CEDMO Trends: 26. vlna očima Medianu

V nejnovější, 26. vlně výzkumu opět převažuje skupina respondentů, kteří uvádějí, že se s dezinformacemi v médiích osobně nesetkali. Ve srovnání s předchozím šetřením došlo k poklesu u obou kategorií nevystavení, což znamená mírné zvýšení vnímaného vystavení. Podíl těch, kteří považují šíření nepravdivých či manipulativních informací na internetu za závažný problém, je po mírných výkyvech v předchozích vlnách stabilní a drží se v horní třetině. Zároveň obavy o bezpečnost České republiky kvůli dezinformacím vykazují dlouhodobou stabilitu, bez výrazných změn. Stále ale platí, že většina populace šíření dezinformací hodnotí jako významný společenský problém. Podpora pro omezování či znemožňování působení médií šířících dezinformace ze strany státu, ačkoliv mírně klesá, zůstává v čase na vysoké úrovni.

• V aktuální, 26. vlně průzkumu se vnímané vystavení dezinformacím měnilo následujícím způsobme: silnější varianta vystavení („velmi vystaven“) vzrostla, zatímco slabší varianta („spíše vystaven“) klesla. Součet kategorií se příliš neliší od poslední vlny, avšak liší se závažnost vnímání problému.
• Vnímání šíření dezinformací jako závažného problému mírně pokleslo, ale drží se stále na vysoké úrovni. Počet lidí vnímajících to jako „velmi závažný problém“ mírně klesl, zatímco počet lidí vnímajících problém jako „dosti závažný “ vzrostl.
• Že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky zůstává na vysoké a stabilní úrovni, bez velkých změn mezi měřeními.
• Podpora pro omezení médií šířících dezinformace v 26. vlně mírně klesla a vrátila se na úroveň vln 22 a 24.
• Z hlediska konkrétních narativů se v 26. vlně nejvíce zachyceným tématem stala dezinformace o Bitcoinech (více než 250 zachycení). Počet zachycených dezinformací Proti Ukrajině/Západu (169) a Proti Rusku (120) klesl ve srovnání s předchozí vlnou. Počet dezinformací zaměřených Proti Petru Fialovi vzrostl (91).
• Ve 26. vlně vzrostlo povědomí o nepravdivých narativech a pokleslo o pravdivých narativech.

Důvěryhodnost narativů se u nepravdivých i pravdivých v aktuální vlně drží na podobné úrovni jako v předchozí vlně. Největší podíl důvěryhodnosti stále tvoří dvě horní kategorie.

Vnímané vystavení dezinformacím

V této vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystaveni nebyli (79 % při součtu „spíše nevystaven/a“ + „vůbec nevystaven/a“). Zbylých 21 % respondentů uvedlo, že dezinformacím vystaveni byli.

Rovněž v aktuální vlně se cítí být dezinformacím vystaveni častěji muži (23 %) než ženy (19 %). Věkovou skupinou, která se cítí být vystavena dezinformacím nejméně, jsou lidé ve věku 16 až 24 let (15 %). Častěji se cítí být vystaveni dezinformacím voliči Andreje Babiše z posledních prezidentských voleb (28 %) než voliči Petra Pavla (17 %).

Po předchozím poklesu počtu respondentů, kteří hodnotili dezinformace jako problematické, se jejich podíl stabilizoval na 69 %. V současné vlně šetření nicméně přibylo těch, kteří dezinformace vnímají jako „dosti závažný problém“ (38 %)
a naopak ubylo těch, kteří je hodnotí jako „velmi závažný problém“ (31 %). Lehce poklesl počet respondentů, pro které je šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu málo závažný problém (16 %). Na stejné úrovni zůstal počet těch, pro které to není žádný problém (6 %). Oproti minulým vlnám se mírně zvýšil podíl dotázaných, kteří se nedokáží přiklonit k žádné hodnotící odpovědi (9 %).

Šíření dezinformací po internetu vnímají jako problém spíše mladší respondenti, v nejmladší věkové kategorii 16–24 let se jedná o 84 % respondentů (při součtu „velmi závažný problém“ + „dosti závažný problém“). Ve věkové skupině lidí starších 65 let dezinformace jako velmi nebo dosti závažný problém hodnotí 65 % respondentů. Také mezi voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb je více respondentů, kteří šíření dezinformací považují za problém (80 %), oproti voličům Andreje Babiše (55 %). Z lidí, kteří u prezidentských voleb nebyli, hodnotí dezinformace jako problém 65 % respondentů.

Setrvalý stav podílu respondentek a respondentů, kteří chápou dezinformace jako problém, se projevuje i v obavách o bezpečnost České republiky. Stejně jako problematičnost dezinformací zůstaly i obavy o bezpečnost na podobné úrovni jako v minulé vlně. Že šíření dezinformací ohrožuje tuzemskou bezpečnost si v aktuální vlně výzkumu myslí
67 % (při součtu „určitě ano“ + „spíše ano“) respondentů. Lidí, kteří se o bezpečnost ČR kvůli dezinformacím neobávají, bylo 33 % (při součtu „určitě ne“ + „spíše ne“).

Že šíření dezinformací bezpečnost České republiky ohrožuje si myslí hlavně mladší respondenti (85 % v nejmladší věkové kategorii 16–24 let). Ve věkové skupině nad 65 let si to samé myslí 62 % respondentů.

Ohrožení bezpečnosti České republiky šířením dezinformací také častěji vnímají respondenti z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel (73 %).

Podstatný rozdíl je v této otázce mezi voliči Andreje Babiše (54 % si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR) a Petra Pavla (80 % si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR).

Podobně jako v předchozích otázkách došlo k poklesu podílu respondentů a respondentek, kteří si myslí, že by stát měl omezovat či znemožnit působení médií, šířících nepravdivé či manipulativní informace.

Aktuálně si to myslí 71 % respondentek a respondentů. Došlo i k nárůstu celkového podílu dotázaných, kteří si myslí, že by stát neměl omezovat dezinformační média (29 % při součtu „spíše ne“ + „určitě ne“).

Pro omezování médií jsou častěji ženy (76 %) než muži (67 %) a respondenti z věkové skupiny 16–24 let (84 %). O správnosti omezování medií, která šíří dezinformace, jsou také častěji přesvědčeni voliči Petra Pavla (83 %) z druhého kola prezidentských voleb než voliči Andreje Babiše (58 %) a nevoliči (69 %).

Vnímání aktuálních narativů

Při porovnání povědomí o pravdivých narativech s minulou vlnou je vidět nepatrný pokles. U nepravdivých narativů je pak vidět mírný nárůst povědomí o nich.

Žádný z narativů nezaznamenala více než polovina respondentů. Nejvíce respondentů (44 %) zaregistrovalo pravdivý narativ, že: „Spojené státy americké a Čína se v květnu dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přerušily výběr většiny z nich.“ Nejméně respondentů (13 %) zaznamenalo pravdivý narativ, že: „Slovenský premiér Fico navrhl předsedům politických stran a ředitelům televizí přesunutí politických televizních debat na pracovní dny, aby se snížilo napětí ve společnosti, když hrozí další útoky na veřejné činitele.“

Nejčastěji registrovaným nepravdivým narativem (22 %) bylo tvrzení, že: „Podle pravidel Evropské unie budou muset lidé do roku 2027 zrekonstruovat své rodinné domy, aby splňovaly emisní normy (tzn. bezemisní standardy), jinak jim hrozí exekuce.“

Důvěryhodnost pravdivých i nepravdivých narativů ve srovnání s minulou vlnou mírně vzrostla. Tři ze čtyř pravdivých narativů považuje za důvěryhodné více než polovina respondentů. Naopak ani jeden z nepravdivých narativů nepovažuje za důvěryhodný více než polovina respondentů.

Nejdůvěryhodnějším pravdivým narativem bylo, že: „Od 1. ledna 2025 platí v České republice zákon o partnerství pro stejnopohlavní páry, který jim zajišťuje téměř stejná práva, jako v manželství. Kromě společné adopce a názvu institutu,“ který jako důvěryhodný označilo 73 % respondentů. Naopak tím nejméně důvěryhodným pravdivým narativem bylo, že: „Slovenský premiér Fico navrhl předsedům politických stran a ředitelům televizí přesunutí politických televizních debat na pracovní dny, aby se snížilo napětí ve společnosti, když hrozí další útoky na veřejné činitele,“ který jako důvěryhodný označilo pouze 41 % respondentů.

Nejdůvěryhodnější nepravdivý narativ, že: „Novela zákona o matrikách umožnila v rodných listech dětí uvádět místo kolonek matka a otec pouze kolonky rodič 1 a rodič 2. Je to výsledek lobby LGBT lidí, která usiluje o zákaz oficiálního používání pojmů matka a otec,“ označilo za důvěryhodný pouze 37 % dotázaných.

Dezinformace, které nejčastěji zaujaly

V aktuální vlně výzkumu klesl počet zachycených dezinformací jak proti Ukrajině (169), tak proti Rusku (120). Nově zachycené jsou dezinformace o bitcoinech a kauze s nimi spojené (254), což se v této vlně stalo nejčastěji zachyceným tématem dezinformací. S touto kauzou může souviset i zvýšený počet zachycených dezinformací mířených proti premiérovi Petru Fialovi (91).

Vzrostl počet lidí, kteří si dokázali vybavit mediatyp (438) nebo konkrétní čas a/nebo místo, kde dezinformaci slyšeli (38), a naopak klesl počet těch, kteří si nedokázali vybavit médium, kde dezinformaci zachytili (412).

Celý text ke stažení

*Longitudinální výzkum CEDMO Trends v České republice získal podporu z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU. Zadavatelem výzkumu je Univerzita Karlova. Sběr dat realizuje agentura Median.