Podle facebookového příspěvku Mezinárodní soudní dvůr OSN pravomocně rozhodl, že Rusko v roce 2022 jednalo oprávněně při napadení Ukrajiny a nelze ho označovat za teroristický stát. Soudní dvůr ale ve skutečnosti takový rozsudek nikdy nevydal. Příspěvek překrucuje vyjádření soudního dvora ke dvěma ukrajinským žalobám proti Rusku.
Na facebooku se šíří text, podle kterého Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu rozhodl, že Ruská federace v roce 2022 „jednala oprávněně“ a že „není přípustné“ ji nazývat teroristickým státem. Kromě toho příspěvek ještě tvrdí, že soud zamítl „všech 20 žalob Ukrajiny“. Autor textu už ovšem neupřesňuje, o jaké konkrétní žaloby se jedná.
Autor příspěvku neuvádí ani to, z jakého dokumentu vychází. Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (angl. International Court of Justice – ICJ) dosud řešil dva soudní spory mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Obě žaloby vznesla Ukrajina. Na to, co je je jejich obsahem a jaká rozhodnutí soud vydal, se blíže podíváme v následujících odstavcích.
První žaloba a rozsudek z ledna 2024
První žalobu Ukrajina podala už v roce 2017 (.pdf, str. 1). Její stížnosti konkrétně souvisely s děním v samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym mezi lety 2014 a 2017 (.pdf, str. 26–32, 82–97). Dokument se netýkal pozdějších událostí, a nemohl se tedy ani vztahovat na období v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
Ukrajinská strana v žalobě vinila Ruskou federaci z porušování dvou mezinárodních dohod – Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu (ICSFT) a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD).
První dohodu Rusko podle Ukrajiny porušilo „financováním teroristických činů na území Ukrajiny“ (.pdf, str. 82) a vyzbrojováním separatistických skupin v Donbasu, druhou dohodu zejména rusifikací anektovaného Krymského poloostrova. Na Krymu podle Ukrajiny šlo o ruskou snahu systematicky rasově diskriminovat a persekvovat Krymské Tatary a etnické Ukrajince (.pdf, str. 76, 90). Ukrajina požadovala po Rusku také reparace, především za ostřelování civilistů (.pdf, str. 92–94).
Mezinárodní soudní dvůr vydal v případě této žaloby pravomocné, konečné rozhodnutí 31. ledna 2024 (.pdf, str. 1–2). Nedlouho poté se o závěrech soudu začala na sociálních sítích šířit řada nepravdivých příspěvků, na což Demagog.cz upozornil už dříve.
V lednovém rozhodnutí soudní dvůr většinu ukrajinských stížností zamítl, včetně žádosti o reparace. Ukrajině dal za pravdu jen v tom, že Rusko dostatečně nechránilo výuku v ukrajinštině ve školách na okupovaném Krymu (.pdf, str. 27–29) a že nepodniklo dostatečné kroky při vyšetřování osob, které Ukrajina obviňovala z financování terorismu (.pdf, str. 10–11).
ICJ tedy sice odmítl většinu částí ukrajinské žaloby z roku 2017, Rusko podle něj ale mezinárodní úmluvy v několika případech porušilo. Soud také zdůraznil, že rozhodoval pouze o tom, jestli byly ruské kroky v rozporu s úmluvami CERD a ICSFT. Několikrát přitom zopakoval, že se nezabýval tím, jestli Ruská federace porušuje, či neporušuje jiné oblasti mezinárodního práva (.pdf, str. 2, 18). Rozsudek z ledna 2024 tak ve skutečnosti neříká, že by Rusko jednalo oprávněně. Navíc se ani nevztahuje na období roku 2022, o kterém mluví facebookový příspěvek.
Žaloba Ukrajiny na Rusko v případu obvinění z genocidy
Druhou žalobu na Rusko Ukrajina podala 26. února 2022 právě v souvislosti se začátkem ruské invaze (.pdf). Na soud se obrátila poté, co Rusko zdůvodnilo vpád do země údajnou genocidou ruskojazyčného obyvatelstva. Genocidu definuje Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy OSN z roku 1948 jako zločin spáchaný s úmyslem „zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“.
Ukrajina ruské nařčení odmítá – soudním řízením se snaží dokázat, že se genocidy nedopustila, a Rusko tedy nemělo právo zaútočit. V návaznosti na podání ukrajinské žaloby soud v březnu 2022 Rusku nařídil okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině, Ruská federace to ovšem odmítla (.pdf, str. 22). Stejně tak Rusko zpochybňuje jurisdikci haagského soudu (.pdf, str. 29).
Mezinárodní soudní dvůr uvedl, že ukrajinská žaloba má dvě části (.pdf, str. 3). První se týká snahy Ukrajiny o vyvrácení ruského tvrzení, že země spáchala genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu. Ve druhé části Ukrajina požadovala, aby Soudní dvůr konstatoval, že v rozporu s úmluvou z roku 1948 bylo naopak jednání Ruské federace (.pdf, str. 7). Podle Ukrajiny ji Rusko konkrétně porušilo zahájením invaze a tím, že uznalo nezávislost samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny.
.jpg)
Dne 2. února 2024 vydal Mezinárodní soudní dvůr rozhodnutí (.pdf), v němž se vyjadřoval k předběžným námitkám, které k žalobě podalo Rusko (.pdf). Z šesti námitek ICJ vyhověl pouze jedné (.pdf, str. 10–12). V této spojitosti uvedl, že se na výše popisované činy Ruska ustanovení úmluvy z roku 1948 nevztahují (.pdf, str. 7, 10), a proto ani nemá pravomoc projednat druhou část žaloby. Zároveň Mezinárodní soudní dvůr opět upozornil, že se nezabývá tím, jestli Rusko svými kroky porušilo jiné mezinárodní úmluvy (.pdf, str. 10).
V únorovém rozhodnutí Mezinárodní soudní dvůr stanovil, že Rusko má na podání dalšího vyjádření čas do 2. srpna 2024 (.pdf, str. 3), později tuto lhůtu prodloužil až do 16. září (.pdf, str. 3). Soud tak v současnosti ještě nevydal pravomocné rozhodnutí a k srpnu 2024 pouze rozhodl, že případ začne projednávat. O tom, že by Rusko v roce 2022 „jednalo oprávněně“, soudní dvůr v Haagu nemluvil ve vyjádření z února ani v žádném z jiných dokumentů k této žalobě.
Závěr
Mezinárodní soudní dvůr OSN se dosud zabýval dvěma ukrajinskými žalobami na Rusko. U první z nich zveřejnil konečný rozsudek v lednu 2024. V něm se ovšem vyjadřoval jen k tomu, jestli Rusko v letech 2014–2017 porušilo úmluvu o potlačování financování terorismu a úmluvu o bránění rasové diskriminaci. Druhá žaloba se pak opravdu týká činů Ruska v roce 2022, soud ale ještě v této věci pravomocný rozsudek nevydal. V únoru 2024 pouze informoval, že nemá pravomoc rozhodovat o části žaloby, podle které Rusko invazí na Ukrajinu porušilo úmluvu o zabránění genocidě z roku 1948.
Soudní dvůr opakovaně zdůrazňoval, že se zabývá jen odpovědí na otázku, jestli Ruská federace porušuje některou z vyjmenovaných úmluv. O tom, zda jsou kroky Ruska v rozporu s dalšími oblastmi mezinárodního práva, soud nerozhodoval.
Neexistuje tedy žádné vyjádření soudu, které by říkalo, že ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 „byla oprávněná“ nebo že Rusko není teroristický stát.
