V debatě na CNN Prima News se potkali někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a současný premier Petr Fiala (ODS), kteří mluvili mj. o ekonomice. Na faktické výroky o inflaci, ekonomickém růstu a cenách energií se soustředí nová analýza.
Petr Fiala (ODS): „Inflaci máme kolem 2,5 %.“
PRAVDA
Podle ČSÚ činila inflace v srpnu 2025 2,5 %, Eurostat uvádí hodnotu 2,4 %.
Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ v srpnu 2025 meziročně ceny vzrostly o 2,5 %.
Inflaci pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Podle měření Eurostatu dosáhla meziroční inflace v Česku v srpnu 2,4 %.
Podle ČSÚ činila meziroční inflace v srpnu 2,5 %. Dle Eurostatu pak šlo o 2,4 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Kumulovaná inflace je 33 % (od nástupu vlády Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Kumulativní inflace od nástupu Fialovy vlády podle ČSÚ činí necelých 31 % a dle nejnovějších dat Eurostatu jde o 33,3 %.
Kumulativní (úhrnnou) inflaci je vhodné použít pro porovnání cen za určité období, jelikož sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021, kdy nastoupila Fialova vláda, a na přelomu září a října 2025.
Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k srpnu 2025. Podle těchto údajů kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády, tedy od prosince 2021, dosáhla 30,9 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku také vážou k srpnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace 33,3 %.
Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 30,9 % a podle Eurostatu necelých 33,3 %. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „Máme ekonomický růst v letošním roce mezi 2 a 2,5 %, eurozóna má 1 %, Německo a Rakousko skoro nerostou.“
PRAVDA
Česká ekonomika za poslední rok vzrostla o 2,4 % HDP, eurozóna o 1,4 %, Německo o 0,4 % a Rakousko o 0,1 %.
Podle nejnovějších dat Eurostatu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) Česka za druhé čtvrtletí 2025 meziročně o 2,4 %. Ekonomika eurozóny rostla meziročně o 1,4 %. Německo pak zaznamenalo růst HDP o 0,4 % a Rakousko pouze o 0,1 %. Petr Fiala se zjevně vyjadřuje pouze přibližně, hodnotu růstu HDP za Eurozónu nicméně výrazně zaokrouhluje směrem dolů a mírně zveličuje rozdíl oproti ČR. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Andrej Babiš (ANO): „Kumulovaný růst cen energií od nástupu vlády SPOLU a prosinec 2021. Česká republika nejhorší, 64,2 %.“
PRAVDA
Dle hodnot harmonizovaného indexu spotřebitelských cen energií publikovaných Eurostatem došlo v České republice od prosince 2021 do srpna 2025 skutečně k nejvyššímu nárůstu cen energií v rámci zemí EU, a to přesně o 64,2 %.
Andrej Babiš (ANO) se v debatě odkazuje na graf zobrazující kumulovaný růst cen energií od prosince 2021, který již v jedné z předchozích debat prezentoval (video, čas 46:30) jeho stranický kolega Karel Havlíček. Graf vychází z hodnot harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) energií, který publikuje Eurostat a který slouží k mezinárodnímu srovnání inflace cen elektřiny, plynu a paliv (.pdf, str. 343–344).
Hnutí ANO v grafu porovnává růst cen u států Evropské unie v období mezi prosincem 2021, kdy se funkce ujala vláda Petra Fialy, a srpnem 2025. Česká republika v tomto období skutečně zaznamenala nejvyšší nárůst cen energií, a to přesně o 64,2 %. Druhé Rakousko mělo 38,6 %. Nejlépe si naopak vedly Švédsko, Španělsko a Nizozemsko, které byly jedinými zeměmi, ve kterých ceny poklesly.
