CNN Prima News na začátku září odvysílala předvolební debatu kandidátů v Jihomoravském kraji, které se účastnilo hned sedm zástupců kandidujících subjektů. Pro analýzu jsme si vybrali segment o návrhu rozpočtu na rok 2026 z první části debaty. Na nepravdivé výroky se soustředí následující analýza.
Daniel Sterzik (Stačilo!): „Na konci konsolidačního balíčku (…) máme nejvyšší deficit.“
NEPRAVDA
Navrhovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 sice převyšuje deficity z let 2024 a 2025, avšak v nominálním i reálném srovnání je nižší než schodky z let 2020 až 2023, tedy před přijetím konsolidačního balíčku.
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik mluví o tom, že i po přijetí konsolidačního balíčku je podle něj deficit v navrhovaném státním rozpočtu na rok 2026 nejvyšší. Z kontextu výroku není zcela jasné, o kterém období Daniel Sterzik mluví, kritizuje ale Fialovu vládu a ptá se, jak je možné, že „na konci dávání veřejných financí dohromady“ je plánovaný nejvyšší deficit.
Výše schodku
Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, která vláda přijala v červnu 2023 a ve zbytku roku prosadila v Parlamentu. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.
Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2026 deficit státního rozpočtu ve výši 286 mld. Kč. Jak je vidět v následujícím grafu, deficit byl nominálně vyšší v letech 2020 až 2023. Historicky nejvyšší schodek přitom nastal v roce 2021, tedy v posledním roce vlády Andreje Babiše.
Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025 podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí, navrhovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 bude také nižší než schodky z let 2020 až 2023.
Závěr
Navrhovaný deficit pro rok 2026 je nominálně i reálně nižší než schodky z let 2020 až 2023. Po prosazení konsolidačního balíčku tedy není nejvyšší. Výrok Daniela Sterzika proto hodnotíme jako nepravdivý.
Miroslav Ševčík (za SPD): „Se nám (v návrhu rozpočtu na rok 2026, pozn. Demagog.cz) zvýšily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2021 o 233 %, a přitom výdaje na Ministerstvo práce a sociálních věcí pouze o 36,87 %.“
NEPRAVDA
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 vzrostou výdaje Ministerstva obrany oproti konečným výdajům z roku 2021 o 107,1 %. Výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýší o 29,7 %. Ševčíkem uvedené hodnoty neodpovídají ani ve srovnání s navrženými rozpočty z roku 2021.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 286 miliard Kč (.xlsx). Výdaje Ministerstva obrany přitom resort navrhl ve výši 175,8 miliardy Kč (.pdf, str. 7) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ve výši 990,6 miliardy Kč (str. 11).
Předchozí vláda Andreje Babiše původně pro rok 2021 navrhla, že výdaje Ministerstva obrany budou činit 75,4 mld. Kč a MPSV 714,4 mld. Kč (.pdf, str. 51 z 245). Pokud bychom srovnali navržené výdaje, na rok 2026 se v případě resortu obrany jedná o nárůst výdajů ve výši 133,2 %, v případě MPSV jde o 38,7 %. Jak ukazuje následující tabulka, konečné výdaje obou ministerstev byly v roce 2021 vyšší. I když tedy porovnáme konečné výdaje v roce 2021 a navržené výdaje pro rok 2026, nárůst je nižší než ten, který uvádí Miroslav Ševčík.
Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025, navýšení navržených výdajů oproti roku 2021 není tak markantní. Výdaje Ministerstva obrany v tomto případě vzrostou o přibližně 70 % a výdaje MPSV se oproti roku 2021 zvýší jen o 1,35 %.
Závěr
Koncem srpna 2025 předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Ve srovnání s navrženým rozpočtem na rok 2021 vzrostou nominální výdaje Ministerstva obrany v porovnání s rokem 2021 o 133,2 %, zatímco výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí budou vyšší o 38,7 %. Pokud bychom pro srovnání použili konečné výdaje v roce 2021, nárůst je u obou resortů ještě menší. Ačkoliv Miroslav Ševčík správně poukazuje na to, že výdaje Ministerstva obrany vzrostly výrazněji než výdaje resortu práce a sociálních věcí, uvádí nepřesná čísla. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Tam (v návrhu rozpočtu na rok 2026, pozn. Demagog.cz) chybí zákonné přílohy – čtyři až pět zákonných příloh, to se nikdy nestalo.“
NEPRAVDA
Návrh rozpočtu na rok 2026 obsahuje zákonem požadované části. Na rozdíl od předchozích rozpočtů v něm chybí některé obvyklé doprovodné dokumenty, např. tabulka programového financování nebo zprávy o finančních aktivech či územních rozpočtech. Ty však nejsou zákonem předepsané.
Alena Schillerová v předvolební debatě z Jihomoravského kraje kritizuje vládu Petra Fialy a ministra financí za nedodání příloh k předloženému zákonu o rozpočtu. Bývalá ministryně financí Schillerová následně říká, že oficiálně dle jednacího řádu Sněmovny vyzvala ministra financí k jejich předložení. V našem odůvodnění tedy budeme posuzovat jednak to, zda předložený návrh zákona o rozpočtu postrádal některé běžné přílohy, a jednak to, zda tyto přílohy jsou zákonné, tedy zákonem předepsané.
Náležitosti, které má splňovat návrh zákona o státním rozpočtu, stanovuje zákon o rozpočtových pravidlech. Podle něj musí návrh zákona o státním rozpočtu obsahovat navrhované znění zákona o rozpočtu na daný rok, rozpis ukazatelů státního rozpočtu a podrobné rozpočty jednotlivých organizačních složek státu. Zároveň musí být součástí návrhu i rozpis dotačních vztahů k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. Podle zákona o rozpočtových pravidlech se spolu s rozpočtem předkládá střednědobý výhled na období nejméně dvou následujících let. Tyto dokumenty musí Ministerstvo financí vládě předložit vždy nejpozději do 31. srpna.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026
Současný návrh rozpočtu pro rok 2026 obsahuje navrhované znění zákona a osm příloh (.pdf, str. 1–2), které se v případě schválení stanou přímo přílohovou součástí zákona (tj. budou zveřejněné ve Sbírce zákonů). Uvedených osm příloh konkrétně obsahuje (.pdf, str. 1–2) úhrnnou bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu, přehled celkových příjmů a celkových výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu (např. ministerstev), přehled rozpočtů organizačních složek státu (.pdf) a finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům samospráv (.pdf, str. 1–2). Poslední příloha se vztahuje ke stanovení výše příspěvku pro obce na výkon státní správy. Všechny tyto přílohy se týkají roku 2026.
Návrh rozpočtu na rok 2026 dále obsahuje návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2027 a 2028 (.pdf). K němu Ministerstvo financí zveřejnilo 13 tabulek (.pdf, str. 1). V této tabulkové části se nachází přehled celkových příjmů a výdajů na roky 2026 a 2027–2028 podle kapitol, přehled státních záruk za úvěry a rozložení splátek úvěrů, příjmy a výdaje státních fondů či specifické ukazatele rozpočtových kapitol. Tabulková část zahrnuje také podrobné členění příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví, které se týká pouze let 2027 a 2028.
Dále byly k návrhu rozpočtu na příští rok zveřejněny přílohy, ve kterých lze najít stručnou čtyřstránkovou důvodovou zprávu (.pdf), návrh znění usnesení vlády, krátkou předkládací zprávu (.pdf) a také dokument o makroekonomickém rámci a fiskální politice na rok 2026 (.pdf).
Co v návrhu chybí?
Návrhy minulých rozpočtů na roky 2022 (.xlsx), 2023 (.xlsx), 2024 (.zip, příloha G_01) a 2025 (.zip, příloha G_01), které předložila Fialova vláda, obsahovaly přehledy příjmů a výdajů podle druhového a odvětvového členění. V případě druhového členění tyto dokumenty např. vyčíslovaly, kolik jednotlivé kapitoly plánují dle rozpočtu vynaložit na nákupy služeb, investiční nákupy atp. Odvětvové členění zase popisovalo mj. výdaje na bezpečnost státu či ochranu životního prostředí. Návrh rozpočtu na příští rok toto druhové a odvětvové členění obsahuje jen pro léta 2027 a 2028, nikoli ale pro rok 2026. Zákon o rozpočtových pravidlech ale nestanovuje, že tento dokument návrh zahrnovat musí.
V návrhu rozpočtu na rok 2026 chybí také tabulka výdajů státního rozpočtu na programové financování, kterou obsahovaly minulé rozpočty na roky 2022–2025 (.pdf; .pdf; .zip, příloha H_02; .zip, příloha H_02). Stejná je situace i v případě podrobné dokumentace týkající se územních rozpočtů (.docx; .docx; .zip, příloha J_01; .zip, příloha J_01) a v případě zprávy k návrhu zákona (.doc; .doc; .zip, příloha E_01; .zip, příloha E_01), která na přibližně šedesáti stranách detailně popisuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu. Ani u těchto dokumentů ovšem zákon nepřikazuje, aby je Ministerstvo financí do návrhu zahrnulo. Mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová k tomu pro server Novinky.cz uvedla, že doprovodná zpráva v této fázi přípravy rozpočtu „nemusí být součástí zákonné dokumentace“.
Návrh pro rok 2026 také neobsahuje zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv, která byla součástí jednotlivých návrhů rozpočtů na roky 2022 až 2025 (.doc; .doc; .zip, příloha I_01; .zip, příloha I_01). Legislativa neukládá, aby resort financí tento dokument předložil vládě do 31. srpna spolu s návrhem rozpočtu. Zákon pouze říká, že v okamžiku, kdy kabinet předkládá vládou schválený návrh zákona o rozpočtu Poslanecké sněmovně, má povinnost spolu s ním předložit právě i zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv. Na to má přitom vláda čas až do 30. září.
Výše zmíněnou dokumentaci obsahovaly také návrhy rozpočtů v letech 2010 až 2021. (.doc; .doc; .doc; .doc; .doc; .zip, přílohy E 01, G 01, H 00, I 01, J 01; .doc; .zip, příloha D01; .zip, příloha D01; .zip, příloha sešit0; .zip, příloha sešit0; .zip, příloha 00).
Závěr
Návrh rozpočtu na rok 2026 obsahuje veškerou zákonem předepsanou dokumentaci, například přehled rozpočtů jednotlivých organizačních složek státu, přehled finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům samospráv či střednědobý výhled státního rozpočtu na rok 2027 a 2028. Na rozdíl od minulých let však chybí některá doprovodná dokumentace, jako je například tabulka programového financování, zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv nebo dokumentace týkající se územních rozpočtů. Legislativa však nestanovuje povinnost, aby tyto dokumenty zahrnoval návrh předložený vládě Ministerstvem financí. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.
