Scroll Top

Zaměstnanost mladých lidí a ukrajinských uprchlíků

Marian_Jurecka

Author(s): Demagog.cz

Marian Jurečka v obsáhlém rozhovoru pro Deník N mluvil o vládní pomoci rodinám, dotkl se ale také zaměstnanosti mladých Čechů a Češek ve srovnání s Evropou a také problémů, kterým čelí (nejen) ukrajinští uprchlíci při hledání práce. Dva výroky týkající se těchto témat jsme proto zahrnuli do následující analýzy.

Marian Jurečka: „Máme jeden z nejnižších podílů mladých na pracovním trhu. Ale i velmi nízký podíl (pracujících, pozn. Demagog.cz) rodičů, kteří pečují o dítě, především žen.“

PRAVDA

V porovnání s ostatními státy EU a OECD ČR vykazuje nízké procento zaměstnanosti mladých lidí (15–24 let). Z přehledu OECD vyplývá, že zaměstnanost českých matek s dětmi do 2 let je třetí nejnižší z 29 států této statistiky.

 

Informace o zaměstnanosti v jednotlivých zemích Evropské unie pravidelně zveřejňuje Statistický úřad EU (Eurostat). Jeho přehled obsahuje i data pro věkovou skupinu od 15 do 24 let. Podle této statistiky činila průměrná zaměstnanost lidí této věkové kategorie v EU v roce 2021 32,7 %. Česká republika tedy s 24,8 % leží pod průměrem EU a mezi 27 členy Unie se nachází na 19. místě. Velmi podobně se Česko umístilo v tomto žebříčku i v roce 2020, kdy skončilo na 18. místě.

Nejvyšší zaměstnanost mladých lidí vykazuje v roce 2021 Nizozemsko se 71,7 %, nejnižší naopak Řecko s 13,4 %. Pokud bychom se podívali na naše sousedy, Slovensko mělo zaměstnanost v této věkové skupině 20,8 %, Polsko 27,3 %, Německo 48,7 % a Rakousko 50,2 %. V porovnání s Rakouskem a Německem byla tedy v České republice zaměstnanost lidí ve věku 15–24 let přibližně dvakrát nižší.

Doplňme, že Česká republika patří mezi země s nejnižší mírou zaměstnanosti mladých lidí i mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jestliže se zaměříme na míru zaměstnanosti mužů a žen ve věku 15–64 let, rozdíl mezi těmito dvěma skupinami byl v roce 2021 14,2 procentních bodů: Zatímco mužů bylo zaměstnaných 81,3 %, žen jen 67,1 %. Téměř totožná byla situace i v předchozím roce.

Uveďme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v květnu minulého roku zveřejnilo Analýzu vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2020 (.pdf), přehled za rok 2021 nicméně ještě nevydalo. Analýza za rok 2020 míru zaměstnanosti (MZ) jednotlivých skupin obyvatel shrnuje (.pdf, str. 9) následovně: „MZ se snížila především v mladších věkových skupinách. Patrný je pokles MZ ve věkové skupině 15–24 let, a to o 2,9 p. b., jedná se především o pokles MZ žen (o 4,9 p. b.).“ Ve věkové skupině 25–39 let se na poklesu míry zaměstnanosti (o 1,8 p. b.) také podílely především ženy. V jejichž případě se totiž zaměstnanost snížila o 2,9 p. b., což podle ministerstva „může souviset s péčí o děti“.

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v roce 2020 pobíralo rodičovský příspěvek 309,7 tisíc žen a 5,7 tisíc mužů. Jelikož muži tvoří jen necelá 2 % z rodičů čerpajících tento příspěvek a jelikož se nám nepodařilo dohledat data k zaměstnanosti mužů pečujících o děti, zaměříme se jen na zaměstnanost žen–matek. Podle statistiky OECD, v níž lze nalézt data o zaměstnanosti matek, je v České republice zaměstnáno (.pdf, str. 7) pouze 21,7 % matek, které pečují o dítě do dvou let věku (.xls, list LMF1.2.F). Nižší čísla hlásí jen Maďarsko a Slovensko. Ve většině států OECD se zaměstnanost matek s takto mladými dětmi pohybuje nad 50 %, často i nad 60 %, což je průměr zemí OECD i zemí EU.

Pokud je nejmladšímu dítěti, o které žena pečuje, 3–5 let, zaměstnanost matek v ČR činí 78,9 % (.xls, list LMF1.2.C). V případě, že je nejmladšímu dítěti 6–14 let, odpovídá míra zaměstnanosti matek dokonce 92,3 %, což je nejvyšší hodnota v rámci statistiky OECD. Jestliže se ale celkově zaměříme na matky, které pečují o dítě ve věku 0–14 let, nachází se ČR s mírou zaměstnanosti 67 % pod průměrem OECD (71,4 %) i pod průměrem EU (73 %). Česká republika tak stojí až na 25. místě z 29 srovnávaných zemí, tedy v poslední pětce. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.


Marian Jurečka: „Ze statistik vyplývá, že pokud se člověk do půl roku nedostane na svou pozici, ztrácí nějakou vnitřní jistotu, že tu práci, kterou dělal předtím na Ukrajině, bude dělat i tady.“

PRAVDA

Podle odborníků u nezaměstnaných obecně po přibližně půl roce dochází k fázi „zklamání, pesimismu a ztráty duševní rovnováhy“. V čase také dochází ke snížení motivace uprchlíků k hledání odpovídajícího zaměstnání i ke snížení pravděpodobnosti, že takové zaměstnání najdou.

Marian Jurečka uvádí, že pokud ukrajinští uprchlíci nezískají práci na stejné pozici do půl roku od příchodu do ČR, ztrácejí jistotu, že se uplatní ve svém oboru. V rámci našeho ověření se proto soustředíme na to, jak se u uprchlíků s délkou nezaměstnanosti vyvíjí jejich motivace a pravděpodobnost, že získají zaměstnání, a dále také na to, jak se tito uprchlíci uplatňují na pozicích, které odpovídají jejich kvalifikaci.

Zaměřme se nejdříve na trh práce obecně. Dle vyjádření odborníků z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí či Unie zaměstnavatelských svazů ČR nemají zaměstnavatelé o dlouhodobě nezaměstnané uchazeče zájem. Důvodem je to, že z pohledu zaměstnavatelů může dlouhá nezaměstnanost značit ztrátu pracovních návyků, nezájem práci získat a udržet si ji. „Mnoho studií naznačuje, že pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání se snižuje s prodlužující se nezaměstnaností, neboť nezaměstnaní ztrácí pracovní návyky a kontakt s trhem práce,“ uvádí (.pdf, str. 9) autoři studie z roku 2009, která se zabývala tříděním uchazečů na úřadech práce.

Nezisková organizace REINTEGRA pak ve své publikaci z roku 2006 popisuje (.pdf, str. 9–10) tři fáze nezaměstnanosti. První fázi označuje jako aktivní období (str. 9), v němž nezaměstnaný člověk věří v úspěch svého snažení a „věří, že zaměstnání brzy získá“. Druhou fází, která nastává v průměru mezi 6. a 12. měsícem nezaměstnanosti, je poté období zklamání. Jako hlavní důsledky této „fáze zklamání, úzkosti a deprese, pesimismu a ztráty duševní rovnováhy“ (.pdf, str. 11–14) popisují autoři publikace snížení životní úrovně, změnu vnímání času, ztrátu zájmu o život společnosti nebo zátěž rodinných vztahů. Následující fází nezaměstnanosti je podle autorů období pasivity.

Uplatněním uprchlíků v oborech jejich kvalifikace z domova se pak zabývá například britská studie Přístupy k zaměstnanosti odborně kvalifikovaných uprchlíků ve Spojeném království (Attitudes to Employment of Professionally Qualified Refugees in the United Kingdom) z roku 2013. Autoři popisují potíže při snaze uprchlíků o uplatnění se ve svých původních oborech a to, že se to daří jen části z nich. Prezentují také graf z jedné starší studie, který znázorňuje vývoj morálky při hledání práce. Britští autoři nicméně upozorňují (str. 6), že dle jejich výzkumu jsou zkušenosti odborně vzdělaných uprchlíků často ještě složitější, než ukazuje křivka níže, a při hledání zaměstnání se tito uprchlíci „mnohokrát odchýlili od optimismu ke zklamání a zase zpět“.

Morálka k hledání práce uprchlíky v čase; Zdroj: INTERNATIONAL MIGRATION (Marshall 1992)

 

Pokud se zaměříme i na zaměstnanost uprchlíků obecně, podle německého Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB) se „míra zaměstnanosti uprchlíků zvyšuje s délkou pobytu“ (.pdf, str. 27). Zároveň ale tento institut upozorňuje na to, že v případě Německa pracuje 57 % zaměstnaných uprchlíků jako kvalifikovaná pracovní síla, specialisté nebo odborníci, zatímco před příchodem do země pracovalo na daných pozicích 85 % těchto lidí (str. 33). V mnoha případech tak dochází k sestupu na pracovním žebříčku. Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) ve svém dokumentu z konce března 2022 uvádí (.pdf, str. 2), že vysoká motivace ukrajinských uprchlíků v kombinaci s jejich obtížnou výchozí pozicí nutí mnohé z těchto lidí nastoupit na málo placenou pracovní pozici, která vyžaduje jen nízkou kvalifikaci – a to bez ohledu na skutečnou kvalifikaci. Podle ICMPD navíc v těchto povoláních uprchlíci často „uvíznou“.

Na závěr tedy shrňme, že podle neziskové organizace REINTEGRA nastává u nezaměstnaných přibližně po půl roce fáze „zklamání, úzkosti, pesimismu a ztráty duševní rovnováhy“. V průběhu času také podle výše uvedených studií dochází ke snížení motivace uprchlíků k hledání odpovídajícího zaměstnání. Přesná časová rozmezí, kdy dochází k poklesu či nárůstu motivace, už nicméně tyto studie neuvádějí. V čase klesá i samotná pravděpodobnost, že se uprchlíkům podaří získat zaměstnání, které jejich kvalifikaci skutečně odpovídá. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.