Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) a poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Pro a proti diskutovali o důvěře nové vládě a také o možném vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Následující analýza rozebírá nepravdivé a zavádějící výroky, které v debatě zazněly.
Patrik Nacher (ANO): „Andrej Babiš byl vydán dvakrát (k trestnímu stíhání, pozn. Demagog.cz), (…) vždycky před volbami, a vlastně poprvé k tomu vydání došlo před volbami, kdy já jsem ještě ani v Poslanecké sněmovně nebyl.“
NEPRAVDA
Andrej Babiš byl Sněmovnou ke stíhání vydán třikrát: v září 2017 před říjnovými sněmovními volbami, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, v lednu 2018 po těchto volbách a v březnu 2022 po volbách, které se konaly v říjnu 2021.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.
Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání
Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen až po sněmovních volbách v říjnu 2017.
Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovali o vydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.
Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.
Trestní stíhání Andreje Babiše
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.
Závěr
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.
Marek Benda (ODS): „Vydání (Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) k trestnímu stíhání v 2017 i 2021 bylo vždy po volbách.“
NEPRAVDA
Sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše v roce 2017, 2018 a 2022. Pouze v letech 2018 a 2022 k tomu došlo po volbách do Poslanecké sněmovny.
Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.
Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání
Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.
Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.
Trestní stíhání Andreje Babiše
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.
Shrnutí
Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Patrik Nacher (ANO): „V tom zákoně o střetu zájmů je jasně napsáno, že tam je těch 30 dnů (lhůta na vyřešení střetu zájmů od okamžiku jmenování do funkce, pozn. Demagog.cz), ale v případě, že jsou objektivní důvody, tak se ta lhůta může prodloužit.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Lhůtu 30 dní v zákoně o střetu zájmů obsahuje paragraf zakazující členům vlády podnikat nebo být členy řídících orgánů firem. Na A. Babiše jako vlastníka Agrofertu se ale vztahují především ustanovení o zákazu čerpání dotací a veřejných zakázkách, jichž se 30denní lhůta netýká.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.
Zákon o střetu zájmů
Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.
Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.
Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b a § 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.
Závěr
Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.
Marek Benda (ODS): „Nyní jsme v situaci, že pan premiér je již před soudem a řeší se soudní spor, nemá to nic už společného s policejními, ani státním zastupitelstvím.“
NEPRAVDA
Státní zástupce v kauze Čapí hnízdo stále figuruje v roli žalobce, může se proti soudnímu rozsudku odvolat, případně podat mimořádný opravný prostředek.
Marek Benda (ODS) reaguje na slova Patrika Nachera (ANO), podle něhož byl Andrej Babiš vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání dvakrát, a pokaždé před volbami. O první vydání policie Sněmovnu požádala měsíc před volbami a podle Nachera to vypadalo, že toto načasování bylo záměrné. Benda podotýká, že v současné fázi je už záležitost v rukou soudu, a nemá proto smysl na jeho rozhodnutí čekat další čtyři roky, až skončí funkční období současné vlády.
Kauza Čapí hnízdo
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.
Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Podle vrchního soudu předložené důkazy svědčí o Babišově vině, a pokud se neobjeví nové důkazy, musí městský soud tento závazný právní názor soudu vyšší instance přijmout. Babiš nicméně svým znovuzvolením v říjnových volbách opět získal poslaneckou imunitu, a jeho stíhání tak bylo pozastaveno. Městský soud proto v listopadu 2025 znovu poslal Sněmovně spis k Babišovu vydání.
Role policie a státního zastupitelství
V rámci průběhu trestního řízení má policie na starosti tzv. přípravné řízení, jehož součástí je prověřování a případně i vyšetřování. Policie během tohoto stadia shromažďuje důkazy a navrhuje obžalobu. Poté případ přebírá státní zástupce a soud. V kauze Čapí hnízdo policie definitivně uzavřela vyšetřování v roce 2021, kdy také po obnovení trestního stíhání podruhé navrhla obžalobu. Soud případ převzal v roce 2022.
Státní zástupce v trestním řízení plní funkci veřejné žaloby. V přípravném řízení vykonává dozor nad policií. Podle trestního řádu pak musí být státní zástupce přítomen po celou dobu hlavního líčení, které zahajuje podáním obžaloby. Státní zástupce může také proti nepravomocnému rozhodnutí soudu podat odvolání. Proti pravomocnému rozsudku je pak možné podat dovolání, které má na starosti nejvyšší státní zástupce. Dalším mimořádným opravným prostředkem v pravomoci státního zástupce je obnova řízení, která je možná, pokud se objeví nové důkazy. Státní zastupitelství tedy zůstává aktivním účastníkem po celou dobu trestního řízení.
Závěr
Kauzou Čapí hnízdo se má po zrušení předchozího osvobozujícího rozsudku znovu zabývat pražský městský soud. Trestní řízení však bylo přerušeno kvůli znovuzvolení Andreje Babiše poslancem a může pokračovat až po jeho vydání Sněmovnou. Role policie v trestním řízení skončila dokončením vyšetřování v roce 2021. Státní zastupitelství je však nadále účastníkem řízení, může se odvolat proti nepravomocnému rozsudku a i po vydání pravomocného rozsudku může využít mimořádné opravné prostředky jako je dovolání nebo obnova řízení. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako nepravdivý.
Patrik Nacher (ANO): „Vyslovení důvěry vládě musí být do 30 dnů od jmenování premiéra.“
NEPRAVDA
Ústava ukládá vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru do 30 dnů od jmenování vlády, nikoli od jmenování premiéra.
Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit.
Průběh žádosti o důvěru
Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.
Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Důvěra Babišova kabinetu
Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.
Závěr
Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.
