Navzdory přísnějším evropským pravidlům pro digitální platformy data Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) ukazují, že uživatelé v Česku narážejí na časté mazání obsahu i účtů, nízkou úspěšnost odvolání a setrvalou netransparentnost zásahů. Ochrana je na papíře, v praxi ji však uživatelé stále necítí. Za poslední rok byl obsah smazán 8 % Čechů – z těch, kteří se odvolali (50 %), uspělo jen 14 %. Více než třetina odvolání (35 %) dopadla negativně a v 27 % případů byl výsledek nejasný. Zrušení nejen obsahu, ale rovnou celého účtu zažila v uplynulém roce 2 % dotázaných. V době, kdy Evropská unie zpřísňuje pravidla pro velké online hráče, realita (nejen) českých uživatelů zůstává rozporuplná: zásahy platforem vůči nim jsou často nejasné, reakce vágní, ale dopady citelné.
Jak vyplývá z výzkumu, který pro CEDMO z hlediska sběru dat zajistila výzkumná agentura IPSOS, v největším počtu případů během uplynulého roku odstranila českým uživatelům obsah přímo platforma (39 %) – nejčastěji Facebook, Instagram a TikTok. V 16 % případů odstranil obsah jiný uživatel sociálních médií v roli moderátora či administrátora. Ve 45 % případů uživatelé nevěděli, kdo za odstraněním obsahu stál. Sociální média používá v Česku denně 71 % lidí, což dokládá, že dopady těchto zásahů jsou plošné, nikoliv okrajové.
Nejčastější důvod odstranění obsahu v Česku? – Politika
Nejčastějším důvodem pro odstranění obsahu je v Česku politika (24 %), následovaná tématy mezinárodních konfliktů a válek (8 %). Za satiru, vtip, názor nebo sdílení pravdy byl obsah smazán 5 % uživatelů. Naopak například osobní fotografie byly důvodem smazání obsahu pouze u 2 % případů v Česku (pro srovnání v Polsku, kde výzkum také proběhl, se jednalo o nejčastější důvod smazání obsahu, a to u pětiny uživatelů – 20 %).
Vliv sociálních médií na svobodu slova – Česko se dělí na tři tábory
Podle CEDMO[1] čeští uživatelé vnímají sociální sítě jako významný činitel veřejného prostoru: téměř polovina (49 %) je považuje za aktéra s významným vlivem na politické dění, třetina (31 %) jim připisuje spíše střední vliv a pětina (20 %) jen malý nebo žádný. V hodnocení dopadu na svobodu slova jsou však Češi rozdělení do tří téměř stejně velkých táborů – 30 % jej vnímá negativně, 35 % pozitivně a stejný podíl (35 %) zaujímá neutrální postoj. Uvedený rozptyl ukazuje, že role sociálních sítí zůstává výrazně polarizující.
Implementace evropských regulací na ochranu uživatelů v Česku vázne
„Hlavními evropskými předpisy chránícími uživatele sociálních médií jsou GDPR (General Data Protection Regulation), DMA (Digital Markets Act) a DSA (Digital Services Act). GDPR řeší ochranu osobních údajů; jeho vliv ve vztahu k sociálním sítím je patrný například v regulaci personalizované reklamy. Limity digitální regulace jsou však stále testovány praxí sociálních sítí. Příkladem může být model pay or consent, kdy si uživatel musí vybrat mezi sdílením svých osobních údajů pro účely cílené reklamy nebo placeným předplatným. Tento přístup vyvolává otázku, zda je takový souhlas skutečně dobrovolný,“ vysvětluje expertka CEDMO na právo v oblasti digitálních technologií Jana Vorlíček Soukupová z Univerzity Karlovy a pokračuje: „Regulace v podobě DSA i DMA je relativně nová. DSA se kromě pravidel týkajících se nelegálního obsahu zaměřuje také na transparentnost doporučovacích systémů (algoritmů) a snižování systémových rizik. Česká republika však dosud nepřijala implementační zákon, takže nemá národní dozorový orgán – a vynutitelnost pravidel je tak v praxi omezená. Návrh zákona o digitální ekonomice se momentálně nachází v Poslanecké sněmovně, kde v úterý 10. března po řadě měsíců odkladů prošel prvním čtením a byl posunut do další fáze vyjednávání. Ve Sněmovně se navíc nachází již podruhé. Evropská komise již Českou republiku žalovala za nesplnění povinnosti v oblasti implementace DSA.“
„Na druhou stranu, pokud jde o sociální sítě, nedostatečná implementace DSA na národní úrovni nutně nevadí. Sociální sítě jako TikTok nebo Instagram totiž patří mezi tzv. velmi velké online platformy (VLOPs), u nichž vykonává dozorovou činnost Evropská komise. Ta v roce 2025 udělila pokutu platformě X a současně probíhá šetření i u společností Meta a TikTok. U těch se na celkový výsledek teprve čeká,“ dodává Jana Vorlíček Soukupová.
Povědomí o evropské regulaci roste, informace však nejsou dostatečné
„Znalost evropského nařízení o digitálních službách (DSA) mezi českými uživateli výrazně vzrostla – mezi červnem 2025 a únorem 2026 z 14 % na 30 %. Přesto jen 17 % lidí uvádí, že o regulačních pravidlech ví dost,“ uvádí Ivan R. Cuker, sociolog a datový analytik CEDMO z Univerzity Karlovy. „Prosincovou pokutu ve výši 120 milionů eur pro platformu X za porušení povinností podle DSA, mimo jiné za klamavý design modré fajfky, nedostatečnou transparentnost reklamního úložiště a neposkytnutí přístupu k veřejným datům pro výzkumníky, zaznamenalo 32 % Čechů – ukazuje to, že lidé sledují zásadní kroky Komise, i když je povědomí o regulaci stále nízké,“ dodává Cuker.
* [1] CEDMO Fact-checking Briefy – CEDMO (data z 3. vlny výzkumu CEDMO Tracking V4+5)
*CEDMO Tracking V4+5 je mezinárodní výzkumný projekt, vedený Univerzitou Karlovou, zaměřený na sledování postojů evropské veřejnosti k proměnám normativního prostředí digitálních médií a aktuálním společenským tématům, jako jsou generativní umělá inteligence, informační poruchy, kvalita života či hodnocení demokracie. Zaměřuje se také na mapování vývoje těchto trendů. Výzkum je realizován v pěti vlnách s dvouměsíční periodicitou v devíti zemích Evropské unie: Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Finsku, Německu a Francii. První vlna se uskutečnila od 16. června do 11. července 2025 a zapojilo se do ní 25 024 respondentů. Druhá vlna probíhala od 15. září do 10. října a zúčastnilo se jí 19 022 respondentů ve věku 15 a více let.
*Šetření je financováno z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
