Dezinformace – debunking versus prebunking

Prof. RNDr. Vanda Boštíková Ph.D.

Prof. RNDr. Aleš Macela, DrSc.

Informace jsou „faktické údaje“, které zahrnují znalosti, jež ovlivňují jednotlivce stejně jako následně společnost v jejich volbách, činech, úsilí a snahách. Informace získáváme z mnoha zdrojů, mimo jiné z knih, televize, rozhlasu, novin, časopisů, reklam, internetu, od odborníků, přátel a ze stále se rozšiřující sféry sociálních médií.

Bohužel také fámy a mýty slouží jako informace. Šíří se rychle a bez jasného směru. Specifickou skupinu tvoří zdravotnická problematika. Nesprávné zdravotnické informace mohou být velmi nebezpečné, protože nás mohou odvrátit od přijetí vhodných opatření, která by jinak pomohla chránit naše zdraví.

Identifikace dezinformací ohrožujících programy veřejného zdraví je prvním nezbytným krokem k vypracování metod boje proti nim. Na základě současných analýz se zvažuje nový přístup k eliminaci škodlivých vlivů dezinformačních kampaní na základě tzv. preventivních cest. Jde o posouzení a vyhodnocení konspiračních teorií dříve, než se virálně rozšíří tak, aby mohli odborníci z oblasti veřejného zdraví připravit účinné reálné informace, zprávy a programy aktivně předcházející mylným představám.

Během pandemie Covid-19 byli lidé vystaveni velkému množství zpráv, protichůdných pokynů, přehledům různých dat a faktů, infografikám, výzkumům, názorům, fámám, mýtům a nepravdám. Světová zdravotnická organizace a Organizace spojených národů označily toto bezprecedentní šíření informací jako „infodemii“ (1-3).

Práce Gerts, D., et al. (2021) (4) se zabývala analýzou konspiračních teorií a dezinformací šířených na Twitteru (dnes síti X) v prvním roce pandemie. Autoři podle klíčových slov vyselektovali 120 miliónů tweetů, za období leden až květen 2020. Analýza byla zaměřena na postupný vývoj čtyř vybraných konspiračních teorií a s nimi spojených dezinformací: (1) technologie 5G je nějakým způsobem spojena s Covid-19, (2) existuje spojitost mezi onemocněním HIV a Covidem-19, (3) SARS-CoV-2 byl vytvořen člověkem a unikl (ať už úmyslně nebo náhodně) z laboratoře, (4) vakcína proti Covid-19 může být škodlivá, například proto, že může obsahovat mikročip.

Čtyři konspirace

Pozadí první sledované konspirační teorie je spojeno s rokem 2018, kdy mobilní operátoři začali využívat mobilní síť 5G (5), což si vyžádalo instalaci nových mobilních věží (6). Tyto nové věže se staly zdrojem obecných spekulací, že signál je pro člověka škodlivý a toto nebezpečí „zakrývají mocní v telekomunikačním průmyslu“ (7). Bezdrátové technologie byly soustavně obviňovány z toho, že způsobují poškození imunitního systému člověka (podobné teorie se objevovaly i v souvislosti se zaváděním služeb 2G, 3G, 4G a Wi-Fi) (7). Dokonce i ruská chřipka z roku 1889 byla údajně způsobena tehdy novou technologií produkující elektrické světlo (8). Konspirační teorie související s Covid-19 a se sítí 5G se v důsledku twitterového hastagu vyvinula z okrajového názoru ve vysoce sdílenou a rozšířenou konspirační teorii  (9).

Druhá konspirační teorie, o souvislosti mezi HIV a onemocněním Covid-19, se zrodila 31. ledna 2020 zveřejněním preprintu „Uncanny similarity of unique inserts in the 2019-nCoV spike protein to HIV-1 gp 120 and Gag“, který byl následovně stažen (10). Před jeho stažením jej Anand Ranganathan, molekulární biolog s více než 200 000 sledujícími prostřednictvím Twitteru přeposláním dále zveřejnil. Tento preprint uvedl jako důkaz možného laboratorního původu svým nyní již smazaným tweetem: „Ach můj bože. Indičtí vědci právě objevili ve viru 2019-nCoV inzerce podobné viru HIV (AIDS), které se nevyskytují v žádném jiném koronaviru. Naznačují možnost, že tento čínský virus byl navržen…“ Během dvou hodin Ross Douthat, prominentní publicista New York Times, retweetnul Ranganathana svým více než 140 000 sledujícím, čímž tuto teorii dále legitimizoval prostřednictvím renomovaného zpravodajského média a značně rozšířil dopad této zprávy mimo vědeckou komunitu (11). Tři dny po vydání preprintu byl článek stažen.

Teorie laboratorního původu SARS-CoV-2 si získaly i politickou pozornost; americký prezident Donald Trump hovořil o důkazech pro čínský laboratorní původ SARS-CoV-2 (12), což vyvolalo reakci čínské vlády na jejím Twitterovém účtu. Rychle se objevily další konspirační teorie, včetně názorů, že virus byl vytvořen s cílem dosáhnout snížení celosvětové populace nebo zavést karantény, stejně jako zákazy cestování (13, 14).

Články týkající se očkování na sociálních sítích často sdílejí lidé, kteří mají ve srovnání s těmi, kteří je nesdílejí, relativně nízké znalosti a odpor k očkování (15), přičemž obsah zpráv se skládá z vyvrácených asociací s autismem a obecné nedůvěry vůči vládám a farmaceutickému průmyslu. V souvislosti s nově se objevujícími nemocemi se rychle objevily konspirační teorie týkající se například možnosti vydělávat na vakcínách a zároveň „odhalit“ spiknutí amerických farmaceutických společností (16, 20, 21).

Nástroje proti dezinformacím

Americký úřad zodpovědný za veřejné zdraví v čele tehdy s hlavním lékařem, dr. V. Murthym naléhavě a opakovaně upozorňoval americkou veřejnost na hrozbu zdravotních dezinformací a vyzýval k celospolečenskému řešení. Prioritně bylo doporučeno (1, 21):

• Vybavit Američany nástroji, které jim umožní rozpoznat dezinformace, zodpovědně se rozhodovat jaké informace dále sdílet a řešit dezinformace o zdraví ve svých komunitách ve spolupráci s důvěryhodnými místními lídry.
• Rozšířit výzkum, který prohloubí naše znalosti o zdravotních dezinformacích, včetně toho, jak se šíří a vyvíjejí, jak a proč ovlivňují lidi, kdo je jim nejvíce náchylný a jaké strategie jsou při jejich řešení nejúčinnější.
• Provádět změny v designu produktů a v politice technologických platforem s cílem zpomalit šíření dezinformací.
• Dlouhodobě investovat do programů a školení v oblasti mediální, vědecké, digitální, datové a zdravotní gramotnosti pro zdravotníky, novináře, knihovníky a další s cílem vytvořit odolnost (resilience) vůči zdravotním dezinformacím .
• Svolat federální, státní, místní, územní, kmenové, soukromé, neziskové a výzkumné partnery, aby prozkoumali dopad zdravotních dezinformací, identifikovali vhodné postupy pro jejich prevenci a řešení, vydali doporučení a našli společnou řeč v obtížných otázkách. Dále vytvořit vhodné právní a regulační opatření, která cílí na zdravotní dezinformace a zároveň chrání soukromí uživatelů a svobodu projevu.

Dále jsou rozebrána doporučení pro jednotlivé aktéry, kteří jsou zapojeni do šíření informací, vytváření informačních poruch a jejich šíření.

Doporučení pro rodiny a jednotlivce

• I když mnozí sdílejí dezinformace, nemusejí to dělat úmyslně. Snaží se pouze informovat ostatní a neuvědomují si, že informace jsou nepravdivé. Kanály na sociálních sítích, blogy, fóra a skupinové chaty umožňují lidem sledovat řadu zpravodajských zdrojů. Ne každý příspěvek na sociálních sítích však lze považovat za důvěryhodný. A dezinformace mohou bujet i ve skupinových textech nebo e-mailových zprávách mezi přáteli a rodinou. Ověřujte proto přesnost informací tím, že si je ověříte u věrohodných zdrojů. Pokud si nejste jisti, nesdílejte je.
• Zapojte své přátele a rodinu do řešení problému dezinformací o zdraví. Pokud má někdo, na kom vám záleží, mylnou představu, můžete s ním navázat kontakt tím, že se mu budete nejprve snažit porozumět, ne ho odsuzovat.  Zkuste naslouchat s empatií, najít s ním společnou řeč, klást mu otázky a poskytnout alternativní vysvětlení včetně poukázání na zdroje informací. Zachovat klid a neočekávat úspěch od jednoho rozhovoru.

Doporučení pro pedagogy a výukové instituce

• Posilovat a rozšiřovat využívání vzdělávacích programů založených na důkazech, které budují odolnost vůči dezinformacím. Programy mediální, vědecké, digitální, datové a zdravotní gramotnosti by měly být realizovány ve všech vzdělávacích zařízeních, základních, středních a vyšších odborných škol včetně komunitních zařízení. Kromě výuky toho, jak lépe rozlišovat důvěryhodnost zpráv, by se měli pedagogové zabývat širším souborem témat, jako je informační přetížení, internetová infrastruktura (IP adresy, metadata), problémy moderování obsahu, vlivem algoritmů na digitální výstupy, dezinformacemi generovanými umělou inteligencí (deepfakes) či dovednostmi vizuálního ověřování. Doporučuje se seznamovat studenty a veřejnost s mechanismy a taktikami pro online šíření dezinformací.
• Upozornit na typickou dezinformační taktiku používanou těmi, kdo popírají vědecký konsenzus v otázkách zdraví. Ta spočívá v představování nekvalifikovaných lidí coby odborníků, vyžaduje nesplnitelná očekávání od vědeckého výzkumu, dezinterpretuje vědecké výsledky laiky, kteří nerozumí odborným vysvětlením a překládají a vysvětlují je zavádějícími způsoby (1, 17).

Doporučení pro zdravotníky a zdravotnické instituce

• Lékaři i zdravotní sestry se těší vysoké důvěře veřejnosti a mohou účinně napomoci řešit problematiku zdravotních dezinformací (1, 18). Pokud je to možné, korigujte dezinformace individuálním způsobem, zvažte používání laického, méně odborného jazyka, který je přístupný všem pacientům (ve Spojených státech je kladen na tento bod dlouhodobě velký důraz, zdravotnické informace jsou podávány tak, aby jim rozumělo dítě páté třídy základní školy). Využijte technologie a mediální platformy ke sdílení přesných zdravotních informací s veřejností (1, 19).

Další doporučení, která jsou zde uvedena, byla ve Spojených státech již uvedena v praxi. Jedná se o doporučení pro jednotlivé profesní skupiny, které mohou velice účinně ovlivnit vztah a odpovědnost společnosti za šíření informačních poruch. Profesní sdružení v covidovém období začala cíleně fungovat pro americké novináře jako konzultanti na danou zdravotnickou problematiku. Byla snaha novinářům efektivně a srozumitelně přetlumočit výsledky recenzovaných výzkumů a odborných názorů. K tomu nemocniční systémy nově spolupracovaly se členy komunity na vytváření místních zdravotních sděleních. Zdravotnické organizace přicházeli s nabídkami školení pro lékaře o tom, jak řešit dezinformace způsobem, který zohledňuje různé potřeby, obavy, zázemí a zkušenosti pacientů. Uvádíme zde jednotlivá doporučení v domnění, že se mohou stát motivací pro vytvoření vlastního systému obrany proti šíření informačních poruch, ať jsou jakékoli povahy (20).

Doporučení pro novináře a mediální organizace

• Je třeba proškolit novináře, redaktory a další osoby z mediálního prostoru tak, aby rozpoznávali, opravovali a nerozšiřovali dezinformace. Je třeba vytvořit nové školicí programy a kurzy. Je třeba začít aktivně řešit otázky pokládané veřejností. Je-li něco nového – například vakcína – lidé se pochopitelně ptají. Předvídáním a proaktivním zodpovídáním otázek mohou mediální organizace a novináři pomoci předejít dezinformacím a zvýšit zdravotní a informační gramotnost veřejnosti. Je nutné veřejnosti poskytnout kontext, aby nedocházelo ke zkreslení vnímání probíhajících debat o zdravotnických tématech.
• Při diskusích s protichůdnými odbornými názory je třeba laikům poskytnout informace o tom, jaká je pozice vědecké komunity a jak silné jsou dostupné důkazy pro různé názory. Je třeba zvažovat kontraproduktivitu otázek typu: „Jak velké neshody panují mezi odborníky?“, „ Je dané vysvětlení pravděpodobné, i když je nepravděpodobné?“
• Novináři by měli zásadně omezit titulky a obrázky, které šokují nebo provokují, pro celou řadu občanů je to to zásadní, co si přečtou a zapamatují, ale obsah následujícího textu, který tomu neodpovídá, již uniká jejich pozornosti. Obrázky, které jsou součástí takovýchto sdělení, jsou často sdíleny na sociálních sítích společně s titulky a mohou být snadno zmanipulovány, použity mimo kontext a velmi snadno se stát dezinformací jako takovou.

Doporučení pro technologické platformy

• Přepracovat doporučující algoritmy tak, aby nedocházelo k posilování dezinformací, zabudovat „třecí prvky“ (návrhy a varování), aby se omezilo sdílení dezinformací a usnadnit uživatelům upozornit na skutečnou či domnělou dezinformaci. Poskytnout výzkumným pracovníkům přístup k užitečným údajům, aby mohli řádně analyzovat šíření a dopad dezinformací. Výzkumníci potřebují údaje o tom, co lidé vidí a slyší, nejen o tom, s čím se setkávají a jaký obsah je moderován (např. označován, odstraňován, snižován), včetně údajů o automatizovaných účtech, které šíří dezinformace. V zájmu ochrany soukromí uživatelů mohou být údaje anonymizovány a poskytovány se souhlasem uživatele.
• Platformy by měly zvýšit počet zaměstnanců vícejazyčných týmů pro moderování obsahu a zlepšit účinnost algoritmů strojového učení i v jiných než anglických jazycích (doporučení se týká Spojených států, platné je ale celosvětově) (3). Platformy by se měly zabývat také dezinformacemi v živých přenosech, které je obtížnější moderovat kvůli jejich dočasné povaze a používání zvuku a videa. Existují však záznamy, které by se měly analyzovat a vyvodit z toho poučení.
• Je třeba upřednostnit včasné odhalení „superšiřitelů“ dezinformací a opakovaných pachatelů. Zavést a informovat o jasných důsledcích pro účty, které opakovaně porušují zásady platformy. Vyhodnocovat účinnost interních zásad a postupů při řešení dezinformací a transparentně informovat o zjištěném. Zveřejňovat standardizovaná měření toho, jak často a jakými kanály jsou uživatelé vystaveni dezinformacím, jaké druhy dezinformací jsou nejčastější a jaký podíl dezinformací je včas řešen. Sdělovat, proč je určitý obsah označován nebo odstraňován. Zdůrazňovat a upozorňovat na sdělení z důvěryhodných zdrojů a důvěryhodných odborníků na danou problematiku. Po aplikaci těchto opatření analyzovat důsledky, která tato opatření přinesla, jeden důsledek z typických je migrace uživatelů na méně moderované platformy.

Co mohou dělat vědci a výzkumné organizace

• Je naléhavě třeba komplexně vyčíslit škody na lidském zdraví způsobené dezinformacemi. Hledat odpovědi na otázky jak a za jakých podmínek dezinformace vznikají a ovlivňují přesvědčení lidí, jejich chování, a v důsledku toho identifikovat následky pro jejich zdraví. Podobně je třeba odpovědět na otázky typu: jakou roli hrají emoce a další faktory lidského vnímaní v mechanismu „uchycení“ dezinformace? Jaké jsou náklady pro společnost, pokud se dezinformace nekontrolovaně šíří. Jako účinné se ukázalo přizpůsobit informační intervence potřebám konkrétních skupin obyvatelstva. Různé subpopulace vnímají dezinformace odlišně.

• Je třeba studovat vlivy a pojetí dezinformací z pohledu jejich šíření a vnímání se zohledněním o jakou skupinu obyvatel se jedná (např. Afro-Američané, Hispánci, Asiaté – opět doporučení týkající se Spojených států, platné však celosvětově). Jako velmi důležitá se jeví otázka, zda lze budovat odolnost vůči dezinformacím prostřednictvím metod „očkování“, jako je například „prebunking“? Prebunking, neboli preventivní vyvracení, zahrnuje varování lidí před dezinformacemi, s nimiž se mohou setkat, aby jim po jejich odhalení s menší pravděpodobností uvěřili, naproti tomu debunking zahrnuje opravu dezinformace poté, co jí byl někdo vystaven (1, 29).

Co mohou udělat sponzoři a nadace

• Pro sponzory a nadace se doporučuje naléhavě přikročit ke koordinovaným a rozsáhlým investicím do boje proti dezinformacím. Vyhodnotit portfolia financování k zajištění smysluplných, víceletých závazků pro výzkumné programy. Investovat do kvantifikace škod způsobených dezinformacemi a identifikovat intervence založené na důkazech.
• Zaměřit se na oblasti, které čelí nedostatku soukromého a veřejného financování. Příkladem může být nezávislá a místní žurnalistika, mechanismy odpovědnosti platforem a komunitní programy zdravotnické gramotnosti. Doporučuje se rovněž zajistit školení a zdroje pro příjemce grantů, kteří pracují v komunitách neúměrně postižených dezinformacemi (např. v oblastech s nižší důvěrou v očkování).
• Podněcovat koordinaci mezi příjemci grantů, aby se maximalizoval dosažený výsledek, zabránilo se duplicitě a spojila se různorodost odborných znalostí. Podporovat koordinaci v oblasti monitorování dezinformací o zdraví ve více jazycích (opět se týká Spojených států, platné však celosvětově).

Co mohou udělat vlády (obecná doporučení z pohledu Spojených států)

• Svolat federální, státní, místní, územní, kmenové, soukromé, neziskové a výzkumné partnery, aby prozkoumaly dopad zdravotních dezinformací, určily postupy pro jejich prevenci a řešení. Následně, aby vydaly doporučení a našly společnou řeč v obtížných otázkách, včetně vhodných právních a regulačních opatření, která řeší zdravotní dezinformace a zároveň chrání soukromí uživatelů a svobodu projevu. Doporučuje se zvýšit investice do výzkumu dezinformací, který by je lépe definoval, dokumentoval, zpracovával jejich škodlivost a určil postupy pro prevenci a řešení dezinformací napříč médii a komunitami.
• Jako důležité se doporučuje pokračovat v modernizaci komunikace v oblasti veřejného zdraví s ohledem na porozumění otázkám, obavám a vnímání zdraví, zejména u obtížně postižitelných skupin obyvatelstva (bezdomovci, lidé s nízkým stupněm vzdělání). Proaktivně a rychle zveřejňovat přesné a srozumitelné informace o zdraví populace v online prostředí. Investovat do mechanismů ověřování faktů a kontroly fám (1, 30). Podporovat vytvoření týmů v rámci agentur veřejného zdraví, které mohou identifikovat místní vzorce dezinformací a školit výzkumníky v oblasti dezinformací a infodemie ve veřejném zdraví. Rozšířit úsilí o budování dlouhodobé odolnosti vůči dezinformacím podporou vzdělávacích programů, které lidem pomohou rozlišit informace založené na důkazech od názorů a osobních příběhů (21-27).

Prezentovaná předloha, jejíž obsah zde uvádíme, se jeví velice rozumnou a smysluplnou, a pokud bude důsledně realizovaná v každodenní praxi, může účinně ovlivnit intenzitu šíření demagogických zpráv. Je proto žádoucí, aby se našla vhodná systémová forma, která by se jednotlivými body zabývala a napomáhala jejich realizaci. I pokud by se podařilo uvést prezentovaná doporučení do praxe, nedá se očekávat, že efekt bude okamžitý, Bude trvat nějakou dobu, než společnost i jednotlivé profesní skupiny vezmou tato doporučení za své. Navíc stále platí trvalá komplikace v tom, že poznání se vyvíjí a dnešní pravda již za čas nemusí pravdou být; svět i jeho poznání se stále proměňuje, a proto se pravda jeví nevypočitatelná (28).

Je také důležité podotknout, že uvedená doporučení nabrala zásadně jiný směr ve Spojených státech po druhém výtězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Současný ministr zdravotnictví, Robert F. Kennedy, Jr., je aktivním a známým odpůrcem očkování a sám propaguje dezinformace a mýty jak o Covidu-19, tak i o jiných onemocněních, jako je například autismus. Stejně tak je i důležitá pozice „Surgeon General“, obsazená dříve dr. V. Murthym, dnes stále neobsazena.

Literatura

1. Larson HJ. The biggest pandemic risk? Viral misinformation. Nature. 2018 Oct 16;562(7727):309–309. doi: 10.1038/d41586-018-07034-4
2. Lewandowsky S, Cook J. The Conpsiracy Theory Handbook. George Mason University Center for Climate Change Communication.2020. https://www.climatechangecommunication.org/wp-content/uploads/2020/03/ConspiracyTheoryHandbook.pdf
3. Swami V, Voracek M, Stieger S, et al. Analytic thinking reduces belief in conspiracy theories. Cognition. 2014 Dec;133(3):572–85doi: 10.1016/j.cognition
4. Gerts D, Shelley CD,  Parikh N,  et al. “Thought I’d Share First” and Other Conspiracy Theory Tweets from the COVID-19 Infodemic: Exploratory Study JMIR Public Health Surveill. 2021 Apr; 7(4): e26527.doi: 10.2196/26527
5. Oswald E, de Looper C. Verizon 5G: everything you need to know. Digital Trends.2020. https://www.digitaltrends.com/mobile/verizon-5g-rollout/
6. Holmes A. 5G cell service is coming. Who decides where it goes? New York Times.2018. https://www.nytimes.com/2018/03/02/technology/5g-cellular-service.html
7. Morgan A. What is the truth behind the 5G coronavirus conspiracy theory? Euronews.2020. https://www.euronews.com/2020/05/15/what-is-the-truth-behind-the-5g-coronavirus-conspiracy-theory-culture-clash
8. Knapp A. The original pandemic: unmasking the eerily familiar conspiracy theories behind the Russian flu of 1889. Forbes.2020. https://www.forbes.com/sites/alexknapp/2020/05/15/the-original-plandemic-unmasking-the-eerily-parallel-conspiracy-theories-behind-the-russian-flu-of-1889/#3c4e54ff50d5
9. Ahmed W, Vidal-Alaball J, Downing J, et al. COVID-19 and the 5G conspiracy theory: social network analysis of Twitter data. J Med Internet Res. 2020;22(5):e19458. doi: 10.2196/19458. https://www.jmir.org/2020/5/e19458/
10. Pradhan P, Pandey A, Mishra A. Uncanny similarity of unique inserts in the 2019-NCoV spike protein to HIV-1 Gp120 and Gag. Withdrawn in: BioArxiv. doi: 10.1101/2020.01.30.927871
11. Samorodnitsky D. Don’t believe the conspiracy theories you hear about coronavirus and HIV. Especially if you work for the New York Times. Massive Science.2020. https://massivesci.com/notes/wuhan-coronavirus-ncov-sars-mers-hiv-human-immunodeficiency-virus/
12. Singh M, Davidson H, Borger J. Trump claims to have evidence coronavirus started in Chinese lab but offers no details. The Guardian.2020. https://www.theguardian.com/us-news/2020/apr/30/donald-trump-coronavirus-chinese-lab-claim
13. Wallbank D, Bloomberg. Twitter applies another fact check—this time to China spokesman’s tweets about virus origins. Fortune.2020. https://fortune.com/2020/05/28/twitter-fact-check-zhao-lijian-coronavirus-origin/
14. Twitter flags China spokesman’s tweet on COVID-19. Reuters.2020. https://www.reuters.com/article/us-twitter-china-factcheck/twitter-flags-china-spokesmans-tweet-on-covid-19-idUSKBN23506I
15. Wang Y, McKee M, Torbica A, et al. Systematic literature review on the spread of health-related misinformation on social media. Soc Sci Med. 2019;240:112552. doi: 10.1016/j.socscimed.2019.112552. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0277-9536(19)30546-5
16. Feuer A. The Ebola conspiracy theories. New York Times.2014. https://www.nytimes.com/2014/10/19/sunday-review/the-ebola-conspiracy-theories.html
17. The Event 201 scenario. Event 201.https://www.centerforhealthsecurity.org/event201/scenario.html
18. Ohlheiser A. How covid-19 conspiracy theorists are exploiting YouTube culture. MIT Technology Review.2020. https://www.technologyreview.com/2020/05/07/1001252/youtube-covid-conspiracy-theories/
19. Chou WS, Hunt YM, Beckjord EB, Moser RP, Hesse BW. Social media use in the United States: implications for health communication. J Med Internet Res. 2009;11(4):e48. doi: 10.2196/jmir.1249. https://www.jmir.org/2009/4/e48/
20. https://www.hhs.gov/surgeongeneral/priorities/health-misinformation/index.html
21. Deutch G. How one particular coronavirus myth went viral. Wired.2020. https://www.wired.com/story/opinion-how-one-particular-coronavirus-myth-went-viral/
22. Kouzy R, Abi Jaoude Joseph, Kraitem A, et al. Coronavirus goes viral: quantifying the COVID-19 misinformation epidemic on Twitter. Cureus. 2020;12(3):e7255. doi: 10.7759/cureus.7255. http://europepmc.org/abstract/MED/32292669.
23. WHO, UN, UNICEF, UNDP, UNESCO, UNAIDS, ITU, UN Global Pulse, & IFRC. Managing the COVID-19 infodemic: Promoting healthy behaviours and mitigating the harm from misinformation and disinformation. World Health Organization. https://www.who. int/news/item/23-09-2020-managing-the-covid-19-infodemic-promoting-healthy-behaviours-andmitigating-the-harm-from-misinformation-and-disinformation
24. Sell TK, Hosangadi D, Smith E, et al. National priorities to combat misinformation and disinformation for COVID-19 and future public health threats: A call for a national strategy. Johns Hopkins Center for Health Security. https://www.centerforhealthsecurity.org/our-work/publications/national-prioritiesto-combat-misinformation-and-disinformation-for-covid-19
25. Vraga E, Bode L. Confronting Health Misinformation: The U.S. Surgeon General’s Advisory on Building a Healthy Information Environment 18 world. Royal Society Open Science, 2020, 7(10). http://doi.org/10.1098/rsos.201199
26. Chou WYS, Gaysynsky A, Cappella JN. (2020). Where we go from here: Health misinformation on social media. American Journal of Public Health, 110, S273-S275. http://doi. org/10.2105/AJPH.2020.305905
27. Vraga E, Bode L. Defining misinformation and understanding its bounded nature: Using expertise and evidence for describing misinformation. Political Communication, 2020,37(1), 136- 144. http://doi.org/10.1080/10584609.2020.1716500
28. Chou WS, Oh A, Klein WMP. Addressing health-related misinformation on social media. JAMA, 2018, 320(23), 2417–24
29. Jost J, Van der Linden S, Panagopoulos C, et al. Ideological asymmetries in conformity, desire for shared reality, and the spread of misinformation. Current Opinion in Psychology, 2018, 23, 77-83. http://doi.org/10.1016/j.copsyc.2018.01.003
30. Wechsler H. Immunity and security using holism, ambient intelligence, triangulation, and stigmergy: Sensitivity analysis confronts fake news and COVID-19 using open set transduction. J Ambient Intell Humaniz Comput. 2023;14(4):3057-3074. doi: 10.1007/s12652-021-03434-z. PMID: 34457079

*Vznik této studie byl podpořen z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU.