Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) čelil kritice především kvůli vyjádřením o Ukrajině, která ve videu zazněla. Demagog.cz se standardně zaměřil na Okamurovy faktické výroky např. o ekonomice nebo počtu cizinců. Na nepravdivé výroky se soustředí tato analýza.
Tomio Okamura (SPD): „Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než za všech předchozích kabinetů nastoupivších v České republice v tomto miléniu.“
NEPRAVDA
Ratingový stupeň ČR zůstal po celou dobu Fialovy vlády beze změny u všech tří hlavních agentur. K faktickému snížení ratingu nedošlo. Ke stabilnímu vývoji bez změn došlo i za několika předchozích vlád od začátku tisíciletí.
Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve svém novoročním projevu kritizoval bývalou vládu Petra Fialy, kterou označil za nejhorší v historii České republiky. Jako objektivní ukazatel stavu veřejných financí označil ratingové hodnocení a zmínil, že za působení Fialovy vlády se podle něj toto hodnocení Česka vyvíjelo hůře než za jakékoli předchozí vlády od začátku tisíciletí.
Ratingové hodnocení
Ratingové hodnocení (zkráceně rating) je odborné posouzení rizika, že stát nebude schopen splácet své dluhy. Provádějí ho specializované ratingové agentury, přičemž mezi nejznámější patří Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch Ratings. Tyto agentury hodnotí země na základě řady faktorů, mezi které patří ekonomická výkonnost země, stav veřejných financí, výše zadlužení, politická rizika či institucionální vyspělost. Výsledkem jsou investiční stupně (např. AAA, AA, A atd.), které slouží investorům k orientaci, jak bezpečné je půjčovat danému státu peníze.
Vývoj ratingového hodnocení České republiky
Z dostupných ročních dat tří hlavních ratingových agentur vyplývá, že v období Fialovy vlády, tedy v letech 2021 až 2025, se hodnocení České republiky u všech tří agentur nezměnilo. Moody’s po celé období hodnotila Česko stupněm Aa3, zatímco Standard & Poor’s a Fitch stupněm AA−, přičemž tyto různé názvy hodnocení odpovídají stejnému ratingovému stupni. V tomto období tedy nedošlo ani ke snížení, ani ke zvýšení ratingu.
Srovnání s předchozími vládami zároveň ukazuje, že stabilní vývoj ratingu není pro Fialovu vládu nijak výjimečný. Během Paroubkovy vlády v letech 2005–2006, Fischerovy vlády v letech 2009–2010, Rusnokovy vlády v letech 2013–2014 a Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 zůstaly ratingy rovněž beze změny. Naopak ke zlepšení u alespoň jedné agentury došlo během vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Mirka Topolánka, Petra Nečase a Andreje Babiše.
Kromě hodnocení zveřejňují agentury také tzv. výhled, který naznačuje budoucí změny ratingu. V roce 2022 agentury Fitch a Moody’s změnily výhled českého ratingu ze stabilního na negativní. Důvodem byly náklady spojené s pomocí napadené Ukrajině, vysoká inflace a rizika spojená s dodávkami ruského plynu. K faktickému snížení ratingu však nedošlo. Po konsolidačních opatřeních vlády a ústupu energetických rizik obě agentury vrátily výhled na stabilní (Moody’s v listopadu 2023, Fitch v únoru 2024).
Závěr
Ratingový stupeň České republiky zůstal u všech tří hlavních agentur po celou dobu Fialovy vlády beze změny. Stabilní vývoj ratingu nebyl výjimečný, obdobná situace nastala i za několika předchozích vlád, např. za Paroubkovy či Sobotkovy vlády. V roce 2022 dvě agentury dočasně změnily svůj výhled ratingu pro ČR ze stabilního na negativní kvůli vnějším šokům, ale následně jej vrátily zpět na stabilní. K faktickému snížení ratingu nedošlo. Tvrzení Tomia Okamury, že se ratingové hodnocení Česka za Fialovy vlády vyvíjelo hůře než za jakékoli předchozí vlády od začátku tisíciletí, tedy hodnotíme jako nepravdivé.
Tomio Okamura (SPD): „V Praze je cizinec dokonce každý třetí.“
NEPRAVDA
Dle dat Ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu je v Praze cizinec každý čtvrtý obyvatel.
Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a v Praze a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.
Počet cizinců v Praze
Podle dat z nejnovější zprávy Ministerstva vnitra o migraci bylo k 30. září 2025 v České republice registrováno 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Dokument dále uvádí, že v Praze žilo 32,5 % všech registrovaných cizinců v České republice (.pdf, str. 4). Tento údaj nicméně popisuje podíl Prahy na celkovém počtu cizinců v Česku, nikoli podíl cizinců na obyvatelstvu hlavního města.
Při přepočtu z celkového počtu 1 107 403 registrovaných cizinců (.pdf, str. 4) to tak znamená, že jich v Praze k 30. září 2025 bylo registrováno přibližně 360 tisíc. ČSÚ předběžně uvádí, že hlavní město mělo ke stejnému datu 1 400 761 obyvatel. Cizinci tak tvořili zhruba 25,7 % obyvatel Prahy.
Závěr
Podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra a ČSÚ pobývalo v Praze k 30. září 2025 přibližně 360 tisíc cizinců, což představuje 25,7 % všech obyvatel hlavního města. V Praze tedy cizinec není každý třetí obyvatel, ale pouze každý čtvrtý. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.
