V předvolební Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se potkali ministr kultury Martin Baxa (ODS), místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), předseda hnutí SPD Tomio Okamura a poslankyně Michaela Šebelová (STAN). V následující analýze jsme se zaměřili na nepravdivé a zavádějící výroky, které padly v diskuzi o kauzách vládních i opozičních uskupení.
Martin Baxa (ODS): „Terezie TOMÁNKOVÁ: Premiér i ministr financí říkali, ale stát o nic nepřišel, naopak peníze získal (v souvislosti s bitcoinovou kauzou, pozn. Demagog.cz) Martin BAXA: To říkal Pavel Blažek, to, co vy tady říkáte.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Pavel Blažek skutečně tvrdil, že stát bitcoinovým darem pouze získal a o nic nepřišel. Premiér Fiala a ministr Stanjura však podobnou argumentaci používali rovněž.
Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Blažkova slova
Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.
Vyjádření Fialy
Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.
Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.
Výroky Stanjury
Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.
Závěr
Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.
Tomio Okamura (SPD): „Jste vzali (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) 40 miliard zdravotním pojišťovnám.“
NEPRAVDA
Okamurou uváděné číslo neodpovídá výpadku příjmů zdravotních pojišťoven, vývoji plateb za státní pojištěnce ani poklesu na celkovém zůstatku na fondech pojišťoven.
Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.
Platby za státní pojištěnce
Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).
Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.
Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.
Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.
V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce v letech 2022–2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.
Fondy zdravotních pojišťoven
Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.
Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.
Závěr
Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.
Martin Baxa (ODS): „Co jsem říkal mimochodem já, když jsem tady byl týden nebo 10 dní po vypuknutí té (bitcoinové, pozn. Demagog.cz) kauzy, je, že mají konat orgány činné v trestním řízení.“
NEPRAVDA
Martin Baxa ani v Partii z 8. června, ani později neřekl, že by se kauzou měla zabývat policie nebo další orgány činné v trestním řízení. Teprve 18. června poukázal na to, že vyšetřování již probíhá.
Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.
Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).
Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.
Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června – tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.
Závěr
Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Tomio Okamura (SPD): „Potřebujeme 50 podpisů (ke svolání mimořádné schůze, pozn. Demagog.cz).“
NEPRAVDA
Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny může být mimořádná schůze svolána na žádost pětiny poslanců. K jejímu svolání tak stačí pouze 40 poslanců.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o tom, že SPD uvažovalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k bitcoinové kauze. Dodává, že na to ale hnutí nemá dostatečný počet poslanců, jelikož jich je podle něj potřeba 50, zatímco zákonodárců za SPD je jen 20.
Mimořádné schůze
Pravidla svolávání mimořádných schůzí se řídí jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ten uvádí, že běžné schůze Sněmovny svolává její předseda nebo sněmovní usnesení. Další možností je svolání schůze na žádost pětiny poslanců, tedy alespoň 40 z celkového počtu 200. Předseda dolní komory musí takovou schůzi svolat do deseti dnů od doručení žádosti.
Poslanecký klub SPD má 20 členů, což samo o sobě nestačí k dosažení potřebného počtu poslanců pro svolání mimořádné schůze.
Závěr
Tomio Okamura neuvádí zcela přesný počet poslanců potřebný ke svolání mimořádné schůze, jelikož jich stačí pouze 40. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
