Scroll Top

Staré záběry pochodu nacionalistů ve Lvivě jsou vydávány za nové, což posiluje kremelskou propagandu o glorifikaci nacismu na Ukrajině

Staré záběry pochodu nacionalistů ve Lvivě jsou vydávány za nové, což posiluje kremelskou propagandu o glorifikaci nacismu na Ukrajině - Featured image

Author(s): Marion DAUTRY, Ladka MORTKOWITZ, AFP Bělehrad, AFP Česká republika

Když Vladimír Putin oznámil v únoru tohoto roku ruskou invazi Ukrajiny, odůvodnil ji údajnou potřebou „denacifikaze” této země. V rámci tohoto narativu se mezi uživateli sociálních sítí šíří příspěvky tvrdící, že 28. října 2022 ve Lviu „pochodovali nacisté” oslavující nacistickou Haličskou granátnickou divizi SS z 2. světové války. Jako důkaz má sloužit přiložené video, které je ovšem několik let staré. Odkaz této Haličské divize je navíc na Ukrajině kontroverzní a podobných vzpomínkových akcí se nikdy nezúčastnilo více než několik stovek lidí. Tvrzení, že Ukrajině vládnou „nacisté” či jiné extremistické skupiny je na hony vzdálené skutečnosti, jak AFP potvrdili odborníci na tuto zemi.  

„Dne 28.10.2022 pochodovali zase ukrajinští nacisté ulicemi města Lvov. Každý rok ve Lvově Ukrajinci slaví vytvoření nacistické divize Waffen SS Galizien. Divize proslula především genocidou Židů, Poláků a Rusů,” tvrdí tento příspěvek ze 4. listopadu 2022, který na Facebooku sdílelo téměř 750 uživatelů.

Na videu je vidět pochod několika desítek lidí držících transparenty se znakem Haličské granátnické divize SS. Nejméně jeden účastník má na opasku zavěšen hákový kříž.

Žádný ze záběrů na tomto videu však nebyl pořízen v říjnu 2022. Záběry pocházejí z roku 2016, když ve Lvivě proběhl tzv. „pochod výšivek” –  akce tamních nacionalistů, kteří si mimo jiné připomněli založení kontroverzní „Haličské divize” a poklonili se ukrajinským obětem komunismu.

Příspěvek obsahuje ještě černobílé video popsané jako „oslava 14. ukrajinské granátnické divize SS z roku 1943” ve Lvivě.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 28. listopadu 2022

Staré záběry

Pomocí zpětného vyhledávání za použití snímků z videa se nám podařilo najít starší video, které 29. dubna 2016 zveřejnil na YouTube ukrajinský portál Gazeta.ua.

Snímek z videa v zavádějícím facebookovém příspěvku
Snímek z videa Gazeta UA na YouTube

Akce „proběhla v centru Lviva v den založení první ukrajinské divize ‚Galicia‘ (Halič). Akce se zúčastnilo několik stovek mladých chlapců a dívek ve vyšívaných šatech a zástupci dobrovolnických praporů,” stojí v popisku videa.

Snímky pořízené fotografem AFP Jurijem Djačyšynem během stejné akce potvrzují, že video zveřejněné portálem Gazeta.ua bylo natočeno v dubnu 2016. Jsou na nich vidět stejné tři ženy, které kráčejí v čele průvodu (vyznačené oranžově), a rozpoznatelní jsou i další účastníci, například žena s chlapcem, mladík držící transparent či muž se slunečními brýlemi oblečený v tradiční rubášce (vyznačeni zeleně).

Srovnání snímků ukrajinských ultranacionalistů pochodujících v centru Lviva 28. dubna 2016. Horní snímek byl pořízen fotografem AFP Jurijem Djačyšynem, spodní snímek pochází z videa zveřejněného portálem Gazeta UA. Shodné prvky označila AFP barevně.

Z fotoarchivu agentury AFP vyplývá, že tato akce proběhla od roku 2013 již několikrát; zdá se však, že se na ní nikdy nesešlo více než několik stovek lidí. V roce 2013 reportéři AFP zaznamenali, že se pochodu „zúčastnili také neonacisté z Ruska a Litvy”.

Podobného průvodu se podle ukrajinských médií zúčastnilo v dubnu 2021 několik stovek lidí v téměř třímilionovém Kyjivě. Ani vyhledáváním s pomocí klíčových slov v ukrajinštině se AFP nepodařilo dohledat, že by se podobná akce konala v roce 2022.

Vzpomínky na osobosti druhé světové války rozdělují Ukrajinu

Podle portálu Gazeta.ua účastníci v roce 2016 položili květiny k pomníku Stepana Bandery, kontroverzní krajně pravicové osobnosti 20. století. Poté položili květiny také k památníku obětem komunismu.

Haličskou divizi  (pojmenovanou podle regionu, který se nachází na jihovýchodě dnešního Polska a na západě Ukrajiny) vytvořili nacisté v roce 1943, aby zmírnili „obrovské lidské ztráty a nedostatek lidských zdrojů pro vedení dalších bojových akcí” v německých jednotkách, uvádí Lviv Interactive, projekt architektonických badatelů a historiků, který spojuje interaktivní mapu Lviva s historickými informacemi o tomto městě.

Podle Lviv Interactive se do divize přihlásilo několik tisíc ukrajinských dobrovolníků s různými motivy, od boje proti sovětské armádě a za nezávislou Ukrajinu až po snahu vyhnout se nuceným pracím v Německu.

V červenci 1944 byla divize téměř okamžitě poražena sovětskou armádou v bitvě u Brodů. Přeživší byli poté „posláni na Slovensko, kde se vojáci zúčastnili bojů proti účastníkům slovenského povstání, a také v Polsku proti Zemské armádě (AK). Po dalším přeskupení se jednotka ocitla v Rakousku jako ‚1. ukrajinská divize Ukrajinské národní armády‘”a v roce 1945 se vzdala spojencům.

Lviv Interactive upozorňuje, že zpomínka na Haličskou divizi je na Ukrajině velmi polarizujícím tématem: „Obecná diskuse o Ukrajině za druhé světové války, kolaboraci a roli divize Waffen-SS ‚Galicia‘ nás teprve čeká. V současné době vyvolává otázka příslušnosti vojáků k wehrmachtu mimo úzký okruh historiků pouze spoustu emocí, obhajobu vlastní ‚pravdy‘, polarizaci názorů a názorovou válku.”

„Na jedné straně jsou bývalí příslušníci (divize) často vykreslováni jako zrádci, oportunisté a váleční zločinci. Na druhé straně jsou vnímáni jako ti, kteří si pravděpodobně vybrali ‚menší zlo‘ a vstoupili do německé armády, aby bránili svou vlast před sovětskou invazí a vytvořili jádro ukrajinské armády,” napsala v článku z roku 2015 historička a ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně Olesja Chromejčuk.

Ve své knize nazvané „‚Neurčení‘ Ukrajinci: Poválečné příběhy divize Waffen SS ‚Galicia‘” se Chromejčuk probírá vzpomínkami bývalých příslušníků divize. Ti sami sebe popsali jako „skupinu ukrajinských bojovníků za svobodu, protibolševických i protinacistických”, čímž se (často úspěšně) vyhnuli deportaci zpět do SSSR.

„Někteří svých rozhodnutí později litovali, ale většina si za nimi stála, považujíc je za nutná v kontextu druhé světové války a boje za nezávislost Ukrajiny,” napsala.

„Podle očekávání odmítají diskutovat o obviněních Haličské divize z účasti na válečných zločinech, a když dojde na otázku kolaborace, hned se snaží své činy ospravedlnit nacionalistickými motivacemi.”

Průvod, který proběhl v roce  2021 v Kyjevě u příležitosti výročí vzniku Haličské divize, se setkal s veřejnou kritikou úřadů. Muž, který předvedl nacistický pozdrav, byl zatčen a obviněn. „Kategoricky odsuzujeme jakékoli projevy propagandy totalitních režimů, zejména nacionálního socialismu, a pokusy o revizi pravdy o druhé světové válce,” uvedl 30. dubna 2021 v prohlášení prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ve Lvivě se akce tradičně koná také na počest osobnosti Stepana Bandery, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a zakladatele Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Zpočátku se spojil s nacisty proti SSSR, ale poté, co odmítli vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, se jim postavil. Byl zatčen a vězněn v Německu až do roku 1944. Během této doby se aktivisté OUN dopouštěli rozsáhlých zvěrstev na Polácích a Židech.

Slogan OUN „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva” se znovu ujal během revoluce na Euromajdanu v roce 2014, která vypukla poté, co tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč vypověděl dohodu přibližující Ukrajinu Evropské unii. I přes násilné represe demonstrantů byl Janukovyč nakonec svržen a uprchl do Ruska. Moskva zareagovala invazí na Krym a podporou vojenského povstání na východě Ukrajiny.

„Bandera a další radikální nacionalisté z 30. a 40. let jsou problematičtí hrdinové, jejichž osobnosti nemohou sjednotit všechny Ukrajince,” řekl agentuře AFP v lednu 2014 Serhy Yekelchyk z kanadské University of Victoria.

Podle něj však používání výjevů a hesel Ukrajinské povstalecké armády v roce 2014 spíše symbolizovalo protest proti tehdejší ukrajinské vládě a Rusku než adoraci samotných povstalců. „Důvodem náhlého zviditelnění banderovských portrétů v Kyjevě je to, že jde o nejsilnější možné vyjádření protestu proti proruské orientaci současné vlády,” řekl Yekelchyk v době, kdy v Kyjevě a dalších ukrajinských městech probíhaly masové protesty.

Jak vyplývá z této zprávy AFP, v roce 2015 si tisíce lidí v Kyjevě připomněly výročí Banderova narození. Mnozí si spojovali tohoto bojovníka za nezávislost Ukrajiny se probíhajícím bojem proti Rusku. Tyto vzpomínkové akce se zdají být populárnější než oslavy založení Haličské divize.

Oslava 111. výročí narození Stepana Bandery 1. ledna 2020 v Kyjivě

Slogan „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva” se v roce 2018 stal oficiálním pozdravem ukrajinských ozbrojených sil a nahradil bývalý sovětský. Od ruské invaze v únoru 2022 se stal ještě populárnějším, a to i za hranicemi Ukrajiny.

David Marples, profesor na katedře historie a výzkumný pracovník současných ukrajinských studií na univerzitě v kanadské Albertě, se domnívá, že mnoho lidí hlásících se k odkazu Banderovy OUN (a do jisté míry mnohem méně populární Haličské divize) nezná historická fakta a souvislosti, například jejich napojení na nacisty či zvěrstva napáchaná během druhé světové války. „Mladší generace vlastně nečtou učebnice dějepisu. Jen přijímají hesla,” řekl Marples AFP v telefonickém rozhovoru 3. listopadu 2022.

„Když lidé zmiňují slogan ‚Sláva Ukrajině, hrdinům sláva‘, rozhodně si ho nespojují s nacismem. V moderním kontextu je to dobrý slogan,  není na něm nic zlého.”

Ukrajinská krajní pravice je populární na bojišti, v parlamentu už méně

V průvodu z roku 2016, který je zachycen na zavádějícím videu, nesou někteří účastníci emblémy krajně pravicových skupin, například žlutomodrý znak Azovského praporu či černočervený znak Pravého sektoru.

Pravý sektor vznikl v roce 2013 a stal se populárním během revoluce Euromajdan v roce 2014, kdy bojoval proti policii snažící se proevropské hnutí potlačit. Podle Anne de Tinguy, odbornice na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem z francouzského institutu CERI-Sciences Po, Putin tehdy označil politickou změnu na Ukrajině za „puč organizovaný nacisty a fašisty”.

Azovský prapor vznikl jako dobrovolnická jednotka a proslavil se na jaře 2014, kdy sehrál klíčovou roli při osvobozování města Mariupol obsazeného proruskými silami. Tento vojenský oddíl, který používá symboly spojené s nacistickou ideologií, Rusko pravidelně používá jako důkaz pro své tvrzení, Ukrajina má problém s neonacismem.  Tzv. Minská dohoda v září 2014 potvrdila začlenění této polovojenské skupiny do oficiální ukrajinské armády.

„I kořený hnutí Azov sahají do krajní pravice, prošeltento fenomén se od svého složitým vývojem,” napsal v roce 2018 Ivan Gomza z Kyjevské ekonomické univerzity.

S tím souhlasí i Anton Šechovcov, který v březnu 2022 uvedl, že „my (historici a politologové, pozn. red.) jsme měli z Azova oprávněné obavy a nevěřili jsme mu”, ale začlenění praporu do oficiálních ukrajinských struktur a jejich boj proti ruským silám způsobily, že „některé naše obavy (zmírnily)”.

„Na Ukrajině existují extremistické polovojenské organizace, z nichž nejznámější jsou prapor Azov a Pravý sektor. Pravý sektor jsou většinou rusky mluvící Ukrajinci, ale přesto krajně pravicoví. V politickém životě na Ukrajině nejsou významní – to si vymyslel Putin a další. Nacionalismus na Ukrajině je dnes samozřejmě vyhrocený, protože země byla napadena,” řekl Marples AFP.

Otázkou je, jak se Ukrajina vypořádá s tím, co Marples nazývá „okrajovými skupinami”. Poukazuje především na to, že současný prezident Volodymyr Zelenskyj porazil v roce 2019 ve volbách Petra Porošenka, který „otevřeně schvaloval banderovce a další nacionalistické postavy. Jeho nacionalistické vlastenectví voliči odmítli.”

Z výsledků demokratických voleb vyplývá, že tvrzení Moskvy o „neonacistickém převzetí moci na Ukrajině” je přehnané a zavádějící. Krajně pravicové skupiny totiž svou popularitu získanou v boji proti ruským vojákům a proruským separatistům na východě země nedokázaly přetavit v politický kapitál.

V roce 2019 se krajně pravicové koalici obsahující politickou stranu zrozenou z řad Azova ani zdaleka nepodařilo dosáhnout počet hlasů nutných k zastoupení v ukrajinském parlamentu.

V témže roce si drtivá většina voličů vybrala za prezidenta Volodymyra Zelenského, rusky mluvícího Ukrajince židovského původu. Je druhým ukrajinským židovským politickým lídrem po Volodymyru Grojsmanovi, který byl premiérem od dubna 2016 do srpna 2019.

Jak Kreml ospravedlňuje válku

Když ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 oznámil rozsáhlou invazi ruských vojsk na Ukrajinu, odůvodnil ji potřebou „denacifikace” této země. Fotografie a videa různých neonacistických a nacionalistických pochodů mají za cíl tento narativ posilovat.

Tvrzení Mosky kritizovali i mnozí vedoucí představitelé ukrajinské židovské komunity, včetně prezidenta Židovské konfederace Ukrajiny Borise Ložkina a vrchního rabína Ukrajiny, rabína Mojšeho Reuvena Azmana, jakož i mnoha mezinárodních židovských organizací.

Světové centrum paměti holocaustu Jad Vašem 27. února 2022 odsoudilo „překrucování historických faktů holokaustu” a uvedlo, že moskevská propaganda záměrně používá „nezodpovědná prohlášení a zcela nepřesná srovnání s nacistickou ideologií”.

„Propagandistický diskurz doprovázející současné nepřátelské akce je prosycen nezodpovědnými prohlášeními a zcela nepřesným srovnáváním s nacistickou ideologií a činy před a během holocaustu,” uvedl izraelský památník obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem v prohlášení z 27. února 2022 a dodal, že „tuto trivializaci a překrucování historických faktů o holocaustu odsuzuje”.

Agentura AFP již v minulosti vyvrátila celou řadu nepravdivých tvrzení o údajných vazbách Ukrajiny na nacisty, například zdezde či zde. Úplný seznam našich článků týkajících se Ukrajiny je k dispozici zde.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.