Předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě a nově jmenovaný ministr sportu Boris Šťastný se v rozhovoru v pořadu Týden v politice, který proběhl ještě před nástupem nové Babišovy vlády, rozpovídal mj. o střetu zájmů staronového premiéra. Faktické výroky o tomto tématu rozebírá následující analýza.
Boris Šťastný (AUTO): „V tom písmeně 4c (zákona o střetu zájmů, pozn. Demagog.cz) je uvedeno, že Agrofert by nemohl dostat ani korunu dotací nebo peněz z veřejných zakázek, pokud by Andrej Babiš jako ministr vlády v něm vlastnil více než 25 %.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Zákon říká, že firma, v níž má člen vlády min. 25% podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace. Šťastný ale svým výrokem naznačuje, že kdyby Babiš jako premiér vlastnil Agrofert, nešlo by o sporný případ. Agrofert se přitom pře o výklad zákona a tvrdí, že má právo na nárokové
Poslanec Boris Šťastný (AUTO) mluví o střetu zájmů, do kterého by se dostal Andrej Babiš, kdyby byl jmenován premiérem. Moderátorka se Šťastného ptá, jestli Babiš na proběhlé koaliční radě představil konkrétní kroky, jak střetu zájmů předejít. Šťastný odpovídá, že toto téma vůbec nebylo předmětem jednání. Podle Šťastného je debata o střetu zájmů „nafouknutá“, jelikož podle zákona nemůže stát Agrofertu vyplatit žádné peníze, pokud Andrej Babiš zůstane jeho majitelem.
Zákon o střetu zájmů
Zákon o střetu zájmů mj. uvádí, že veřejný funkcionář, jako je například člen vlády nebo jeho náměstek, nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost ani být členem statutárního orgánu podnikající právnické osoby. Od února 2017 zmíněný § 4c zakazuje „poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku“ obchodní společnosti, ve které člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Takový podnik rovněž nesmí podle § 4b získávat veřejné zakázky.
Nenárokové a nárokové dotace
Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením úředníků (.pdf, str. 3).
Na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat, vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto nárokových (přímých) dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří.
Spory o nárokové dotace
Andrej Babiš, který byl v roce 2017 ministrem financí, se tehdy snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.
V letech 2017 a 2018 stát nejdříve holdingu Agrofert vyplácel nárokové i nenárokové dotace. V roce 2019 pak Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Agrofertu platby na nenárokové dotace pozastavil v souvislosti s auditem týkajícím se Babišova střetu zájmů, který provedla Evropská komise. Audit se vztahoval právě k nenárokovým dotacím a SZIF se proto obával, že Evropská komise tyto dotace směřující do Agrofertu odmítne proplácet. Některé firmy z holdingu Agrofert se proti pozastavení a nevyplacení nenárokových dotací soudně bránily. Soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo. Podle argumentace soudů totiž Babiš Agrofert po vložení akcií do svěřenských fondů dále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy byl ve střetu zájmů.
Nárokové dotace ovšem stát holdingu Agrofert vyplácel i po roce 2019. Tento postup SZIF odůvodňoval tím, že se audit Evropské komise nárokových dotací netýkal. Zároveň fond zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace § 4c vůbec nevztahuje (.pdf, str. 2). Argumentoval tím, že dotace poskytuje podle zákona o SZIF, nikoli podle rozpočtových pravidel. Rozsudky soudů poté ale naopak potvrdily, že se zákon o střetu zájmů na dotace poskytované SZIF vztahuje.
Probíhající soudní spory
V říjnu 2025 tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021, v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný tehdy uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun, včetně nárokových dotací. Podle Výborného Agrofert nárokové i nenárokové dotace čerpal neoprávněně. Ministr se odkazoval na rozhodnutí soudů i na právní analýzu, kterou si Fialova vláda nechala zpracovat, a podle níž se ustanovení § 4c v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám Výborný přitom dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje.
Zástupci Agrofertu naopak tvrdí, že se dosavadní rozsudky nárokovými dotacemi nezabývaly, a trvají i na pozici, kterou dříve zastával SZIF, tedy že na nárokové dotace se příslušné opatření zákona o střetu zájmů nevztahuje. Mluvčí Agrofertu označil snahu o vymáhání dotací za „předvolební kampaň pana ministra Výborného“. Agrofert tak stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c kromě nenárokových dotací vztahuje i na nárokové platby.
Koncem roku 2024 a v říjnu 2025 došlo k rozpuštění obou Babišových svěřenských fondů. Andrej Babiš tak tehdy všechny akcie Agrofertu získal zpět. Pokud by tedy tyto akcie držel v době jmenování premiérem, na jeho holding Agrofert by se skutečně vztahoval § 4c zákona o střetu zájmů, jak uvádí Boris Šťastný. Otázka střetu zájmů však k datu námi ověřovaného rozhovoru přesto nebyla vyřešena, jelikož nadále probíhá spor o to, na které typy dotací se § 4c vztahuje.
Závěr
Boris Šťastný se odkazuje na § 4c zákona o střetu zájmů, podle kterého firmy, ve kterých člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní minimálně 25% podíl, skutečně nesmí čerpat dotaci poskytnutou „podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla“ nebo investiční pobídku. Podle § 4b nesmí ani získávat veřejné zakázky. V případě, že by Andrej Babiš držel 25 % a více akcií Agrofertu v době jmenování premiérem, na holding by se § 4c vztahoval.
Šťastný ale výrokem naznačuje, že tato úprava jednoznačně řeší otázku střetu zájmů, jelikož Agrofert v Babišových rukou nemůže čerpat dotace a celá debata je tedy podle něj „nafouknutá“. Samotný Agrofert přitom stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c týká všech druhů dotací. Tvrdí, že na nárokové dotace měl v letech 2017–2021 právo a odmítá snahy Ministerstva zemědělství získat dotace udělené v době platnosti této úpravy zpět. Zjevně tedy jde o živý a probíhající spor, ve kterém koncern Agrofert, potažmo jeho vlastník v době rozhovoru Andrej Babiš, svůj nárok na dotace nevzdává. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako zavádějící.
Boris Šťastný (AUTO): „Pan předseda Babiš zcela jasně řekl prezidentovi, řekl to veřejnosti, že tuto věc (svůj střet zájmů, pozn. Demagog.cz) nejenom že vyřeší, ale že transparentně sdělí, jak ji vyřešil.“
PRAVDA
Podle Petra Pavla mu Andrej Babiš řekl, že svůj střet zájmů vyřeší. Později Babiš uvedl, že pokud si to prezident přeje, oznámí řešení veřejně. Řešení chce přitom zveřejnit těsně předtím, než ho hlava státu jmenuje do funkce premiéra.
Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.
Babišova vyjádření
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.
Babiš s prezidentem na toto téma mluvil i 12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).
Závěr
Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.
Boris Šťastný (AUTO): „Je to nastupující opozice, která změnila zákon o střetu zájmů novelou, která se jmenuje lex Babiš.“
PRAVDA
Pro přijetí novely zákona o střetu zájmů, která je známá jako lex Babiš, hlasovali zástupci poslaneckých klubů TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL v září 2016 i později po vrácení návrhu do Sněmovny v lednu 2017. Pro návrh hlasovala i ČSSD, zatímco Piráti tehdy ve Sněmovně nebyli.
Šéf poslaneckého klubu Motoristé sobě Boris Šťastný v rozhovoru komentuje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše nastupující opozicí. To považuje Boris Šťastný za plýtvání penězi daňových poplatníků. Podle jeho slov je novela zákona lex Babiš dobrá a řeší střet zájmů, a schůzi tak není třeba svolávat, protože dle něj Andrej Babiš střet zájmů včas vyřeší.
Schvalování novely „lex Babiš“
Návrh novely zákona o střetu zájmů, pro niž se později vžil název „lex Babiš“, předložila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky sestavená ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pomocí pozměňovacích návrhů (.pdf) poslanci navrhli přidat do původního návrhu (.pdf) části, které se ve schválené novele označují jako paragrafy 4a, 4b a 4c (a pod stejným označením je lze najít v zákoně o střetu zájmů i dnes).
Paragraf 4a, který veřejným funkcionářům zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, navrhl zahrnout do novely poslanec Jan Chvojka (ČSSD) (.pdf, str. 7–10 z 60, část „§ 4c“; .pdf, str. 1–2). Návrh na přidání paragrafů 4b a 4c předložil tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek (.pdf, str. 10–11 z 60, bod 4; .pdf, str. 3, bod 5, str. 9, bod 2.1). Zmíněné paragrafy 4b a 4c se konkrétně týkají firem, ve kterých člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní čtvrtinový či vyšší podíl, a zakazují těmto společnostem pobírat dotace a účastnit se zadávacího řízení (veřejných zakázek).
Návrh novely jako celku včetně paragrafů 4a, 4b a 4c (.pdf, str. 2–3, 9) prošel ve třetím čtení Sněmovnou v září 2016 (.pdf, str. 3–4). Pro přijetí návrhu novely hlasovali zástupci stran v současnosti nastupující opozice, tedy TOP 09 a Starostové, ODS a KDU-ČSL, a dále členové poslaneckých klubů ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh nepodpořili jen poslanci ANO a někteří nezařazení poslanci, včetně zástupců SPD (vzniklé odtržením z Úsvitu).
Při konečném hlasování v lednu 2017, ve kterém Sněmovna přehlasovala veto prezidenta, přijetí novely podpořili jen poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a komunisté a sociální demokraté. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi, členové SPD a hnutí ANO hlasovali proti. Piráti se dostali do Sněmovny až po volbách v říjnu 2017.
Stížnost u Ústavního soudu a reakce Andreje Babiše
Novelu přijatou v lednu 2017 kritizovali poslanci hnutí ANO a tehdejší prezident Miloš Zeman a podali podněty k Ústavnímu soudu, které navrhovaly nové paragrafy 4a, 4b a 4c zrušit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud nakonec tyto návrhy v roce 2020 zamítl a novelizovaný zákon o střetu zájmů tak zůstal beze změny.
Andrej Babiš v roce 2017, kdy byl členem vlády, v důsledku přijetí novely převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů AB private trust I a II. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.
K rozpuštění svěřenského fondu AB private trust I došlo koncem roku 2024 a Andrej Babiš – tehdy jako opoziční poslanec – tak získal zpět 90 % akcií Agrofertu a 100 % akcií SynBiolu. V říjnu 2025 pak skončila správa druhého fondu a Babiš se stal vlastníkem zbylých 10 % holdingu Agrofert.
Závěr
Jako „lex Babiš“ se označuje novela zákona o střetu zájmů, kterou Parlament přijal v lednu 2017. Původní návrh novely předložila v roce 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jednání ve Sněmovně ale kvůli pozměňovacím návrhům z dílny ČSSD a TOP 09 doznala značných změn.
V září 2016 hlasovali pro přijetí celé novely poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL, tedy v současnosti nastupující opozice. Pro se tehdy vyslovili i poslanci stran ČSSD, KSČM a Úsvitu. Piráti v té době neměli zastoupení ve Sněmovně. Později návrh vrátil dolní komoře prezident a při následném konečném hlasování v lednu 2017 novelu podpořili opět poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a dále ČSSD a KSČM. Výrok Borise Šťastného hodnotíme jako pravdivý.
