Scroll Top

Rozpočet pohledem SPD

czech-money

Author(s): Demagog.cz

Poslanecká sněmovna se v průběhu října začala jako již tradičně zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, letos si to ale poslanci zpestřili také novelou rozpočtu letošního. O obou návrzích mluvil ve 20 minutách Radiožurnálu Jan Hrnčíř (SPD), v této analýza vám však přinášíme dva faktické výroky o tempu zdlužování a růstu počtu státních zaměstnanců.

Jan Hrnčíř: „Česká republika je nejrychleji se zadlužující zemí ze všech států Evropské unie v tuto chvíli.“

NEPRAVDA

Podle nejnovějších dat Eurostatu dostupných v době výroku se míra zadlužení ČR v prvním čtvrtletí 2022 meziročně snížila. Mezičtvrtletně zadlužení ČR rostlo, ale až 6. nejvyšším tempem v EU. Nejrychleji se zadlužující zemí není ČR ani podle později zveřejněných dat za 2. kvartál.

 

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten naposledy zveřejnil (.pdf) svou čtvrtletní zprávu 21. července 2022. Zadlužení České republiky činilo (.pdf, str. 5) v prvním kvartále letošního roku 42,8 % HDP naší země, zatímco o rok dříve byl dluh na úrovni 43,9 % HDP. Celkově tedy Česko meziročně snížilo míru zadlužení o 1,1 p. b. Jak nám ukazuje graf níže, svůj dluh v meziročním srovnání zvýšily Malta, Rumunsko a Slovensko, všechny ostatní státy svůj dluh snižovaly, a to vyšším tempem než Česko.

Podle nejnovějších dostupných dat se tedy Česká republika v meziročním srovnání nezadlužuje nejrychleji z EU, naopak míru svého zadlužení snižuje. Starší data Eurostatu, zveřejněná (.pdf) v dubnu 2022 a zachycující data čtvrtého kvartálu roku 2021, nicméně ukazují na to, že v meziročním srovnání 4. čtvrtletí let 2020 a 2021 se Česko skutečně umístilo na první příčce v tempu zadlužování.

Pokud bychom se zaměřili na mezičtvrtletní srovnání, Česko je dle nejnovějších dat až na 6. místě, přičemž míra zadlužení se mezi 4. čtvrtletím minulého roku a prvním čtvrtletím roku 2022 zvýšila o 0,8 p. b.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu tedy Česko není nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. V meziročním srovnání míra zadlužení Česka v prvním kvartále letošního roku poklesla a v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,8. p. b., což představuje až 6. nejrychlejší zadlužování v EU. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Eurostat zveřejnil (.pdf) 21. října 2022, tedy 4 dny poté, co Jan Hrnčíř mluvil o Česku jako o nejrychleji se zadlužující zemi, nová data za 2. čtvrtletí letošního roku. Ani ve druhém čtvrtletí se ale Česko nedostalo na první příčku v tempu zadlužování: v meziročním srovnání (str. 3) jej předstihlo Rumunsko a v mezičtvrtletním srovnání (str. 2) Lucembursko.


 

Jan Hrnčíř: „V roce 2012, tzn. 10 let nazpět, jsme měli nějakých 410 000 zaměstnanců státních, kteří byli vypláceni ze státního rozpočtu. Příští rok už to má být nějakých 497 000.“

PRAVDA

V roce 2012 bylo ze státního rozpočtu placeno 414 tisíc zaměstnanců. V návrhu státního rozpočtu na rok 2023 vláda počítá se zhruba 497 tisíci státními zaměstnanci.

 

Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Poslanec Jan Hrnčíř pod něj zařazuje ty osoby, které jsou placeny ze státního rozpočtu. Pro účel této analýzy budeme s tímto pojmem pracovat stejně. Pro úplnost nicméně doplňme, že zákon o státní službě toto označení používá pro užší skupinu osob zaměstnanou ve veřejném sektoru.

S rozšířenou definicí pojmu státní zaměstnanec pracuje např. i Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii, která analyzuje platy státních zaměstnanců a úředníků. Zde konkrétně uvádí (.pdf, str. 1), že ve veřejném sektoru je zaměstnán zhruba jeden milion lidí a téměř polovina z nich je placena ze státního rozpočtu, jde tedy – podle jejich pojetí – o státní zaměstnance. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských. Za specifickou skupinu státních zaměstnanců lze poté dle IDEA označit zaměstnance, kteří pracují na ministerstvech a v ústřední a neústřední státní správě, tj. státní úředníky.

V různých zdrojích se mohou počty státních zaměstnanců lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).

Co se týče Janem Hrnčířem zmíněného roku 2012, rozpočet na tento rok počítal s celkem 425 090 státními zaměstnanci (.pdf, sešit B, str. 41), ve skutečnosti těchto míst nakonec bylo jen 413 892 tisíc (.pdf, sešit B, str. 41). Upřesněme, že toto číslo nezahrnuje jen státní úředníky, ale např. i policisty, vojáky, pracovníky ve školství apod. (.pdf, sešit B, str. 42)

Následující rok bylo státních zaměstnanců přibližně o tři sta méně. Od té doby jich téměř každoročně přibývá, jak lze vidět v grafu níže. V roce 2020 bylo ze státního rozpočtu placeno 464 tisíc lidí (.pdf, str. 3), přestože státní rozpočet počítal s 475 tisíci místy (v přepočtu na plné pracovní úvazky).

Informace o skutečném počtu státních zaměstnanců v roce 2022 prozatím ještě nejsou veřejně dostupné. Státní rozpočet na tento rok nicméně počítá s 488 879 místy (.pdf, sešit B, str. 29). Návrh rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 27) poté plánuje navýšit tento počet o přibližně osm tisíc na 496 840 státních zaměstnanců. Stát chce zaměstnat více učitelů, policistů, hasičů i vojáků.

Zdroje dat v grafu: Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 29), 20192017 a 2013 (vše .pdf, sešit B, str. 41)

V roce 2012 tedy skutečně počet státních zaměstnanců odpovídal přibližně 410 tisícům, jak ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř. Pro rok 2023 poté návrh státního rozpočtu, předložený vládou Petra Fialy, počítá s necelými 497 tisíci místy. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako pravdivý.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.