Na CNN Prima News se v diskuzi potkali zástupci kandidujících subjektů v Jihomoravském kraji. Tématem byl mj. i návrh rozpočtu na příští rok. Zavádějícími výroky z první části debaty o tomto návrhu se zabývá tato analýza.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „My jsme snižovali (deficit veřejných financí, pozn. Demagog.cz), teď jsme na 1,9, rozpočet je postavený na 1,75 (% HDP, pozn. Demagog.cz).“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Deficit veřejných financí skutečně klesl na letos predikovaných 1,9 % HDP. V roce 2026 má však vzrůst na 2 % HDP. Schodek 1,75 %, který uvádí ministr Hladík, je pouze tzv. strukturální deficit.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026 a mluví o konsolidaci veřejných financí. Na grafu ukazuje, že se vládě Petra Fialy podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 na 1,9 % HDP, a dodává, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s deficitem 1,75 % HDP.
Deficit veřejných financí
Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého kromě hospodaření vládních institucí spadá i hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.
V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP, v následujících letech postupně klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí se v letošním roce deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 1, 3). Poslední predikce týkající se roku 2026 je z dubna 2025 a odhaduje schodek vládních institucí na 2 % HDP. V srpnové predikci aktualizovaný údaj není (.pdf, str. 3, 11).
Strukturální schodek
Petr Hladík dále zmiňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 je postaven na deficitu 1,75 % HDP. Tuto hodnotu uvádí správně, jedná se však o strukturální deficit, který je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka tak představuje spíše odhad vládou chtěného a zamýšleného deficitu a od celkového deficitu veřejných financí se liší.
V roce 2021 dosáhl strukturální deficit 3,3 % HDP a poslední dostupný údaj se týká roku 2023, kdy činil 2,4 % HDP (.pdf, str. 3). Údaje pro další roky vychází z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027, kterou Ministerstvo financí zveřejnilo v dubnu 2024, a jedná se tedy pouze o odhady.
Závěr
Petr Hladík správně říká, že v roce 2021 činil deficit veřejných financí 5 % HDP a že by se měl podle predikce Ministerstva financí v roce dostat na 1,9 % HDP. Údaj 1,75 %, který uvádí v souvislosti s rozpočtem na rok 2026, se však týká strukturálního deficitu. Ten je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a od výše deficitu veřejných financí se liší.
Deficit veřejných financí na rok 2026 odhaduje Ministerstvo financí na 2 % HDP, tedy o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2025. Petr Hladík tedy vzbuzuje dojem, že deficit bude dále klesat, ačkoli mluví o jiném ekonomickém ukazateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Jsme osmá nejlépe konsolidující země Evropské unie, a to lepší než Němci.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Podle dat Eurostatu bylo Česko mezi lety 2023 a 2024 na 8. místě ve snižování schodku veřejných financí. Za celé období Fialovy vlády však dopadlo hůře, navíc došlo k nárůstu dluhu k HDP, který byl 4. nejrychlejší v EU.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Zmiňuje, že se vládě Petra Fialy daří snižovat schodek veřejných financí a konsolidovat tak českou ekonomiku.
K hodnocení konsolidace státní ekonomiky se však obvykle používá více ukazatelů. Jedním z nich je právě saldo, tedy rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji rozpočtu, vůči HDP. Dále se používá také poměr veřejného dluhu k HDP.
Oba výše zmíněné ukazatele sleduje agentura Eurostat a poslední dostupná data jsou z roku 2024. Pokud se zaměříme na meziroční vývoj salda veřejného rozpočtu v letech 2023–2024, Česko se společně s Estonskem umístilo na 8. místě (5. místo je rovněž sdílené, mezi Maďarskem a Lucemburskem). V Česku se deficit snížil o 1,6 p. b., zatímco v Německu se o 0,3 p. b. zvýšil.
_(%25_of_GDP).png){kind=link}
Při srovnání stejného ukazatele za delší časové období od nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se však Česko umístilo až na 10. místě.
V celkovém snižování dluhu si pak Česko vedlo ještě hůře. Ačkoli v rámci EU patří k méně zadluženým státům, státní dluh během volebního narostl 4. nejrychlejším tempem. Zatímco většině zemí se podařilo státní dluh snížit, zadlužení Česka naopak vzrostlo z 40,7 % HDP v roce 2021 na 43,6 % HDP v roce 2024, tedy o zhruba 2,9 p.b. Nejvíce se naopak dluh dařilo snižovat Řecku, Kypru nebo Portugalsku.
Vývoj poměru státního dluhu k HDP nicméně ovlivnila také vysoká inflace z roku 2022 (.pdf, str. 4). Podle analýzy Evropské centrální banky inflace v některých zemích stav veřejných financí zhoršila, ale například na Kypru, v Litvě nebo v Portugalsku poměr dluhu k HDP díky inflaci výrazně klesl (.pdf, str. 29–30).
Závěr
Podle dat Eurostatu byla Česká republika mezi lety 2023–2024 společně s Estonskem na 8. místě co se týče konsolidace schodku veřejných financí a byla na tom lépe než Německo. Při srovnání zemí EU za celé období vlády Fialova kabinetu se však Česko umístilo hůře. Ve sledovaném období se navíc v ČR zhoršil poměr státního dluhu k HDP, zatímco v Německu a v 17 dalších zemích EU se zlepšil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Hladíka jako zavádějící.
Miroslav Ševčík (za SPD): „Za (Fialovy, pozn. Demagog.cz) vlády (…) se zvýšilo zadlužení na jednu osobu o víc jak 100 tisíc na 321,5 tisíce na každého občana včetně kojence – z asi 220 tisíc.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Uvedené hodnoty přibližně odpovídají nárůstu dluhu mezi lety 2021–2025 podle predikce Ministerstva Financí. Miroslav Ševčík však zcela pomíjí vysokou inflaci, která v mezidobí snížila hodnotu dluhu. Při zohlednění inflace dluh stoupl pouze o 6,2 %.
Z výroku Miroslava Ševčíka není jasné, jestli mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Státní dluh za Fialovy vlády
Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2,466 bilionu Kč. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom činil zhruba 10,52 milionu. Na každého obyvatele tak teoreticky připadal dluh ve výši 234 tisíc korun.
Podle zprávy o řízení státního dluhu Ministerstva financí za druhé čtvrtletí státní dluh ke konci června 2025 dosáhl 3,504 bilionu Kč, což v přepočtu na každého obyvatele ČR odpovídá přibližně 322 tisícům korun. Pokud by se vyplnila predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, státní dluh bude v celém roce 2025 dosahovat 3,614 bilionu Kč (.pdf, str. 12). Podle nejnovějšího údaje ČSÚ ke dni námi ověřované debaty byl počet obyvatel ve druhém čtvrtletí letošního roku 10,88 milionu, na každého obyvatele by tedy v celém roce připadl dluh ve výši 332 tisíc Kč.
Nominálně tedy státní dluh vzrostl, přičemž Miroslav Ševčík uvádí takřka správné hodnoty. Na jednoho obyvatele se v nominálním srovnání zvýšil zhruba o 42 %. Částky je ale nutné porovnávat také v jejich reálné hodnotě, jelikož inflace snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou výši dluhu. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme částky na reálné hodnoty v cenách roku 2025, dluh se během Fialovy vlády zvýšil pouze přibližně o 6,2 %.
Vládní dluh v poměru k HDP
Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výše se zpravidla uvádí v poměru k HDP a pravidelně ji vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP (.pdf, str. 11).
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
Závěr
Státní dluh činil koncem roku 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, 2,466 bilionu korun, v přepočtu na obyvatele ČR celkem 234 tisíc korun na osobu. Abychom se přiblížili nárůstu o 100 tisíc korun na osobu, o kterém mluví Miroslav Ševčík, museli bychom porovnat odhadovaný dluh na konci roku 2025 podle poslední predikce Ministerstva financí a počet obyvatel z 2. čtvrtletí roku 2025. Takto vypočítaný dluh by činil cca 332 tisíc na osobu a představoval nárůst v letech 2021–2025 celkem o 98 tisíc na osobu.
Miroslav Ševčík tak uvádí přibližně správné hodnoty. Co však zcela opomíjí, je inflace, která v mezidobí výrazně snížila reálnou hodnotu státního dluhu – při jejím zohlednění stoupl dluh na osobu pouze o 6,2 %. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „My jsme dali do zákona, že se to (strop pro strukturální deficit státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz) každý rok sníží o 0,5 procentního bodu.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Fialova vláda sice určila hodnoty stropu strukturálního deficitu pro roky 2024–2027, přičemž tyto hodnoty se každoročně snižují o 0,5 procentního bodu, pravidlo o poklesu o 0,5 p. b. ale zavedla už předchozí Babišova vláda.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na místopředsedkyni hnutí ANO Alenu Schillerovou, která kritizuje vládu za navýšení státního dluhu a ministra financí za to, že k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 neposkytl dostatečné podklady, aby ho opozice a veřejnost mohly kontrolovat. Hladík argumentuje, že vláda Petra Fialy prosadila rozpočtové pravidlo, podle kterého se má deficit hospodaření veřejných institucí každý rok snižovat o 0,5 p. b.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Strop na výši výdajů veřejných institucí upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl přijatý během vlády Bohuslava Sobotky na základě směrnice Evropské unie (.pdf, str. 20). Ta vyžadovala, aby členské státy EU zavedly pravidla fiskální stability (.pdf). Součástí tohoto zákona je například takzvaná dluhová brzda, která přikazuje úpravu státních výdajů při dluhu státu, který by byl vyšší než 55 % HDP. Po překonání tohoto stropu vláda musí připravit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.
Petr Hladík mluví o další části tohoto zákona, kterou je výdajové pravidlo. To standardně dovoluje mít strukturální deficit státního rozpočtu – tedy deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací – do úrovně jednoho procenta HDP. Ministerstvo financí však výdaje veřejných institucí může navýšit při živelních pohromách, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává propad ekonomiky, tj. meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %.
Novelizace Babišovy vlády
Vláda Andreje Babiše v roce 2020 zmíněný zákon novelizovala (.pdf, str. 1) tak, aby strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2021 mohl dosáhnout až 4 % HDP. Každý následující rok se pak měl schodek snižovat o 0,5 procentního bodu (.pdf, str. 1), až by se v roce 2027 dostal pouze k procentnímu strukturálnímu schodku HDP. Tato novela byla kritizována Národní rozpočtovou radou, která ve své výroční zprávě uvedla, že uvolnění těchto pravidel ukazuje na „celkové nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel“ (.pdf, str. 5).
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl pak vládou Andreje Babiše v daném roce novelizován ještě jednou, a to v rámci novelizačního balíčku, kterým došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Ze zákona přitom tehdy zcela vypadla výše přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021 (.pdf, str. 14). Maximální hodnota strukturálního schodku v roce 2022 tak měla být o 0,5 procentního bodu nižší než hodnota strukturálního deficitu, kterou by Ministerstvo financí odhadovalo pro rok 2021 nejpozději na konci léta 2021 (.pdf, str. 52–53). Tehdejší odhad se přitom vyšplhal až na 6,1 % HDP, do roku 2024 tak měl strukturální deficit klesnout pouze na 4,6 % HDP. Strukturálního schodku 1 % HDP se mělo dosáhnout v roce 2032.
Novelizace Fialovy vlády
Kabinet Petra Fialy ke konci června 2023 Poslanecké sněmovně předložil návrh tzv. konsolidačního balíčku, který měl podle vlády přispět ke snižování schodků státního rozpočtu. Balíček mj. novelizoval také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 215–216 z 1312). Novela pro běžná období sice zachovává maximální hodnotu strukturálního deficitu státního rozpočtu na úrovni 1 % HDP (.pdf, str. 490), zároveň ale určuje jeho specifickou hodnotu pro roky 2024–2027 (str. 491). V roce 2024 tak podle úpravy mohl strukturální schodek státního rozpočtu konkrétně dosáhnout maximálně 2,75 % HDP a následně by se měl každým rokem snižovat o půl procentního bodu. Od roku 2028 by měl limit dosahovat maximálně 1 % HDP (.pdf, str. 8). Poslanecká sněmovna soubor těchto opatření schválila v říjnu 2023. Senát jej schválil (.pdf) v listopadu 2023 a později jej i podepsal prezident.
Závěr
Vláda Petra Fialy v rámci novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti určila konkrétní maxima, kterých může strukturální deficit státního rozpočtu dosáhnout v letech 2024–2027. Pro rok 2024 byl limit nastavený na 2,75 % HDP a následně by měl každoročně klesat o Hladíkem zmíněných 0,5 p. b. Pravidlo, které mělo mezi lety 2022 a 2027 snižovat maximální hodnotu strukturálního deficitu o 0,5 p. b., nicméně přidala do zákona už vláda Andreje Babiše v dubnu 2020. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako zavádějící.
