Poslanec Martin Kupka (ODS) v rozhovoru v pořadu Kuloáry napřímo mluvil mj. o budoucím směřování strany po odchodu jihočeského hejtmana Martina Kuby nebo o ekonomické situaci v Česku a střetu zájmů Andreje Babiše. Nepravdivé výroky rozebírá tato analýza.
Martin Kupka (ODS): „Jsme třetí nejrychleji rostoucí ekonomika v Evropské unii (podle dat za třetí čtvrtletí roku 2025, pozn. Demagog.cz).“
NEPRAVDA
Ve statistice Eurostatu z první poloviny listopadu, která uváděla odhadovaný meziroční růst HDP za 3. čtvrtletí roku 2025, se ČR umístila na šesté příčce. Na třetí místo ČR řadila starší, říjnová statistika, která srovnávala jen 15 zemí EU.
Martin Kupka (ODS) se v rozhovoru ohrazuje proti proslovu, který Andrej Babiš pronesl během mimořádné schůze Sněmovny o střetu zájmů. Podle Kupky líčí zástupci formující se vlády Česko jako spálenou zemi. Proti tomu Kupka namítá, že Česká republika pořád patří mezi nejvyspělejší evropské země. Zmiňuje, že Český statistický úřad (ČSÚ) 28. listopadu zveřejnil aktuální data o meziročním růstu HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku, a vzápětí upozorňuje, že česká ekonomika je třetí nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii.
Růst české ekonomiky
Podle předběžného odhadu ČSÚ z konce října hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,7 %. V den zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ vydal zpřesněný odhad, v němž vyčísluje, že se HDP meziročně zvýšilo o 2,8 %. Jednalo se tak o nejrychlejší meziroční růst od druhého čtvrtletí roku 2022, který nejvíce podpořila spotřeba domácností.
Svá data zpřesnil také unijní statistický úřad Eurostat, v jehož přehledech lze najít srovnání zemí EU. Podle předběžných odhadů Eurostatu z konce října ČR zaznamenala ve třetím čtvrtletí 2025 meziroční nárůst HDP o 2,7 %. V pomyslném žebříčku, ve kterém Eurostat srovnával data z 15 unijních států, se tak Česko umístilo na třetím místě za Irskem a Španělskem. Úřad pak 14. listopadu 2025 zveřejnil aktualizovanou verzi těchto odhadů, v níž uváděl data pro 21 zemí EU. V této novější statistice se meziroční nárůst HDP odhadovaný pro Česko ve třetím čtvrtletí 2025 nezměnil, změnilo se však pořadí Česka v žebříčku. Irsko zůstalo na pomyslném prvním místě, na druhé místo se zařadilo Polsko, na třetí Kypr a za ně Bulharsko a Španělsko. Česko se v tomto aktuálnějším přehledu umístilo až na šestém místě. Na stejnou příčku řadí Česko i později vydaný přehled, zveřejněný na začátku prosince.
Závěr
V předběžné statistice Eurostatu z konce října 2025, která popisovala meziroční růst HDP ve třetím čtvrtletí roku 2025 v 15 zemích EU, Česko obsadilo pomyslnou třetí příčku. 14. listopadu, tedy ještě před námi ověřovaným rozhovorem, ale vyšla aktualizovaná statistika vývoje ve vybraných 21 zemích EU, ve které Eurostat Česko zařadil až na šesté místo. Výrok Martina Kupky tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Martin Kupka (ODS): „V tom uplynulém týdnu se objevilo znovu několik finálních rozhodnutí soudů o tom, že Andrej Babiš má vracet ty dotace, které v tom předchozím období dostal.“
NEPRAVDA
V druhé polovině listopadu se objevilo jen jedno rozhodnutí k dotacím pro firmy z koncernu Agrofert. Soud se v něm navíc zabýval pouze tím, zda má jedna z firem Agrofertu nárok na neproplacenou dotaci, nevěnoval se otázce vracení dotací, o čemž rozhoduje Ministerstvo zemědělství.
Poslanec Martin Kupka (ODS) obhajuje svolání mimořádné schůze Sněmovny z 27. listopadu, která se týkala možného střetu zájmů Andreje Babiše. Podle Kupky jde o problém, kterému se opozice musí věnovat. Kupka tuto potřebu dokládá soudními rozhodnutími z týdne před 28. listopadem, podle kterých má Andrej Babiš vrátit dotace získané v době, kdy byl premiérem.
Střet zájmů Andreje Babiše
Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.
Rozsudky potvrzující střet zájmů
Soudy opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš v době, kdy působil jako premiér, Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Podle soudních rozhodnutí tak Agrofert neměl právo během působení Babišovy vlády čerpat tzv. nenárokové dotace ani se účastnit veřejných zakázek. První rozsudek se týkal Střední odborné školy Bruntál, která v rámci schváleného dotačního projektu koupila traktor od firmy z holdingu Agrofert v době, kdy byl Babiš premiérem. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením následující vlády kvůli střetu zájmů odmítlo dotaci zřizovateli školy vyplatit. Záležitostí se následně zabýval Městský soud v Praze, který potvrdil, že smlouva na koupi traktoru byla kvůli střetu zájmů neplatná.
Druhý rozsudek z března 2025 vydal rovněž Městský soud v Praze a týkal se případu, kdy se podnik Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert domáhal vyplacení dříve schválené dotace ve výši 75 milionů korun. Dle rozsudku na ni ale neměl nárok. Soud shledal, že i po dobu existence svěřenských fondů byl Babiš ve střetu zájmů. Stejný závěr konstatoval také například rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 31. října 2025 (.pdf, str. 1–3, 22, 24 z 29), který řešil podobný případ neproplacených dotací.
Firmy koncernu se proti rozhodnutím soudů nižších instancí bránily kasačními stížnostmi. Kasační stížnosti jsou mimořádné opravné prostředky, kterými lze napadnout již pravomocná rozhodnutí. V případě, že Nejvyšší správní soud stížnost zamítne, nejsou už další opravné prostředky přípustné, a rozhodnutí je tak konečné (.pdf, str. 24 z 24).
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti firem Agrofertu opakovaně zamítal. Šlo například o případ Olmy (.pdf), velkochovu prasat SPV Pelhřimov (.pdf), Vodňanské drůbeže (.pdf) nebo Kosteleckých uzenin (.pdf).
Rozsudky v druhé polovině listopadu
Nejnovější rozsudek ohledně Babišova střetu zájmů je z 27. listopadu 2025. Nejvyšší správní soud v něm zamítl kasační stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert, která usilovala o proplacení dotace, na niž měla smlouvu z roku 2018. NSS potvrdil, že podnik na dotaci neměl nárok, protože „Andrej Babiš ovládal společnost AGROFERT, a.s., nepřímo prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž vložil kmenové akcie této společnosti“. V daném období už žádná další rozhodnutí vydána nebyla.
Vracení dotací
Soudní rozsudky přímo neříkají, že Agrofert má dotace vracet, pouze potvrzují, že Agrofert během působení Babišovy vlády neměl na (nenárokové) dotace nárok (.pdf, str. 13–15, 21 z 24). Soudy přezkoumávaly rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Ministerstva zemědělství, které dotace zastavily nebo nepřiznaly, a daly těmto úřadům za pravdu (.pdf, str. 12 z 24). O tom, zda bude Agrofert vracet již vyplacené peníze, ale rozhoduje Ministerstvo zemědělství v samostatném správním řízení.
Závěr
V druhé polovině listopadu padlo ohledně dotací pro firmy koncernu Agrofert jediné rozhodnutí, které navíc posuzovalo jen to, jestli má společnost Kostelecké uzeniny nárok na neproplacené dotace. Nejvyšší správní soud během roku 2025 zamítl několik dalších kasačních stížností Babišových firem, které se podobně jako Kostelecké uzeniny domáhaly proplacení zastavených dotací. Tyto rozsudky potvrzují, že koncern Agrofert kvůli střetu zájmů Andreje Babiše neměl na dotace nárok, přímo se ale nezabývaly otázkou, jestli má holding dotace vracet. O případném vracení peněz rozhoduje Ministerstvo zemědělství. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
