Výzkum CEDMO Trends z roku 2025, který pro Univerzitu Karlovu provedla agentura IPSOS, ukazuje, že většina lidí v České republice a na Slovensku věří, že změna klimatu je reálná a převážně způsobená lidskou činností – respondenti zároveň vyjádřili nízkou důvěru ve schopnost vlád účinně reagovat.
V českém online prostoru se objevují tvrzení, že solární elektrárny zhoršují globální oteplování nebo že Evropská unie (EU) či Světové ekonomické fórum (WEF) prosazují extrémní klimatické politiky. Faktické ověřování však opakovaně ukazuje, že tyto narativy jsou zavádějící nebo zcela smyšlené. Ve skutečnosti mají solární panely zanedbatelný oteplovací efekt ve srovnání s hlavními faktory změny klimatu a výrazně snižují emise skleníkových plynů. EU ani WEF nenavrhují povinné rekonstrukce domů, zákazy prodeje energeticky neefektivních budov, ani omezení domácího pěstování.
Na Slovensku se opakovaně šíří dezinformace, které popírají lidský vliv na změnu klimatu nebo šíří mylná tvrzení o CO₂, energetických systémech či významných infrastrukturních projektech. Fact-checkeři tato tvrzení vyvrátili, včetně těch o údajné bezvýznamnosti CO₂ nebo přehnaných dopadech nových emisních povolenek EU, kde realistické expertní odhady ukazují na mnohem nižší náklady pro domácnosti, než tvrdí dezinformační zdroje.
Smíšené postoje k tomu, jak reagovat na změnu klimatu
V České republice 44 % respondentů uvádí, že změna klimatu je převážně nebo zcela způsobena lidskou činností, zatímco dalších 36 % se domnívá, že lidské a přírodní faktory hrají stejnou roli. Na Slovensku jsou čísla téměř totožná – 43 % připisuje změnu klimatu primárně lidským aktivitám. Jen malý podíl respondentů v obou zemích popírá, že ke změně klimatu dochází.
Pocity osobní odpovědnosti jsou však navzdory těmto poznatkům nejednoznačné. Přibližně tři z deseti respondentů v obou zemích cítí silnou povinnost podílet se na zmírňování změny klimatu, zatímco zhruba třetina ji necítí. Mladší lidé a ženy mají tendenci pociťovat odpovědnost ve větší míře než obecná populace.
Při porovnávání ochrany životního prostředí s ekonomickým růstem upřednostňuje přibližně polovina respondentů v obou zemích ochranu životního prostředí – a to zejména lidé do 24 let. Podpora klimatického vzdělávání je ještě vyšší: téměř dvě třetiny respondentů v Česku i na Slovensku souhlasí, že je třeba zlepšit vzdělávání a povědomí veřejnosti.
Největší skepse panuje ohledně kroků vlád. V Česku 63 % nevěří, že vlády po celém světě přijmou účinná opatření ke zmírnění změny klimatu; na Slovensku tento názor sdílí 52 %. Názory se liší i na veřejné investice do klimatických opatření v zahraničí a na to, zda může technologie změnu klimatu zastavit nebo zvrátit.
Celkově výsledky vykazují převažující shodu s tvrzením, že ke změně klimatu dochází, avšak zároveň vykazují také nejistotu ohledně osobní i politické odpovědnosti.
Podrobnosti naleznete v briefu.
