Klimatická změna vyžaduje přístupy ke zmírnění jejího dopadu, od těch přírodních, až po experimentální geoinženýrství. Prostřednictvím průzkumu reprezentativního vzorku české populace (N = 3 007) jsme zkoumali postoje veřejnosti k šesti strategiím – zalesňování dříve zalesněných oblastí, zalesňování nových terénů, přímé zachycování CO2 s podzemním skladováním, energie z biomasy se zachycováním CO2, stratosférické sulfátové aerosoly a orbitální zrcadla. Binární logistická regrese odhaluje, jak věk, vzdělání, zaměstnání a místo bydliště ovlivňují vnímání účinnosti, rizik a etiky těchto řešení.
Výsledky ukazují silnou podporu zalesňování a výsadbě lesů kvůli ekologickým výhodám a dlouhodobým příslibům; sulfátové aerosoly a orbitální zrcadla se setkávají se skepticismem. Překvapivě účastníci s pouze základním vzděláním projevili větší otevřenost vůči geoinženýrství než vysokoškoláci. Starší respondenti upřednostňovali zachycování uhlíku z biomasy, ale méně se jim líbila některá high-tech řešení. Naše zjištění zdůrazňují význam politik, které jsou v souladu s různorodými názory veřejnosti a zajišťují harmonizaci zavedených i nových opatření do účinné strategie zmírňování dopadu změny klimatu. Tyto výsledky naznačují, že demografický kontext ovlivňuje přijímání klimatických intervencí.
Celý článek v angličtině s názvem „Nature-based and geo-engineering climate mitigation technologies: Public acceptance and security prospects“ je k dispozici na stránkách časopisu iScience.
Autoři: Václav Moravec, Nik Hynek, Beáta Gavurová, Matúš Kubák
Ve studii jsou využita data z longitudinálního šetření CEDMO Trends, které je v České republice financováno v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR.
Studie samotná vznikla v rámci projektu spolufinancovaného Evropskou unií pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04, projekt 101158609. Obsah studie vyjadřuje pouze názory autorů, a tudíž Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoli případné použití obsažených informací.
