V oboru výzkumu dezinformací je klíčové stanovit strukturu sdělení, která je činí přesvědčivými pro příjemce, a zatímco předchozí zprávy a publikace projektu CEDMO popisovaly vlastnosti dezinformačních materiálů, současný experimentální výzkum se zaměřuje na zjištění, které atributy zvyšují „sílu dopadu“ sdělení manipulujících a dezorientujících příjemce, přičemž nás zvláště zajímá emocionálnost sdělení, přítomnost viditelného autora (subjektivně vnímaná možnost přiřazení autorství) a také argumentace či zdůvodnění sdělení, tedy odvolání se k (pseudo)vědě nebo k etickým důvodům, přičemž ve výzkumu je použito experimentální schéma na vzorcích reprezentativních pro obyvatele Polska.
Výzkum sestával ze dvou experimentů v uspořádání 2×2. Použili jsme dvě sady autentických materiálů dezinformačního charakteru, které jako dezinformace vyhodnotila organizace Demagog, zaměřující se na ověřovaní pravdivosti veřejných sdělení (tzv. „factcheckingem”). Původní materiál byl upraven tak, aby odrážel výzkumné hypotézy týkající se struktury tohoto typu sdělení.
Autor: Ivan R. Cuker
Výzkum provedený týmem:
Michał Wenzel, Jakub Kuś, Karina Stasiuk-Krajewska, Ivan R. Cuker
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04, projekt 101158609. Obsah této prezentace vyjadřuje pouze názory nezávislého konsorcia CEDMO, a tudíž Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoli případné použití obsažených informací.
