CNN Prima News odvysílala předvolební debatu, ve které se střetli výrazní představitelé kandidujících uskupení s největší šancí získat poslanecké mandáty. Na nepravdivé a zavádějící výroky ze segmentu o bezpečnosti jsme se zaměřili v této analýze.
Tomio Okamura (SPD): „Kanada, která už zaplatila zálohy (…), už to vypovídá (smlouvy na nákup letounů F-35, pozn. Demagog.cz).“
NEPRAVDA
Kanada odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 v roce 2023 a prvních 16 letounů už zaplatila. Kanadský premiér Mark Carney v březnu 2025 nařídil přezkum transakce, ten nicméně ještě v době vysílání debaty nebyl dokončen. K vypovězení smlouvy tedy k danému datu nedošlo.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku ohledně investic do obrany. Uvádí při tom, že chce „úsporné výdaje“. Jako příklad těch neúsporných zmiňuje nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené a pro české území nevhodné. Dodává, že Kanada obdobný nákup vypovídá a že by Česká republika podle něj měla udělat to samé a investovat do levnější výzbroje.
Kanadský nákup stíhaček F-35
V lednu 2023 kanadské Ministerstvo obrany potvrdilo, že podepsalo smlouvu o nákupu 88 stíhaček F-35 s americkou společností Lockheed Martin za 19 miliard kanadských dolarů (přibližně 300 miliard korun). Podle tamní vlády mají být dodávány postupně, přičemž první čtyři letouny mají do Kanady dorazit v roce 2026, dalších šest potom vždy v letech 2027 a 2028. Za těchto prvních 16 letounů již Kanada zaplatila.
Krátce po nástupu do funkce v březnu 2025 požádal kanadský premiér Mark Carney tehdejšího ministra obrany Billa Blaira o přezkum toho, zda je nákup pro Kanadu „nejlepší investicí“. Učinil tak nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump mluvil v souvislosti s Kanadou o připojení k USA a uvalil 25% clo na dovoz kanadského zboží.
V červnu 2025 kanadská generální auditorka ve své zprávě (.pdf) uvedla, že se náklady na program F-35 zvýšily na 27,7 mld. kanadských dolarů (necelých 440 miliard korun). Jako důvod uvedla, že v roce 2023 Ministerstvo obrany vycházelo ze zastaralých odhadů. Další příčinou je dle ní také rostoucí inflace, kolísání směnných kurzů a zvýšená globální poptávka po munici.
Přezkum pořízení letounů F-35 k datu vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen a Kanada smlouvu nevypověděla. Po odvysílání námi ověřované debaty kanadský předseda vlády Carney pouze oznámil, že přezkum bude hotový do konce léta 2025.
Závěr
Kanada v roce 2023 odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 za 19 mld. kanadských dolarů, z čehož prvních 16 letounů již zaplatila. V březnu 2025 nařídil kanadský premiér přezkum nákupu, který nicméně v momentě vysílání debaty nebyl finalizován. Kanada tedy smlouvu nevypověděla, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.
Kateřina Konečná (KSČM): „Paní ministryně (Jana Černochová, pozn. Demagog.cz) nakoupila vesty neprůstřelné, které jsou tak trochu průstřelné.“
NEPRAVDA
Neprůstřelné vesty z roku 2020 letos neobstály při zkoušce odolnosti a armáda je z výzbroje stáhla. Ministerstvo obrany ovšem kupní smlouvu neuzavřelo za nynější ministryně Jany Černochové, ale už v roce 2017, kdy stál v čele resortu Martin Stropnický za hnutí ANO.
Volební lídryně uskupení Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) odpovídala na otázku moderátorky, kolik peněz by Česká republika měla vynakládat na obranu. Konečná odpověděla, že „procenta“ nejsou podstatná a že by se mělo hledět na to, co Česko reálně potřebuje. Podle ní to totiž není nákup stíhaček F-35, polních kuchyní nebo neprůstřelných vest, které dle ní nakoupila ministryně obrany Jana Černochová a které lze prostřelit.
Stažení neprůstřelných vest
Informaci o problémech s kvalitou neprůstřelných vest přinesl 19. června deník Právo. Ve svém článku napsal, že armáda na pokyn generála Roberta Bieleného stahuje z výstroje v polovině životnosti balistické vesty VOBU (vesty ochranné balistické univerzální) z roku 2020. Při zkoušce odolnosti vest totiž podle Bieleného došlo k jejich kompletnímu průstřelu. Armáda v reakci na sociální síti X uvedla, že standardní životnost těchto vest VOBU I je pět let, a tudíž byly na samotném konci životnosti.
Kupní smlouva mezi Ministerstvem obrany a společností ARGUN byla uzavřena už v březnu 2017 (.pdf, str. 16), tedy v době, kdy vládl kabinet Bohuslava Sobotky a kdy resortu šéfoval Martin Stropnický za hnutí ANO. V srpnu 2017, tedy stále za ministra Stropnického, resort ke smlouvě ještě uzavřel dodatek s upřesněním popisu zboží (.pdf). Hodnota nákupu dosahovala 255 milionů a dodání celkem 5 500 kusů vest bylo rozděleno do několika etap mezi lety 2017 a 2020 (.pdf, str. 2–3).
Podle smlouvy by vesty měly být v záruce deset let (.pdf, str. 12). Jiná informace se ale uvádí v příloze, kde stojí, že si vesta musí zachovat stanovenou balistickou odolnost při používání po dobu minimálně pěti let (.pdf, str. 2, 20). Podle právníků, které oslovil server Novinky.cz, má v případech rozporu údajů o záruční době platit ta delší.
Jiné vesty měly problémy s podšívkou
V květnu 2020, kdy vládl kabinet Andreje Babiše a v čele Ministerstva obrany stál Lubomír Metnar za ANO, došlo k uzavření rámcové smlouvy na nákup téměř 47 tisíc balistických vest VOBU II (.pdf). První vesty měla společnost STV GROUP dodat do konce roku 2023 (.pdf, str. 2), k čemuž ji vyzval resort obrany už pod vedením Jany Černochové (ODS). Ministerstvo nakonec první nové vesty převzalo až v roce 2025. Za zpoždění mohly spory výrobce a ministerstva o látku podšívky, problémy s nedostatečnou neprůstřelností tyto vesty dle dostupných informací neměly.
Závěr
Armáda se opravdu zbavila neprůstřelných vest z roku 2020, u kterých se ukázalo, že je možné je prostřelit. Kupní smlouvu ovšem Ministerstvo obrany neuzavřelo během působení současné ministryně obrany Jany Černochové, ale už za někdejšího ministra Martina Stropnického v roce 2017. Výrok Kateřiny Konečné tak hodnotíme jako nepravdivý.
Tomio Okamura (SPD): „(Česko koupilo, pozn. Demagog.cz) stíhačky F-35, když Maďaři si nasmlouvali, prodloužili gripeny a Poláci jednají o třetinu levnějších – stejně jako gripeny – F-16.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Maďarsko a Polsko skutečně nadále využívají levnější letadla Gripen a F-16. Polsko ale rovněž nakoupilo stíhačky F-35, podobně jako ČR.
Tomio Okamura reaguje na debatu o možném navyšování výdajů na obranu ČR. Kritizuje vládu Petra Fialy za nákup stíhaček F-35, které označuje za „předražené“. Situaci srovnává se strategií Maďarska, které se podle něj rozhodlo setrvat u letounů Gripen, a také se strategií Polska, které podle něj investovalo do levnějších stíhaček F-16.
Český nákup letounů F-35
Česko v roce 2024 uzavřelo dohodu s USA, podle které koupí 24 letounů F-35A. Podle údajů výrobce dosahuje tzv. flyaway cena (tedy přímé výrobní náklady) u tohoto typu letadel v průměru 82,5 milionu dolarů. Výsledná pořizovací cena stíhaček ovšem nezávisí pouze na nákladech na výrobu, ale i na zvoleném vybavení, příslušenství, podpoře a také na politických dohodách. Mění se také v čase, například i kvůli inflaci a rostoucím cenám materiálů.
Podle českého Ministerstva obrany Česká republika „za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba“ zaplatí 5 miliard dolarů, tedy 208 milionů dolarů za letadlo. Stát počítá s dalšími výdaji například na výstavbu infrastruktury, nákup paliva či přípravu personálu a také na provoz. Podle plánu Ministerstva obrany Česko bude mít k dispozici první stroje v roce 2029, poslední letouny by do České republiky měly dorazit v roce 2034.
Polské vzdušné síly
Polsko mimo jiné vlastní letouny F-16, které poprvé objednalo v roce 2003. Objednávka byla na 48 kusů a dodávky probíhaly od roku 2006. V roce 2023 americké Ministerstvo zahraničí schválilo, že si Polsko může objednat modernizační balíček (.pdf) za 389 milionů dolarů, zahrnující údržbu stávajících letounů F‑16, nový software či elektronickou podporu. Na podzim 2024 pak USA daly souhlas k tomu, aby americká firma Lockheed Martin zmodernizovala všechny polské stíhačky F-16 na nejnovější konfiguraci Viper (.pdf). V tomto případě jde o tzv. modernizaci ve střední době životnosti, která zahrnuje rozsáhlou úpravu strojů tak, aby obstály v moderním boji. K uzavření mezivládní dohody ještě Polsko a USA nepřistoupily a jednání o ceně stále pokračují. Maximální hodnota kontraktu by podle amerického Ministerstva zahraničí neměla přesáhnout 7,3 miliardy dolarů (.pdf), v přepočtu na jeden letoun F-16 tedy 152 milionů dolarů.
Kromě vyjednávání o letounech F-16 se ovšem polská vláda v roce 2020 rozhodla, že rozšíří svou flotilu o 32 stíhaček typu F-35A. Jde přitom o stejný druh letounů, který se rozhodlo koupit Česko. První model nových polských stíhaček s názvem Husarz byl představen v roce 2024, zbytek má být postupně dodán nejpozději do roku 2030.
Maďarsko a gripeny
Maďarská armáda používá gripeny od roku 2006, pořídila si je na leasing ze Švédska po dohodě z roku 2001. Později došlo k jejich postupné modernizaci a rozšíření vybavení. V únoru 2024 maďarský premiér Orbán a švédský premiér Kristersson oznámili dohodu, podle které Maďarsko zakoupí čtyři nové Gripeny JAS-39 C, čímž jeho flotila vzroste na celkem 18 strojů. Zároveň výrobce Saab prodlouží podporu a logistiku všech 18 gripenů C a D (typ D je dvoumístný) do roku 2036. Stroje, které má Maďarsko v současné době na leasing, přejdou roku 2026 do maďarského vlastnictví.
Podle některých odhadů se pořizovací cena gripenů typu C pohybuje kolem 60 milionů dolarů (.pdf, str. 21), což je nižší částka, než kterou stejné odhady uvádějí u letounů F-35A (str. 15, 18). Přesná celková částka, za jakou si Maďarsko koupilo čtyři nové gripeny C, ovšem není známa.
Gripeny a nabídka pro Česko
Ještě před nákupem amerických letounů F-35 dostalo Česko nabídku od Švédska, od kterého má už od roku 2004 česká armáda v pronájmu 14 stíhaček Gripen JAS-39 C a D. Podle Ministerstva obrany by na jejím základě Švédsko ČR přenechalo všechny dosud pronajímané gripeny C a D, pokud by si koupila 12 nových gripenů typu E. Přesnou cenu resort obrany ale nezveřejnil.
Do diskuze o ceně gripenů se tehdy vložil i samotný švédský výrobce těchto strojů, společnost Saab. Po oznámení Ministerstva obrany o nákupu stíhaček F-35 si objednal srovnávací studii u společnosti Aviation Week Network (.pdf), podle které vychází pořizovací cena stíhaček F-35A na 110 milionů dolarů (str. 21) a cena gripenů E na 76 milionů dolarů. Ministerstvo obrany v reakci ovšem uvedlo, že skutečná oficiální nabídka švédské vlády byla o desítky procent dražší oproti ceně uvedené ve studii. Ministerstvo k tomu tehdy napsalo, že při srovnání nabídek USA a Švédska je pořizovací cena letounů F-35 nižší než u gripenů E a roční provoz je naopak skutečně vyšší u amerických F-35.
Resort obrany zdůrazňoval, že „F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost“. Ve srovnání s americkými F-35 nepatří gripeny C a E mezi letouny tzv. 5. generace, a švédská nabídka tak Česku nevyhovovala ani z tohoto důvodu.
Závěr
Maďarsko v roce 2024 oznámilo dohodu se Švédskem, jejímž prostřednictvím prodloužilo pronájem 14 stávajících gripenů C/D, v roce 2026 pak tyto letouny přejdou do maďarského vlastnictví. Zároveň Maďarsko nakoupilo čtyři nové gripeny C, přesnou hodnotu nákupu maďarská vláda nezveřejnila. Polsko v současnosti vede jednání s USA o modernizaci svých 48 stíhaček F-16 na nejnovější verzi Viper. Podle amerického Ministerstva zahraničí cena dosáhne maximálně 7,3 miliardy dolarů, tedy 152 milionů dolarů za modernizaci jednoho letounu. V porovnání s cenou, za jakou Česko pořídilo letouny F-35 (208 milionů dolarů za letoun), je tato částka skutečně přibližně o třetinu nižší. Modernizace stávajících letounů F-16 ale není jediný krok, ke kterému Polsko přistoupilo. Kromě toho totiž v roce 2020 uzavřelo smlouvu o nákupu 32 nových stíhaček F-35A, tedy stejného druhu letounů, který se rozhodla pořídit i Česká republika. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
