Fotografie, na které se polský premiér Morawiecki zdánlivě kloní památce Stěpana Bandery, byla zmanipulovaná

Polský premiér Mateusz Morawiecki navštívil koncem listopadu 2022 Kyjev. Krátce po jeho návštěvě se na sociálních sítích začal šířit obrázek zachycující Morawieckého při pokládání květin k pomníku ukrajinského nacionalisty Stěpana Bandery proslulého spoluprácí s nacistickým Německem. Jedná se však o fotomontáž: Morawiecki byl ve skutečnosti zachycen při pokládání květin u kyjevského památníku obětem hladomoru způsobeného stalinistickým režimem ve 30. letech minulého století.

„Polský premiér Morawiecki vzdal v Kyjevě hold Stěpanu Banderovi,“ stojí v tomto příspěvku z 28. listopadu 2022, který na Facebooku sdílelo téměř 130 uživatelů.

Na snímku jsou dva muži uklánějící se u pomníku ukrajinského nacionalisty Stěpana Bandery, jenž v rámci boje za nezávislost Ukrajiny kolaboroval během 2. světové války s nacistickým Německem a bojoval proti Rudé armádě.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 6. prosince 2022

Muž nalevo je skutečně Mateusz Morawiecki. Obrázek však byl zmanipulován tak, aby vzbudil dojem, že polský premiér vyjádřil obdiv ke kontroverznímu ukrajinskému nacionalistickému vůdci.

Podobné příspěvky se šířily také ve slovenštině a v polštině. Hoax již vyvrátil polský portál Konkret24 či slovenská policie.

Morawieckého návštěva v Kyjevě

Dne 26. listopadu 2022 Morawiecki a litevská premiérka Ingrid Šimonytė skutečně navštívili Kyjev v rámci setkání Lublinského trojúhelníku. Během oficiální státní návštěvy se setkal také s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Toho dne ráno položil Morawiecki květiny k památníku v centru Kyjeva u příležitosti 90. výročí tzv. Holodomoru, který propukl v roce 1932 v Ukrajinské sovětské republice v důsledku Stalinovy politiky kolektivizace zemědělství. Do roku 1933 v jeho důsledku zahynulo přibližně 3,9 milionu Ukrajinců.

Morawieckého u památníku doprovázel náměstek ukrajinského ministra zahraničí Anton Děmokin, což 2. prosince agentuře AFP potvrdil úřad polského premiéra.

Při hledání dalších informací o Morawieckého návštěvě se nám podařilo najít původní fotografii, která byla později zneužita pro fotomontáž. Snímek, jenž byl pořízen u památníku obětem hladomoru, zveřejnil ověřený twitterový účet Úřadu předsedy vlády Polské republiky.

Z následujícího srovnání vyplývá, že autor fotomontáže fotografii převrátil a vyřízl dvě postavy, které přidal k fotografii památníku Stěpana Bandery.

Zmanipulovaný obrázek (vlevo), fotografie zveřejněná Úřadem předsedy vlády 26. listopadu (vpravo)

Pomocí zpětného vyhledávání obrázků se nám podařilo najít původní fotografii Banderova pomníku hned mezi prvními výsledky na Google. Obrázek pochází z ukrajinské Wikipedie a na příslušné stránce je uvedeno, že jej v roce 2009 pořídil „Roman Matselukh“ a že je na něm „Pomník S. Bandery v obci Kozivka“. Kozivka je vesnice nedaleko města Ternopil na západní Ukrajině.

Srovnání zmanipulovaného snímku (vlevo) s fotografií pomníku Stepana Bandery v obci Kozivka stáhnuté z ukrajinské Wikipedie (vpravo)

Kdo byl Stěpan Bandera?

Stěpan Bandera byl kontroverzní vůdce hnutí ukrajinského národního obrození v letech 1941–1959, který bojoval za vytvoření nezávislého Ukrajinského státu. Zatímco pro mnoho Ukrajinců byl symbolem boje za nezávislost Ukrajiny, mnoho obyvatel Polska a Ruska jej považovalo za fašistu, teroristu a nebezpečného ultranacionalistu.

Ve snaze uhájit nezávislost Ukrajiny proti sovětským vojskům se Banderovi příznivci na nějakou dobu přidali na stranu nacistického Německa a v roce 1941 založili nezávislý ukrajinský stát, jehož hlavním městem byl Lviv. Nacistické Německo však odmítlo uznat nezávislost Ukrajiny a když Bandera její vyhlášení odmítl stáhnout, byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen až do roku 1944.

Během jeho pobytu ve vězení se jeho křídlo Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a část nacionalistické Ukrajinské povstalecké armády (UPA) podílely na tzv. volyňském masakru, při němž bylo v červenci 1943 v rámci etnických čistek na Volyni a v Haliči zabito 60 000 polských civilistů (Polsko odhaduje až 100 000 obětí).

Po válce žil Bandera v západoněmeckém Mnichově až do roku 1959, kdy jej zavraždil agent KGB.

Prokremelská propaganda často využívá Banderu a jeho hnutí k vykreslení Ukrajiny coby země sympatizující s nacistickou ideologií. Dne 24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin jako důvod ruské invaze přímo uvedl „denacifikaci.“

Osobnosti druhé světové války jako Stěpan Bandera dodnes rozdělují část ukrajinské společnosti (AFP o tom již v minulosti psala například zde). Tvrzení, že na Ukrajině vládnou „nacisté“ nebo jiné extremistické skupiny, se však nezakládá na pravdě, což nám potvrdilo několik odborníků.

Morawiecki a Ukrajina

Polsko zůstává jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny při její obraně před ruskou vojenskou agresí. Premiér Morawiecki opakovaně vyjádřil podporu Ukrajině; prohlásil například, že Polsko by mohlo být zataženo do války pouze v případě, kdyby se od Ukrajiny odvrátilo.

V říjnu 2022 Morawiecki vyzval k zabavení majetku Ruské federace a ruských oligarchů, který by podle něj měl být použit na obnovu Ukrajiny.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zas koncem listopadu vyzval  Německo, aby své systémy protiraketové obrany Patriot místo do Polska poslalo na Ukrajinu .

Polští představitelé však opakovaně odsoudili násilnosti, které Ukrajinci spáchali na polských civilistech během druhé světové války. „Je to výjimečný zločin, krutá genocida, která v polských dějinách neměla v takovém rozsahu obdoby,“ řekl Morawiecki ve Varšavě v roce 2018 na oficiální ceremonii u příležitosti 75. výročí volyňského masakru.

V roce 2019 polské velvyslanectví v Kyjevě protestovalo proti pokusům připomínat odkaz Stěpana Bandery v ukrajinské veřejnoprávní televizi.

V červenci 2022 se Morawiecki spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou zúčastnil pietní akce u příležitosti 79. výročí volyňského masakru, kde zdůraznil, že budoucnost polsko-ukrajinských vztahů lze budovat pouze na základě pravdy. Vyzvali také Ukrajinu, aby masakry odsoudila a vybudovala obětem řádné hroby.

„Nebudu mít klid, dokud nenajdeme poslední hrob, poslední pohřebiště zavražděných ve Volyni a v celém východním pohraničí. Tuto skutečnost je třeba plně odhalit,“ řekl Morawiecki. Zároveň však poukázal na ruskou agresi a dodal: „Nesmíme podlehnout pokušení falešného usmíření, ale musíme si také uvědomit, že je v zájmu Ruska a Moskvy Poláky a Ukrajince znovu rozdělit. (…) Ukrajina dnes zažívá tu nenávist, ten strašný nacionalismus, kterému sama podlehla před 80 lety. Ukrajina dnes vidí, k čemu tento strašný nacionalismus vede.“

„Tato velká příležitost se naskytla nyní, když se Ukrajina hrdinně chopila zbraní, když Polsko pomáhá Ukrajině, když jsme otevřeli svá srdce, své dveře a své domovy uprchlíkům z Ukrajiny. Tato jedinečná příležitost založit budoucnost nikoli na zášti, nepřátelství, lži, ale pouze na pravdě, budoucnosti a společné síle, síle, která je větší, když je společná, síle, která se rodí právě teď, v boji proti nacionalistickému ruskému ‚míru‘,“ řekl Morawiecki ve svém vzpomínkovém projevu.

AFP již vyvrátila celou řadu dezinformací o údajných vazbách Ukrajiny na nacisty, například zde, zde či zde. Úplný seznam našich článků o konfliktu na Ukrajině v češtině najdete zde, v angličtině pak zde.

Původně zveřejněno zde.