Předseda SPD Tomio Okamura byl hostem Partie na CNN Prima NEWS, kde obsáhle kritizoval počínání vlády Petra Fialy. V naší analýze jsme se zaměřili na tři vybrané Okamurovy faktické výroky, kterými se snažil poukázat na nedostatky současné vládní koalice.
Tomio Okamura: „Posledním (českým, pozn. Demagog.cz) politikem, který oficiálně jednal s Putinem, byl právě váš předseda Petr Nečas z ODS.“
NEPRAVDA
Petr Nečas opravdu v roce 2013 jednal v Soči s ruským prezidentem Putinem. Nebyl však posledním českým politikem, který by s ním jednal. Miloš Zeman se s Putinem sešel opakovaně i po ruské anexi Krymu, přímo v Rusku v roce 2015 a 2017. Zároveň s ním jednal i na konferenci v Číně.
Výroku předcházela slova ministra dopravy Martina Kupky (video, 8:31), který Tomia Okamuru obvinil z toho, že se přátelí s politiky údajně podporovanými Ruskem. Okamura tedy svým výrokem reaguje na Kupku a upozorňuje na to, že právě jeho stranický kolega Petr Nečas z ODS se sešel přímo s Vladimirem Putinem.
Bývalý předseda ODS Petr Nečas stál v čele vlády mezi lety 2010 až 2013. V květnu roku 2013 se premiér Nečas spolu se svým spolustraníkem a tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou skutečně sešel v Soči s Vladimirem Putinem – prezidentem Ruska. Podle Petra Nečase byla řeč zejména o ekonomické spolupráci obou zemí.
Bývalý premiér Nečas nicméně nebyl posledním českým politikem, který jednal s ruským prezidentem. S Vladimirem Putinem se sešel v roce 2015, tedy již po ruské anexi Krymu, i prezident Zeman, a to při příležitosti oslav 70 let od konce druhé světové války. O dva roky později spolu oba dva státníci měli na konferenci v Číně zhruba hodinové jednání a v listopadu téhož roku pak Miloše Zemana přivítal prezident Putin v Soči.
Setkání obou státních představitelů se uskutečnila i v dubnu roku 2019, konkrétně opět na pekingské konferenci. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka ale schůzka trvala krátce a „ve své podstatě to bylo jenom přátelské pozdravení“.
Doplňme, že s Vladimirem Putinem se potkal také tehdejší premiér Babiš v roce 2018 při příležitosti oslav 100. výročí konce první světové války. Podle Babiše se ale jen potkali na obědě státníků a kromě představení spolu ani nemluvili. Kromě prezidenta Zemana a premiéra Babiše se další čeští politici dle dostupných informací s Vladimirem Putinem od roku 2013 nesešli.
Tomio Okamura tedy správně poukazuje na to, že Petr Nečas v době, kdy byl premiérem, jednal s Vladimirem Putinem. Nejednalo se ale o poslední oficiální jednání českého politika s ruským prezidentem. Miloš Zeman s ním jednal opakovaně i později. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.
Tomio Okamura: „V říjnových volbách jste (vládní strany, pozn. Demagog.cz) nezískali většinu hlasů občanů, protože 1 000 000 hlasů propadlo a propadly vesměs pro strany, které jistě názorově nebyly na straně pětikoalice.“
PRAVDA
Strany vládní koalice získaly ve sněmovních volbách celkem 43 % hlasů. Žádná vláda v ČR ostatně nikdy nezískala nadpoloviční většinu platných hlasů. Více než milion voličů v posledních volbách hlasovalo pro strany jako Přísaha, ČSSD a KSČM, které se do Sněmovny nedostaly.
K volbám do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 přišlo přes 5,4 milionu voličů, z nich 5 375 090 odevzdalo platný hlas. Pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny překročily dvě hnutí (ANO, SPD) a dvě koalice (SPOLU, PirSTAN). V nynější Sněmovně je tedy celkem 7 politických stran a hnutí. Tyto subjekty získaly dohromady 4 305 731 hlasů. Zbývajícím stranám patřil více než milion hlasů, a to zejména Přísaze Roberta Šlachty, ČSSD a KSČM, tedy stranám, vůči kterým se koalice SPOLU a PirSTAN vymezovaly (1, 2). Voliči těchto stran tudíž nemají „své“ zástupce v Poslanecké sněmovně a lze říct, že jejich hlasy propadly.
V prosinci 2021 pak vznikla vláda složená ze stran a hnutí, které byly před volbami sdruženy ve dvou zmíněných předvolebních koalicích (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti). Tyto koalice ve Sněmovně disponují většinou 108 mandátů. Zmíněné subjekty, respektive jejich předvolební koalice, nicméně získaly dohromady 2 333 681 hlasů, tedy jen cca 43 % zúčastněných voličů má „své“ zástupce ve vládě. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Přesto skutečnost, že vládní strany volilo méně než 50 procent voličů, není vůbec neobvyklá. Jak je vidět z následující tabulky, žádná česká vláda v historii nebyla složena ze stran, které by ve volbách získaly nadpoloviční většinu platných hlasů. Jedinou výjimku by mohla představovat menšinová vláda Miloše Zemana, a to pokud bychom k hlasům pro ČSSD přičetli také hlasy pro ODS, která Zemanovu vládu v rámci tzv. opoziční smlouvy podporovala. Jinak ale výsledkům voleb nejvíce odpovídalo složení druhé vlády Mirka Topolánka s téměř 49 % hlasů pro koaliční strany. Na druhou stranu nejmenší podíl hlasů (necelých 42 %) ze všech většinových vlád získaly strany první Klausovy vlády v roce 1992.
Zdroj: složení vlád (.pdf), získání důvěry v Poslanecké sněmovně, výsledky voleb 1992, 1996, 1998, 2002, 2006, 2010, 2013, 2017, 2021
Tomio Okamura: „Vždyť vy máte 40% nárůst nových exekucí.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
V letošním lednu počet zahájených exekučních řízení zvedl oproti loňskému lednu o 39 %. Jednalo se ovšem o mimořádný výkyv, za dobu úřadování Fialovy vlády k jinému významnějšímu nárůstu počtu nových exekucí nedošlo.
Nejprve uveďme, že předseda hnutí SPD nezmiňuje konkrétní období, ve kterém mělo k takovému nárůstu exekucí dojít. Z kontextu rozhovoru nicméně vyplývá, že hovoří o době, kdy vládne současný kabinet Petra Fialy. Ten do Strakovy akademie nastoupil 17. prosince loňského roku.
„Nárůst exekucí“ lze vyjádřit dvěma způsoby: počtem nově zahájených exekucí (o nichž rozhodl soud) a počtem zahájených exekučních řízení (tj. podaných žádostí o nařízení exekuce). V rámci našeho odůvodnění se proto postupně zaměříme na obě zmíněné statistiky.
Počty zahájených exekucí
Data o exekucích zveřejňuje Exekutorská komora ČR. Jako zdroj informací přitom uvádí (.pdf, str. 1) neveřejný Rejstřík zahájených exekucí (RZE) spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Upřesněme, že RZE ani žádný veřejně dostupný rejstřík neeviduje tzv. správní exekuce, vedené např. ze strany krajských či stavebních úřadů apod., a daňové exekuce, kdy je věřitelem finanční úřad. Data Exekutorské komory se tak týkají jen počtu exekucí nařízených soudy (.pdf).
Pokud se podíváme na tuto statistiku, počet zahájených exekucí se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšil o 12 %. Uvedené údaje se přitom netýkají pouze občanů, tedy fyzických osob, ale i právnických osob (tj. firem, například společností s ručením omezeným apod.).
Exekutorská komora vydává (.pdf) statistiky i za jednotlivá čtvrtletí. Počet zahájených exekucí a procentní změnu oproti předchozímu čtvrtletí i předchozímu roku ukazuje následující tabulka. Jak v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku, tak ani ve všech kvartálech minulého roku nelze pozorovat nárůst kolem 40 %.
Počty zahájených exekučních řízení
Některé organizace, jako je např. Institut prevence a řešení předlužení, v souvislosti s exekucemi často hovoří i o počtu zahájených exekučních řízení a v textech tento pojem zkracují jen na „exekuce“. Exekuční řízení se nicméně považuje za zahájené už v den, kdy návrh na exekuci od věřitele dojde soudnímu exekutorovi. Ten poté danému soudu podává žádost o pověření a nařízení exekuce. K zahájení samotné exekuce je přitom nutné, aby o ní v dalším kroku rozhodl soud.
Pro úplnost se proto podívejme i na počty zahájených exekučních řízení, které je také možné najít ve výkazech okresních soudů (výkazy o pohybu agendy rejstříku EXE, položka V(MS)-163 v sumáři výkazů). Přesněji se jedná o položku „celkem nový nápad“, jež popisuje počet nových žádostí o pověření, které exekutoři podali na soudy. Vyjdeme-li z těchto čísel, dostaneme tabulku níže. Jediný měsíc, kdy můžeme hovořit o 40% meziročním nárůstu, je letošní leden. Všechny ostatní měsíce za poslední rok se ke 40% navýšení nepřibližují, a to ani v meziměsíčním srovnání.
40% nárůst se poté nevyskytuje ani v případě, že srovnáme počty zahájených exekučních řízení v jednotlivých čtvrtletích či celých letech.
Doplňme, že na exekuce se můžeme dívat i z hlediska počtu osob, které se alespoň v jedné exekuci nacházejí. Průměrný počet exekucí na jednoho člověka se totiž pohybuje (.pdf) okolo šesti. Z údajů Exekutorské komory ČR také vyplývá (.pdf), že v roce 2021 se v exekuci nacházelo celkem 698 028 lidí. O rok dříve se přitom jednalo o 732 916 obyvatel. Za minulý rok se tedy počet lidí v exekucích snížil, a to o necelých 5 %. Dle posledních dostupných dat za první polovinu roku 2022 je lidí v exekuci 683 239.
Na závěr shrňme, že téměř 40% nárůst u exekucí, o kterém mluví předseda hnutí SPD, nastal jen v letošním lednu, přičemž se jednalo o počet nových zahájených exekučních řízení. Tento 40% nárůst byl pouze mimořádným výkyvem. Během ostatních měsíců, kdy stála v čele země Fialova vláda (na kterou v této souvislosti Tomio Okamura poukazuje), se dle dostupných dat žádný takto velký nárůst nevyskytl a v žádné ze sledovaných statistik nepřekročil 27 %. Z těchto důvodů tak výrok Tomia Okamury hodnotíme jako zavádějící.
