Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima News mluvil o nadcházejících sněmovních volbách a dotkl se tak i kroků, které učinil během svého působení ve vládě. Mluvil také o období předchozích kabinetů. Na nepravdivé a zavádějící výroky jsme se zaměřili v následující analýze.
Zbyněk Stanjura (ODS): „Máme méně státních zaměstnanců v roce 2025 než v roce 2015.“
NEPRAVDA
Počet státních zaměstnanců se podle státních závěrečných účtů od roku 2015 zvyšoval a v roce 2024 jich bylo přibližně o 65 tisíc víc. Klesal pouze počet státních úředníků, kterých bylo v roce 2024 o 879 méně než v roce 2015.
Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku odpovídá na otázku redaktorky, zda současní občanští demokraté skutečně chtějí a dokáží naplňovat původní ideály strany o omezení byrokracie a menším státu. Stanjura uvádí, že v letošním roce je méně státních zaměstnanců než v roce 2015, a ilustruje tak, že se velikost státu daří omezovat.
Zaměstnanci státu
Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Veřejný sektor podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Pouze necelá polovina z nich byla placena ze státního rozpočtu. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských.
Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Podle IDEA mezi státní zaměstnance, tj. osoby placené ze státního rozpočtu, patří zaměstnanci v regionálním školství, ve sborech (policie, hasiči, Celní správa a Vězeňská služba) nebo příslušníci armády.
Podle zákona o státní službě se označení státní zaměstnanec používá pro užší skupinu osob, které jsou ve služebním poměru a jejich služba zahrnuje např. přípravu návrhů právních předpisů a mezinárodních smluv, ochranu utajovaných informací nebo realizaci dotační politiky. Specifickou skupinu státních zaměstnanců představují státní úředníci, mezi které patří „zaměstnanci ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“ (.pdf, str. 3)
Vývoj počtu státních zaměstnanců
Vzhledem k tomu, že Zbyněk Stanjura mluví o státních zaměstnancích, zaměříme se právě na zaměstnance, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. V různých zdrojích se jejich počty mohou lišit – studie IDEA například do své statistiky nezapočítává neobsazená místa (.pdf, str. 5), dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují.
Stejně tak se může lišit i skutečný a schválený počet státních zaměstnanců a úředníků. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). Reálný počet zaměstnanců podle zákona o státní službě státní závěrečné účty neuvádějí, sledují pouze náklady na jejich platy (.pdf, str. 9 z 71; .pdf, str. 10 ze 73).
Jak je vidět na následujícím grafu, počet státních zaměstnanců podle státních závěrečných účtů měl v posledním desetiletí vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2015 jich bylo 422 445, v roce 2024 toto číslo vzrostlo na 487 087. Skutečný počet pro rok 2025 nebyl ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru k dispozici, podle návrhu státního rozpočtu je ale letos státních zaměstnanců ještě víc, a to konkrétně 488 961. Poklesl pouze počet státních úředníků, kterých bylo v roce 2015 o 879 více než v roce 2024.
Závěr
Skutečný počet státních zaměstnanců se podle státních závěrečných účtů od roku 2015 zvyšoval. Zatímco v roce 2015 bylo státních zaměstnanců asi 422 tisíc, v roce 2024 už jich bylo cca 487 tisíc. V porovnání s rokem 2015 jich tak přibylo zhruba 65 tisíc. Snížil se pouze počet státních úředníků, který začal klesat od roku 2022, a v roce 2024 jich bylo o 879 méně než v roce 2015. Zbyněk Stanjura nicméně mluví o státních zaměstnancích, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Zbyněk Stanjura (ODS): „Andrej Babiš měl výdaje na obranu jedno procento HDP.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Výdaje na resort obrany se po dobu působení Andreje Babiše na ministerské pozici podle dat Ministerstva obrany a NATO pohybovaly okolo 1 % HDP. Během jeho působení na postu předsedy vlády ale obranné výdaje v poměru k HDP postupně rostly a v roce 2021 dosáhly 1,39 % HDP.
Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na poznámku redaktorky ohledně výhrad k pomalé konsolidaci financí. Argumentuje tím, že je v mezinárodním kontextu rychlá, a zdůrazňuje, že Fialova vláda zvyšuje výdaje na obranu. Poté poukazuje na obranné rozpočty minulých vlád, které podle jeho názoru byly nízké a upřesňuje, že tvořily jen 1 % hrubého domácího produktu (HDP).
Alianční závazek
Ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili závazek vydávat 2 % HDP na obranu v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Výdaje na obranu mezi lety 2014 a 2021
Andrej Babiš byl ministrem financí v Sobotkově vládě od ledna 2014 do května 2017. V prosinci 2017 se stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021 i přesto, že jeho vláda nejprve nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018tak působila pouze v demisi.
Jak je vidět na následujícím grafu, během období, kdy stál Andrej Babiš v čele resortu financí, se výdaje na obranu pohybovaly okolo 1 % HDP. V době, kdy byl předsedou vlády, už ale výdaje postupně rostly a v posledním roce jeho vládnutí se dostaly na 1,39 % HDP (.xlsx).
Data Ministerstva obrany a data Severoatlantické aliance se v některých letech vzájemně mírně liší. Rozdíl je zjevně způsoben odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).
Nominální výdaje na obranu
Co se týče nominálních výdajů na obranu, na grafu níže lze vidět, že během Babišova působení na Ministerstvu financí se rozpočet na obranu v některých letech zvyšoval. Pro rok 2014 bylo Ministerstvu obrany vyhrazeno 42 mld. (.pdf, str. 7 z 42), zatímco v roce 2017, tedy na konci Babišova ministerského působení, se jednalo o 52,5 mld. Kč (.pdf, str. 33 z 254).
Rozpočet se navyšoval i během Babišova působení na pozici předsedy vlády. V roce 2018 bylo pro Ministerstvo obrany vyhrazeno 58,9 mld. Kč (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 mld. Kč.
Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 mld. Kč. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun.
Závěr
Během let, kdy Andrej Babiš zastával post ministra financí, činily výdaje na resort obrany zhruba 1 %. V průběhu jeho působení v premiérském křesle už ale rozpočet Ministerstva obrany kontinuálně rostl a zvyšoval se i jeho podíl na HDP, který v roce 2021 činil 1,39 % HDP. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako zavádějící.
