Různé typy informačních manipulací se v jednotlivých členských zemích Evropské unie (EU) nešíří pouze z nedemokratických režimů (např. Rusko), jako snaha ovlivnit zdejší obyvatele. Jako nástroj k dosažení vlastní cílů (např. ideologických či ekonomických) je využívají západní politici, tzv. alternativní média, ale též média zavedená. Podívejte se na stručný přehled toho, kteří aktéři v zemích EU informační manipulace, v čele s dezinformacemi, využívají.
Studie zpracovaná regionálními huby Evropské observatoře digitálních médií (EDMO) se zaměřila na sedm hlavních aktérů v šíření dezinformací i na jejich aktivity v rámci všech zemí EU. Aktéry můžeme členit na: 1) domácí aktéry, 2) zahraniční aktéry, 3) aktéry poskytující přenos z jiných zemí, 4) státy, 5) politiky, 6) zavedená média, 7) alternativní média.
Domácí aktéři
Různé typy informačních manipulací není možné vnímat pouze jako produkt zahraničních entit. Podle studie EDMO totiž v každé zkoumané zemi hrají domácí aktéři roli v šíření dezinformací. Ať už jde o šiřitele konspiračních teorií, různé extrémistické skupiny, populární influencery či jednotlivce na sociálních sítích. Tito aktéři tvoří funkční ekosystém pro šíření podobných informačních manipulací.
Zahraniční aktéři
Do této kategorie řadí studie EDMO převážně koordinované informační útoky na jednotlivé členské země EU. V kontextu střední Evropy jde například o rozsáhlou síť s názvem Pravda, které se podrobněji věnovali naši kolegové v GLOBSEC. Vysoké procento útoků zaznamenala studie také v Polsku, v Německu a ve Francii.
Významný počet útoků pocházel z Ruska a Běloruska, ale i Čína je na tomto poli aktivní. Například v roce 2024 odhalil projekt CitizenLab čínskou operaci „Paperwall“ (Papírová stěna), v jejímž rámci vzniklo v EU více než 120 falešných médií. Mezi další aktéry patří země jako Irán a Srbsko.
Vliv na šíření různých typů informačních manipulací mají „přelivy“ ze sousedních zemí. Zejména, pokud se v těchto zemích mluví podobnými jazyky. Studie zaznamenala tyto přelivy například u Slovinska a Chorvatska, anebo u Belgie a Lucemburska.
Státy
V rámci EU existují i případy státem šířených dezinformací. To platí zejména, pokud si veřejné a státní instituce podmaní mocné politicky motivované skupiny. Vhodným ilustračním příkladem je Maďarsko.
Ve zmíněné státním kontextu figurují i osobnosti politiků samotných. Studie EDMO uvádí na příkladu současného Slovenska, jak dezinformace s přispěním významných politiků přecházejí z okraje přímo do centra veřejné debaty. Nejde však jen od Slovensko, podobné příklady nalezneme i v Portugalsku, Finsku, Německu, Slovinsku apod.
Média (zavedená a tzv. alternativní)
Role zavedených tradičních médií v kontextu informačních manipulací není vždy jasná. Mnohé ale dezinformace šíří. Tituly jako Kronen Zeitung v Rakousku jsou příkladem těchto praktik.
Studie EDMO také zdůrazňuje, že v Řecku fact-checkeři pravidelně nacházejí dezinformace u nejpopulárnějších webových stránek. Zejména pokud jde o témata týkající se tématu LGBTQ+ či migrace bývají hojně zastoupená právě v zavedených médiích.
Druhou stranou mince jsou tzv. alternativní média, která bývají v některých případech napojená na osoby šířící konspirační teorie či na představitele extrémistických politických stran. Jde třeba o stránku AUF1 a regionální televizi RTV v Rakousku.
Pokud vás zajímají podrobnosti, přečtěte si kompletní studii EDMO v angličtině, na které se za regionální hub CEDMO podílely výzkumnice Jana Soukupová z Centra práva, technologií a digitalizace při Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Beáta Gavurová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
*Tento článek je spolufinancován Evropskou unií pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04, projekt 101158609.
