Podle facebookového příspěvku se Česká republika v současnosti pohybuje až pod 100. příčkou v žebříčku nejvyspělejších zemí světa. Dle autora textu také v roce 1989 Československo údajně patřilo mezi desítku nejvyspělejších států. Tato tvrzení však neodpovídají současným ani historickým statistikám.
Uvedený příspěvek na sociálních sítích koluje již několik let. V textové podobě se na facebooku objevil například už v květnu 2020 a v totožném znění se znovu začal šířit i letos v červnu. Z facebooku jej pak převzali někteří uživatelé sítě TikTok a vytvořili z něj krátké video. Právě v tomto novém formátu příspěvek znovu zaznamenal úspěch mezi uživateli facebooku.
Text příspěvku konkrétně zmiňuje, že Česká republika letos zaujala „104. místo“ v žebříčku nejvyspělejších států světa. Dále mluví o tom, že před Českou republikou „je i Bangladéš.“ Autor také srovnává současnou situaci s rokem 1989, o kterém naopak tvrdí, že si Česká republika, potažmo Československo, vedlo v žebříčcích velmi dobře. Přesněji tvrdí, že v té době bylo „mezi deseti nejvyspělejšími státy světa.“
Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života.
Pokud se podíváme na zmíněné statistiky, nachází se nyní Česká republika v první padesátce států světa. V příspěvku zmiňovaný Bangladéš se přitom umisťuje na výrazně horších příčkách než Česko. Historická data z roku 1989 a 1990 také ukazují, že tehdejší Československo mezi deset nejvyspělejších států nepatřilo. Na konkrétní pořadí v jednotlivých žebříčcích se zaměříme v následujících odstavcích.
Žebříček dle indexu lidského rozvoje
Index lidského rozvoje (HDI) je indexem využívaným ke srovnání životních podmínek. Zahrnuje tři oblasti – dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard. Výsledná hodnota pak průměruje tři indexy používané v těchto třech oblastech. Hodnota indexu přitom nabývá hodnot mezi 0 a 1. Čím blíže je výsledek horní hranici, tím lepší je lidský rozvoj v dané oblasti.
Dle posledních dostupných dat za rok 2021, která zveřejnila OSN, se Česká republika v tomto žebříčku umístila na 32. místě, hned za Estonskem a Itálií (.xlsx). Bangladéš se nacházel až na 129. místě.
Celkově Česká republika patřila do kategorie zemí s velmi vysokou hodnotou lidského rozvoje s indexem 0,889, Bangladéš má HDI 0,661 a spadá mezi země se střední hodnotou lidského rozvoje.
Zdroj dat: ourworldindata.org/OSN
V přehledu OSN sice nelze nalézt hodnoty indexu HDI z roku 1989, obsahuje však data za rok 1990. Dle nich tehdy HDI v Československu dosahoval 0,742 (.xlsx) a pohyboval se tedy v kategorii o jeden stupeň nižší než dnes v ČR. I tak se ale Československo zařadilo na 27. příčku ze 142 zemí, pro které byla tehdy data k dispozici.
Srovnání dle HDP
Statistiky o výši HDP v jednotlivých státech světa pravidelně zveřejňuje Světová banka. Její data o výši HDP v přepočtu na obyvatele ukazují, že se Česká republika v roce 2022 nacházela na 42. místě. V roce 2019, na který se odkazovaly dřívější facebookové příspěvky, Česko obsadilo 48. pozici (.xlsx).
Bangladéš se v této statistice naopak umístil až za 130. příčkou (.xlsx), a stál tak o více než 80 příček za Českou republikou. Upřesněme, že do pořadí nezapočítáváme tzv. závislá území (jako např. britský Ostrov Man apod.), která přehled Světové banky obsahuje.
Obdobný žebříček lze nalézt i na webu Organizace spojených národů (OSN), která prozatím zveřejnila data za období končící rokem 2021 (.xlsx). Údaje OSN se od dat Světové banky drobně liší, což je zřejmě způsobeno použitím mírně rozdílného kurzu při přepočtu HDP z národních měn na americké dolary. Na rozdíl od Světové banky lze nicméně v přehledu OSN dohledat i starší data pro Československo. To se podle této statistiky v roce 1989 nacházelo na 65. místě, tedy nikoli v první desítce států světa.
Zdroj dat: Světová banka, OSN (vše .xlsx)
HDP v paritě kupní síly
Výše zmíněné statistiky uvádí HDP vždy v amerických dolarech. Jak ovšem upozorňuje například magazín Českého statistického úřadu, v různých zemích je HDP počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz. Z tohoto důvodu se používá přepočet HDP v tzv. paritě kupní síly (PPP). Pomocí ní se konkrétně vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích „nakoupit stejné množství zboží“. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly se pak částky uvádějí v mezinárodních dolarech.
Ani pokud bychom vycházeli z této statistiky, není Česká republika až na 104. místě, jak tvrdí příspěvek. Data Světové banky o výši HDP v PPP v přepočtu na obyvatele totiž ukazují, že ČR v roce 2022 i 2019 zaujala 33. pozici (.xlsx). Mezi skupinou států střední a východní Evropy v roce 2022 zaostala za Německem, Rakouskem a Slovinskem, hůře se umístilo naopak Polsko či Slovensko. Bangladéš, který zmiňuje autor příspěvku, se v této statistice nachází až pod 120. příčkou, tedy daleko za ČR.
Zdroj dat: Světová banka
Ve spojitosti s Bangladéšem ještě doplňme, že pokud bychom porovnávali data o absolutní výši HDP a HDP v paritě kupní síly (bez přepočtu na obyvatele), umisťovala se tato země skutečně na lepších místech než ČR. Takové srovnání je nicméně problematické, protože je Bangladéš nepoměrně větší stát než Česko. A to nejen rozlohou, ale především počtem obyvatel, kterých má více než 160 milionů.
Vraťme se ale ke statistikám v přepočtu na obyvatele. Data z roku 1989, která by popisovala výši HDP v paritě kupní síly v Československu, se v přehledech Světové banky nenacházejí. V tomto případě navíc nelze danou statistiku nalézt ani na webu OSN. Světová banka ovšem uvádí data pro rok 1990. Z těch vyplývá, že se Československo v žebříčku HDP v paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele nacházelo na 35. místě (.xlsx). Ani tato data tedy neukazují, že by Československo bylo na přelomu let 1989 a 1990 v první desítce nejvyspělejších zemí světa.
Jak dříve uvedl Petr Musil pro Ekonomický deník, Československá ekonomika v roce 1990 „na počátku transformačního procesu stála v poměrně zubožené pozici, byť v rámci postkomunistických zemí patřila k těm nejvyspělejším. V porovnání s rozvinutými zeměmi ale Československo velmi zaostávalo.”
Závěr
V žebříčku indexu lidského rozvoje, který zohledňuje i jiné než ekonomické faktory vyspělosti států, se ČR dle posledních dostupných dat z roku 2021 pohybuje 32. místě. V případě srovnání podle výše HDP v přepočtu na obyvatele se Česká republika v roce 2022 umístila mezi první padesátkou zemí světa. Podobně tomu bylo i v roce 2019, na který se odkazovaly některé dřívější facebookové příspěvky z roku 2020. Není tedy pravda, že by Česko stálo ve statistice nejvyspělejších států světa až na 104. místě.
Pokud jde o srovnání s Bangladéšem, ve statistikách, které nezohledňují rozdílnou velikost států, se tato země skutečně umisťuje před Českou republikou. Při přepočtu HDP na jednoho obyvatele se však Bangladéš s více než 160 miliony obyvatel nachází o více než osmdesát příček níže než Česko. Na horším místě, než ČR se Bangladéš nachází i v aktuálním žebříčku HDI.
Také tvrzení, dle kterého Československo v roce 1989 patřilo mezi deset nejvyspělejších zemí, je nepravdivé. V žebříčku porovnávajícím výši HDP na obyvatele se totiž umístilo až na 65. pozici. V žebříčku indexu lidského rozvoje pak v roce 1990 dosáhlo na 27. příčku ze 142 zemí.
