Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se v rozhovoru pro iDNES.cz vyjádřila k vládním návrhům ohledně pracovníků na dohodu, tzv. dohodářů. Poznamenala, že také ona k tomuto tématu připravila pozměňovací návrh. Mimoto zmínila i informace o daních a důchodech. Na tato témata jsme se zaměřili v této analýze.
Alena Schillerová (ANO): „Nyní (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) chtějí pro dohodáře zrušit srážkovou daň. Když máte dohodu, tak zaměstnavatel srazí 15 procent. (…) Podle tohoto návrhu by dohodáři museli (…) vyplňovat daňové přiznání.“
PRAVDA
Vláda v březnu 2025 schválila návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Součástí návrhu je zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, což by skutečně vedlo k povinnosti podávat daňové přiznání pro zaměstnance pracující na tzv. dohodu.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) se v kontextu výroku vyjadřuje k vládnímu návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a s ním spojených změnách, které se týkají tzv. „dohodářů“, tedy osob, které pracují na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dle slov Aleny Schillerové není samotný návrh špatný a hnutí ANO jej podporuje. Problém vidí pouze v záměru zrušit srážkovou daň u příjmů z obou typů dohod, který je podle ní součástí navrženého zákona.
Zdanění u DPP a DPČ
Zaměstnavatel z DPP a DPČ odvádí 15% daň, a to buď zálohovou, nebo srážkovou – typ se odvíjí od toho, jestli má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír), a od výše měsíčního příjmu. V případě zálohové daně se nicméně uplatní daňové slevy a konečná daň tak může být nulová. Srážkovou daň odečítá přímo zaměstnavatel a zaměstnanec svůj příjem nemusí vykazovat v daňovém přiznání.
Navrhované změny
Záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v prosinci 2024 (.pdf). Návrh zákona o JMHZ (.docx) pak počátkem března 2025 schválila vláda (.pdf). Plánované změny mají za cíl zajistit předávání informací o zaměstnávání, zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom formuláři, který by nahradil přes dvacet různých dokumentů, které zaměstnavatelé předávají úřadům.
Související návrh zákona, který vláda také schválila na začátku března 2025 (.pdf), obsahuje mimo jiné zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti (.pdf, str. 46–47 z 244). To by vedlo k povinnosti podávat daňové přiznání pro osoby pracující na dohodu. Vládní koalice slíbila vznik předvyplněných daňových přiznání, která by zaměstnanci měli k dispozici.
V dubnu letošního roku oba návrhy prošly prvním čtením v Poslanecké sněmovně, která téměř jednomyslně odhlasovala jejich projednání rozpočtovým výborem a výborem pro sociální politiku (.pdf, .pdf). Zrušení srážkové daně má podle návrhu platit od roku 2027.
Závěr
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí představily v prosinci 2024 záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Návrh zákona o JMHZ následně v březnu 2025 schválila vláda. Součástí navrženého zákona je zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, tedy například dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Nově by tak od roku 2027 daňové přiznání museli podávat i „dohodáři“, kterých se tato povinnost dosud netýkala. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Jsem vypracovala pozměňovací návrh, který by zrušení srážkové daně pro dohodáře vypustil.“
PRAVDA
V květnu 2025 Alena Schillerová opravdu předložila pozměňovací návrh k návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Její návrh počítá s ponecháním srážkové daně u příjmu ze závislé činnosti, kam spadají i příjmy z práce na tzv. dohody.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) se v kontextu výroku vyjadřuje o vládním návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a s ním spojených změnách týkajících se tzv. „dohodářů“, tedy osob, které pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). V navrženém zákoně Schillerová nesouhlasí se záměrem zrušit srážkovou daň u příjmů z obou typů dohod, proto dle svých slov vypracovala pozměňovací návrh, který srážkovou daň zachovává.
Zdanění u DPP a DPČ
Zaměstnavatel z DPP a DPČ odvádí 15% daň, a to buď zálohovou, nebo srážkovou – typ se odvíjí od toho, jestli má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a od výše měsíčního příjmu. V případě zálohové daně se nicméně uplatní daňové slevy a konečná daň tak může být nulová. Srážkovou daň odečítá přímo zaměstnavatel a zaměstnanec svůj příjem nemusí vykazovat v daňovém přiznání.
Zrušení srážkové daně
Záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v prosinci 2024 (.pdf). Návrh zákona o JMHZ (.docx) pak počátkem března 2025 schválila vláda (.pdf). Plánované změny mají za cíl zajistit předávání informací o zaměstnávání, zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom formuláři, který by nahradil přes dvacet různých dokumentů, které zaměstnavatelé předávají úřadům.
Záměr zrušit 15% srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti, mezi které spadají i ty z DPP a DPČ, je součástí (.pdf, str. 46–47 z 244) souvisejícího návrhu zákona (.pdf). Zrušení tohoto typu daně by vedlo k zavedení povinnosti podávat daňové přiznání pro osoby pracující na dohodu.
Oba návrhy zákona (.pdf; .pdf) v březnu 2025 schválila vláda (.pdf; .pdf). V dubnu je pak v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna, která téměř jednohlasně odhlasovala jejich projednání rozpočtovým výborem a výborem pro sociální politiku (.pdf; .pdf), a to i přes nesouhlas opozičního hnutí ANO se zrušením srážkové daně, které by podle návrhu mělo platit od roku 2027. Alena Schillerová v květnu předložila pozměňovací návrh (.docx), jehož součástí je ponechání stávající srážkové daně (str. 2).
Závěr
V dubnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, jehož součástí je záměr zrušit srážkovou daň u příjmu ze závislé činnosti. V květnu poslankyně Schillerová předložila pozměňovací návrh, který počítá s ponecháním této daně ve stávající podobě. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Naše vláda – ani ta Sobotkova, v níž jsme měli Ministerstvo financí – nezvedla žádnou daň. S jedinou výjimkou, kterou byla spotřební daň na tabák a tvrdý alkohol.“
PRAVDA
V letech 2014 až 2021, kdy hnutí ANO vedlo Ministerstvo financí, došlo pouze ke zvýšení daní na tabákové výrobky, tvrdý alkohol a hazardní hry. Jiné plošné zvýšení daní Sobotkova ani Babišova vláda opravdu nezavedla.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o plánech hnutí ANO v případě vítězství ve sněmovních volbách. Konkrétně odpovídá na otázku, jestli se hnutí chystá snižovat daně. To je podle Schillerové stále předmětem debaty. Zároveň podotýká, že nejdůležitější je, aby daňové prostředí bylo stabilní. Také uvádí, že daně zvyšovat nechce, a poukazuje na to, že hnutí ANO za dobu, kdy vedlo Ministerstvo financí, nezvýšilo žádnou daň kromě těch na tabák a tvrdý alkohol.
Daňové změny za Sobotkovy vlády
Hnutí ANO vedlo Ministerstvo financí od roku 2014, kdy se stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky, až do roku 2021. V době působení Sobotkovy vlády, ve které plnil funkci ministra Andrej Babiš, došlo v daňové oblasti k několika změnám. Vláda např. vícekrát prosadila zvýšení pevné části spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. Vzrostlo i zdanění hazardu z původních 20 % na 23 a 28 %. Vláda kromě toho navrhovala vyšší zdanění některých hazardních her (.pdf, str. 3 ze 132), nakonec se jich nicméně týkala sazba ve výši 23 % a pouze pro technické hry platilo 35% zdanění (.pdf, str. 2).
Kromě těchto zvýšení k růstu daní během let 2014, 2015, 2016 a 2017 nedošlo. Vláda v této době zaváděla některé daňové výhody a úlevy, například zavedla školkovné (tedy možnost pro rodiče odečíst z daní náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení) nebo zrušila zdanění výsluh bývalých vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Také k původním sazbám DPH ve výši 21 % a 15 % přidala sníženou 10% sazbu na léky, knihy a kojeneckou výživu.
Daně na začátku působení Babišovy vlády
V letech 2018 a 2019, tedy v prvních letech působení vlády Andreje Babiše, se daňová politika ubírala podobným směrem. Zvyšovaly se některé daňové úlevy a k úpravám došlo např. u zdanění prodeje podílu ve firmách nebo nemovitostech. DPH bylo sníženo u řady služeb, včetně dodávek pitné vody, některých úklidových prací, čistění odpadních vod, stravovacích služeb a oprav obuvi nebo jízdních kol. V roce 2019 došlo v rámci daňového balíčku k zavedení daně na zahřívaný tabák a ke zvýšení daně na tvrdý alkohol, cigarety a také hazardní hry.
Zrušení superhrubé mzdy a další změny
Jednou z nejzásadnějších daňových změn bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kterým došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %.
Daňový balíček přijatý v roce 2020 tento výpočet zrušil a superhrubou mzdu nahradil dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 % vypočítávaných z hrubé mzdy. Vyšší sazba podle resortu financí nahradila někdejší solidární přirážku, která se týkala lidí s ročním výdělkem vyšším než 48násobek průměrné mzdy.
Kromě zrušení superhrubé mzdy a s ní spojeného snížení daně z příjmu došlo i k dalším daňovým úpravám. Ty odpovídaly výše zmíněnému vývoji – vzrostla spotřební daň z tabáku a dalších tabákových výrobků i alkoholu, ale zvyšovaly se i úlevy, například zvýhodnění na dítě. Do daňového systému zasáhla např. i změna v úpravě daní z nemovitosti, která ale plošně daň nezvýšila.
Závěr
V období let 2014 až 2021, kdy hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí, došlo pouze ke zvýšení daní, které zmiňuje Alena Schillerová. Jak za Sobotkovy, tak za Babišovy vlády se zvýšila spotřební daň z tabákových výrobků a během působení Babišova kabinetu vzrostla i daň z tvrdého alkoholu. Kromě toho obě vlády zvýšily také daň z hazardních her. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Alena Schillerová (ANO): „Všem zvedli (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) daně, zpomalili valorizaci důchodů.“
PRAVDA
Vláda Petra Fialy zvýšila daně zaměstnancům i podnikatelům, zvedla daně z příjmů právnických osob a z nemovitostí a navýšila DPH u určitých komodit. Vedle toho zpomalila růst důchodů změnami pravidel valorizace, které snížily mimořádné i řádné navýšení penzí.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o povolebních plánech hnutí ANO v případě sestavení vládního kabinetu. Uvádí, že hnutí plánuje nezvyšovat daně a naopak je otevřené debatě o jejich možném snižování. V odpovědi na dotaz redaktora, jestli by snížení daní nevedlo k nárůstu schodku státního rozpočtu a k opětovné kritice hospodaření hnutí ANO, kritizuje Schillerová současnou Fialovu vládu a dodává, že ta upravila pravidla pro valorizace důchodů a všem obyvatelům zvýšila daně.
Zvyšování daní
V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.
Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.
Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.
Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody.
V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.
Valorizace důchodů
Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.
Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.
Úpravy valorizace
Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.
Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.
Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023.
Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. I nadále se ovšem započítává celá inflace.
Závěr
Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.
Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.
