Jedním z témat rozhovoru předsedy poslaneckého klubu Motoristů sobě Borise Šťastného pro pořad Týden v politice bylo i programové prohlášení nové vlády. Na výroky o tomto dokumentu se soustředí tato analýza.
Boris Šťastný (AUTO): „My v programovém prohlášení v kapitolách jak obrany, tak zahraniční politiky (…) říkáme pozici, co se týče případného napadení naší země či našich partnerů.“
PRAVDA
Vláda v prohlášení mj. uvedla, že chce vybudovat armádu schopnou bránit ČR i spojence a že ČR je pevným spojencem v rámci NATO, který bude hájit suverenitu států, a přislíbila zapojení do evropské protivzdušné obrany. Výslovně neuvedla postup v případě napadení.
Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný odpovídá na otázku ohledně programového prohlášení nově vzniklé vlády. Moderátorka připomíná kritiku Petra Pavla, kterému vadilo, že v dokumentu není zmíněné Rusko jako bezpečnostní hrozba. Poté se ptá, proč vláda nezmínila, zda se bude podílet na pomoci Ukrajině a jaký k ní zaujme postoj. Šťastný následně tvrdí, že v prohlášení stojí, jak se budoucí kabinet postaví k případnému napadení ČR nebo našich spojenců.
Programové prohlášení
Koalice ANO, SPD a Motoristů poslala návrh programového prohlášení na Hrad na konci října. V kapitole o obraně stojí, že prioritou vlády je „vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence“ (.pdf, str. 9). Dokument dodává, že je cílem mít armádu, která bude mít reálné schopnosti zajistit obranu Česka v každé situaci. Vláda také označila posílení protivzdušné obrany státu za svou prioritu a přislíbila, že se ČR aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany (str. 9).
Návrh programového prohlášení (.pdf) zmiňuje na několika místech spojenecké závazky. Česká republika se jako člen NATO v minulosti podpisem Severoatlantické smlouvy zavázala k poskytnutí pomoci napadenému státu Aliance – podle článku 5 zmíněné smlouvy má povinnost podniknout „kroky, které bude považovat za nutné“. Jaké kroky to mají být, smlouva ovšem nestanovuje. Stát se může rozhodnout použít své ozbrojené síly, ale také nemusí. Místo přímého zapojení do obrany napadené země tak může zvolit například jen sankce vůči agresorskému státu.
V kapitole o obraně programové prohlášení říká (.pdf, str. 9), že vznikající vláda vypracuje novou Koncepci Armády České republiky 2035, která stanoví národní priority a „způsob naplňování mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO“ na základě národních bezpečnostních potřeb. Následně uvádí, že obranné plánování bude vycházet hlavně z národních zájmů a také ze „spojeneckých závazků“. Jakým konkrétním způsobem plánuje spojenecké závazky naplňovat, už ale nepopisuje.
V kapitole o zahraniční politice (.pdf, str. 11–12) prohlášení zmiňuje, že je Česko pevným spojencem v rámci NATO, a vyjmenovává státní suverenitu, národní odpovědnost a ochranu českých občanů jako základní principy zahraniční politiky. V sekci o bezpečnosti regionu je pak napsáno: „Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě“ (str. 11).
Závěr
Programové prohlášení v kapitole o obraně uvádí, že prioritou vznikající vlády je vybudovat armádu, která bude schopná účinně chránit ČR i naše spojence. Vláda také přislíbila účast v evropské protivzdušné obraně a uvedla, že obranné plánování bude vycházet i ze spojeneckých závazků. V kapitole o zahraniční politice stojí, že je ČR pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance a že bude hájit suverenitu států. V prohlášení nicméně není explicitně zmíněné, jakým způsobem by vláda bránila spojence. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Boris Šťastný (AUTO): „V programovém prohlášení není nic o tom (…), že by se měl měnit patnáctiprocentní ochranný limit pro seniory (…), který umožňuje, že konkrétní uživatel sociální služby má ze svého důchodu určitou část, kterou si může využít pro sebe.“
PRAVDA
V programovém prohlášení předpokládané budoucí vlády skutečně není uveden plán na změnu současného 15% limitu pro platby v domovech pro seniory. Ten znamená, že po zaplacení pobytových služeb musí klientům zůstat alespoň 15 % jejich příjmů.
Moderátorka se Borise Šťastného (AUTO) ptá na to, zda je zrušení finančních stropů v domovech pro seniory tématem pro celou koalici, nebo jen pro hnutí ANO. Odkazuje přitom na články Deníku N z listopadu 2025, podle kterých pravděpodobný budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že nová vláda o této možnosti uvažuje. Boris Šťastný tvrdí, že takové informace má pouze z médií a že rušení limitů v programovém prohlášení vznikající vlády není.
Limity pro platby v domovech pro seniory
Podle současné právní úpravy platí, že za pobytové služby v domovech pro seniory zaplatí jejich klienti pouze tolik, aby jim po jejich úhradě zůstalo alespoň 15 % jejich příjmu. Konkrétní limity ceny za stravu a ubytování je pak možné dohledat v prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách.
Ve svém programovém prohlášení (.pdf) se koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na otázky týkající se péče o seniory zaměřuje v části věnované sociálním službám (.pdf, str. 21). V ní slibují například vytvoření Centrálního registru žadatelů o místo v domově seniorů či nový zákon o sociálních službách (.pdf, str. 21). Ten by měl podle prohlášení přinést nový způsob financování sociálních služeb, který umožní „větší zapojení soukromých prostředků a bude motivovat samosprávy i poskytovatele služeb k rozšiřování dostupných služeb“. Popisované změny dokument více nepřibližuje, zmínka o tom, že by nová vláda plánovala prolamovat 15% cenové stropy na platby domovům pro seniory, se nikde v dokumentu nevyskytuje.
Vyjádření budoucího ministra práce
Aleš Juchelka podle článku Deníku N ze začátku listopadu 2025 připustil, že o zrušení cenových stropů uvažuje. „Mohlo by to být v zákonu o sociálních službách, který chceme do roka až dvou připravit. Je jasné, že potřebujeme, aby se do celého systému více zapojil soukromý sektor. Vzhledem k demografii nemůže ležet celá zodpovědnost na státu, obcích a krajích,“ uvedl Juchelka. Stejnému médiu následující týden sdělil, že zvažuje i zavedení německého modelu, kdy si lidé či jejich rodiny musí pobyt v domovech důchodců hradit z vlastních zdrojů. V případě, že na to tyto finance nepostačují, bývají nuceni prodat seniorovu nemovitost.
O několik dní později, 18. listopadu, nicméně kandidát na ministra práce a sociálních věcí popřel, že by šlo o oficiální plány hnutí ANO. Podle Juchelky se o konečné podobě změn bude ještě jednat. V případě cenových stropů na platby domovům pro seniory zároveň dodal: „(…) není to tak, že by se měly prolamovat.“
Závěr
V současnosti existuje 15% limit, který stanovuje minimální výši příjmu, která musí seniorům zůstat po zaplacení pobytových služeb v domovech pro seniory. V programovém prohlášení předpokládané budoucí vlády není explicitně uveden žádný konkrétní krok, který by tento limit měnil. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
