Již počtvrté se na CNN Prima News v předvolební debatě potkali zástupci kandidujících subjektů, tentokrát v Praze. Jedním z témat bylo i bydlení v hlavním městě. Na nepravdivé a zavádějící výroky z tohoto tematického segmentu se zaměřuje následující analýza.
Karel Havlíček (ANO): „(…) původnímu stavebnímu zákonu, který jsme připravili a který se (…) zrušil.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Vláda Petra Fialy skutečně zrušila významnou část opatření stavebního zákona přijatého Babišovou vládou. Tuto změnu však podpořili i opoziční poslanci včetně hnutí ANO. Sám Havlíček novelu označil za rozumný kompromis.
Karel Havlíček (ANO) v části debaty o bydlení kritizuje zrušení stavebního zákona, který byl připravený za vlády Andreje Babiše. Zrušení zákona považuje za „bafuňářské“. Dále mluví o potřebě nového režimu územního povolování nebo o potřebě motivace ke stavění firemních bytů.
Stavební zákon vlády Andreje Babiše
Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630).
Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení. Současná koalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.
Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej jednomyslně zamítl, avšak poslanci později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.
Novelizace zákona vládou Petra Fialy
Nynější vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. červenec 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024. Samotná vládní novela změnila stavební zákon pouze ve 14 bodech, z nichž většina pouze odložila účinnost či měnila lhůty u některých ustanovení.
Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. Pro hlasovalo 59 poslanců hnutí ANO. Karel Havlíček nebyl při hlasování přihlášen. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů. Tato novela změnila stavební zákon ve 494 bodech.
Komplexní novelu stavebního zákona prezentovali zástupci vlády i opozice jako pozitivní krok pro české stavebníky. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš si chválil zapojení opozice do hledání shody na podobě novely, jeho předchůdkyně Klára Dostálová z hnutí ANO uvedla, že je „opravdu velmi ráda, že jsme dospěli k vzájemné dohodě, velice si toho vážím. Je to obrovsky dobrý signál pro všechny stavebníky“. Sám Karel Havlíček přijatou novelu označil (video, čas 9:49) za rozumný kompromis.
Shrnutí
Současná vláda Petra Fialy novelizovala stavební zákon, který původně schválila vláda Andreje Babiše, poprvé v roce 2022. Tehdy došlo zejména k posunutí účinnosti a změně některých lhůt. Komplexní novelu stavebního zákona, kterou by bylo možné označit za zrušení původní verze, vláda prosadila v roce 2023. Novela prošla i díky hlasům poslanců hnutí ANO. Sám Karel Havlíček tuto novelu označil za rozumný kompromis. Zásadní změny stavebního zákona tedy prošly se souhlasem opozice, výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako zavádějící.
Olga Richterová (Piráti): „Nejde o to, že by tady klesala výstavba (bytů, pozn. Demagog.cz), naopak ta stavební produkce roste o 14 % meziročně.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Stavební produkce v červnu skutečně meziročně vzrostla o 14 %, zahrnuje však také stavby silnic, železnic apod. Naopak bytů se v roce 2025 staví méně. Za leden–červenec 2025 bylo meziročně o 6 % méně staveb bytů zahájeno a o 3,9 % méně dokončeno.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová v kontextu výroku tvrdí, že neklesá bytová výstavba a upřesňuje, že se stavební produkce meziročně zvýšila o 14 %. Odvolává se přitom na článek publikovaný na serveru Aktuálně.cz v srpnu 2025 a dodává, že zvýšení produkce podle ní nestačí, protože spousta bytů zůstává prázdných.
Český statistický úřad (ČSÚ) v srpnu 2025 opravdu informoval o tom, že stavební produkce v červnu meziročně vzrostla o 14 %. ČSÚ ovšem stavební produkci definuje velmi obecně jako „stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností“ a zahrnuje do ní kromě výstavby bytů např. i stavby silnic, železnic nebo mostů.
ČSÚ zároveň publikuje data o výstavbě samotných bytů, jejichž výstavba však velice kolísá mezi měsíci. V červnu se podle dat úřadu meziročně začalo stavět o 2,5 % bytů méně, v červenci pak o 9,2 % méně. Dokončených bytů naopak bylo v červnu meziročně o 40 % více, v červenci zase o 13,4 % méně. ČSÚ navíc v publikaci za červenec výrazně revidoval data z předcházejících měsíců.
Co se týče výstavby bytů, je tedy vhodnější vycházet z dat za delší časové období, která ČSÚ rovněž publikuje v podobě meziročního srovnání od ledna letošního roku. Podle posledních publikovaných dat od ledna do července 2025 se sice stavební produkce meziročně zvýšila o 9,5 %, počet zahájených i dokončených bytů ale poklesl o 6 %, respektive 3,9 % (.xlsx). Růst stavební produkce tedy ani v delším srovnání nezbytně neznamená růst výstavby nových bytů.
Závěr
Olga Richterová uvádí správný údaj o růstu stavební produkce za červen 2025, který byl publikovaný ČSÚ, a na této hodnotě ilustruje, že podle ní neklesá výstavba bytů. Ve skutečnosti se však do stavební produkce řadí např. i silnice nebo železnice. Výstavba bytů podle ČSÚ v roce 2025 naopak poklesla. Snížily se počty zahájených staveb bytů, kterých bylo za leden–červenec meziročně o 6 % méně, i dokončených bytů, kterých bylo o 3,9 % méně. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.
Karel Havlíček (ANO): „Stavíme o 30 % méně ve smyslu stavebních povolení než v roce 2021. Říkám o roku 2024.“
NEPRAVDA
Celkový počet stavebních povolení mezi roky 2021 a 2024 podle údajů ČSÚ klesl o 21 %. Cca o 30 % se snížil počet povolení pouze u bytových budov.
Počet udělených stavebních povolení sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Dle jeho dat bylo v roce 2021 celkem vydáno 90 962 stavebních povolení a v roce 2024 se jejich počet snížil na 72 066. Jde tedy o pokles přibližně o 21 %, nikoli o 30 %, jak tvrdí Karel Havlíček. Přibližně o 30 % podle ČSÚ klesl počet udělených stavebních povolení pouze u bytových budov, naopak u nebytových budov klesl jen zhruba o 4 %. Karel Havlíček tedy popisuje výrazně vyšší pokles počtu stavebních povolení, než jaký nastal. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
V naší metodice se dočtete, že v číselných hodnotách zpravidla používáme toleranci v rozsahu 10 %. Nejde však o procentní body, které popisují rozdíl mezi dvěma procentními hodnotami, nýbrž o procenta. Jinými slovy by údaj měl být přesný na jednu desetinu. Výrok Karla Havlíčka bychom tak hodnotili jako pravdivý, pokud by se reálný pokles počtu stavebních povolení pohyboval přibližně v mezích 27 % až 33 %.
Olga Richterová (Piráti): „Přes ten systém (digitálního stavebního řízení, pozn. Demagog.cz) od začátku procházelo 5 000 žádostí týdně.“
NEPRAVDA
Statistiky Ministerstva pro místní rozvoj ukazují, že ještě dva měsíce od startu digitálního stavebního řízení bylo týdně podáno pouze zhruba 3 tisíce žádostí a zahájeno přibližně 2 tisíce řízení.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.
Digitální stavební řízení začalo fungovat 1. července 2024, kdy byl spuštěn Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) pro úředníky a Portál stavebníka pro občany. V září 2024 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zprávu o aktuálním stavu digitalizace stavebního řízení (.pdf). Podle ní bylo k 23. září 2024, tedy během prvních dvanácti týdnů, v novém digitalizovaném systému podáno více než 28 tisíc žádostí, došlo k zahájení 23 tisíc řízení a 5 tisíc z nich úřady vyřídily (.pdf, str. 6, 9). Skoro polovina dokončených řízení skončila ukončením, čtvrtina byla vyřízena postoupením jinému úřadu (str. 9–10). Meritorním rozhodnutím (tedy schválením či zamítnutím) byla dokončena necelá čtvrtina z nich.
V prvním týdnu lidé pomocí Portálu stavebníka podali přibližně 500 žádostí (.pdf, str. 5). V posledním týdnu v srpnu 2024 to byly zhruba 3 tisíce žádostí a v průběhu týdne, který končil dnem 22. září 2024, jich týdenní počet přesáhl 4 300. Když úředníci shledají, že je žádost bez vad nebo jsou z ní vady odstraněny, začíná samotné řízení. Počet zahájených řízení také v období červenec–září postupně rostl (.pdf, str. 7), ještě v posledním srpnovém týdnu jich ale bylo zahájeno jen zhruba 2 tisíce. Až ve druhé polovině září 2024, tedy po více než dvou měsících, dosáhl týdenní počet zahájených řízení přibližně 5 tisíc. Dokončovat řízení se úřadům takto rychle nedařilo – v posledním srpnovém týdnu jich dokončili zhruba 500, v průběhu třetího týdne září 2024 přibližně tisícovku (str. 10).
Na jaře 2025 uváděl bývalý ministr Bartoš pro iROZHLAS.cz, že systém digitálního stavebního řízení „odbavuje“ více než 5 000 žádostí týdně a padá v něm zhruba 3 500 rozhodnutí. V červnu 2025 mluvčí MMR Petr Waleczko Seznam Zprávám řekl, že rok po spuštění digitalizace stavebního řízení bylo vyřízeno přes 99 000 žádostí.
Závěr
Systém digitálního stavebního řízení byl spuštěn v červenci 2024. Podle přehledu, který Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo ve druhé polovině září 2024, po startu systému postupně rostly týdenní počty podaných žádostí, zahájených i dokončených řízení. Ještě na konci srpna 2024 ale bylo podáno jen zhruba 3 tisíce žádostí za týden, zahájených řízení bylo cca 2 tisíce týdně a dokončených řízení bylo ještě méně. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako nepravdivý.
Karel Havlíček (ANO): „V Berlíně platí o 50 % méně (za vodné a stočné než v Praze, pozn. Demagog.cz), a to v Berlíně mají trojnásobně vyšší mzdu.“
NEPRAVDA
Ceny vodného a stočného v poměru ke mzdě jsou v Praze skutečně výrazně vyšší než v Berlíně. Rozdíl v ceně je však cca 30 % a berlínské mzdy jsou „pouze“ dvojnásobné oproti těm pražským. Údaje uvedené Karlem Havlíčkem jsou tedy velmi nepřesné.
V Praze je od 1. ledna 2025 platba za vodné a stočné nastavena na 151,27 Kč/m³, přičemž vodné činí 74,95 Kč a stočné 76,32 Kč. Podle analýzy serveru Novinky.cz se cena vodného a stočného v Praze zvýšila za posledních 35 let na 170násobek a je vyšší než v některých západních metropolích, včetně německého Berlína.
Vodné a stočné v Berlíně
V Berlíně jsou od roku 2022 ceny za vodné (Trinkwassergebühr) 1,81 €/m³ a stočné (Schmutzwassergebühr) 2,16 €/m³. V přepočtu tak voda v Berlíně stojí cca 96,5 Kč/m³. Do vodného je v Berlíně ale započítávána i základní sazba za připojení vodovodu. Denní sazba tzv. Grundgebühr se vypočítává podle roční spotřeby a velikosti měřáku. Náklady na tuto část vodného tak není možné jednoduše přepočíst na cenu za m³.
Pokud bychom ale pracovali s modelovým příkladem tříčlenné domácnosti s průměrnou spotřebou vody, dostaneme se ke konkrétní částce v eurech. Při průměrné spotřebě (české) tříčlenné domácnosti (87 l za osobu na den) by domácnost při výše zmíněných cenách vodného a stočného za rok zaplatila 377 €. Fixní poplatek (Grundgebühr) by ročně činil zhruba 34 €, tedy 9 % navíc. Částku za poplatek je ale obtížné předem určit, protože závisí na spotřebě i zvoleném tarifu.
Celková částka za vodné a stočné každopádně neodpovídá ceně o 50 % nižší než v Praze, jak tvrdí Karel Havlíček. Zatímco v Praze stojí kubík 151 Kč, v německém hlavním městě lidé zaplatí na vodném a stočném za kubík 96,5 Kč plus fixní poplatek dle velikosti domácnosti, spotřeby a roční spotřeby, který v našem modelovém příkladě představuje dalších 9 %. V Berlíně jsou tak celkové náklady za vodné a stočné cca o 30 % nižší.
Mzdy v Berlíně
Podle dat německé Spolkové agentury práce dosahovala na konci minulého roku v Berlíně mediánová mzda 4 150 € (.zip, Medianentgelt_Kreise_WO_202412.csv). Novější oficiální data ani data o průměrné (nejen mediánové) mzdě nejsou dostupná, zaměříme se proto na stejný ukazatel i v Praze. Mediánová měsíční mzda v Praze dosáhla v roce 2024 podle Českého statistického úřadu 49 775 Kč. V přepočtu se tak mediánová mzda v Berlíně v minulém roce pohybovala kolem 101 tis. Kč, berlínská mzda je tedy přibližně dvojnásobná oproti mediánové mzdě v Praze.
Přestože je tedy vodné a stočné pro obyvatele Berlína opravdu dostupnější než v Praze, Karel Havlíček podhodnocuje ceny vodného a stočného v Berlíně (mluví o rozdílu 50 % místo 30 %) a naopak nadhodnocuje berlínské mzdy, které nejsou trojnásobné – ve skutečnosti dosahují přibližně dvojnásobku. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
