CNN Prima News vysílala debatu mezi kandidáty uskupení, která mají dle průzkumů největší šanci získat mandáty v Poslanecké sněmovně. Diskuze se mj. týkala zdravotnictví. Následující analýza se tak zabývá faktickými výroky o podpoře lékařských fakult, absolventech těchto fakult nebo o úhradové vyhlášce.
Aleš Juchelka (ANO): „My jsme podporovali dotačními tituly více míst na lékařských fakultách. Tam jsme dali, tuším, 700 milionů korun.“
PRAVDA
Babišova vláda schválila opatření, na jehož základě dostaly lékařské fakulty v letech 2019–2021 příspěvky 500 mil. Kč ročně na rozšíření kapacit. MŠMT tehdy zavedlo i program, díky němuž fakulty získaly v r. 2021 dalších 220 mil. Kč. Podpora tak jen v r. 2021 činila 720 mil. Kč.
Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.
Příspěvky na zvýšení kapacit
Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).
Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 1, 3a).
Dotace
Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9).
MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27).
Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.
Michaela Šebelová (STAN): „Jsou studie na to, že lékaři často zůstávají v místě, kde vystudují.“
PRAVDA
Několik na sobě nezávislých studií tvrdí, že lékaři mají vyšší tendenci vykonávat lékařské povolání v regionech, ve kterých absolvovali studium nebo odborné praxe.
Michaela Šebelová (STAN) reaguje na debatu o nedostatku lékařů v regionu. Kladně hodnotí založení nového oboru stomatologie na lékařské fakultě v Ostravě, které podle ní povede k nárůstu počtu odborníků v kraji, protože zde absolventi budou po skončení studia zůstávat.
Přechodem absolventů vysokých škol na trh práce se v českém prostředí zabýval výzkumný projekt Absolvent 2018, který realizovalo Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ). Podle tohoto výzkumu zůstalo v kraji, kde studovalo, 75 % absolventů v Praze a Středočeském kraji. V Moravskoslezském kraji zůstalo 68 % absolventů a v řadě dalších krajů jich zůstala více než polovina. Výzkum se však zaměřoval na absolventy všech vysokých škol, nejen lékařských fakult, a místo výkonu práce zkoumal jen v krátkém časovém období, tj. rok až pět let od dokončení studia (.pdf, str. 150–151).
Zahraniční studie
V roce 2024 vznikl výzkum, který mezi lety 2001–2015 sledoval téměř 20 tisíc absolventů medicíny napříč kanadskými provinciemi. Studie zjistila, že 67,2 % absolventů lékařských fakult zůstalo v horizontu pěti let po dokončení studia pracovat ve stejném regionu, kde získali titul. Zhruba 40 % lékařů pak zůstalo v regionu, v němž po studiu absolvovali praxe (.pdf, str. 5).
V roce 2015 publikovala australská Queenslandská univerzita studii, která sledovala lékaře pracující na venkově. Podle výzkumu je u lékařů z venkovských oblastí, kteří zde absolvovali alespoň roční praxi v rámci vysoké školy, větší pravděpodobnost, že v těchto regionech začnou pracovat. Podobné výsledky přinesl také americký výzkum z roku 2023. Ten potvrdil, že lékaři, kteří absolvovali praxe ve venkovských oblastech, v nich častěji zůstávali pracovat bez ohledu na to, zda původně pocházeli z města nebo z venkova.
Shrnutí
Zahraniční studie se shodují na tom, že absolventi lékařských fakult často zůstávají pracovat v regionech, kde dokončili studium. Lékaři, kteří absolvovali odborné praxe na venkově, mají navíc větší tendenci se v těchto oblastech usazovat. Výrok Michaely Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura (ODS): „Nám se povedlo provést dlouholetý plán – mít lékařskou fakultu v Ostravě. Čísla ukazují, že naprostá většina absolventů zůstává v Moravskoslezském kraji.“
PRAVDA
Cca 80 % absolventů ostravské lékařské fakulty po získání titulu zůstává v Moravskoslezském kraji. Fakulta získala akreditaci v roce 2010 během Fischerovy úřednické vlády, na přípravu vzniku fakulty ale v roce 2009 finančně přispěla i vláda M. Topolánka (tehdy za ODS).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví v kontextu regionálního rozvoje zdravotnictví a nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Poukazuje na úspěšné zřízení lékařské fakulty v Ostravě jako na dlouhodobý strategický plán a zároveň tvrdí, že toto opatření má pozitivní dopad na udržení absolventů v regionu.
Lékařská fakulta
Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla v roce 2010. Univerzita nejprve v květnu 2009 předložila Ministerstvu zdravotnictví tzv. akreditační spis oboru Všeobecné lékařství (.pdf, str. 4) a v dubnu 2010 skutečně akreditaci pro tento obor získala od tehdejší Akreditační komise. V květnu 2010 poté MŠMT dalo definitivní souhlas se vznikem Lékařské fakulty. V té době vládl úřednický kabinet Jana Fischera, nikoli vláda ODS.
Během vlády Mirka Topolánka, kterou tvořila ODS, KDU-ČSL a Zelení, ovšem resort školství přidělil Ostravské univerzitě 1,8 milionu Kč na „přípravu vzniku Lékařské fakulty“ (.pdf, str. 23). Dokument, který informaci o podpořeném projektu obsahuje, pochází (podle metadat souboru) už z ledna 2009 (.xlsx), tedy z posledních měsíců Topolánkovy vlády.
Vznik Lékařské fakulty Ostravské univerzity podporoval i Moravskoslezský kraj a město Ostrava, které univerzitě poskytlo grant na vznik přípravného týmu (.pdf, str. 5). O tomto pětimilionovém grantu rozhodla Ostrava v roce 2008, kdy radu města tvořila koalice ČSSD a ODS. Ve stejném roce také město Ostrava převedlo do vlastnictví Ostravské univerzity pavilon bývalé porodnice v Ostravě-Zábřehu, který byl vybrán jako sídlo nové lékařské fakulty (ČT 1, 11 února 2008, Report 18:00). Moravskoslezský kraj vyjádřil podporu vzniku nové fakulty např. v usnesení z února 2008, kdy ještě v čele kraje stál Evžen Tošenovský (ODS).
Absolventi
Někdejší děkan ostravské lékařské fakulty Arnošt Martínek v roce 2019 uvedl, že podle průzkumu míří zhruba 70 % absolventů po odchodu z fakulty na pracovní místa v Moravskoslezském kraji. Současný děkan Rastislav Maďar později v roce 2023 zmiňoval, že hodnota dosahuje 80 %.
Závěr
Naprostá většina absolventů ostravské lékařské fakulty po získání titulu zůstává v Moravskoslezském kraji. Fakulta získala akreditaci v roce 2010, tedy až během úřednické vlády Jana Fischera. Ke vzniku fakulty přispěla ovšem i předcházející vláda Mirka Topolánka, složená z ODS, lidovců a Strany zelených. Ta Ostravské univerzitě v roce 2009 přidělila finanční prostředky na projekt, který se zabýval „přípravou vzniku“ lékařské fakulty. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Matěj Gregor (Motoristé sobě): „(…) úhradové vyhlášky, která dnes zavazuje pojišťovny k tomu, že nemohou pohotově reagovat na nedostatek odborníků v těch vyloučených regionech.“
PRAVDA
Limity stanovované úhradovými vyhláškami jsou jedním z faktorů nedostatku lékařů v některých regionech. Vyhláška pro rok 2025 však ve vybraných případech umožňuje i individuální dohody s pojišťovnou.
Kandidát za Motoristy Matěj Gregor reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů ve zdravotnictví. Jako řešení zmiňuje zrušení úhradové vyhlášky. Podle něj by to umožnilo pojišťovnám nabízet benefity lékařům, kteří půjdou pracovat do regionů, kde je jich nyní nedostatek.
Úhradová vyhláška
Úhradová vyhláška je právní předpis, který každý rok vydává Ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje výši úhrad za hrazené služby, výši finančního ohodnocení za provedený zdravotní výkon a regulační omezení pro úhradu zdravotních služeb. Jinými slovy, určuje rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatele zdravotní péče a určuje limit částky, kterou pojišťovna poskytovateli za daný úkon uhradí.
Dostupnost péče v regionech
Bývalý prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich za příčinu nižší dostupnosti zdravotní péče v některých regionech označil například vysokou frekvenci návštěv u lékaře v kombinaci s absencí regulačních poplatků nebo stěhování obyvatel do velkých měst. Zmínil i skutečnost, že pojišťovny nemají možnost vyloučené regiony finančně stimulovat, protože jsou vázané právě úhradovou vyhláškou.
Úhradové vyhlášky dále podporují centralizaci specializované péče pomocí tzv. koeficientu centralizace, díky kterému dostávají centra vysoce specializované péče vyšší úhradu než by za stejný úkon dostaly např. regionální nemocnice bez statutu centra (.pdf, str. 201). Úhradová vyhláška pro rok 2025 nicméně obsahuje pasáž, která umožňuje dodatečné navýšení úhrad pro regiony s omezenou dostupností péče skrze individuální dohody mezi pojišťovnou a poskytovatelem péče (.pdf, str. 229).
Závěr
Podle bývalého ředitele Svazu zdravotních pojišťoven ČR jsou limity stanovené úhradovou vyhláškou jedním z faktorů nedostatku lékařů v některých regionech. Vyhláška pro rok 2025 však zdravotníkům v regionech s omezenou dostupností péče umožňuje uzavírat individuální dohody s pojišťovnou ohledně výše úhrad. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Lubomír Zaorálek (za Stačilo!): „Dneska probíhala demonstrace před Ministerstvem zdravotnictví, kde si stěžovali ti, kteří na konci 23. roku dostali slib od premiéra a ministra zdravotnictví (…), že se budou zabývat situací ošetřovatelů, zdravotních sester a personálu.“
PRAVDA
8. září 2025 se před Ministerstvem zdravotnictví konala demonstrace odborů, která upozornila na nedostatek personálu a financí ve zdravotnictví. Odboráři zároveň zdůraznili, že vláda neplní dohodu z konce roku 2023, kterou s nimi kabinet uzavřel.
Kandidát hnutí Stačilo! Lubomír Zaorálek v rámci diskuze o možnostech posílení kapacit zdravotnického personálu v krajích kritizuje vládu. Uvádí, že na konci roku 2023 slíbila zdravotníkům zlepšení podmínek, ale své závazky podle něj neplní. Jako příklad zmiňuje demonstraci, která proběhla v den konání debaty.
Shromáždění s názvem „Zdravotnictví na hraně“ se konalo 8. září 2025 před Ministerstvem zdravotnictví. Akci organizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (.pdf, str. 1). Akce proběhla bez přímé účasti zdravotníků a lékařů, což odbory odůvodnily tím, že jsou vyčerpaní. Přítomni tak byli především zástupci odborů, zatímco lékaři připojili své videovzkazy. Pozvání dostali také někteří členové vlády, ti se ale z účasti omluvili, včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).
Odbory chtěly demonstrací upozornit na nedostatek personálu i financí ve zdravotnictví. Zároveň uvedly, že vláda ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zdravotnici-mohou-pristi-rok-znovu-protestovat-356006„>podle nich neplní dohodu (.pdf) z konce roku 2023, kterou s nimi, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Českou lékařskou komorou uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví. V dokumentu tehdy vláda přislíbila přípravu zákona o odměňování zdravotníků, zlepšení pracovních podmínek či změny v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků (.pdf).
