V poslední 29. vlně výzkumu opět převažuje skupina respondentů, kteří uvádějí, že se s dezinformacemi v médiích osobně nesetkali. Ve srovnání s předchozím šetřením se však výsledky v několika aspektech posunuly. Mírně klesl podíl těch, kteří považují šíření nepravdivých či manipulativních informací na internetu za závažný problém. Zároveň od posledního měření ubylo lidí, kteří internetové dezinformace vnímají jako hrozbu pro bezpečnost České republiky. Stále ale platí, že většina populace šíření dezinformací hodnotí jako významný společenský problém, především mladší respondenti a aktivní uživatelé internetu. Téměř třetina dotázaných se navíc domnívá, že by stát měl média šířící nepravdivé informace jednoznačně regulovat. Zároveň je patrné, že během posledních vln výzkumu naopak vzrostl počet zaznamenaných dezinformací zaměřených proti premiérovi Petru Fialovi a odcházejícímu vládnímu kabinetu.
- V aktuální vlně průzkumu 75 % respondentů uvedlo, že dezinformacím spíše nejsou nebo vůbec nejsou vystaveni. To představuje mírný pokles v celkovém součtu, přičemž došlo ke snížení podílu těch, kteří uvádějí „vůbec ne“ (29 %), a k nárůstu podílu těch, kteří uvádějí „spíše ne“ (46 %). Že jim nejsou vystavení vůbec si myslí zhruba 29 % (pokles).
- Celkem 66 % respondentů vnímá šíření dezinformací po internetu jako problematické (součet „velmi“ a „dosti závažný problém“), což je pokles o 4 procentní body od poslední vlny měření. Nejčastěji tento názor zastávají mladí lidé ve věku 16–24 let (82 %). Šíření dezinformací po internetu považuje za problém o cca 25 procentních bodů více voličů Petra Pavla (79 %) než voličů Andreje Babiše (54 %) a lidí, kteří u prezidentských voleb nebyli (61 %).
- Tomu, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky věří 65 % respondentů (pokles). Myslí si to nejčastěji mladší respondenti (81 % ve věkové kategorii 16–24 let) a voliči Petra Pavla (79 %).
- Regulaci médií šířících nepravdivé informace podporuje 68 % respondentů (součet „určitě“ a „spíše správné“). Necelá třetina respondentů (29 %, tj. pokles) je toho názoru, že by stát měl regulaci určitě zavést. Regulaci podporují častěji ženy (72 %) než muži (65 %) a nejvíce respondenti ve věkové skupině 25–34 let (73 %).
Ve srovnání s minulou vlnou se výrazně zvýšil počet zachycených dezinformací namířených proti Petru Fialovi (411). Naopak klesl počet dezinformací proti Západu (144). Vzrostl také počet lidí, kteří dokáží identifikovat konkrétní médium, kde dezinformaci zachytili (519).
Vnímané vystavení dezinformacím
V současné vlně výzkumu došlo při srovnání s minulou vlnou ke snížení počtu respondentů, kteří uvedli, že dezinformacím vůbec vystaveni nebyli (29 %), a došlo k nárůstu počtu lidí uvádějících, že spíše vystaveni nebyli (46 %), a tak stále platí, že většina respondentů dezinformacím v médiích vystavena nebyla (75 % při součtu „spíše nevystaven/a“ + „vůbec nevystaven/a“). Zbylých 25 % respondentů uvedlo, že dezinformacím vystaveni byli.
I v aktuální vlně se cítí být dezinformacím vystaveni častěji muži (28 %) než ženy (22 %). Podnikatelé a OSVČ jsou skupinou, která se cítí být vystavena dezinformacím nejméně (19 %), naopak nezaměstnaní se jim cítí být vystaveni nejvíce (34 %). Častěji se cítí být vystaveni dezinformacím voliči Andreje Babiše z posledních prezidentských voleb (30 %) než voliči Petra Pavla (23 %).
N=3068
V aktuální vlně výzkumu klesl ve srovnání s předchozí vlnou jak počet respondentů, kteří vidí dezinformace jako „velmi závažný problém“ (29 %), tak poklesl i počet respondentů, kteří je vnímají jako „dosti závažný problém“ (37 %). Počet respondentů, kteří nedokáží závažnost dezinformací posoudit, je i v současné vlně výzkumu 8 %.
Podle 19 % respondentů jsou pak dezinformace „málo závažný problém“ a 7 % odpovídajících uvádí, že dezinformace vůbec nejsou problémem. Obě tyto hodnoty ve srovnání s minulou vlnou vzrostly.
Šíření dezinformací po internetu vnímají jako problém spíše mladší respondenti, v nejmladší věkové kategorii 16–24 let se jedná o 82 % respondentů (při součtu „velmi závažný problém“ + „dosti závažný problém“). Mezi voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb je více respondentů, kteří šíření dezinformací považují za problém (79 %), oproti voličům Andreje Babiše (54 %). Z lidí, kteří u prezidentských voleb nebyli, hodnotí dezinformace jako problém 61 % respondentů.
N=3068
65 % lidí má za to, že dezinformace ohrožují bezpečnost České republiky. Toto číslo je nižší, než bylo v minulé vlně šetření. Může za to pokles počtu lidí, kteří si myslí, že dezinformace spíše ohrožují (34 %) tuzemskou bezpečnost i snížení počtu těch, kteří jsou o tom přesvědčeni (31 %).
Že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky, si častěji myslí mladší respondenti (81 % v nejmladší věkové kategorii 16–24 let). Ve věkové skupině nad 65 let si to samé myslí 60 % respondentů. Voliči Petra Pavla z posledních prezidentských voleb mají častěji obavy z vlivu dezinformací na bezpečnost ČR (79 %) než voliči Andreje Babiše (53 %).
N=3068
Největší skupinu tvoří respondenti, kteří považují za spíše správné omezování či znemožnění působení médií šířících nepravdivé či manipulativní informace (39 %). Dalších 29 % to považuje za určitě správné.
Pro omezování médií jsou častěji ženy (72 %) než muži (65 %) a respondenti z věkové skupiny 25–34 let (73 %) než respondenti, kterým je 55–64 let (65 %). O správnosti omezování medií, která šíří dezinformace, jsou také častěji přesvědčeni voliči Petra Pavla (81 %) z druhého kola prezidentských voleb než voliči Andreje Babiše (58 %).
Vnímání aktuálních narativů
N=3068
Povědomí o pravdivých i nepravdivých narativech ve srovnání s minulou vlnou vzrostlo. U pravdivých narativů je nárůst výraznější a dosahuje nejvyšší úrovně za posledních osm vln tohoto šetření.
Pouze jeden ze čtyř pravdivých narativů zaznamenala více než polovina respondentů. Nejvíce respondentů (76 %) zaregistrovalo pravdivý narativ, že: „Při říjnových volbách do Poslanecké sněmovny došlo k výpadkům systému eDoklady kvůli přetížení. Někteří voliči se nemohli přihlásit a museli použít klasický doklad. Problém byl technický a byl během dne převážně vyřešen.“ Nejméně respondentů (22 %) zaznamenalo pravdivý narativ, že: „Ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že se tamní ekonomika dostává do potíží, když ruský hrubý domácí produkt (HDP) dvě čtvrtletí po sobě v mezičtvrtletním srovnání klesl.“
Nejvíce registrovaným nepravdivým narativem (47 %) bylo tvrzení, že: „Drony, které v noci z 9. na 10. září narušily polský vzdušný prostor, byly vyslány z Ukrajiny, aby bylo Polsko vtaženo do války s Ruskem.“
N=3068
Míra důvěryhodnosti u pravdivých i nepravdivých narativů ve srovnání s minulou vlnou mírně vzrostla. Všechny pravdivé narativy považuje za důvěryhodné více než polovina respondentů. Naopak pouze jeden z nepravdivých narativů považuje za důvěryhodný alespoň polovina respondentů.
Nejdůvěryhodnějším pravdivým narativem bylo, že: „Při říjnových volbách do Poslanecké sněmovny došlo k výpadkům systému eDoklady kvůli přetížení. Někteří voliči se nemohli přihlásit a museli použít klasický doklad. Problém byl technický a byl během dne převážně vyřešen,“ který jako důvěryhodný označilo 87 % respondentů. Naopak tím nejméně důvěryhodným pravdivým narativem bylo, že: „Ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že se tamní ekonomika dostává do potíží, když ruský hrubý domácí produkt (HDP) dvě čtvrtletí po sobě v mezičtvrtletním srovnání klesl,“ který jako důvěryhodný označilo 51 % respondentů.
Nejdůvěryhodnější nepravdivý narativ, že: „Krajský soud v Brně potvrdil, že hnutí STAČILO!, na jehož kandidátkách byli při sněmovních volbách političky a politici KSČM a SOCDEM, není nepřiznanou koalicí,“ označilo za důvěryhodný 55 % dotázaných.
Dezinformace, které nejčastěji zaujaly
* V grafu jsou zaneseny dlouhodobě populární odpovědi. Uváděny jsou absolutní četnosti součtu daných odpovědí (na nevážených datech) uvedených v IP01 (respondenti měli 3 možnosti deklarovat narativ).
V aktuální vlně výzkumu vzrostl počet zachycených dezinformací namířených proti Petru Fialovi (411) a pro Západ (171). Počet zachycených dezinformací proti Západu (144) naopak klesl. Ve významné míře dotázaní zaznamenali také dezinformace poškozující Andreje Babiše (84).
Po propadu v minulé vlně výzkumu opět vzrostl počet lidí, kteří znají konkrétní médium, kde dezinformaci zachytili (519). Počet lidí, kteří si dokázali vybavit mediatyp, klesl (383).
*Longitudinální výzkum CEDMO Trends v České republice získal podporu z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU. Zadavatelem výzkumu je Univerzita Karlova. Sběr dat realizuje agentura Median.
