Předseda hnutí ANO po vítězství ve sněmovních volbách poskytl Deníku rozhovor, ve kterém mluvil zejména o plánech své budoucí vlády. Co se faktických výroků týče, následující analýza rozebírá nepravdivé a zavádějící výroky, např. o výkupu pozemků, výdajích na provoz organizačních složek státu nebo o prezidentské kampani v roce 2023.
Andrej Babiš (ANO): „(Ke konci období Fialovy vlády, pozn. Demagog.cz) přestaly se vykupovat pozemky pro Pražský okruh, pro dálniční úsek Praha–Tábor (…).“
NEPRAVDA
Výkupy pozemků pro severní úsek Pražského okruhu a pro dálniční úsek Praha–Tábor podle odpovědných osob stále probíhají.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru po volbách kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 deklarovány výdaje ve výši desítek miliard korun a reálný rozpočtový schodek je kvůli tomu vyšší, než je uvedeno v zákoně o státním rozpočtu. V této souvislosti uvádí, že se podle něj měly zastavit i výkupy pozemků pro zmíněné dopravní stavby.
Pozemky pro Pražský okruh
Pražský okruh je dálniční obchvat hlavního města, který je v současnosti dokončený přibližně z poloviny. V provozu je zatím 40 km z plánovaných 83 km, konkrétně jižní a západní části propojující dálnice D1, D5, D6 a D7. Nedokončené zůstávají jihovýchodní a severní úseky.
V červnu 2022 byl zahájen výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, ihned poté, co stavba získala pravomocné územní rozhodnutí. Za výkupy pozemků pro umožnění stavby Pražského okruhu odpovídalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod vedením Ministerstva dopravy, které od počátku výkupů řídil ministr Martin Kupka (ODS). Do srpna 2024 bylo vykoupeno 90 % potřebných pozemků. Zbývající část byla řešena vyvlastněním. Samotná stavba úseku 511 byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení je plánováno na konec roku 2027.
Severní úseky okruhu tvoří tři navazující části: úsek 518 Ruzyně–Suchdol, úsek 519 Suchdol–Březiněves a úsek 520 Březiněves–Satalice. Během vlády Petra Fialy u těchto úseků probíhala přípravná fáze. V září 2024 stavba získala kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí EIA. Zahájení stavby je plánováno postupně od roku 2027 u úseku 518 (.pdf, str. 4) a od roku 2028 u úseků 519 (.pdf, str. 4) a 520 (.pdf, str. 4). Dokončení celého Pražského okruhu je plánováno do roku 2031.
Informaci o tom, že by se výkup pozemků severního úseku zastavil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Naopak, Deník.cz začátkem října citoval generálního ředitele ŘSD Radka Mátla, podle kterého výkupy pozemků severní části okruhu již započaly. Tuto informaci potvrzuje i vyjádření dalších osob spojených s projektem.
Pozemky pro dálniční úsek Praha-Tábor
Výkupy pozemků pro středočeskou dálnici D3 (úsek Praha–Tábor) byly zahájeny v červenci 2025, kdy ŘSD začalo rozesílat první nabídky na odkup vlastníkům. Zároveň probíhala informační kampaň pro majitele pozemků a již v létě 2025 byly uzavřeny první kupní smlouvy, což potvrdil generální ředitel ŘSD. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028 s dokončením v letech 2031–2032. Informaci o údajném zastavení výkupů jsme ve veřejně dostupných zdrojích rovněž nenašli.
Závěr
K realizaci nedokončeného jihovýchodního úseku pražského okruhu stát již všechny potřebné pozemky získal a na konci roku 2024 zahájil stavbu. Podle informací z počátku letošního října taktéž započal výkup pozemků pro severní úsek okruhu. Výkupy pro úsek Praha–Tábor byly zahájeny v létě 2025. Informace o údajném zastavení těchto projektů se nám nepodařilo dohledat a nedávná vyjádření osob zapojených do projektů nasvědčují, že výkupy stále probíhají. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „(…) šetřit na vládním provozu, pět procent výdajů ročně, to je 24 miliard za čtyři roky.“
NEPRAVDA
V roce 2025 tvoří běžné výdaje na provoz jednotlivých organizačních složek státu 98,8 mld. Kč. Při pětiprocentní roční úspoře z této částky by tak stát za čtyři roky ušetřil 19,76 mld. Kč.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na otázku, jakým způsobem plánuje v případě sestavení vlády plnit slib o zastavení zadlužování země, když hospodářská strategie hnutí ANO klade mnoho nároků na výdaje státního rozpočtu. Podle Andreje Babiše by vláda mohla ušetřit zlepšením výběru daní, růstem HDP nebo např. tím, že bude „brutálně šetřit na vládním provozu“ a ušetří tak dle jeho slov 24 mld. Kč za čtyři roky.
Výdaje organizačních složek státu
„Náklady na vládní provoz“ chápeme jako tzv. provozní běžné výdaje jednotlivých organizačních složek státu (OSS). Mezi OSS (.pdf) patří mj. ministerstva, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nebo Úřad vlády. Mezi „provozní běžné výdaje“ se pak řadí nutné provozní výdaje OSS jako nákupy materiálu, paliv, energie nebo pitné vody, služby, ICT služby, nájemné, cestovné a další běžné výdaje (.pdf, str. 31). Složku „užší/provozní běžné výdaje OSS“ dlouhodobě sleduje Ministerstvo financí v přehledech státních rozpočtů. V roce 2025 činí tyto náklady celkem 98,8 mld. Kč, tedy 4,2 % celkových výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 31).
Pokud by tedy v roce 2025 stát ušetřil pět procent na provozních výdajích OSS, jednalo by se o 4,94 mld. Kč. V případě, že by ušetřil každý rok stejnou částku z této sumy, za čtyři roky by tvořila celková úspora 19,76 mld. Kč. Částku převyšující 24 miliard by pak stát ušetřil až za pět let. Pro upřesnění jsme se obrátili s dotazem na hnutí ANO, zda „náklady na vládní provoz“ kromě OSS zahrnují i jiné výdaje. Ke dni zveřejnění naší analýzy jsme však odpověď neobdrželi.
Petr Fiala mluvil o plánu snižovat provozní výdaje státu už před vznikem jeho vlády na podzim roku 2021. Mezi lety 2022 a 2024 se však výdaje na provoz OSS zvýšily z 68,7 mld. Kč (.pdf, str. 29) na 81,1 mld. Kč (.pdf, str. 31), což si vysloužilo kritiku od hnutí ANO. Na rok 2025 jsou pak výdaje naplánovány na 98,8 mld. Kč (.pdf, str. 31), odpovídající 4,2 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Závěr
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o úspoře v rámci „vládního provozu“, který chápeme jako užší běžné výdaje jednotlivých organizačních složek státu (OSS). Výdaje na tuto položku v roce 2025 představovaly 98,8 mld. Kč, tedy 4,2 % celkových výdajů státního rozpočtu. Při pětiprocentní úspoře by stát z této částky ušetřil ročně 4,94 mld. Kč, za čtyři roky by tak úspora dosáhla 19,76 mld. Kč. Andrej Babiš tedy uvádí vyšší číslo, jímž se nevejde do našeho standardního 10% tolerančního pásma. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „I podle vyjádření šéfky Finanční správy to (vrácení sazby korporátní daně na 19 %, pozn. Demagog.cz) bude fiskálně neutrální.“
NEPRAVDA
Ředitelka Finanční správy Simona Hornochová ve svých veřejných vyjádřeních netvrdila, že snížení daně z příjmů firem z 21 % na 19 % by bylo fiskálně neutrální. Po zavedení 21% sazby naopak uvedla, že došlo ke zvýšenému výběru daně z příjmů právnických osob.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na otázku, jak chce financovat svou hospodářskou strategii a zároveň snižovat zadlužení státu. Jako jedno z plánovaných opatření zmiňuje snížení korporátní daně z 21 % na 19 %. V této souvislosti se odvolává na vyjádření šéfky Finanční správy, která podle Babiše uvedla, že by toto opatření bylo fiskálně neutrální, tj. nebude mít dopad na celkové hospodaření státního rozpočtu.
Korporátní daň
V roce 2023 vláda Petra Fialy jako součást konsolidačního balíčku odsouhlasila zvýšení daně z příjmů právnických osob (tedy tzv. korporátní daně) z 19 % na 21 %, které vstoupilo v účinnost v lednu 2024. Ministerstvo financí od tohoto kroku očekávalo dodatečný přínos do státního rozpočtu ve výši cca 22 miliard korun ročně. Hnutí ANO v rámci kampaně před sněmovními volbami slíbilo vrátit sazbu zpět na 19 % (.pdf, str. 4).
Vyjádření Simony Hornochové
Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová v prosinci 2023, tedy ještě před zavedením vyšší sazby korporátní daně, řekla, že opatření podle jejího názoru nepovede k reorganizaci podniků nebo jejich přesunu do zahraničí. Téměř rok po začátku účinnosti uvedla, že zvýšení sazby vedlo ke zvýšenému výběru daně z příjmů právnických osob. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v mediální databázi Newton se nám nepodařilo dohledat, že by Hornochová komentovala plán hnutí ANO na snížení daně z příjmů pro firmy zpět na 19 %.
Závěr
Z veřejně dostupných zdrojů tedy nevyplývá, že by ředitelka Finanční správy Simona Hornochová někdy řekla, že návrat sazby daně z příjmů právnických osob na 19 % by byl pro rozpočet fiskálně neutrální. Naopak ve svých dřívějších vyjádřeních uvedla, že zvýšení sazby na 21 % vedlo ke zvýšenému výběru daně z příjmů právnických osob. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Kateřina PERKNEROVÁ: „Už si nemyslíte, že chtěl (prezident Petr Pavel, pozn. Demagog.cz) zatáhnout Česko do války?“ Andrej Babiš: „To jsem netvrdil, mluvil jsem o sobě, že já nezatáhnu zemi do války, protože jsem diplomat.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Slogan na billboardu Andreje Babiše „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“ v rámci kampaně před prezidentskými volbami v roce 2023 Petra Pavla sice explicitně nezmínil, Babiš ale později upřesnil, že text mluví právě o Pavlovi.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na otázku moderátorky ohledně kampaně před prezidentskými volbami v roce 2023, ve kterých ve druhém kole kandidoval proti současné hlavě státu Petru Pavlovi. V kontextu výroku tvrdí, že se kampaň vyostřila kvůli přístupu tehdejší vládní pětikoalice, a dodává, že Pavel proti němu nevedl agresivní kampaň. Následně opravuje redaktorku a uvádí, že neříkal, že by chtěl Pavel zavléct Česko do války, ale že pouze vyzdvihoval svoje kvality diplomata.
Předvolební kampaň
Andrej Babiš zjevně naráží na své předvolební billboardy, které se objevily po prvním kole voleb a na kterých stálo „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“. Tento slogan byl předmětem kritiky, po prezidentském duelu v Blesku Babiš ovšem uváděl, že billboardy měnit nechce, a dodal, že ilustrují jeho snahu ukončit válku a zprostředkovat mír.
Andrej Babiš tedy o svém tehdejším protikandidátovi, který je armádním generálem ve výslužbě a v minulosti byl náčelníkem generálního štábu české armády a předsedou Vojenského výboru NATO, na billboardech explicitně nemluvil. České televizi nicméně předvolební slogan v návaznosti na probíhající kritiku, že je urážlivý vůči vojákům, tehdy vysvětloval slovy: „Samozřejmě na tom billboardu mluvím o panu Pavlovi a možná místo voják tam mělo být generál.“ (video, čas 3:59) Později se objevily billboardy s textem „Generál nevěří v mír. Volte mír. Volte Babiše“.
Závěr
Andrej Babiš správně uvádí, že v kampani před prezidentskými volbami v roce 2023 používal slogan, ve kterém stálo, že nezavleče Česko do války, jelikož je diplomat, a ne voják. Ačkoliv text Petra Pavla explicitně nezmiňoval, Babiš později upřesnil, že slogan, resp. billboard mluví právě o Pavlovi. Zjevně tak naznačoval, že právě Pavel by ČR mohl do zatáhnout do války. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící.
