20. listopadu si svět připomíná Den památky obětí transfobie. V tento den zveřejňujeme výsledky výzkumu, které ukazují, že Češi i Slováci sice deklarují vstřícnost vůči LGBT+ lidem, ale podceňují míru diskriminace a věří mýtům – například o znevýhodnění dětí z duhových rodin. Zjištění také potvrzují, že osobní kontakt s LGBT+ lidmi výrazně zvyšuje akceptaci. Kompletní zpráva je dostupná na našem webu.
Růžové brýle: Češi podceňují míru obtěžování LGBT+ lidí
V kontextu obtěžování LGBT+ osob zařadili respondenti výzkumu CEDMO Trends Česko do lepší poloviny vybraných evropských zemí. Pouze 10 % respondentů označilo Česko za zemi, ve které jsou LGBT+ lidé nejvíce obtěžováni. Domnívají se, že hůře jsou na tom například Maďarsko (které označilo 43 % respondentů jako zemi, ve které jsou LGBT+ lidé velmi často obtěžováni), Slovensko (20 %), ale i Německo (18 %). Z porovnání s výstupy z mezinárodního výzkumu[1] Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) se však ukazuje, že Češi podceňují realitu. Podle FRA je Česko zemí s nejvyšší mírou obtěžování LGBT+ osob v EU (63 % LGBT+ lidí tuto zkušenost uvádí, ať už ve verbální nebo fyzické podobě).
„To, že respondenti hodnotí svou zemi výrazně příznivěji, ukazuje na tendenci k sebestylizaci a podceňování domácí diskriminace. Jde o varovný signál: česká společnost si zjevně neuvědomuje skutečné podmínky, v nichž LGBT+ lidé žijí, a přetrvává představa o ‚tolerantním Česku‘, která realitu zastírá,“ komentuje zjištění datový analytik CEDMO Lukáš Kutil.
Osobní zkušenost posiluje přijetí
Pouze 23 % českých a 24 % slovenských respondentů výzkumu CEDMO Trends uvedlo, že má na pracovišti otevřeně se identifikující LGBT+ kolegy. To naznačuje, že pracovní prostředí stále nemusí být pro mnoho lidí dostatečně bezpečné.
Češi, kteří mají LGBT+ kolegu, vykazují rekordní míru akceptace – 91 % (akceptuje je nebo má radost z jejich přítomnosti). Naproti tomu u Čechů bez přímé zkušenosti deklaruje akceptaci jen 49 %. U Slováků je efekt podobný, i když slabší.
„Dopad osobní zkušenosti je nepopiratelný: tam, kde je přímá interakce, předsudky mizí. Zatímco celkově vykazuje Česká republika obecně mírně vyšší akceptaci než Slovensko, přetrvávající síla dezinformačních narativů ukazuje na potřebu větší osvěty a destigmatizace – zejména v oblasti faktických, ale i ekonomických dopadů rovnoprávnosti,“ dodává profesorka Beáta Gavurová z výzkumného týmu CEDMO při Univerzitě Karlově.
Mýty o duševním zdraví LGBT+ osob
Výzkum CEDMO ukázal zásadní rozdíly v tom, jak veřejnost vnímá příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění a suicidálních myšlenek u LGBT+ lidí. Tyto problémy se objevují až pětkrát častěji než u heterosexuálů[2].
Respondenti správně rozpoznali některé klíčové faktory, jako je dlouhodobé vystavení diskriminaci a odmítnutí v rodině[3]. Nízké povědomí však panuje o dalších, méně viditelných příčinách, například chybějící právní ochraně[4] (uvádí jen 22 % Čechů a 25 % Slováků) nebo internalizovaných předsudcích[5] (shodně 26 %).
Zároveň se ukázalo, že Slováci jsou výrazně náchylnější věřit nepravdivým a stigmatizujícím tvrzením. Například mýtus, že LGBT+ lidé mají vrozenou duševní poruchu, považuje za pravdivý 30 % Slováků oproti 14 % Čechů. Podobné rozdíly se objevují u víry v konspirační narativ o „propagandě LGBT+ hnutí“ (SR 24 % vs. ČR 13 %).
Zkreslená představa o dětech z duhových rodin
Průzkumy dlouhodobě ukazují[6], že v České republice převládá většinová podpora manželství pro všechny. Respondenti svůj postoj nejčastěji opírají o vnitřní přesvědčení (50 %) a chápání celé otázky jako záležitosti základních lidských práv (35 %). Jen malé procento Čechů (5 %) podle svých slov staví svůj názor na vědeckých studiích. Skeptici nejčastěji argumentují ochranou tradičních institucí (28 %). Náboženská víra hraje v Česku minimální roli (6 %), zatímco na Slovensku je vliv výraznější (16 %).
Nejčastější obavou v obou zemích je představa, že děti vychovávané stejnopohlavními páry budou znevýhodněné, protože údajně potřebují matku a otce. Tento mýtus, opakovaně vyvrácený vědeckými studiemi[7], považuje za pravdivý 41 % Čechů a 47 % Slováků.
Pozitivní dopady legislativní změny jsou naopak výrazně podceňovány. Ekonomické přínosy uzákonění manželství pro všechny (například vyšší daňové příjmy či úspory ve veřejné správě) uvádí jako důsledek pouze 32 % Čechů a 20 % Slováků.
Silná je i víra v dezinformační narativy (zejména na Slovensku). Například tvrzení[8], že manželství pro všechny zvýší počet případů pedofilie či incestu, přijímá 23 % Slováků oproti 12 % Čechů. Podobně 35 % Slováků a 24 % Čechů věří, že by legalizace měla negativní dopad na porodnost.
Tematická zpráva je dostupná v následujících verzích:
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v češtině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – ve slovenštině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v angličtině
Dodatečné zdroje
[1] https://fra.europa.eu/en/news/2024/harassment-and-violence-against-lgbtiq-people-rise
[2]https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Tiskove_zpravy/U_neheterosexualnich_lidi_(pozn. podle některých studií ještě častěji: https://www.muni.cz/pro-media/tiskove-zpravy/vice-nez-tretina-lgbtq-lidi-v-ceske-republice-se-nachazi-ve-vysokem-riziku-depresivity-a-uzkostnosti)
[3] https://lgbt-zdravi.cz/studie-lgbtq-2022/, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38511544/
[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34448847/ , https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38511544/
[5] https://link.springer.com/article/10.1007/s12144-024-06281-1
[6] https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/6157/ov250818.pdf
[7] https://www.researchgate.net/publication/232959498_A_Meta-Analysis_of_Developmental_Outcomes_for_Children_of_Same-Sex_and_Heterosexual_Parents, https://phys.org/news/2022-05-children-same-sex-parents-socially-well-adjusted.html,https://link.springer.com/article/10.1007/s11113-014-9329-6
[8] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3000058/ , https://phys.org/news/2022-05-children-same-sex-parents-socially-well-adjusted.html
*CEDMO Trends nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO(Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v České republice realizujevýzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku 2 700 — 3 000 respondentů starších 16 let.
*Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR.
*Na Slovensku výzkum realizuje agentura IPSOS na reprezentativním vzorku 1 600 – 2 300 respondentů ve věku 16 a více let. Sběr dat na Slovensku byl financovaný z Národního plánu obnovy v rámci projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
*Vznik publikace CEDMO Special Brief „Postoje veřejnosti k LGBT otázkám“ byl finančně podpořen z Národního plánu obnovy, programu Nástroje pro oživení a odolnost EU v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR.
