Poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Michaela Šebelová (STAN) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu mluvili především o volbě Tomia Okamury (SPD) do čela Poslanecké sněmovny. Faktickými výroky o předsedovi dolní komory, o Okamurových výrocích a o jeho trestním stíhání se zabývá tato analýza.
Michaela Šebelová (STAN): „On (Tomio Okamura, pozn. Demagog.cz) je aktuálně trestně stíhaný pro podezření z podněcování nenávisti.“
PRAVDA
Sněmovna vydala Okamuru k trestnímu stíhání v únoru 2025 a v létě jej státní zástupce obžaloval z podněcování k nenávisti. Po zvolení získal Okamura znovu imunitu a jeho stíhání bylo přerušeno. Soud následně v říjnu požádal Sněmovnu o jeho opětovné vydání.
Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) v kontextu výroku říká, že Tomio Okamura podle ní nebyl vhodným kandidátem na post předsedy Poslanecké sněmovny, protože je trestně stíhaný za podněcování k nenávisti. Zvolení Okamury do čela dolní komory označuje za vzájemnou dohodu o „nevydávání“ mezi hnutím ANO a SPD kvůli tomu, že trestní stíhání hrozí také Andreji Babišovi.
Trestní stíhání Tomia Okamury
Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání a ta ho k němu vydala v únoru 2025. Okamuru konkrétně policie podezírala z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Policie následně v červenci 2025 vyšetřování ukončila a navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval poslance Tomia Okamuru i jeho hnutí SPD kvůli volební kampani. Policisté Okamuru vinili právě z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, za což jej i celé hnutí v srpnu státní zástupce obžaloval.
Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita 4. října 2025 obnovila. Zaručuje mu přitom, že bez souhlasu Sněmovny nemůže být až do konce tohoto volebního období trestně stíhán (.pdf, str. 2). Kvůli tomu 7. října 2025 Obvodní soud pro Prahu 1 doručil končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové žádost o jeho vydání. Sněmovna činnost obnovila 3. listopadu 2025 ustavující schůzí, na které vítězní kandidáti z voleb skládali poslanecký slib. K datu konání námi ověřované debaty Sněmovna o Okamurově vydání ještě nehlasovala, jeho trestní stíhání bylo k tomuto termínu proto přerušené.
Závěr
Poslanecká sněmovna vydala Tomia Okamuru k trestnímu stíhání v únoru 2025. Během léta jej spolu s celým hnutím SPD státní zástupce obžaloval z podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Trestní stíhání se v říjnu pozastavilo kvůli Okamurově znovuzvolení do dolní komory, soud následně Sněmovně doručil žádost o jeho opětovné vydání. Bez souhlasu poslanců nemůže být Okamura k trestnímu stíhání vydán, na což Michaela Šebelová sama v kontextu výroku naráží, a celou situaci tak popisuje správně. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Ta žádost tam je (o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, pozn. Demagog.cz), ale samozřejmě nějakým způsobem nebrání v tom, aby byl člověk volen, aby mohl volit.“
PRAVDA
Žádost o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání byla doručena Poslanecké sněmovně 7. října. Nijak ale nemění výkon funkce ani volitelnost dané osoby, a Okamura tak může být kandidátem na post předsedy dolní komory.
Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz týkající se volby předsedy Sněmovny a žádosti soudu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Juchelka uvedl, že žádost do Sněmovny dorazila. Podle něj to však nebrání Okamurově účasti ve volbě předsedy dolní komory.
Vydání Okamury k trestnímu stíhání
Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, ta ho k němu vydala v únoru 2025.
Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita obnovila. Vzhledem k tomu doručil Obvodní soud pro Prahu 1 žádost o vydání 7. října 2025 končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.
Možnost omezení volebního práva
Fungování Poslanecké sněmovny se řídí Ústavou České republiky a jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Podle článku 25 ústavy mandát poslance nebo senátora zaniká uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, rozpuštěním Poslanecké sněmovny, odepřením poslaneckého slibu, vznikem neslučitelnosti funkcí (např. zvolení prezidentem), nebo ztrátou volitelnosti. Jiné omezení funkce není uvedeno. Ztráta volitelnosti by znamenala, že politik přestal splňovat podmínky pro to, aby mohl být volen – například by byl omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, o čemž musí rozhodovat soud.
Ve Sněmovně existuje také institut disciplinárního řízení, který se vztahuje na projevy poslanců na půdě dolní komory. Poslanci může být uložena povinnost se za pronesený výrok omluvit nebo zaplatit pokutu do výše jednoho měsíčního platu. Žádná jiná možnost omezení výkonu poslaneckého mandátu v českém právním řádu zakotvena není a na předsedu Poslanecké sněmovny může kandidovat poslanec, který byl navržen poslaneckým klubem. Vydání k trestnímu stíhání není překážkou pro výkon funkce.
Závěr
Žádost o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání byla do Poslanecké sněmovny doručena 7. října, protože jeho opětovné zvolení mu obnovilo imunitu. Mandát poslance zaniká například vzdáním se mandátu, vznikem neslučitelnosti funkcí nebo ztrátou volitelnosti. Vydání k trestnímu stíhání mandát neomezuje a kandidátem na předsedu Sněmovny může být kterýkoliv poslanec navržený poslaneckým klubem. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.
Michaela Šebelová (STAN): „Ty situace, kdy nebyl zvolen předseda Poslanecké sněmovny, se tady už v historii staly.“
PRAVDA
V roce 2002 byl Lubomír Zaorálek zvolen předsedou Sněmovny až ve druhém kole volby. V roce 2006 nedokázal dosáhnout většiny hlasů přítomných poslanců nejdříve žádný z kandidátů, předsedu Sněmovny zvolili poslanci až v sedmé volbě.
Diskuze Michaely Šebelové a Aleše Juchelky předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, která se v novém složení poprvé sešla 5. listopadu 2025. Michaela Šebelová ve výroku mluvila o možnosti, že by Tomio Okamura (SPD) na první schůzi Sněmovny nebyl zvolen jejím předsedou. Podle tvrzení Šebelové se již v minulosti stalo, že při hlasování o novém předsedovi nezískal ani jeden z kandidátů dostatek hlasů.
Pravidla volby předsedy Sněmovny
Poslanci volí svého předsedu na ustavující schůzi. Předsedou Sněmovny se stává kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola. Pro zvolení ve druhém kole je rovněž potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani po druhém kole není zvolen předseda Sněmovny, koná se do 10 dnů nová volba.
Volby předsedů Sněmovny v minulosti
Zatímco například Jan Hamáček se v roce 2013 stal předsedou Poslanecké sněmovny po prvním kole volby, kdy pro něj hlasovalo 195 ze 198 přítomných poslanců, u jiných kandidátů byla volba složitější. Například Lubomír Zaorálek byl v roce 2002 zvolen až ve druhém kole.
Nejdéle zatím trvalo obsazování postu po volbách v roce 2006. Na ustavující schůzi 29. června získala kandidátka vítězné ODS Miroslava Němcová v prvním kole pouze 98 hlasů z 200 přítomných poslanců. Také 98 hlasů od 198 přítomných poslanců obdržela i ve druhém kole. Dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny byl nakonec v sedmé volbě prvního kola zvolen předsedou Miloslav Vlček za ČSSD.
Závěr
V roce 2002 získal kandidát na předsedu Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek dostatečný počet hlasů až ve druhém kole volby. V roce 2006 nebyl při prvních šesti volbách na post předsedy Sněmovny zvolen žádný kandidát. Nového předsedu si tehdy poslanci zvolili až dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny při sedmé volbě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Jsem je (výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech, pozn. Demagog.cz) i já sám kritizoval.“
PRAVDA
Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, v roce 2014 ho označil za „mýtus“ a v roce 2018 tvrdil, že tábor nebyl oplocený a lidé v něm měli volný pohyb. Juchelka v roce 2018 Okamurovy výroky označil za hloupé a neznalé historických faktů.
Moderátor se Aleše Juchelky (ANO) ptá, jak vnímá dřívější výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech. Juchelka odpovídá, že jsou podle něj za hranou a představují pro něj velký problém. Zároveň uvedl, že už tyto Okamurovy výroky v minulosti sám odsoudil.
Výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech
Tomio Okamura (SPD) se o koncentračním táboře v Letech vyjadřoval několikrát. Poprvé se tak stalo v srpnu 2014, kdy v anketě serveru Parlamentní listy uvedl, že „mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež“ nebo že „oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu“.
Okamura poté v roce 2018 v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané. Historický ústav Akademie věd se ale proti Okamurově tvrzení vymezil.
Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu vězňů. Kromě jiného napsal, že „podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal“. Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky z rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty však později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.
Reakce Aleše Juchelky
V roce 2018 rozeslal zpravodajský server iROZHLAS.cz e-mail všem poslancům hnutí ANO s otázkou, jaký je jejich postoj k možnému odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny právě kvůli jeho slovům o koncentračním táboře v Letech. Juchelka tehdy uvedl, že se Okamura „spíše vymlouvá, než omlouvá“. Zároveň dodal, že Okamurovy výroky sice nepovažuje za nebezpečné, ale označil je „za drzé, hloupé a neznalé historických faktů“.
Závěr
Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, přičemž poprvé ho v roce 2014 označil za „mýtus“ a zpochybnil, že by jeho obyvatelé patřili mezi oběti holokaustu. V roce 2018 Okamura v rozhovoru pro DVTV řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený a lidé tam měli možnost volného pohybu. Aleš Juchelka v roce 2018 pro iROZHLAS.cz označil Okamurovy výroky za hloupé a neznalé historických faktů.
