Na CNN Prima News proběhla debata zástupců kandidujících zástupců v Jihomoravském kraji. Jedním z témat byl i návrh rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna. Faktické výroky o tomto tématu rozebírá nová analýza.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Největší investice, 174 miliard (v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, pozn. Demagog.cz), to tady nikdy v historii nebylo.“
PRAVDA
Návrh rozpočtu na rok 2026 vyčlenil z národních zdrojů 174,4 mld. Kč na investice. Tyto výdaje jsou opravdu nominálně i reálně nejvyšší v historii.
Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2026 uvádí, že na investice byla z národních zdrojů vyčleněna rekordní částka 174,4 miliardy korun. Pokud přičteme i evropské zdroje, jedná se celkem o 248 miliard korun.
Vývoj národních zdrojů
Co se týče historického srovnání, nominální výdaje z národních zdrojů na investice jsou pro rok 2026 opravdu nejvyšší. Je nutné brát v potaz, že hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce, čímž se výrazně navyšují výsledné ceny staveb a dalších investičních projektů. Také v případě, kdy při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši investic na reálné hodnoty, jsou navrhované investice z národních zdrojů pro příští rok nejvyšší za posledních několik let.
Upřesněme, že ucelený přehled, který by investice rozděloval na národní a zahraniční zdroje, jsme pro dřívější roky ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. V minulosti byly ale celkové investice nižší, a lze tak vyvodit, že tehdejší investice z národních zdrojů dnešní výše nedosahovaly.
Vývoj zahraničních zdrojů
Co se týče investic ze zahraničních zdrojů, které Státní závěrečný účet definuje jako prostředky z EU, finančních mechanismů a „v marginálním objemu (…) prostředky z NATO a jiné prostředky ze zahraničí“ (.pdf, str. 128 ze 180), ty byly v minulosti vyšší nominálně a také v reálném srovnání.
V roce 2015 se na celkové částce podílelo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo financí už v dubnu 2015 uvádělo, že „lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší, než předpokládá schválený rozpočet“ (.pdf, str. 37). Rok 2015 byl totiž posledním pro dočerpání prostředků EU v rámci programového období 2007–2013.
Výdaje v poměru k HDP
Výdaje státního rozpočtu na investice lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na investice z národních zdrojů v příštím roce měl činit 1,97 % HDP (.pdf, str. 3). Jak vyplývá z následujícího grafu, tento podíl je ve srovnání s předchozími roky nejvyšší. Pokud stejným způsobem porovnáme i zahraniční zdroje, ty dle predikce mají být naopak nižší než v několika minulých letech.
Závěr
Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z národních zdrojů na investice alokovalo 174,4 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší výdaje v historii, a to v nominálním i reálném srovnání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „33 miliard se bere dopravní infrastruktuře (v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Státní fond dopravní infrastruktury podle návrhu dostane v roce 2026 ze státního rozpočtu o 31,6 miliardy korun méně než v roce 2025.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.
Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „33 miliard na školství dostanou nově obce, protože se změnil zákon o tzv. nepedagozích. (…) Letos ty výdaje byly 27. V návrhu rozpočtu je přímo 9 miliard korun na zvýšení platů učitelů celkem o 6,5 %. Tzn. rozpočet Ministerstva školství narostl, protože od něho musíme odečíst těch 33 miliard, které přímo půjdou školám.“
PRAVDA
MŠMT by si přes snížení rozpočtu o 14,4 mld. Kč mělo polepšit díky přesunu financování nepedagogů na obce a kraje. Ty by na něj měly letos získat 31,6 mld. Kč. Dle ministra školství návrh počítá s 8,5 mld. Kč na růst platů pedagogů o 6,5 %, v textu návrhu však tato částka není.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu, který mimo jiné počítá s výraznými škrty. Jedním z resortů, kterých by se měly dotknout, je přitom i Ministerstvo školství.
Financování školství
Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů.
Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun.
Pro rok 2026 Ministerstvo financí odhaduje, že k obcím a krajům díky změně poputuje 32,4 miliardy korun. Z čísel ministerstva či vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vyplývá, že by se mělo jednat o částku zhruba o 800 milionů korun vyšší, než kolik by měl stát na nepedagogické pracovníky a tzv. ostatní neinvestiční výdaje poskytnout letos, kdy by se suma měla vyšplhat na celkem 31,6 miliardy korun. Přesunutí výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu MŠMT o 14,4 miliardy korun znamená, že by si měl resort oproti předchozímu roku i přes snížení rozpočtu finančně polepšit.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že rozpočet počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, a to konkrétně o 8,5 miliardy korun. V návrhu se nicméně tato hodnota explicitně nevyskytuje, v předkládací zprávě se pouze uvádí, že „do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2026 byly promítnuty (…) nárůsty objemu prostředků na platy učitelů v regionálním školství (…)“ (.pdf, str. 1).
Závěr
Podle ministra školství Mikuláše Beka rozpočet skutečně počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, konkrétně tedy o 8,5 miliardy korun. V dokumentu tato informace nicméně explicitně uvedena není.
Díky přesunu financování nepedagogů a ONIV by si MŠMT i přes snížení rozpočtu o 14,4 miliardy korun mělo paradoxně finančně polepšit. Podle odhadů Ministerstva financí by obce a kraje v roce 2026 měly na základě této změny získat celkem 32,4 miliardy korun.
Letošní výdaje na platy nepedagogů, které hradí stát, by dle vyjádření ministerstva měly dosáhnout 31,6 miliardy korun, nikoli 27 miliard, jak uvádí Petr Hladík. Jeho výrok pro tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Josef Flek (STAN): „Do rozpočtového určení obcí se nahraje přes 30 miliard, které budou využity na financování nepedagogických pracovníků. Tím se odečetla částka nějakých 16 miliard z rozpočtu Ministerstva školství. V tom případě Ministerstvo školství si polepšilo o 19 miliard.“
PRAVDA
Dle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se má rozpočet MŠMT oproti předchozímu roku snížit o 14,4 mld. Kč. Přesunem financování nepedagogů ve školství na obce a kraje, které má vyjít na 32,4 mld. Kč, se mu nicméně na další výdaje uvolní 18 mld. Kč.
Poslanec Josef Flek (STAN) odpovídá na dotaz, zda si Ministerstvo školství skutečně polepší, jak v debatě tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), když návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak předpokládá snížení jeho rozpočtu.
Financování nepedagogických pracovníků
Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardami korun (.pdf, str. 32 ), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty mají na financování dostat vyšší podíl z daňových výnosů.
Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun.
Na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ostatní neinvestiční výdaje, pod které spadají např. nákupy učebnic a učebních pomůcek, by obce a kraje podle Ministerstva financí měly pro rok 2026 získat celkem 32,4 miliardy korun. To je zhruba o 800 milionů korun více, než kolik by měl stát na obě položky poskytnout letos. Přesunutí těchto výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu resortu o 14,4 miliardy korun tak znamená, že se ministerstvu uvolní rozdíl v hodnotě 18 miliard korun, a oproti předchozímu roku by si tedy mělo i přes snížení rozpočtu finančně polepšit. Částky, které Josef Flek uvádí, spadají do naší 10% tolerance, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Znovu se snižuje téměř 5 miliard v kapitole Ministerstva zdravotnictví. (…) Školství se bere 14 miliard.“
PRAVDA
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 mají výdaje na zdravotnictví klesnout o 4,7 miliardy korun a výdaje na školství o 14,4 miliardy korun.
Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty.
Podle schváleného rozpočtu na rok 2025 mají být výdaje Ministerstva zdravotnictví 17,6 miliardy korun. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026 se jedná pouze zhruba o 12,9 miliardy (.pdf, str. 36). Oproti předešlému roku se tak výdaje na zdravotnictví sníží o 4,7 miliardy korun.
Rozpočet na rok 2025 dále počítá s výdaji na Ministerstvo školství ve výši 290,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2026 pak uvádí výdaje ve výši 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32). Plánované výdaje na další rok jsou tak přibližně o 14,4 miliardy korun nižší. Čísla, která Alena Schillerová uvedla, se vejdou do naší 10% tolerance, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Michal Švagerka (Piráti): „(…) osekání rozpočtu Digitální informační agentury, kdy na platy jde až minus 50 %.“
PRAVDA
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se mají výdaje na platy zaměstnanců DIA oproti předchozímu roku snížit přibližně o 36 %. V případě platů zaměstnanců, kteří nejsou zařazeni na služebních místech, se jedná o snížení výdajů o 53 %.
Michal Švagerka (Piráti) v kontextu výroku komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Kritizuje v něm nedostatek financí na dostupné nájemní bydlení a škrty v rozpočtu Digitální a informační agentury (DIA). Za problematické považuje zejména snížení výdajů na platy, protože státní správa podle něj potřebuje nalákat odborníky na digitalizaci.
Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 (.pdf) činily výdaje Digitální a informační agentury na platy zaměstnanců a ostatní platby za odvedenou práci 365 737 994 Kč. V návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou výdaje na fungování DIA celkově nižší, na platy zaměstnanců této agentury pak vláda vyčlenila pouze 234 172 090 Kč (.pdf, str. 52). Oproti roku 2025 se tak jedná o pokles o přibližně 36 %.
V kategorii „platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech“ vláda plánované výdaje snížila ještě výrazněji. Zatímco v rozpočtu na rok 2025 se jedná o 57 540 046 Kč, na rok 2026 je alokováno jen 27 223 503 Kč (.pdf, str. 52), což je pokles o přibližně 53 %. Výrok Michala Švagerky proto hodnotíme jako pravdivý.
