Poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém novoročním projevu nešetřil faktickými výroky, které se týkaly převážně ekonomické oblasti. Ověření jeho nepravdivých výroků přináší následující analýza.
Andrej Babiš (ANO): „(…) porovnat si, kolik jsme platili za nájmy, potraviny, léky, dopravu, energie v roce 2021 a kolik platíme nyní. (…) zdražilo o třetinu úplně všechno.“
NEPRAVDA
Spotřebitelské ceny se od roku 2021 do listopadu 2024 sice skutečně zvýšily přibližně o třetinu, v některých oblastech, které Andrej Babiš vyjmenovává, ale nárůst cen takto vysoký nebyl. V případě dopravy se pohyboval okolo 19 %, v kategorii zdraví to bylo 23 %.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém videu kritizuje vládu Petra Fialy a uvádí, že podle jeho názoru může za vysokou inflaci. Poukazuje na vývoj cen nájmů, energií, potravin, léků a dopravy a říká, že během působení Fialova kabinetu o třetinu zdražilo „úplně všechno“.
Růst spotřebitelských cen
Český statistický úřad (ČSÚ) vyjadřuje růst inflace pomocí indexů spotřebitelských cen, které srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb v čase. Jednotlivým položkám v tomto spotřebním koši ČSÚ přiřazuje rozdílnou váhu v závislosti na tom, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují. Roli přitom hraje to, jakou část z celkové spotřeby domácností konkrétní položka tvoří.
ČSÚ zařazuje výrobky a služby spotřebního koše do dvanácti základních oddílů (.pdf, str. 2–3). Mezi nimi jsou např. oddíly týkající se bydlení, dopravy nebo zdraví.
Z dat ČSÚ vyplývá, že od roku 2021 vzrostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše (.xlsx, .pdf, .pdf). Celková inflace od konce roku 2021 do listopadu 2024 dosáhla přibližně 31 %. Největší nárůst cen se projevil u stravování a ubytování (49 %). Vysoký byl také v kategorii, kam ČSÚ souhrnně řadí ceny bydlení, vody, energie a paliv (45 %), a u odívání a obuvi (36 %). V kategorii potraviny a nealkoholické nápoje došlo k růstu o 27 %, tedy také téměř o třetinu.
V případě dopravy, kterou Andrej Babiš ve výroku zmiňuje, se nárůst okolo jedné třetiny nepohyboval. Od roku 2021 se totiž v tomto oddílu spotřebního koše ceny zvýšily o necelých 19 %. Jde sice o zvýšení, ne ale o tak velké, jak uvádí předseda hnutí ANO.
ČSÚ také vyčísluje inflaci v oddílu zdraví, ve kterém došlo k růstu cen o 23 %, jak ukazuje přehled výše. Na webu Českého statistického úřadu se nám nepodařilo dohledat podrobnější data, která by vyjadřovala přímo růst cen léků (.pdf, str. 5).
Podrobnější členění v kategorii zdraví a detailnější informace o inflaci nabízí unijní statistický úřad Eurostat. Ten porovnává ceny na základě tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který používá mírně odlišnou metodiku než ČSÚ, v souhrnné kategorii zdraví ovšem uvádí velmi podobná čísla jako výše zmíněný přehled Českého statistického úřadu. V případě „farmaceutických prostředků“ byla dle údajů o HICP inflace mezi lety 2021 a 2023 přibližně 11 % a mezi lednem a listopadem 2024 se pohybovala kolem 3 až 4 %. Pokud bychom k výpočtu použili tato data, byla v ČR inflace u léků menší než 17 %.
Inflace v Česku
V České republice začala inflace výrazněji růst zhruba od poloviny roku 2021. V roce 2022 dosáhla průměrné míry 15,1 %, v roce 2023 pak 10,7 %. Podle České národní banky byla vysoká inflace způsobena očekáváním vysoké poptávky po skončení lockdownů a prudkým nárůstem cen energií. Ekonom a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE‑EI Jan Švejnar tvrdil, že za vyšší inflaci v porovnání s jinými evropskými státy mohly především firmy, které v očekávání inflace začaly navyšovat ceny. Ekonom z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Tomáš Havránek přisuzoval vysokou inflaci nedostatečné reakci centrálních bank na růst poptávky po epidemii covidu‑19 (audio, čas 08:00).
Závěr
Od roku 2021 do listopadu 2024 se spotřebitelské ceny celkově zvedly přibližně o třetinu, konkrétně o 31 %. V případě oddílu spotřebního koše, který se týká cen bydlení, vody, energií a paliv, šlo o růst dokonce o 45 %. Okolo jedné třetiny se inflace v uvedeném období pohybovala u potravin a nealkoholických nápojů.
U dopravy a léků také došlo k nárůstu cen, nikoliv ale k tak vysokému, jaký uvádí Andrej Babiš. V případě dopravy dle dat ČSÚ nastal růst o 19 % a v kategorii zdraví o 23 %. Podle podrobnějších dat Eurostatu nárůst cen léků, přesněji farmaceutických produktů, nepřevyšuje 17 %. Výrok Andreje proto hodnotíme jako nepravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Tři miliony domácností balancují na hraně chudoby.“
NEPRAVDA
Dle dat projektu Život k nezaplacení zpracovávaného Českým rozhlasem a agenturou PAQ Research se v příjmové chudobě nachází zhruba 500 tisíc domácností, dalších 955 tisíc patří mezi nízkopříjmové bez větších úspor. K počtu 3 milionů se neblíží ani čísla ČSÚ a Eurostatu.
Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizuje vládu Petra Fialy, přičemž se zaměřuje mimo jiné na ekonomickou situaci v České republice. Zmiňuje především růst spotřebitelských cen a chudoby, na jejíž hraně se podle něj ocitly 3 miliony domácností.
Chudoba domácností
Projekt Život k nezaplacení, který zpracovává Český rozhlas společně s výzkumnou společností PAQ Research, rozlišuje domácnosti v příjmové chudobě a nízkopříjmové domácnosti bez větších úspor. Ty definuje jako domácnosti, jejichž čistý měsíční příjem nepřekračuje medián mezd a jejichž finanční rezerva zároveň vystačí maximálně na jeden měsíc. V metodických poznámkách k projektu je upřesněno, že vychází z hranice chudoby, kterou stanovil ČSÚ v roce 2019, tj. 12 818 Kč, a pro následující měsíce ji vždy navyšuje podle míry inflace oproti předchozímu měsíci.
Dle posledních dat z listopadu 2024 se v příjmové chudobě nacházelo 11 % z celkového počtu 4 545 489 domácností, tedy asi 500 tisíc. V kategorii nízkopříjmových bez větších úspor bylo 21 % – tedy přibližně 955 tisíc – domácností. Naopak 68 % (zhruba tři miliony) domácností patří mezi standardně zajištěné.
Eurostat a ČSÚ
Míru chudoby v zemích EU sleduje také statistický úřad Eurostat, který pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou. To představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu, tedy pod úrovní příjmu, kterého dosahuje polovina obyvatel země. Tomuto údaji se také říká hranice chudoby. Její přesnou hodnotu v České republice stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ), za rok 2023 odpovídala příjmu 16 774 Kč měsíčně pro domácnost jednotlivce. Pod hranicí příjmové chudoby se nacházelo 9,8 % Čechů, což odpovídá asi milionu obyvatel (nikoli domácností).
ČSÚ sleduje také počet materiálně a sociálně deprivovaných domácností. Za ty jsou považované takové domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z třinácti sledovaných položek. V roce 2023 bylo v Česku takových domácností 6,3 % z 4 545 489 hospodařících domácností, tedy asi 286 tisíc.
Dalším ukazatelem Eurostatu je riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE). To představuje podíl lidí, kteří spadají alespoň do jedné ze tří následujících kategorií:
- jsou ohroženi již zmíněnou příjmovou chudobou,
- žijí v materiálně a sociálně deprivované domácnosti,
- žijí v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou, jejíž členové v produktivním věku v předchozím roce neodpracovali více než 20 % své potenciální pracovní doby.
V roce 2023 bylo v Česku chudobou podle této širší definice ohroženo 12 % lidí, což bylo nejméně ze států EU. Experti však upozorňují na to, že tato statistika měří spíše nerovnost v rozdělení příjmů v dané zemi. Pod hranicí chudoby se může v jiných státech nacházet více lidí kvůli vyššímu mediánu mezd, který zvyšuje i hranici chudoby.
Zpráva Poverty Watch
V říjnu 2023 se uskutečnila konference Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), na které byla představena Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR 2023, kterou EAPN každoročně zpracovává a která se později stává také součástí celoevropské zprávy „Poverty Watch“ (.pdf). I autoři této zprávy se vůči metodice Eurostatu vymezili (.pdf, str. 2) a navrhovali porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, protože mediánový příjem v České republice je podle nich zpravidla nízký.
V textu publikovaném na webových stránkách organizace EAPN, který informoval o konané konferenci, stojí, že „ohroženo chudobou je v ČR téměř 15 % obyvatelstva a více než 10 % obyvatel ČR žije již pod hranicí chudoby“. V textu ovšem není zmíněný zdroj, ze kterého organizace vychází. Ve zprávě Poverty Watch (.pdf, str. 15) autoři pouze píší, že „v ČR žije asi milion lidí na hranici chudoby, velké množství lidí se ale zároveň nachází i těsně nad touto hranicí“. Konkrétní číslo se přitom ve zprávě nenachází (.pdf).
Seznam Zprávy později informovaly o tom, že během tiskové konference předseda EAPN Karel Schwarz (.pdf) upřesnil, že „velkým množstvím“ jsou „podle odhadů až dva miliony lidí“. Tyto údaje pak převzala některá média, která uváděla, že na hranici chudoby žijí tři miliony lidí. Podle Seznam Zpráv ale experti nechtěli zprávu komentovat a poukazovali na to, že tato iniciativa nepřesně interpretuje zdroje, jejichž údaje navíc nelze ověřit. Ani toto číslo se každopádně hodnotě uváděné Andrejem Babišem neblíží, protože se vztahuje k počtu lidí, nikoliv domácností. Dle posledního sčítání lidu v roce 2021 žije v jedné domácnosti průměrně 2,15 osoby.
Energetická chudoba
Kromě příjmové chudoby lze měřit také energetickou chudobu, která označuje situaci, kdy si domácnost nemůže dovolit komfortně vytápět obydlí a nemá přístup k základním energetickým službám (.pdf, str. 4).
Nejnovější data pocházejí ze studie Energetická chudoba v roce 2023, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí připravila Platforma pro sociální bydlení. Podle této studie se v energetické chudobě nacházejí lidé, kteří si buď nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, nebo mají dluhy na energiích, nebo na energie vydávají více než 20 % svého čistého měsíčního příjmu, a současně se nacházejí v chudobě (.pdf, str. 2).
Počet domácností, které se v takovéto situaci nachází, odhaduje studie na 700 tisíc, jedná se přibližně o 1,3 milionu lidí. V extrémní energetické chudobě, kdy výdaje na bydlení a energie tvoří většinu výdajů domácnosti, se pak nachází asi 440 tisíc obyvatel (.pdf, str. 19–20).
Závěr
Výzkumný projekt Život k nezaplacení, který připravuje Český rozhlas společně s agenturou PAQ Research, uvádí, že v listopadu 2024 se v Česku v příjmové chudobě nacházelo 11 %, tedy zhruba 500 tisíc, domácností. Dalších 21 %, tedy asi 955 tisíc domácností, pak projekt označuje jako nízkopříjmové. Číslo uváděné Andrejem Babišem nepotvrzují ani žádná data ČSÚ či Eurostatu. O stejné hodnotě se mluvilo pouze v souvislosti se zprávou Poverty Watch, označovala ale pouze počet osob, nikoliv domácností. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.
