CNN Prima News odvysílala Partii Terezie Tománkové, kde debatovali členové vládních stran a opozičních hnutí. Vybrané faktické výroky o zvýšení platu politiků a času stráveném u řečnického pultíku jsme ověřili v této analýze.
Tomio Okamura (SPD): „Sami sobě jste si (…) zvýšili platy (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Vláda Poslanecké sněmovně opravdu předložila novelu, na základě které se platy vrcholných politiků od ledna 2025 zvýšily, a to o necelých sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury hlasovali proti navýšení.
Vývoj platů politiků
Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.
Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.
Zvýšení platů politiků v roce 2025
Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.
Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.
V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.
Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 %, a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů
Závěr
Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Michaela Šebelová (STAN): „Nejvíce času ve Sněmovně prožvanil váš předseda Andrej Babiš a zde přítomný Tomio Okamura.“
PRAVDA
Tisková mluvčí Kanceláře Poslanecké sněmovny s odvoláním na přehled o celkové délce projevů během schůzí pro Demagog.cz uvedla, že nejvíce času u řečnického pultu v tomto volebním období opravdu strávil Andrej Babiš následovaný Tomiem Okamurou.
Za současné volební období, které začalo v roce 2021, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali statistiky, které by se týkaly délky projevů v Poslanecké sněmovně. V minulosti se tímto tématem zabýval například iRozhlas nebo slovenský Denník N v případě slovenského parlamentu. Server iDNES.cz se naopak dříve soustředil na poslance, kteří při jednání téměř nevystupují.
S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení dolní komory. Tisková mluvčí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martina Lustigová nám potvrdila, že existuje přehled o celkové délce projevů během sněmovních schůzí. Podle ní z této statistiky vyplývá, že „v tomto volebním období nejdéle vystupoval poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš“. Následně dodala, že na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Tomio Okamura také drží dosavadní rekord v nejdelším nepřetržitém sněmovním projevu, když v lednu 2024 při jednání o korespondenční volbě strávil u řečnického pultu 10 hodin a 44 minut.
Tomio Okamura (SPD): „Já jsem hlasoval pro zmrazení platů politiků a vy jste (k poslankyni Šebelové, pozn. Demagog.cz) hlasovali proti mému návrhu.“
PRAVDA
Tomio Okamura v říjnu 2024 předložil návrh, jehož cílem bylo zmrazit platy politiků ve výši platné v roce 2024. Poslanci vládních stran však opravdu tento návrh nepodpořili, místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová konkrétně hlasovala proti návrhu.
Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.
Novela zákona o platu představitelů státní moci
Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).
Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).
Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.
Závěr
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
