Na Facebooku se šíří video, ve kterém pediatrička Anna Urbanová uvádí řadu údajných faktů o očkování proti covidu-19. Podle ní například uhynula všechna zvířata, která byla součástí klinických studií. Dále tvrdí, že farmaceutické firmy dostaly pokuty za podplácení lékařů, kteří údajně pozměňovali výsledky studií. Tato a další tvrzení, která ve videu zaznívají, jsou ale nepravdivá a byla už v minulosti několikrát vyvrácena.
Na Facebooku se šíří úryvek z rozhovoru s pediatričkou Annou Urbanovou, který zveřejnil portál Svobodná televize. V části, která se objevila na sociálních sítích, se Urbanová vyjadřuje především k vakcínám proti covidu-19. Zmiňuje několik údajných faktů o očkování a firmách, které vakcíny vyrábí. V rozhovoru také zaznělo starší tvrzení o tom, že očkování způsobuje autismus. Jednotlivé faktické výroky blíže rozebereme v následujících odstavcích.
„Firmy Pfizer, AstraZeneca, Johnson and Johnson jsou postiženy vysokými pokutami za to, že upláceli lékaře, aby zkreslovali klinické studie.”
Všechny tři zmíněné firmy (Pfizer, AstraZeneca a Johnson and Johnson) byly v minulosti skutečně několikrát pokutovány za různé prohřešky. Především se jednalo o korupci s cílem zajistit přednostní prodej vlastních produktů nebo o tzv. „off-label use”. To znamená, že lék byl doporučován k léčení jiných problémů, než pro které byl schválen při registraci.
Není však známý případ, kdy by tyto společnosti dostaly pokuty za falšování výsledků klinických testů. Pfizer například dostal pokutu za nelegální propagaci produktu. Konkrétně se jednalo především o lék Bextra, který byl propagován pro jiné než schválené použití, což je v rozporu s americkým zákonem zvaným „Food, Drug, and Cosmetic Act”. Další pokutu Pfizer dostal za umělé zvýšení ceny léku proti epilepsii ve Velké Británii nebo za korupci lékařů v některých evropských a asijských zemích. Cílem Pfizeru bylo, aby tito lékaři přednostně předepisovali jejich léky. Za stejnou činnost dostala pokutu i společnost Johnson and Johnson.
Farmaceutická společnost AstraZeneca byla pokutována např. za uplácení ruských a čínských státních zaměstnanců v sektoru zdravotnictví za účelem propagace vlastních produktů. Firma výměnou za nákup léků poskytovala peněžní a jiné dary, podporu na konferencích a další benefity. Další pokutu tato společnost dostala v Jižní Koreji za spolupráci s tamní firmou Alvogen za účelem omezení konkurence.
V souvislosti s vakcínou proti covidu-19 podal na konci roku 2023 americký stát Texas žalobu na společnost Pfizer kvůli domnělému zkreslování údajů o efektivitě vakcíny. Vinu však zatím soudy neprokázaly, žaloba se zatím nachází pouze ve fázi podání.
Ani jedna ze zmíněných firem tedy nedostala pokutu za podplácení lékařů za tím účelem, aby manipulovali s výsledky studií. Ku příkladu společnost Pfizer své vakcíny či léky nejdříve testuje na malé skupince dobrovolníků. Pakliže se prokáže, že je látka bezpečná, počet testovaných lidí se zvyšuje. Produkt následně musí schválit americký vládní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Obdobně přitom postupuje i AstraZeneca nebo Johnson and Johnson. Běžně takovéto testování trvá několik let, u očkování proti covidu-19 ovšem kvůli naléhavosti pandemické situace vědci vývoj urychlili.
Dodáváme, že nepravdivé tvrzení o údajných pokutách za podvody při vědeckých studiích bylo již dříve ověřeno např. americkým deníkem USA Today a v Česku projektem Faktické.info.
„Všechna zvířata v (klinických, pozn. Demagog.cz) studiích, uhynula.”
Jak jsme uvedli výše, vakcíny používané v USA musí projít schválením ze strany FDA. V preklinické fázi se vakcína testuje na zvířatech. Teprve poté se může na základě vyhodnocených informací postoupit k testování na lidech pod dohledem FDA. Vakcíny společností Pfizer, Moderna a Johnson and Johnson, které jsou dostupné na americkém trhu, byly v USA autorizovány a testy na zvířatech všechny společnosti provedly.
V Evropské unii (EU) za registraci očkovacích látek odpovídá Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Také vakcíny schválené v EU musely projít testováním na zvířatech. Například společnosti Pfizer a BioNTech zveřejnily výsledky svých preklinických testů, ze kterých vyplývá, že podaná vakcína zabránila u testovaných primátů vzniku plicní infekce. Preklinické studie vakcíny od společnosti Moderna u zvířat prokázaly tvorbu protilátek, které zpomalily šíření koronaviru. Z dostupných studií nevyplývá, že zvířata po obdržení vakcíny zemřela.
Podobné tvrzení o tom, že výrobci vakcín proti covidu-19 zastavili klinické testování na zvířatech poté, co všechna zemřela, bylo v minulosti několikrát vyvráceno. V odborných časopisech navíc vyšla řada studií o úspěšně provedených preklinických testech na zvířatech.
Nepravdivá informace o úhynu zvířat při testování se na sociálních sítích začala šířit už v květnu 2021. Sdílené video pocházelo ze záznamu veřejného slyšení z texaského senát. Na něm se projednával návrh státního senátora Boba Halla o zákazu povinného očkování proti covidu-19. Hall se během slyšení ptal (video) pediatričky na testování na zvířatech a prohlásil, že četl o údajném pozastavení testování kvůli úmrtí zvířat.
„Za tři měsíce (testování, pozn. Demagog.cz) zemřelo asi 1223 lidí a měly (farmaceutické firmy, pozn. Demagog.cz) nahlášených přes 158 tisíc jednotlivých dílčích nežádoucích účinků.”
Tato čísla pochází z analýzy, kterou Pfizer zveřejnil během roku 2021. Pojednává o bezpečnosti vakcíny proti covidu-19 po jejím schválení (.pdf, str. 5). Podle tohoto dokumentu od začátku prosince 2020 do konce února 2021 zemřelo 1223 lidí (str. 7) a bylo hlášeno přes 158 tisíc nežádoucích účinků (str. 6). Zpráva ovšem už nespecifikovala, jestli tyto případy souvisely přímo s očkováním. To potvrdila i mluvčí společnosti a dodala, že úmrtí mohla souviset s jakýmikoli zdravotními problémy, například s rakovinou nebo kardiovaskulárními nemocemi.
Na základě těchto údajů americký blog publikoval článek, který dokument nesprávně interpretuje, a očkování proti covidu tedy s úmrtími i všemi nežádoucími účinky přímo spojuje. V samotné analýze stojí, že „údaje neodhalují žádné nové bezpečnostní problémy nebo rizika” a výsledky podporují závěr, že výhody převažují rizika očkování (.pdf, str. 28).
Doplňme, že např. český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých stránkách uvádí, že „vzhledem k tomu, že byl vakcínami proti covid-19 v krátkém čase očkován vysoký počet osob, bylo poměrně brzy možné identifikovat i velmi vzácné či raritní NÚ (nežádoucí účinky, pozn. Demagog.cz), tj. NÚ, které u běžných přípravků trvá identifikovat i několik let a které pro jejich nízkou četnost není možné identifikovat v klinických studiích”. Ředitelka ústavu Irena Storová uvedla, že v poměru k počtu očkovaných se nežádoucí účinky projevily jen u malého množství osob. Nejčastěji se jednalo o horečku, únavu nebo bolest v místě vpichu.
„Pfizer prohrál soudní proces a musí odtajňovat svoje materiály, které chtěl odtajnit až za (…) 75 let.”
V tomto tvrzení je řeč je o žalobě, kterou podala skupina vědců na americkou FDA v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím (FOIA). Žaloba požadovala zveřejněn í dokumentace, na jejímž základě FDA schválila vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer-BioNTech. Federální soudce následně úřadu uložil, aby požadované údaje zveřejnil do osmi měsíců.
Zmíněná doba 75 let patrně pochází z vyjádření FDA, který uvedl, že zpracování a zveřejnění všech údajů by na základě žádostí FOIA trvalo 75 let. Podle zrychleného plánu, který FDA uložil soud, musel úřad zveřejnit 55 000 stran dokumentů měsíčně, s čímž začal v březnu 2022. Společnost Pfizer tedy ani není přímým účastníkem tohoto soudního sporu. O FDA nicméně lze říci, že tyto údaje, které se běžně nezveřejňují, nechtěla veřejnosti poskytnout.
.„Oni (farmaceutické firmy, pozn. Demagog) nemají testy na těhotné a na děti do 12 let.”
První vakcíny na onemocnění covid-19 byly v různých částech světa schváleny pro použití v prosinci 2020 a jednalo se o společný produkt společností Pfizer a BioNTech. Očkování bylo určeno pro jedince starší 16 let (tedy včetně těhotných žen) a v některých případech i pro děti ve věku 12–15 let. FDA zároveň informovala, že se klinických studií neúčastnily těhotné ženy, jelikož je u nich testování komplikovanější. Původně se tedy klinické testy na těhotných ženách opravdu neprováděly.
Společnost Pfizer nicméně přislíbila, že provede výzkum ohledně bezpečnosti vakcíny i pro těhotné ženy. Dnes už existuje celá řada studií, které se věnují očkování proti covidu-19 u těhotných žen. Metaanalýzy dostupných studií přitom u těchto žen neodhalily žádné zvýšené zdravotní riziko.
Americká vládní agentura Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) schválila očkování pro děti ve věku 5−11 let po provedení příslušných testů v prosinci 2021. Pro děti od 6 měsíců do 5 let pak vakcínu schválila v červnu 2022. V říjnu 2022 doporučila očkování pro tuto věkovou kategorii také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), přičemž vycházela z dat testování vakcíny na příslušné věkové skupině.
Schvalování očkování proti covidu-19 tedy probíhalo postupně až po vyhodnocení účinků vakcíny na dané rizikové skupině, do které spadají například děti nebo těhotné ženy. V současnosti pro tyto i další ohrožené skupiny podstoupení očkování doporučuje např. Česká vakcinologická společnost.
„Od 90. let, kdy jsme po likvidaci našeho Ústavu sér a očkovacích látek začali přijímat vakcíny od zahraničních firem (…), stoupl počet dětských onkologických pacientů.”
Anna Urbanová v rozhovoru říká, že dnešní očkovací látky se kvalitou nedají srovnat s látkami, které se produkovaly za minulého režimu. Před revolucí zajišťoval výrobu vakcín, které se používaly i pro povinné očkování dětí, státní podnik Ústav sér a očkovacích látek. V roce 1994 se tento ústav transformoval na akciovou společnost Sevac, která měla zpracovávat krevní plazmu.
Studie z posledních let potvrzují, že počet dětských pacientů s rakovinou opravdu roste. Nárůst případů ovšem nijak nesouvisí s podáváním vakcín od zahraničních společností. Mezi příčiny onkologických onemocnění u dětí se může řadit špatný životní styl, nárůst užívání antibiotik či znečištění ovzduší. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mají však tyto faktory minimální vliv a hlavní příčina dle ní zůstává neznámá. Část případů může souviset např. i s genetickou predispozicí. Nárůst počtu dětských onkologických pacientů v Česku je navíc srovnatelný s daty z ostatních evropských zemí, které neprodělaly podobný vývoj jako ČR, a přesto u nich počet onkologických onemocnění roste. Lze tedy dovodit, že přechod z domácích na zahraniční vakcíny není hlavním viníkem této situace.
„Dětské autismy, ty počty taky stoupají a vakcíny jsou vysoce podezřelé z tohohle účinku.”
Tvrzení, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám způsobuje autismus, se poprvé objevilo v roce 1998 v závěru studie Andrew Wakefielda. U této studie však byla následně prokázána manipulace s daty a střet zájmů. Později provedené studie potvrzují opak a souvislost autismu s očkováním vyvracejí. Tvrzení, že tato vakcína způsobuje autismus, se však šíří nadále. Přispívá k němu i skutečnost, že dané očkování se u dětí aplikuje právě ve věku, kdy se poprvé začínají objevovat projevy autismu.
Závěr
Pediatrička v rozhovoru zmiňuje několik tvrzení o očkování proti koronaviru, kterým se již v minulosti věnovala řada fact-checkingových projektů. Není pravda, že farmaceutické společnosti byly pokutovány za falšování výsledků klinických testů ani že při nich zahynula všechna zvířata. Rozsudek, na který se Anna Urbanová odvolává, nepotvrzuje, že by farmaceutické společnosti záměrně zatajovaly informace. Počet případů rakoviny také nesouvisí s nákupem vakcín od zahraničních firem.
Přestože některá dílčí tvrzení v rozhovoru mají pravdivý základ, pediatrička Urbanová z nich vyvozuje nepravdivé závěry. V době testování vakcíny firmy Pfizer tedy bylo skutečně nahlášeno 1223 úmrtí, nejde však o úmrtí způsobená vakcínou.
