Michal Šenk a Nik Hynek
Shrnutí
Tento policy brief představuje první akademický průzkum tajné skupiny českých elfů – vysoce kvalifikovaných dobrovolníků bojujících proti dezinformacím. Na základě dvanácti jedinečných, hloubkových, polostrukturovaných rozhovorů s Elfy ukazuje, jak dobrovolnické skupiny odborníků posilují a doplňují stávající struktury NATO/EU v oblasti informační složky hybridní války (IEHW).
Čeští Elfové představují občanské hnutí, které vzniklo online kolem roku 2018 v reakci na rostoucí dezinformační aktivitu Ruska v České republice, kterou vláda nedokázala adekvátně řešit. Částečně inspirováni litevskými Elfy, sdílejí charakteristiky s baltskými a dalšími protějšky, zejména odhodlání čelit ruskému vlivu metodami, jako je monitorování dat („kybernetičtí skauti a dvojití agenti“), právní kroky proti propagátorům („elfové v oblecích“) nebo strategická komunikace („memetičtí bojovníci“) (Klečková 2022, s. 10–12). Liší se však výrazně v profesionalitě a organizaci, šíři a v hloubce operací a v prostředí. Jak ukazuje naše analýza, čeští elfové fungují jako formalizovaná, hierarchická organizace s definovanými rolemi, což kontrastuje s volnějšími, amatérštějšími skupinami (Zelenkauskaite 2022a, s. 135). Zatímco podobné skupiny se obvykle zaměřují úzce (Denisenko 2022, s. 175–177), čeští elfové se angažují široce – včetně analýzy sociálních sítí a webových stránek, správy databází řetězových e-mailů, OSINT, pre-bunkingu, strategické komunikace a osvěty veřejnosti – často s podporou jedinečných technologických znalostí. Odlišují se také geograficky: na rozdíl od svých baltských protějšků (viz Zelenkauskaite a Niezgoda 2017) často přímo nekonfrontují Rusko, ale zabývají se především lokalizovanými ruskými narativy propagovanými místními aktéry s úzkoprsými motivacemi (Higgins 2017; Sakalauskas 2021).
Od svého založení si čeští Elfové získali značnou reputaci – jak v rámci širší mezinárodní sítě Elfů, tak doma – ale kvůli vysoké míře utajení zůstávají neprozkoumaní. Pro tento článek jsme získali vzácný přístup do komunity, což nám umožnilo provést sérii hloubkových rozhovorů s dvanácti členy této skupiny v průběhu jednoho a půl roku (březen 2023 až říjen 2024). Toto období nám umožnilo studovat skupinu v době její nejvyšší aktivity. Zatímco baltské skupiny, aktivní od roku 2014, dosáhly vrcholu kolem roku 2018, čeští elfové se dostali do popředí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Náš vzorek, který zahrnoval šest mužů a šest žen, byl sestaven pomocí kombinace metod gatekeeper a purposive (Campbell et al. 2020; Lamprianou 2021). Respondenti nám byli doporučeni vedením skupiny po fázi vyjednávání, během níž jsme si vybudovali důvěru a diskutovali o našich požadavcích (genderová rovnováha; rozmanitost z hlediska zázemí, odborných znalostí, pozice a postavení ve skupině). Získání důvěry vedení usnadnil tzv. interlocutor, kterému důvěřovaly obě strany, stejně jako naše pozice, protože skupina byla obeznámena s našimi akademickými aktivitami a vnímala je jako doplněk své práce (Bourke 2014).
Polostrukturované rozhovory trvaly 45 až 110 minut a odehrály se převážně v češtině přes platformu Webex; dva (čísla 7 a 11) se konaly osobně na veřejných místech. Aby byla zachována anonymita, mohli účastníci vypnout kamery a nahrávky byly po přepisu zničeny; jedna relace (číslo 7) se opírala výhradně o ručně psané poznámky. Na začátku každého rozhovoru jsme odhalili svou totožnost, vysvětlili jsme cíle výzkumu jasně a srozumitelným jazykem a uvedli jsme, že respondenti mohou přeskočit jakékoli otázky, které by mohly ohrozit jejich anonymitu nebo operační bezpečnost Elfů. Témata rozhovorů se řídila kategoriemi vyvinutými abdukčně v předběžné fázi analýzy (viz Thompson 2022) a zahrnovala osobní zázemí respondentů (rodina, kariéra, hodnoty, politika, využívání médií) a činnosti související s Elfy (vstup a očekávání, školení, normy, vztahy v týmu, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, reflexe). Ačkoli se každý rozhovor řídil těmito tématy, jejich pořadí a důraz se lišily. Naše strategie kladení otázek – úvodní, zaměřené, navazující, sondážní, upřesňující a závěrečné – se řídila polostrukturovanými standardy: otázky byly vstřícné, emocionálně neutrální, nehodnotící a otevřené (King et al. 2018). Po ukončení rozhovorů byl datový soubor podroben tematické analýze kombinující abdukční a indukční metody, zohledňující jak předem stanovená, tak nově vznikající témata (Braun a Clarke 2006; Thompson 2022).
V souladu s etickými standardy sociálního výzkumu zahrnujícího citlivé informace jsme respondentům přidělili pseudonymy odvozené od mýtických elfů, abychom ochránili jejich anonymitu (Lahman 2018, s. 81-87; také von Feigenblatt a Islam 2024). V obzvláště citlivých případech se v textu níže používá pouze obecný termín „elf“ nebo „respondent“. Jako další preventivní opatření byly přepisy uloženy v uzamčených souborech na pevném disku chráněném heslem, který byl uložen v trezoru na místě známém pouze výzkumníkům.
Čeští elfové pocházejí z nejrůznějších socioekonomických prostředí, ale sdílejí silný závazek k sociálnímu blahobytu a demokratickým principům. Věk dotazovaných se pohyboval od počátku třicátých let do poloviny padesátých let. Někteří pocházeli z dělnického prostředí, zatímco jiní vyrůstali v rodinách střední třídy s vysokoškolským vzděláním. Všichni dotazovaní elfové měli vysokoškolské vzdělání – od humanitních a politických věd po technické vědy – a několik z nich mělo doktorát. Geograficky byli rozptýleni po celé zemi, a ačkoli mnozí žili v hlavním městě nebo jeho okolí, někteří bydleli v nejodlehlejších a nejvíce znevýhodněných regionech země. Jejich profesní zázemí zahrnovalo soukromý i veřejný sektor, nižší i vyšší a manažerské pozice, včetně pozic konzultanta, analytika, organizátora konferencí, úředníka, vývojáře, inženýra nebo vedoucího pracovníka univerzity. Několik elfů mělo zkušenosti z neziskového sektoru a občanského aktivismu, někteří kombinovali více rolí. Jedna z respondentek pracuje v oblasti státní bezpečnosti, což dokazuje, že i zasvěcenci se někdy obracejí k dobrovolnickým aktivitám, aby mohli pružněji reagovat na zahraniční vlivy. Osobní odpovědnost za svou komunitu byla společná všem. „Myslím, že člověk je zodpovědný za své činy a do jisté míry i za komunitu, ve které žije,“ říká Adamar. Nebo, jak to formuluje Faeranduil: „Solidarita… a osobní odpovědnost… nejsou v rozporu.“
Společné hodnoty českých Elfů se týkají pravdy, sociální spravedlnosti a odpovědnosti. Adamar je pevně přesvědčen, že jednotlivci musí brát v úvahu širší národní komunitu, zatímco Merethyl vzpomíná na svou ranou fascinaci otázkami svobody a spravedlnosti: „Odmalička mě velmi zajímala spravedlnost… A samozřejmě svoboda.“ Svou roli hraje i rodinné prostředí. Naevys vypráví, jak ji matka naučila soucitu tím, že vítala cizince v jejich domě. Calarel považuje svobodu a vzájemný respekt za základní kameny svého étosu: „Cítím osobní potřebu přispívat ke společnému blahu.“ Náboženská identita se liší. Někteří, jako například Delmuth, jsou praktikující katolíci („ano, aktivně praktikující“), zatímco Merethyl se hlásí ke kulturní vazbě na judaismus: „Nic institucionálního… pokud se ptáte, ke které náboženské instituci bych se nejvíce přikláněla, bylo by to judaismus… Z nějaké tradice.“ Jiní, jako Haryk, Sontar a Lorelei, nejsou vůbec nábožensky založení.
Politicky mají elfové širokou škálu názorů, často mísí prvky levicové a pravicové ideologie. Adamar se v ekonomických otázkách přiklání k pravici, ale věří v zásahy státu, jsou-li nutné: „Spíše k pravici, určitě v ekonomické oblasti… Zároveň si myslím, že v některých případech by se stát měl postarat o slabší.“ Faeranduil uznává levicové i pravicové principy a přijímá solidaritu z levicového myšlení a osobní odpovědnost z pravicového. Ženské elfky také vyjadřují různé politické orientace. Calarel se identifikuje jako „liberální levičák v spíše západním smyslu“ a zdůrazňuje sociální solidaritu jako zásadní pro individuální svobodu. Eloen, jejíž politické názory se vyvinuly díky její práci v oblasti sociálního aktivismu, vzpomíná, jak se po zkušenosti s nerovnostmi, kterým čelí marginalizované skupiny, posunula od pravicové výchovy k levicovým ideologiím. Mnoho elfů jsou zastánci progresivních sociálních hodnot. Merethyl například podporuje sociální pokrok, ale zároveň si cení určitých tradic: „Musíme se vždy ptát, proč potřebujeme pokrok a zda není příliš velký.“ Naproti tomu Sontar, mužský elf, akceptuje rozmanité genderové identity a sexuální orientace, ale má problém s tím, co považuje za performativní projevy genderové fluidity. „Pro mě je to jen póza,“ dodává.
Elfové obecně chválí roli EU. „Mám k EU pozitivní vztah… z ekonomického hlediska je to rozhodně velké plus. Myslím si ale, že má také velký pozitivní význam pro bezpečnost,“ vysvětluje Adamar. Naevys, který se účastnil občanských projektů souvisejících s EU, podobně chválí vliv Unie. NATO je ceněno podobně: Sontar napůl žertem tvrdí: „Jaký má smysl klást elfovi tuto otázku? Bez NATO by tuto zemi už ovládl někdo jiný.“ Státní instituce však nevzbuzují stejnou důvěru. Mnozí kritizují neschopnost vlády vybudovat robustní strukturu strategické komunikace. Faeranduil poznamenává: „Víme, že současná vláda se nerozhodla zřídit žádnou pevnou strukturu, která by skutečně měla na starosti strategickou komunikaci státu.“ Delmuthovo zklamání pramení z evidentní neochoty státu převzít základní odpovědnost v boji proti dezinformacím, což nutí dobrovolníky, aby se angažovali na neurčito. Ani ti elfové, kteří jsou ve svém profesním životě zasvěcenci, nemají velké naděje na účinné kroky státu: „Nemám žádné iluze,“ uvádí Lorelei. Zde je zvláště zřejmá ochota elfů zapojit se do toho, co nazýváme cirkulačním institucionalismem – prozkoumaným v následujícím modelu.
V podobném duchu odráží konzumace médií z produkce elfů obecně vyvážený přístup k mainstreamovým médiím v kombinaci s preferencí zdrojů, které považují za spolehlivé. Adamar například upřednostňuje digitální středopravicová média, jako jsou Hospodářské noviny a Seznam Zprávy, a je aktivní na sociálních sítích, jako jsou X (dříve Twitter) a Facebook. Elfka Gaelira klade důraz na veřejnoprávní média, jako je Český rozhlas a Česká televize: „Existuje určitá záruka, že informace, které poskytují, budou ověřené a vyvážené.“ Haryk zase rád čte liberální týdeník Respekt a poslouchá podcasty, i když se sám zdržuje přispívání obsahu na sociální sítě.
Organizačně se elfové řídí hierarchickou strukturou, jejímž hlavním účelem je zachovat anonymitu a zajistit efektivitu provozu. Jsou rozděleni do několika tematických týmů a buněk s jasnou hierarchií, aby narušení jedné části neohrozilo zbytek organizace. Jeden z vedoucích elfů vysvětluje agilitu systému: „I kdyby hierarchie přestala fungovat, týmy by mohly fungovat na horizontální úrovni.“ Sontar mezitím zdůrazňuje, že anonymita chrání jednotlivce i celkovou misi skupiny: „Anonymita je pro nás důležitá… Způsob, jakým pracujeme, nás chrání.“ Naevys považuje tuto strukturu za občas omezující, protože brání spontánní spolupráci. Domnívá se také, že může vést k neuznání příspěvků některých jednotlivců: „Může to vyvolat dojem, zejména u řadových členů, že jejich úsilí nemá význam.“ Na otázku, zda by skupina mohla fungovat jinak, však odpovídá bez obalu: „Upřímně? Ne.“ Eloen se mezitím snaží o zlepšení spolupráce a volá po širší výměně znalostí a dovedností. Vedení je obvykle rozděleno mezi muže a ženy. Mužský Elf koordinuje rozsáhlé operace, zatímco žena dohlíží na jednotlivé buňky. Další respondentka se zaměřuje na open-source intelligence (OSINT). Muži obvykle zastávají technické role, jako je správa komplexní databáze pro sledování řetězových e-mailů, a tuto odpovědnost přebírají od svých mužských předchůdců. Další muž pomáhá spravovat tento datový systém a vytváří analýzy pro novináře. Ženy se často zabývají osvětou a analýzou: jedna vede tým vyšetřující dezinformační webové stránky, zatímco druhá dohlíží na monitorování sociálních sítí na platformách jako Facebook, nebo Telegram.
Toto rozdělení práce někdy odpovídá rozdílům v přístupu. Ženy často kladou důraz na vzdělávání a zapojení. „Je důležité zvyšovat povědomí veřejnosti o dezinformačních narativech,“ zdůrazňuje Calarel. Naevys se mezitím zabývá hlubšími kořeny dezinformací tím, že je rámuje z hlediska neuspokojených potřeb nebo obav cílových osob. Muži naopak zdůrazňují technické nebo bezpečnostní otázky. Sontar analyzuje data, aby odhalil vzorce dezinformací, a Adamar zdůrazňuje ochranu identity, aby se snížilo riziko infiltrace. Emocionální stres často nejvíce doléhá na ženské členky, které občas vyjadřují upřímné zoufalství nad množstvím a přijetím lží. Eloen věří, že psychologická podpora je nezbytná, zejména když je svědkem toho, jak veřejnost přijímá extrémní konspirační teorie: „Bylo by pošetilé si myslet, že roky strávené v ‚bažině‘ nemají žádný vliv na podvědomí člověka.“ Muži elfové uznávají tyto emocionální zátěže, ale inklinují k praktickým řešením, jako je pečlivé vyvažování povinností dobrovolníků s osobním životem. Některým se to daří: „Zatím si nikdo nestěžoval… a já si také nestěžuji,“ říká Haryk. Může však nastat monotónnost a vyčerpání, což vede některé, jako například Vartana, k odchodu, když se úsilí stane neudržitelným vzhledem k rodinným povinnostem.
V průběhu času elfové profesionalizovali své operace a zavedli strukturované týmy a pokročilé nástroje. Databáze řetězových e-mailů to dokonale ilustruje. Databáze, která je jedním z nejvýznamnějších úspěchů Elfů a nyní obsahuje více než 27 000 vzorků dezinformačních e-mailů (pro srovnání: celoevropská databáze EUvsDisinfo obsahuje 19 000 vzorků dezinformací). To dokazuje schopnost skupiny efektivně propojovat různé zdroje odborných znalostí. Dobrovolníci a soukromí občané poskytují Elfům objevené řetězové e-maily s dezinformacemi, které jsou poté ověřeny a kategorizovány analytiky ze skupiny Elfů, než jsou uloženy do databáze. Databáze, která byla původně ruční, nyní běží na interně vyvinutém softwaru, který je udržován, chráněn a neustále vylepšován Elfy s IT zázemím, kteří příležitostně poskytují automatizované analýzy. Jeden mužský Elf dohlíží na celou operaci, přiděluje úkoly a vytváří měsíční zprávy a analýzy situace, které jsou poté veřejně sdělovány mluvčími skupiny. Je na tento systém velmi hrdý: „Je to pravděpodobně nejvýkonnější systém na světě.“ Kromě toho se zlepšilo řízení projektů a školení, přičemž skupina klade větší důraz na standardizaci úkolů, aby nedocházelo ke ztrátě znalostí v případě odchodu dobrovolníků. Jsou otevřeni spolupráci se státními orgány – za předpokladu, že jejich autonomie zůstane nedotčena – a někteří zdůrazňují hodnotu sdílení informací s úřady. Přesto však nevidí žádné známky toho, že by vládní orgány převzaly komplexní odpovědnost za boj proti IEHW, a tak elfové pokračují ve své práci. Faeranduil poznamenává: „Myslím, že česká skupina Elfů bude pokračovat ve své činnosti,“ což ilustruje sdílený názor, že jejich poslání zůstává nezbytné. Někteří se domnívají, že širší přeshraniční síťování by zvýšilo účinnost, ale jeho realizace se dosud ukázala jako neuskutečnitelná.
Stručně řečeno, čeští Elfové spojují muže a ženy ve společném úsilí: boji proti informační válce a dezinformacím. Jejich odlišné osobní zázemí a zkušenosti podněcují rozmanitou sadu strategií, přičemž pohlaví ovlivňuje způsob, jakým každý dobrovolník řeší výzvy. Ženy kladou důraz na empatii a vzdělávání veřejnosti, zatímco muži se soustředí na data a bezpečné operace. Společné hodnoty fungují jako pojivo, které odlišuje Elfy od obvykle politicky motivovaných trollů (viz Zelenkauskaite a Niezgoda 2017). Navzdory obtížným pracovním podmínkám – hierarchii, anonymitě, emočnímu stresu – Elfové prokazují silnou schopnost synergicky využívat různé zdroje odborných znalostí a spolupracovat s lidmi, které nikdy fyzicky nepotkali, aby dosáhli jedinečných výsledků (což je možná klíčová dovednost pro válečné scénáře). Databáze je pouze jedním z příkladů, podobná dynamika se projevuje i v operacích náročných na dovednosti, jako je OSINT nebo veřejné vzdělávání, kde kolektivní odborné znalosti a zkušenosti jsou využívány vybranými Elfy, kteří jednají ve své soukromé kapacitě a účastní se celospolečenského přístupu. Bez formálního (státního) institucionálního dohledu skupina vykazuje vysokou míru sebeorganizace a samoregulace, přičemž si zachovává agilitu a flexibilitu. Tato dvojí povaha – nezávislost kombinovaná s potenciálem pro spolupráci – jim pomáhá rychle reagovat, přičemž se řídí spíše principy než byrokracií. Mužské a ženské perspektivy se účinně doplňují a odhalují dopad, který mohou mít „grassrootové“ skupiny na ochranu demokratických hodnot před rostoucí vlnou IEHW.
Zdroje
- Bourke, B., 2014. Positionality: Reflecting on the Research Process. The Qualitative Report,19(33): 1-9.
- Braun, V., and Clarke, V., 2006. Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2) 83–85.
- Campbell, S. et al., 2020. Purposive sampling: complex or simple? Research case examples. Journal of Research in Nursing, 25(8), 652-661.
- Denisenko, V. (2022). Disinformation analysis and citizen activism in the “post-truth” era: The case of DebunkEU.org. In: Chakars, J. and Ekmanis, I., eds., Information Wars in the Baltic States: “Russia’s Long Shadow”, 169-186. Cham: Palgrave Macmillan.
- Higgins, A. 2017. Foot Soldiers in a Shadowy Battle Between Russia and the West. The New York Times, 28 May. https://www.nytimes.com/2017/05/28/world/europe/slovakia-czech-republic-hungary-poland-russia-agitation.html?smid=nytcore-android-share.
- King, N. et al., 2018. Interviews in Qualitative Research. SAGE.
- Klečková, A., 2022. The Role of Cyber “Elves” Against Russian Information Operations. The German Marshall Fund.
- Lahman, M. K. E., 2018. Ethics in Social Science Research: Becoming Culturally Responsive. Los Angeles: SAGE.
- Lamprianou, I., 2022. Surveying through gatekeepers in social research: methodological problems and suggestions. International Journal of Social Research Methodology, 25(6), 783-795.
- Sakalauskas, G., 2021. Elves vs Trolls. In: S. Jayakumar, B. Ang, and N. D. Anwar, eds., Disinformation and Fake News. Singapore: Palgrave Macmillan, 131-136.
- Thompson, V. A., 1977. Modern Organization. Tuscaloosa: The University of Alabama Press.
- Zelenkauskaite, A., 2022a. Bots, trolls, elves, and the information war in Lithuania: theoretical considerations and practical problems. In: Chakars, J. and Ekmanis, I., eds., Information Wars in the Baltic States: “Russia’s Long Shadow”, 123-140. Cham: Palgrave Macmillan.
- Zelenkauskaite, A., 2022b. Creating Chaos Online: Disinformation and Subverted Post-Publics. Ann Arbor: University of Michan Press.
- Zelenkauskaite, A., and Niezgoda, B. 2017. “Stop Kremlin trolls:” Ideological trolling as calling out, rebuttal, and reactions on online news portal commenting. First Monday, 22(5).