Podle studie zveřejněné v renomovaném časopise Science v září 2024 se zemské klima během poslední téměř půl miliardy let měnilo více, než se dosud předpokládalo. Tyto závěry si mnozí uživatelé sociálních sítí mylně vyložili tak, že současná změna klimatu je naprosto přirozená a není způsobena člověkem. Vědci se však shodují na tom, že současné rapidní oteplování planety způsobují emise oxidu uhličitého (CO2) vzniklé lidskou činností a že tato změna probíhá bezprecedentním tempem, na což koneckonců upozorňuje i samotná studie.
„Globální neoteplování – boření narativů“, stojí v tomto příspěvku na Facebooku z 22. září 2024 sdíleném bezmála 800 uživateli. „Ten zvláštní okamžik, kdy se dezinformace stává informací.“
Jako důkaz pro tato tvrzení sdíleli čeští uživatelé sociálních sítí studii publikovanou v časopise Science 20. září 2024 (archiv) pod názvem „Historie teploty zemského povrchu během 485 milionů let“. Ta ukazuje, že průměrné globální teploty zemského povrchu se v minulosti měnily více, než se dosud předpokládalo.
Příspěvek dále tvrdí, že výsledky jsou „velmi třaskavé, protože studie ukazuje, že svět byl po většinu složité historie života na Zemi v mnohem teplejším stavu“.
Podobné příspěvky byly sdíleny i v jiných jazycích, například v angličtině nebo švédštině. I ty odkazují na studii zveřejněnou v časopise Science.
Zmíněná studie však v žádném případě netvrdí, že by současné změny klimatu byly přirozené nebo nevýznamné. Naopak, podle autorů studie i podle rozsáhlého souboru vědeckých důkazů je současné globální oteplování způsobeno emisemi CO2 z lidské činnosti a probíhá mnohem rychleji než změny ve zkoumaném období.
Většina českých příspěvků obsahuje také odkaz na článek deníku The Washington Post, který se zmíněnou studií zabývá. Části o vyšších teplotách na Zemi v minulosti jsou však vytrženy z kontextu a příspěvky tvrdí, že autoři článku studii „nepochopili“. Článek ovšem jasně uvádí, že studie sice „ připomíná, jak velké změny už planeta prodělala“, ale zároveň varuje „před bezprecedentní rychlostí oteplování způsobeného člověkem“.
„Snaha pochopit změny klimatu Země v minulosti odhalila historii dramatických teplotních změn a zároveň poskytla varování před důsledky oteplování způsobeného člověkem,“ stojí v podtitulku článku ve Washingon Post.
Současná změna klimatu probíhá mnohem rychleji než v minulosti, tvrdí autoři studie
Na vědecké studii se podílely Arizonská univerzita a Smithsonian National Museum of Natural History (archiv). Podle tiskové zprávy Arizonské univerzity (archiv) z 19. září 2024 vědci utvořili křivku globálních průměrných povrchových teplot za posledních 485 milionů let. Toto období je část fanerozoika, geologické éry, která začala před přibližně 541 miliony let a trvá do současnosti.
Vědci vytvořili teplotní křivku na základě údajů z geologických záznamů a klimatických modelů: shromáždili více než sto tisíc odhadů dávných teplot na základě chemických indikátorů zachovaných ve zkamenělých schránkách a jiných typech dávných organických látek. Provedli také stovky modelových simulací zemského klimatu v dávné minulosti na základě polohy kontinentů a složení atmosféry. Teplotní křivka v článku byla vytvořena kombinací těchto dvou typů důkazů.
Vyplývá z ní, že ve zkoumaném období se globální teplota pohybovala v rozmezí 52 až 97 stupňů Fahrenheita (tedy zhruba 11 až 36 stupňů Celsia), což je více, než se dříve předpokládalo. V porovnání s tím je současná globální teplota 59 stupňů Fahrenheita (15 stupňů Celsia) chladnější než vetšina období fanerozoika.
Bylo také zjištěno, že období extrémních veder byla nejčastěji spojena se zvýšenou hladinou CO2.
Studie, jíž AFP detailně prošla, však na žádném místě neuvádí, že by současné klima bylo irelevantní nebo že by jeho změny nebyly způsobeny člověkem. Vědci spíše píší, že tato zjištění mohou být užitečná při „předpovídání klimatických důsledků antropogenních emisí oxidu uhličitého (CO2)“.
Autorky studie – bývalá postdoktorandka v národním přírodovědném muzeu Smithsonian Emily Judd a paleoklimatoložka Jessica Tierney, obě z Arizonské univerzity – v tiskové zprávě vysvětlují, že emise CO2 způsobené lidskou činností v současnosti ohřívají planetu mnohem rychleji než nejrychlejší oteplování ve fanerozoiku. To podle nich ohrožuje druhy, včetně člověka, i celé ekosystémy.
„Celý náš druh se vyvinul v klimatu ‚ledového domu‘, který vybočuje z většiny geologické historie,“ uvedla Tierney v tiskové zprávě. „Měníme klima do podoby, která je pro člověka skutečně mimo kontext. Planeta byla a může být teplejší – ale lidé a zvířata se nedokážou tak rychle přizpůsobit.“
Na žádost agentury AFP o další komentář vědkyně do doby zveřejnění článku nereagovaly.
Současnou změnu klimatu způsobují emise CO2 z lidské činnosti
Závěry autorek jsou podloženy rozsáhlým vědeckým výzkumem. Mezi vědci panuje široká shoda na tom, že současná změna klimatu je způsobena lidskou činností.
Zatím nejkomplexnějším shrnutím současných vědeckých poznatků o změně klimatu je tzv. Šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) (archiv), která byla vydána mezi srpnem 2021 a dubnem 2022. Podle ní se klima od konce 19. století oteplilo o více než 1 °C a jeho důsledky, např. častější projevy extrémního počasí, již byly zaznamenány (archiv). Příčinou jsou především větší emise CO2.
Podle zprávy „je jednoznačné, že vlivem člověka došlo k oteplení atmosféry, oceánů a pevniny“.
Jak vysvětluje Český hydrometeorologický ústav v této studii vypracované pro Ministerstvo životního prostředí, některé plyny v atmosféře — zejména vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný — fungují jako stěny skleníku a brání tepelnému záření odcházet do vesmíru, čímž zadržují tepelnou energii ze Slunce. Když lidé vypouštějí do atmosféry více těchto plynů, skleníkový efekt se posiluje a teplota stoupá.
Současné globální oteplování není přirozené
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru NOAA Země během své 4,54 miliardy let dlouhé historie prošla několika extrémně teplými obdobími a dnes je relativně chladná (archiv). Na to upozorňuje i studie publikovaná v časopise Science.
To však neznamená, že dnešní oteplování je neškodné. Nejteplejší období se vyskytovala ještě před vznikem člověka a dlouho před moderní civilizací, která se rozvinula během posledních 10 000 let, uvádí NOAA.
V našem článku ze srpna 2022 uvedl profesor klimatologie na univerzitě v Readingu Ed Hawkins, že během posledních 10 000 let nedocházelo k teplotním výkyvům srovnatelným se současným oteplováním.
„Globální teploty v minulosti oscilovaly ve velkém rozmezí, ale tyto změny trvají desítky tisíc let. Víme, že tyto cykly mají přirozené příčiny dané oběžnou dráhou Země kolem Slunce,“ řekl.
Dodal však, že „za posledních 2 000 let vidíme velmi mírný pokles a na konci náhle prudký nárůst teploty, který je mnohem vyšší než cokoli, co jsme viděli za posledních 2 000 let“.
To, že problémem je především rychlost změny, pro AFP v tomto článku 15. února 2024 potvrdil také Pelle Boberg, analytik Švédské agentury pro ochranu životního prostředí.
„Hladina oxidu uhličitého se v průběhu času dost měnila a život na Zemi se jí přizpůsobil,“ uvedl. Rostliny například přizpůsobily počet průduchů (mikroskopických otvorů nebo pórů na listech a stoncích, kterými rostliny přijímají CO2) koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, vysvětlil. Problémem je rychlost, s jakou se hladina CO2 ve vzduchu zvyšuje.
„Rychle rostoucí koncentrace oxidu uhličitého jako skleníkového plynu ohřívá atmosféru velkým tempem a tím (z geologického hlediska velmi rychle) mění klima celého světa,“ řekl. „Změna probíhá tak rychle, že je pro ekosystémy stále obtížnější mít čas se přizpůsobit.“
IPCC tento trend shrnuje v grafu ve své zprávě ze srpna 2021 (archiv). Graf vlevo ukazuje, že teploty za posledních 150 let drasticky vzrostly. Graf vpravo ukazuje, o kolik nižší by byly globální teploty bez emisí CO2 a dalších skleníkových plynů způsobených lidskou činností.
Negativní důsledky změny klimatu jsou již patrné
Podle organizace World Weather Attribution, která se zabývá pozorováním extrémních povětrnostních jevů, změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost výskytu některých extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vedra, povodně a bouře (archiv).
Zpráva Světové meteorologické organizace z roku 2021 (archiv) ukazuje, že počet meteorologických katastrof se za posledních padesát let zvýšil pětkrát v důsledku změny klimatu, většího počtu extrémních meteorologických jevů a lepšího systému hlášení.
V analýze ze srpna 2022 se časopis Carbon Brief zabýval více než 500 extrémními povětrnostními jevy a zjistil, že 70% z nich je kvůli změnám klimatu způsobeným lidmi pravděpodobnější nebo závažnější (archiv).
Z nejnovější zprávy IPCC navíc vyplývá, že důsledky změny klimatu jsou patrné již několik let a budou stále silnější a častější, pokud bude změna klimatu pokračovat stejným tempem jako nyní (archiv).
Agentura AFP se životním prostředím zabývala již mnohokrát. Naše předchozí články na toto téma v češtině najdete zde, v angličtině zde.
