Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro resortní magazín mluvila především o krocích, které doposud podnikla během svého funkčního období. Kromě toho vyzdvihovala i působení českých vojáků v zahraničí. V této analýze jsme se tak zabývali faktickými výroky o smlouvách, které ministerstvo uzavřelo a také tím, v jakých státech armáda působila.
Jana Černochová (ODS): „Uzavřeli jsme například smlouvu na oblečení do chladného a nepříznivého počasí či protichemické provětrávané izolační oděvy.“
PRAVDA
Ministerstvo obrany v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup speciálních obleků do nepříznivého počasí. V roce 2024 také uzavřelo rámcovou dohodu na pořízení protichemických oděvů typu OPCH 05, které by armáda podle resortu měla obdržet v letech 2025–2027.
Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru hovoří o modernizaci armády a o nákupu nové techniky. Následně zmiňuje, že ministerstvo pořizuje také novou výstroj a vybavení pro vojáky.
Oblečení do nepříznivých podmínek
Smlouvy na nové oblečení Černochová zmínila již v dokumentu 3. rok na obraně (.pdf, str. 11). Ministerstvo obrany v lednu 2024 uzavřelo kupní smlouvu s firmou Goldeck Textil GmbH na nákup tzv. ECWCS oděvů, které chrání vojáky při extrémních mrazech. Armáda má podle zakázky dostat celkem 40 tisíc blůz a asi 38 tisíc kalhot za 413 milionů Kč (.pdf, str. 1). První etapa dodávky proběhla v říjnu 2024, druhá by měla následovat v říjnu 2025.
V databázi veřejných zakázek jsou dohledatelné také dvě zahájené zakázky na stejný typ oblečení z června 2024. Součástí první objednávky jsou kalhoty a bundy typu ECWCS a šle (.docx). Druhá se týká ECWCS oblečení s maskovacím potiskem (.docx).
Protichemické oděvy
Co se týče protichemických oděvů, ty resort plánuje nakoupit do konce roku 2025, ačkoli se tak mělo stát už v roce 2016. Na nedostatky ve výbavě protichemických jednotek dříve upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Protichemické jednotky podle informací z února loňského roku postrádají kromě obleků i další typy vybavení, jako například chemické rozstřikovací automobily.
Podle databáze veřejných zakázek zahájilo Ministerstvo obrany v únoru 2024 zakázku na ochranné filtrační oděvy typu CBRN. Více informací jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli a obrátili jsme se proto přímo na resort, který pro naši redakci uvedl, že „po schválení zakázky Kolegiem MO (Ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) bude uzavřena rámcová dohoda na 4 roky“.
Ministerstvo dále zmínilo, že v roce 2024 uzavřelo rámcovou dohodu a výzvu k plnění na pořízení protichemických oděvů typu OPCH 05, které by armáda měla obdržet v letech 2025–2027. Na začátku letošního února, tedy až po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, přibyla ve veřejné databázi zakázka na protichemické vybavení, konkrétně na rukavice, pracovní obuv a ochranné kombinézy.
Shrnutí
Ministerstvo obrany na začátku roku 2024 uzavřelo smlouvu na nákup oblečení do extrémních mrazů typu ECWCS, část z nich už byla armádě doručena. Podle databáze veřejných zakázek zahájilo ministerstvo také objednávku protichemických ochranných oděvů typu CBRN a dle vyjádření resortu uzavřelo rámcovou dohodu na pořízení obleků typu OPCH 05, u kterých by armáda měla první kusy obdržet už v roce 2025. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Jana Černochová (ODS): „Uzavřeli jsme také řadu smluv na servis stávající i nové techniky. Například radiolokátorů MADR, techniky na podvozku TITUS, letounů L‑410 či modernizaci letounů CASA.“
PRAVDA
Během působení Jany Černochové na pozici ministryně obrany skutečně došlo k uzavření smluv na servis zmíněné techniky. Kromě toho podepsalo ministerstvo i smlouvu na modernizaci elektroniky letadel CASA.
Radiolokátory MADR
V prosinci 2019 uzavřelo Ministerstvo obrany ještě pod vedením tehdejšího ministra Lubomíra Metnara (ANO) smlouvu s izraelským ministerstvem obrany na nákup osmi 3D radiolokátorů MADR v hodnotě 3,5 miliardy Kč, které mají kontrolovat vzdušný prostor na malých a středních výškách. Všechny radary, které nahradily zastaralou ruskou techniku, měla armáda k dispozici v prosinci 2023. U čtyř z nich však přetrvávají technické problémy, a armáda je tak zatím nemůže používat.
Resort v únoru 2024 podepsal smlouvu na servis a logistickou podporu těchto radiolokátorů s izraelskou firmou Elta Systems v hodnotě 4,3 miliardy korun. Smlouva zajišťuje dlouhodobou podporu systému radarů, včetně dodávek náhradních dílů a služeb až do září 2044.
TITUS
V červnu 2019 podepsalo Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 kolových obrněných vozidel TITUS v hodnotě 6,072 miliardy Kč. V únoru 2024 resort uzavřel smlouvu se společností Tatra Defence Vehicle na komplexní servisní podporu těchto vozidel na období let 2024–2029 za 951 milionů Kč. Smlouva obsahuje opravy, dodávky náhradních dílů, školení specialistů a další servisní úkony pro zajištění provozuschopnosti vozidel.
Letouny L-410
L‑410 je český letoun, který poprvé vzlétl v roce 1969. Armáda první dva stroje získala v roce 1985 a dnes využívá celkem šest těchto letounů. V srpnu 2023 uzavřelo Ministerstvo obrany smlouvu se společností GE Aviation Czech na servis motorů s finančním limitem 120 milionů Kč. Služby zahrnují generální opravy, dílenské revize, údržbu, servis, dodávky náhradních dílů, kalibraci a nájem kontrolní techniky, technickou podporu nebo školení pozemního vojenského personálu.
Letouny CASA
Armáda disponuje šesti letouny CASA, z nichž čtyři převzala od španělského výrobce v roce 2010. Smlouvu na servis těchto strojů uzavřelo Ministerstvo obrany v únoru 2023 se společností Airbus Defence&Space, která má jako jediná oprávnění na letounech provádět opravy. Smlouva v hodnotě přes 2 miliardy korun je platná do roku 2030 a zahrnuje např. údržbu, opravy, dodávky náhradních dílů nebo školení posádek. V listopadu 2024 pak ministerstvo uzavřelo také smlouvu na modernizaci elektroniky těchto letadel.
Závěr
Ministerstvo obrany během působení Jany Černochové opravdu uzavřelo několik smluv, které se týkají servisu armádní techniky. Konkrétně jde o radiolokátory MADR, podvozky obrněných vozidel TITUS a letouny typu L‑410 a CASA, u kterých resort podepsal smlouvu i na modernizaci jejich elektroniky. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Jana Černochová (ODS): „Čeští vojáci působili také v Kosovu, Iráku, působí na Sinaji nebo na Golanských výšinách.“
PRAVDA
Příslušníci české armády v roce 2024 skutečně působili ve vyjmenovaných oblastech. Např. v Iráku poskytovali poradenskou činnost irácké armádě a na Sinajském poloostrově řídili provoz checkpointů nebo letecky přepravovali materiál mezi základnami.
Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.
Kosovo
České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.
V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.
Irák
Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.
Další mise
Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.
Sinajský poloostrov
Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.
Golanské výšiny
Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.
Závěr
Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jana Černochová (ODS): „Do Polska jsme vyslali vrtulníkovou jednotku na podporu posilování obrany východního křídla NATO.“
PRAVDA
Od začátku roku 2024 byly do Polska vyslány dvě skupiny vojáků z vrtulníkové jednotky Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Vojáci spolupracovali s polskými ozbrojenými silami i jednotkami NATO.
Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.
Východní křídlo NATO
Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.
Vrtulníková jednotka Heli Unit
Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.
Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.
První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.
Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.
Závěr
Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.
