá s deficitem ve výši 241 mld. Kč. Alena Schillerová v listopadu 2024 označila návrh za „neopravitelný“ a „postaven na písku“, protože podle ní obsahuje nadhodnocené příjmy ve výši 40 až 50 mld. Kč. Odkazovala se na stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), jehož závěry podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala zlehčovali. Mezi konkrétní nedostatky rozpočtu zařadila chybějící miliardy obnovitelné zdroje, nedostatečné financování nepedagogických pracovníků a nedostatek prostředků na výstavbu silnic druhé a třetí třídy.
Státní rozpočet na rok 2026
Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025 návrh státního rozpočtu na rok 2026. Představitelé hnutí ANO ho opět označovali za nerealistický. Andrej Babiš v listopadu 2025 tvrdil (video, čas 0:16), že „v návrhu chybí 85,4 miliardy na výdajích“ a „je v něm 15 miliard nafouknutých příjmů, které vlastně neexistují“. Alena Schillerová navržený rozpočet označila za „děravý jak cedník“ a prohlásila, že schodek je „desetinásobně vyšší než před covidem“, a naznačila tak, že schodek navrhovaného rozpočtu je ve skutečnosti výrazně vyšší, než návrh deklaruje. Karel Havlíček v září 2025 varoval, že rozpočet je neudržitelný a pro resort dopravy v něm chybí tolik financí, že by se podle něj zastavila výstavba.
Závěr
Hnutí ANO skutečně každý rok od nástupu vlády Petra Fialy kritizovalo předkládané rozpočty a zpravidla tvrdilo, že deklarované příjmy jsou nadhodnocené a neodpovídají realitě. Dále opakovalo, že plánované schodky rozpočtů mají být ve skutečnosti daleko vyšší, než je uvedeno v samotných rozpočtech. Nenalezli jsme vyjádření, kde by zástupci ANO explicitně označili schodky za „neudržitelné“, nicméně z jejich vyjádření toto tvrzení vyplývá. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.
