Mýty kolem mléka – Má jej dospělý člověk pít?

Prof. RNDr. Aleš Macela, DrSc.
Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.

(Část I.)

Člověk jako biologický druh je savec. Od narození, v počátečních fázích života, je mateřské mléko jeho jediným zdrojem výživy. Je tedy až s podivem, kolik mýtů a nepravd kolem mléka existuje, i když se zrovna netýkají přímo mléka mateřského [1]. Proberme si tedy nejběžnější nepravdy či polopravdy okolo mléka a jejich výklad.

„Mléko není pro člověka vhodné, v dospělosti ho pije jediný savec, a to člověk (kromě domestikované kočky). V dospělosti by se v podstatě vůbec nemělo pít.“ To si myslí 21 % Čechů a argumentují tím, že všichni ostatní savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. To by pro člověka znamenalo časový úsek do jednoho roku života [2].

Dalším argumentem jsou zdravotní potíže lidí po konzumaci kravského mléka. Jedná se o laktózovou intoleranci nebo alergii na mléčné bílkoviny, což není to samé. Sníženou schopnost trávit laktózu, tj. mléčný cukr, disacharid, složený z glukózy a galaktózy, má přibližně 65% světové populace. Tento jev je častější u lidí s asijskými, africkými a hispánskými kořeny. V Evropě je to přibližně 20% populace. V České republice se laktózová intolerance týká asi 10 % lidí [3, 4].

Výklad mýtu: člověk pro své zdraví potřebuje vápník, a to nejenom pro zdraví svých kostí. Vápník obsahuje řada potravin, ne všechny zdroje ho však poskytují ve formě využitelné pro organismus.  Využitelnost vápníku, tedy jeho rozpustná forma, je u různých potravin různá. Z celkového množství vápníku v mléce lze využít 32,4 %, u sýrů 32,8 %, u jogurtů 25 %. Většina rostlinných zdrojů, jako například cereálie, sója, luštěniny, špenát, rebarbora, šťovík nebo čaj obsahují sice vápník, ale je těžko rozpustný, a tedy pro organismus nevyužitelný [5]. Existuje jedna výjimka – kadeřavá kapusta, jejíž vápník je vstřebatelný přibližně ve stejném množství jako vápník v mléce. Mléko je tak pro člověka dominantním zdrojem vápníku. Pokud však u člověka nastanou po požití mléka zdravotní problémy, je to problém jedince, a ne člověka jako živočišného druhu.

Laktózová intolerance některých lidí je pozůstatek po našich dávných předcích. Udává se, že ještě zhruba před pěti tisíci lety nedokázal žádný dospělý člověk správně trávit mléko. Chyběla mu laktáza, tedy enzym, který štěpí laktózu na metabolicky snadno využitelné cukry glukózu a galaktózu. Pak se udály změny v genomu, zvláště na druhém chromozomu, které vedly k udržení produkce laktázy až do dospělosti a tím k toleranci mléka jako výživového zdroje. Během pouhých několika tisíc let se tato změna v evropské populaci ustálila tak, že u Evropanů dominuje tolerance mléčné laktózy a pití mléka v dospělosti již nezpůsobuje velké problémy.

Tolerance laktózy se značně liší mezi regiony a etnickými skupinami. Schopnost trávit laktózu je nejčastější u lidí severoevropského původu. V menší míře pak v některých částech Střední Asie, Středního východu a Afriky [6, 7]. Co však iniciovalo změnu intolerance na toleranci laktózy je stále předmětem diskusí. Jako jedna z možností je udávána adaptace na domestikaci mléčných zvířat zhruba před 10 000 lety. Proti tomu stojí fakt, že lidé ve střední Asii historicky pijí mléko a konzumují mléčné výrobky a laktázovou toleranci nemají, nevyvinula se.

Jako nejpravděpodobnější se jeví tlak životních podmínek na lidské populace sídlící v různých oblastech Země. Stresory v podobě hladomorů, závažných epidemií či změny životních podmínek mohly působit samostatně, stejně jako společně a stát se signálem pro změny v lidském genomu. selekční tlak pak tuto změnu v populaci fixoval [8-11].

Zdravotní problémy při konzumaci mléka způsobuje kromě laktózové intolerance i alergie na mléko, což je jedna z nejběžnějších alergií na potraviny [12, 13]. Jedná se o nežádoucí hypersenzitivní imunitní reakci na mléčné bílkoviny, převážně na kasein nebo sérový β-laktoglobulin, které jsou v mléce, spolu s dalšími alergeny, hojně zastoupeny [14]. Alergií na mléko, která je nejčastěji zprostředkovaná imunoglobulinem E, trpí zhruba čtyři procenta kojenců. V dospělosti se objevuje velmi vzácně [15].

Jaká je tedy odpověď na otázku – Má dospělý člověk pít mléko? Přes potíže některých lidí po požití kravského mléka je dobré mléko pít. Je důležitým přírodním zdrojem vápníku, obsahuje celou řadu dalších biologicky aktivních prvků, jako železo, zinek, draslík nebo selen [16] a paletu vitamínů skupiny B (thiamin/B1, riboflavin/B2, niacin/B3, všechny tři pyridinové deriváty/vitamin B6, kobalamin/B12), a dále vitamíny C a E a stopy vitamínu D [17]. Pro zdravotní kondici starších lidi je pití mléka a konzumace mléčných výrobků vhodné [18].

Literatura

1. https://www.vyzivaspol.cz/vyziva-a-potraviny-myty-a-realita/myty-o-mlece/
2. https://www.vitalia.cz/clanky/myty-a-povery-o-mlece/
3. https://www.menimecukrovkupohybem.cz/diety/bezlaktozova/procento-lidi-s-intoleranci-na-laktozu-percentage-of-people-with-lactose-intolerance/
4. https://www.denik.cz/zdravi/intolerance-laktozy-20200629.html
5. https://zeny.iprima.cz/zdravi/vapnik-jake-zdroje-jsou-pro-nas-opravdu-nejprinosnejsi#
6. Simoons, F.J. Primary adult lactose intolerance and the milking habit: A problem in biological and cultural interrelations. Digest Dis Sci 14, 819–836 (1969) https://doi.org/10.1007/BF02233204
7. Bayless TM, Brown E, Paige DM (May 2017). „Lactase Non-persistence and Lactose Intolerance“. Current Gastroenterology Reports. 19 (5): 23. doi:10.1007/s11894-017-0558-9. PMID 28421381. S2CID 2941077
8. Handwerk Brian, Why Did Europeans Evolve Into Becoming Lactose Tolerant? Smithsonian magazine, July 27, 2022 https://www.smithsonianmag.com/science-nature/famine-and-diseases-likely-drove-europeans-ability-to-digest-milk-180980483/#)
9. Ségurel L, Bon C (August 2017). „On the Evolution of Lactase Persistence in Humans“. Annual Review of Genomics and Human Genetics. 18 (1): 297–319. doi:10.1146/annurev-genom-091416-035340. PMID 28426286
10. Ingram CJ, Mulcare CA, Itan Y, Thomas MG, Swallow DM (January 2009). „Lactose digestion and the evolutionary genetics of lactase persistence“. Human Genetics. 124 (6): 579–91. doi:10.1007/s00439-008-0593-6. PMID 19034520. S2CID 3329285
11. https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/lactose-tolerance-and-human-evolution-56187902/
12. Flom J.D., Sicherer S.H. Epidemiology of cow’s milk allergy. Nutrients. 2019;11:1051. doi: 10.3390/nu11051051
13. Mousan G., Kamat D. Cow’s milk protein allergy. Clin. Pediatr. 2016;55:1054–1063. doi: 10.1177/0009922816664512
14. Hochwallner H., Schulmeister U., Swoboda I., Spitzauer S., Valenta R. Cow’s milk allergy: From allergens to new forms of diagnosis, therapy and prevention. Methods. 2014;66:22–33. doi: 10.1016/j.ymeth.2013.08.005
15. Flom JD, Sicherer SH. Epidemiology of Cow’s Milk Allergy. Nutrients. 2019 May 10;11(5):1051. doi: 10.3390/nu11051051. PMID: 31083388; PMCID: PMC6566637
16. Antunes IC, Bexiga R, Pinto C, Martins LL, Mourato M, Pereira G, Vieira E, Delerue-Matos C, Quaresma M. Mineral profile of cow milk and plant-based milk alternatives. J Dairy Sci. 2025 Apr;108(4):3324-3333. doi: 10.3168/jds.2024-25752. Epub 2025 Jan 30. PMID: 39892597
17. Macdonald LE, Brett J, Kelton D, Majowicz SE, Snedeker K, Sargeant JM. A systematic review and meta-analysis of the effects of pasteurization on milk vitamins, and evidence for raw milk consumption and other health-related outcomes. J Food Prot. 2011 Nov;74(11):1814-32. doi: 10.4315/0362-028X.JFP-10-269. PMID: 22054181
18. Zanini B, Simonetto A, Zubani M, Castellano M, Gilioli G. The Effects of Cow-Milk Protein Supplementation in Elderly Population: Systematic Review and Narrative Synthesis. Nutrients. 2020 Aug 23;12(9):2548. doi: 10.3390/nu12092548. PMID: 32842497; PMCID: PMC7551861

*Vznik této studie byl podpořen z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU.