Premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova mluvil zejména o ekonomickém stavu České republiky. Řeč ale přišla např. i na zdravotnictví, stavbu vysokoškolských kolejí nebo energetiku. Nepravdivé výroky z rozhovoru rozebírá následující analýza.
Andrej Babiš (ANO): „Tady údajně podle NKÚ pracuje načerno 170 000 lidí.“
NEPRAVDA
Nejvyšší kontrolní úřad odhadl počet nelegálně zaměstnaných osob za rok 2022 na 121 tisíc. Novější odhad NKÚ ani jiné srovnatelné instituce nepublikovaly.
Premiér Andrej Babiš říká, že vládní prioritou není blížit se k vyrovnaným rozpočtům, ale plnit vládní program a investovat. Tvrdí, že se díky investicím zvýší HDP, což umožní státu vybrat více peněz na daních. Dále poukazuje na šedou ekonomiku a kritizuje předchozí vládu za to, že ji neomezila. Dodává, že podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je v Česku 170 tisíc nelegálně zaměstnaných osob.
Zpráva o nelegálním zaměstnávání
NKÚ vydal v srpnu 2025 kontrolní zprávu o nelegálním zaměstnávání v České republice (.pdf), tedy takovém, „ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu“ (.pdf, str. 3). NKÚ v dokumentu uvádí, že podle odhadů bylo v roce 2022 v České republice 121 tisíc nelegálních zaměstnanců (.pdf, str. 18). Novější údaje úřad neudává a nedohledali jsme je ani v jiných veřejně dostupných zdrojích.
Babišem uváděné číslo přibližně odpovídá údaji týkajícímu se roku 2020, kdy počet nelegálních zaměstnanců podle NKÚ činil 178 tisíc (.pdf, str. 18). V roce 2021 se číslo zvedlo na téměř 200 tisíc a v roce 2022 pokleslo na zmíněných 121 tisíc. Zpráva důvod tohoto poklesu nezmiňuje. V jiných veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli informaci o tom, že by v Česku nelegálně pracovalo cca 170 tisíc osob. Např. Státní úřad inspekce práce pouze uvedl, že v roce 2024 během provedených kontrol odhalil 1934 nelegálních pracovníků.
Podle NKÚ provedly orgány inspekce práce a celní orgány mezi lety 2019 až 2023 přibližně 35 600 kontrol, při kterých zjistily více než 16 tisíc nelegálních pracovníků. NKÚ ve zmíněném dokumentu odhady počtů nelegálních zaměstnanců vypočítává jako rozdíl mezi údaji z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a údaji z podnikových statistik či statistik úřadu práce. Podle slov NKÚ sice jde o „hrubý odhad“, výsledek lze ale považovat za počet lidí vykonávajících nelegální práci, jelikož v rámci VŠPS uvedli, že vykonávali závislou činnost, ale nebyli zachyceni v podnikových statistikách (.pdf, str. 18).
Česká republika podle zmíněné zprávy přichází kvůli nelegálnímu zaměstnávání o desítky miliard korun (.pdf, str. 2). NKÚ také zjistil, že si úřady včas nepředávaly informace a nevyměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců.
Proč je výrok nepravdivý?
Nejnovější údaj Nejvyššího kontrolního úřadu o počtu nelegálních zaměstnanců se týká roku 2022, kdy v Česku nelegálně pracovalo 121 tisíc lidí. V jiných veřejně dostupných zdrojích jsme informaci o celkovém počtu nelegálně zaměstnaných lidí nenašli. Andrej Babiš se hodnotou, kterou uvádí, nevejde do naší standardní 10% tolerance. Jeho výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Od revoluce nikdo tady nepostavil novou nemocnici.“
NEPRAVDA
Po roce 1989 byl nově vybudován areál Domažlické nemocnice a zároveň vznikla i menší, převážně soukromá zdravotnická zařízení. Došlo také k výstavbě specializovaných lékařských pracovišť, jako je například budova IKEM v Praze.
Premiér Andrej Babiš reaguje na otázku, zda má jeho vláda ambici konsolidovat veřejné finance. Uvádí, že hlavní prioritou kabinetu jsou především investice. Jejich nezbytnost zdůvodňuje mimo jiné stavem nemocnic a tvrdí, že od sametové revoluce nebyla v České republice postavena žádná nová nemocnice.
Nové nemocnice
V České republice je přes 200 nemocnic, z nichž 160 poskytuje akutní péči. Výstavba nemocnic probíhala hlavně během první republiky (.pdf, str. 3) a následně v období po roce 1948 (.pdf, str. 4). Po roce 1989 docházelo zejména ke snižování počtu lůžek akutní péče (.pdf, str. 99 z 193), jejichž podíl na počet obyvatel byl ve srovnání s evropskými zeměmi nadprůměrný (.pdf, str. 103 z 193). Současně byla snaha navyšovat kapacitu dlouhodobé lůžkové péče, která byla naopak nedostatečná (.pdf, str. 21 z 193). Investice směřovaly převážně do rekonstrukcí a modernizací větších nemocnic (.pdf, str. 102 z 193).
Zcela nově vybudovaný nemocniční areál po roce 1989 je současný areál Domažlické nemocnice. Nový komplex na okraji města nahradil historickou budovu v centru Domažlic, jejíž rekonstrukci odborníci kvůli havarijnímu stavu nedoporučili. Výstavba areálu probíhala v letech 2002–2005 a k otevření došlo v roce 2006.
Nové privátní kliniky a specializované ústavy
Po roce 1989 vznikla také nová soukromá specializovaná zdravotnická zařízení zaměřená na konkrétní obory. Příkladem je brněnská SurGal Clinic, která vznikla po privatizaci a rekonstrukci původního zdravotnického zařízení a specializuje se především na jednodenní chirurgii (.pdf). Postupně vznikala i menší privátní lůžková zařízení, například Nemocnice sv. Zdislavy, která zahájila provoz po roce 2003 v areálu, který byl dříve využíván například jako léčebna dlouhodobě nemocných. Dalším příkladem je EUC Klinika Zlín, která navazuje na dřívější zdravotnické zařízení ve zlínském Baťově areálu a od poloviny 90. let funguje jako menší soukromá nemocnice.
Česká republika po roce 1989 investovala také do vysoce specializovaných zdravotnických ústavů, jako je například Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), založený v roce 1971. IKEM původně sídlil v areálu Thomayerovy nemocnice. Ačkoli se nový areál začal stavět již na podzim 1989, výstavba hlavního monobloku byla dokončena až v roce 2005. V roce 2024 pak IKEM otevřel novou budovu U, která rozšířila kapacity intenzivní a transplantační péče. Podobným příkladem je Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně, zřízené v roce 1991, u kterého v roce 2024 začala výstavba nové budovy.
Proč je výrok nepravdivý?
Hlavní výstavba nemocnic v České republice probíhala před rokem 1989, přesto byl v roce 2006 otevřen zcela nový areál Domažlické nemocnice. Po roce 1989 vznikaly také nové soukromé kliniky, často však v místech dřívějších zdravotnických zařízení. Dokončena byla rovněž výstavba areálu IKEM, která začala na podzim 1989. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Tady od revoluce se nepostavily žádné koleje.“
NEPRAVDA
V letech 1997–1999 došlo k výstavbě centra Astorka, které slouží jako kolej Janáčkovy akademie. Po revoluci se dokončila stavba Centra Krystal, kolejí pro studenty v Liberci nebo v Českých Budějovicích. Nyní se staví koleje Ostravské univerzity či univerzity v Jihlavě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) reaguje na dotaz, jestli se vláda chystá zvyšovat daně. Odpovídá, že nikoliv, a naznačuje, že jeho kabinet bude investovat mj. do výstavby vysokoškolských kolejí. Podle jeho slov nebyly v České republice od sametové revoluce v roce 1989 vystavěny žádné nové koleje.
Koleje postavené po revoluci
Na přelomu 80. a 90. let byla dokončena stavba řady vysokoškolských kolejí, např. Centra Krystal, které v dnešní době slouží mj. jako kolej Univerzity Karlovy. Jeho výstavba byla dokončena v roce 1991, začala ale už za komunistického režimu. V průběhu 80. let až do roku 1992 také vznikaly bloky D, E a F na kolejích v Harcově pro studenty Technické univerzity v Liberci.
V roce 1994 byla dokončena výstavba koleje K4 v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, kdy stavba začala. Po sametové revoluci ale došlo k vybudování informačního, výukového a ubytovacího centra Astorka, které slouží jako kolej pro studenty brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Stavba budovy probíhala v letech 1997–1998 a v roce 1999 ubytovala první studenty.
Modernizace kolejí
V poslední době probíhala rekonstrukce několika kolejí. Např. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v roce 2018 dokončila rekonstrukci koleje K1, o čtyři roky později následovalo otevření zrekonstruované koleje K4.
V roce 2021 byla např. zrekonstruována kolej 17. listopadu Univerzity Palackého. Modernizací prošel také jeden z pavilónů kolejí Univerzity Pardubice. Otevřel se v září 2025.
Nově realizované projekty
V červnu 2025 byla zahájena výstavba dvou nových bloků kolejí Ostravské univerzity za 740 milionů korun. Podle univerzity by měla být stavba dokončena v červnu 2027 a má nabídnout 663 nových ubytovacích míst.
Po průtazích v podobě žalob a stížností sousedů také od roku 2025 pokračuje stavba nových kolejí Vysoké školy polytechnické Jihlava. Pětipodlažní budova, která počítá s kapacitou 200 lůžek, má být dokončena v roce 2027.
Proč je výrok nepravdivý?
Po sametové revoluci bylo postaveno informační, výukové a ubytovací centrum Astorka, které slouží jako ubytovací zařízení pro studenty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Za komunistického režimu začala stavba Centra Krystal nebo kolejí pro studenty Technické univerzity v Liberci, k dokončení ale došlo až po roce 1989. Budování kolejí probíhá také v současnosti, od roku 2025 se konkrétně staví koleje Ostravské univerzity a pokračovala výstavba kolejí Vysoké školy polytechnické Jihlava. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Dali jsme lidem 12 miliard na zlevnění energií.“
NEPRAVDA
Vláda skutečně schválila přesun plateb za podporované zdroje energie na stát, čímž se sníží ceny pro koncové zákazníky. Andrej Babiš se ale výrazně netrefil v částce, jelikož na tuto podporu půjde 17 mld. Kč ze státního rozpočtu.
Premiér Andrej Babiš reaguje na otázku, zda se bude Česká republika více zadlužovat. Zmiňuje, že jeho kabinet nemá ambici konsolidovat veřejné finance, ale že chce především investovat. Tím podle něj dojde k růstu HDP, v důsledku čehož se vybere i více na daních. Následně kritizuje předchozí Fialovu vládu např. za zvýšení záloh živnostníkům a tvrdí, že jeho vláda naopak snížila ceny energií, což lidem přineslo 12 miliard korun.
Zlevnění energií
Koalice ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení, které zaslala na Hrad, slíbila, že lidé a firmy nebudou platit poplatek za POZE (obnovitelné, přesněji podporované, zdroje energie) a že tyto poplatky na sebe převezme stát (.pdf, str. 14). Tuto změnu Babišova vláda schválila v prosinci 2025. Celkově půjde na poplatky ze státního rozpočtu v roce 2026 skoro 42 miliard korun (.pdf), což je o 17 miliard korun více, než kolik na státní dotace pro rok 2026 původně vyčlenil předchozí Fialův kabinet (.pdf). Těchto 17 mld. korun tak mohou lidé a firmy ušetřit, jelikož nebudou platit poplatky za POZE. Tyto platby přitom budou hrazeny ze státního rozpočtu.
Koncová cena, kterou odběratelé za energie platí, se skládá ze dvou částí. Jednu tvoří neregulovaná (obchodní) složka, určená nabídkou dodavatelů, druhou představuje regulovaná složka, stanovená státem prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Do regulované části se promítají hlavně náklady na přenos a distribuci elektřiny k zákazníkům nebo na zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Regulovaná složka např. podle společnosti E.ON představuje 52 % z celkové ceny elektřiny.
Výši poplatku za POZE podle zákona stanovuje ERÚ, ten v návaznosti na výše zmíněné vládní usnesení od 1. ledna 2026 snížil částku, z níž se poplatek za POZE vypočítává (.pdf, str. 25), na nulu (.pdf, str. 1). Přenesení platby na stát podle úřadu vedlo ke snížení cen regulované složky ceny elektřiny o 15,1 % u nízkého napětí (tedy u domácností a podnikatelů), o 21 % u vysokého napětí a o 34,2 % u velmi vysokého napětí. Poplatek u domácností činil 495 Kč/MWh bez DPH (599 Kč včetně DPH). O tuto částku tedy cena elektřiny klesla.
Proč je výrok nepravdivý?
Babišova vláda v prosinci 2025 skutečně schválila přesun plateb poplatků za POZE z občanů na stát, a nově je tak hradí pouze státní rozpočet. Tyto platby by měly vyjít stát na 17 miliard místo 12 miliard korun zmiňovaných Andrejem Babišem. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.
