Rozhovor s poslancem a novým předsedou TOP 09 Matějem Ondřejem Havlem v pořadu Týden v politice se týkal zejména ekonomických témat. Nepravdivý a zavádějící výrok o rozpočtech během Fialovy vlády a o růstu české ekonomiky rozebírá následující analýza.
Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Vždycky prostě dokázala ta vláda rozpočet udržet s tou výjimkou, že se musel zvýšit schodek kvůli povodním. (…) A toto ještě někdy dopadlo lépe, než se čekalo z hlediska schodku státního rozpočtu.“
NEPRAVDA
Fialova vláda v letech 2022 a 2024 novelizovala a zvýšila plánovaný schodek státního rozpočtu. Kromě povodní v roce 2024 byl tedy konečný deficit oproti původnímu vyšší i v roce 2022, a to zhruba o 80 mld. Kč.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který připravil Fialův kabinet. Podotýká, že vláda podle něj v minulosti několikrát Poslanecké sněmovně předložila zvládnutelný rozpočet. Dodává, že kromě roku, kdy se schodek zvýšil kvůli povodním, vždy dokázala naplánovaný deficit dodržet, přičemž v některých případech byl nakonec nižší, než se původně plánovalo.
Státní rozpočet během působení Fialovy vlády
Původní návrh rozpočtu na rok 2022 připravila ještě druhá vláda Andreje Babiše, která plánovala deficit ve výši 376,6 mld. korun. Fialova vláda se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun.
Vláda v červenci 2022 schválila úpravu rozpočtu, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Vláda zvýšení deficitu odůvodnila mj. válkou na Ukrajině, kompenzací za vysoké ceny energií nebo mimořádnou valorizací penzí.
Konečný schodek za rok 2022 dosáhl 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52), a byl tedy nižší než v novelizovaném rozpočtu. Oproti původnímu plánu se ale zvýšil zhruba o 80 mld. Kč.
Rozpočet na rok 2023 počítal se schodkem 295 mld. Kč. V průběhu roku nedošlo k novelizaci rozpočtu a konečný deficit nakonec činil 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). V tomto roce byl tedy přibližně o 6,5 mld. korun nižší, než vláda původně plánovala.
Pro rok 2024 vláda nejprve prosadila rozpočet se schodkem ve výši 252 mld. Kč. Po povodních v září a říjnu ale připravila novelu rozpočtu, která plánovaný schodek navýšila o 30 mld. Kč. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73), a byl tedy vyšší než původně.
Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 241 mld. Kč a nebyla k němu přijata žádná novela. Konečný údaj za celý rok ještě není znám, podle nejnovějších údajů Ministerstva financí odpovídal schodek ke konci října 183,1 mld. Kč.
Závěr
Vláda Petra Fialy v roce 2023 dodržela plánovaný schodek státního rozpočtu, který byl dokonce nižší. V letech 2022 a 2024 ovšem původní deficity navýšila novelami a konečné schodky byly nakonec vyšší. Matěj Ondřej Havel přitom ve výroku zmiňuje jako výjimku jen povodňový rok 2024, přestože už v roce 2022 došlo k navýšení schodku o desítky miliard korun oproti původnímu plánu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Naše ekonomika je šestou nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou na světě.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Podle Mezinárodního měnového fondu, který publikuje srovnání vyspělých ekonomik, je ČR na 6. místě pouze v růstu HDP v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly, a to jen v odhadu na rok 2025. V ostatních metrikách růstu HDP a v jiných letech je ČR výrazně níže.
Vyspělé země
Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života.
Jednou z dalších definic vyspělé země je členství (.pdf, str. 13) v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které Česká republika patří. Právě OECD zveřejňuje porovnání ekonomik členských zemí, a to včetně růstu HDP. V tomto žebříčku za rok 2024 se Česká republika umístila na 21. místě z celkem 38 zemí.
Predikce MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) v říjnu publikoval podzimní výhled globální ekonomiky, ve kterém uvádí odhadovanou výši HDP jednotlivých zemí v roce 2025. Podle dat MMF (.pdf, str. 42) by mělo HDP v ČR v letošním roce vzrůst o 2,3 %, o čemž v říjnu informovala například ČTK. V tomto žebříčku se tak Česko mezi zeměmi OECD nachází na 10. místě.
MMF ve svém výhledu uvádí mimo jiné srovnání vývoje HDP v zemích, které označuje jako „vyspělé ekonomiky“ světa (.pdf, str. 125). V předpokládaném růstu HDP za rok 2025 je Česko v tomto seznamu celkově na 12. místě, pokud započítáme i Macao a Hongkong, které náleží Číně a nejsou např. členy OSN. Pokud je z žebříčku spolu s Taiwanem (který jako stát neuznává většina států OSN) vyřadíme, ČR by se nacházela na devátém místě.
Na šestém místě se Česká republika nachází jen ve srovnání zemí OECD, ve kterém MMF vyjadřuje HDP v tzv. paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Toto vyjádření zohledňuje, že je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz. Parita kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Jak jsme ale zmínili, tato statistika vychází z přepočtu HDP na obyvatele. Pokud bychom srovnali růst HDP v paritě kupní síly, tedy růst ekonomiky jako celku bez přepočtu na populaci, statistika MMF umisťuje Česko v roce 2025 na 10. místo mezi zeměmi OECD.
Závěr
Dle nejnovějších údajů OECD mělo Česko v roce 2024 až 21. nejvyšší nárůst HDP. Nejvíce vzrostlo HDP v Kostarice, Dánsku a Španělsku. Predikce růstu HDP pro rok 2025 od Mezinárodního měnového fondu řadí ČR na desáté místo mezi státy OECD a na deváté místo mezi státy označované měnovým fondem jako „vyspělé ekonomiky“. Na šesté příčce mezi zeměmi OECD se Česko umisťuje jen ve statistice, která vyjadřuje predikovaný růst HDP v paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Musíme tedy postupovat velmi selektivně, abychom našli metriku, v níž je ČR šestá nejrychleji rostoucí země, a to pouze v odhadu pro letošní rok. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako zavádějící.
