Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého se Ukrajina v roce 1990 v „Deklaraci o vzniku Ukrajiny“ zavázala být navždy „nejaderným, nezúčastněným a neutrálním státem“. Podle příspěvku má jakékoliv porušení těchto podmínek vést ke ztrátě uznání její nezávislosti ze strany Ruska. Deklarace státní suverenity Ukrajiny z roku 1990 skutečně tyto závazky obsahuje, byla však přijata Nejvyšším sovětem Ukrajinské SSR v době, kdy byla Ukrajina stále součástí Sovětského svazu. Pozdější dokumenty, přijaté po vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991, už žádný závazek neutrality neobsahují. Samostatná Ukrajina se tak k neutralitě nikdy formálně nezavázala. Rusko navíc nezávislost Ukrajiny po roce 1991 opakovaně uznalo.
Facebookový příspěvek tvrdí, že se Ukrajina v roce 1990 v „Deklaraci o vzniku Ukrajiny“ písemně zavázala stát se navždy „nejaderným, nezúčastněným a neutrálním státem“. Přijetí těchto závazků mělo být údajně podmínkou pro uznání ukrajinských hranic ze strany Ruska. Podle příspěvku by jejich porušení mělo automaticky vést k tomu, že Rusko přestane Ukrajinu uznávat jako nezávislý stát.
Příspěvek dále uvádí údajné vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého Ukrajina na základě těchto závazků nesmí vstoupit do NATO, nesmí uzavírat smlouvy, které by mohly být namířeny proti Rusku, nesmí umožnit rozmístění jednotek NATO na svém území ani nesmí usilovat o získání jaderných zbraní. V případě porušení těchto závazků má Ukrajina pro Rusko přestat právně existovat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov skutečně ve svých vystoupeních opakovaně tvrdí to, co říká příspěvek, tedy že se Ukrajina zavázala být neutrálním státem, což je v rozporu se zamýšleným vstupem do NATO. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak je to s údajným ukrajinským závazkem neutrality a zda je možné tvrdit, že dnešní Ukrajina takový závazek porušila.
Deklarace státní suverenity
Na konci 80. let, po částečném uvolnění politických restrikcí v Sovětském svazu, začala část ukrajinské společnosti otevřeně prosazovat národnostní požadavky a požadavky na větší autonomii Ukrajiny. Po prvních relativně svobodných volbách na jaře 1990 přijal Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR dne 16. července 1990 Deklaraci státní suverenity, kterou facebookový příspěvek nepřesně označuje za Deklaraci o vzniku Ukrajiny. Ta mimo jiné prohlašovala, že si Ukrajina vyhrazuje právo samostatně rozhodovat o svých politických otázkách a že ukrajinské zákony budou mít přednost před sovětskými zákony.
Deklarace rovněž obsahovala závazek stát se navždy neutrálním a nejaderným státem a nevstupovat do vojenských aliancí. Ukrajina měla být podle deklarace pořád součástí Sovětského svazu jako suverénní země a vztah mezi jednotlivými sovětskými republikami měla určit nová dohoda o unii. Deklarace státní suverenity tedy byla přijata v době, kdy Ukrajina byla a i nadále podle jejích představitelů měla být součástí Sovětského svazu.
Deklarace nezávislosti Ukrajiny a další dokumenty
Po neúspěšném pokusu o puč v Sovětském svazu v srpnu 1991, kdy konzervativní komunisté chtěli zvrátit průběh sovětských reforem, vyhlásil Nejvyšší sovět Ukrajiny (již ukrajinsky nazývaný Verkhovna Rada) dne 24. srpna 1991 úplnou nezávislost Ukrajiny. Samotná Deklarace nezávislosti potvrdila, že na území Ukrajiny budou platit výhradně její ústava a zákony. Závazek neutrality však neobsahuje.
Nezávislost byla 1. prosince 1991 potvrzena referendem (.pdf), ve kterém se pro ni vyslovilo 92 % voličů. Dne 8. prosince pak podepsali prezidenti Ruska, Ukrajiny a Běloruska takzvanou bělověžskou dohodu, která nahradila Sovětský svaz Společenstvím nezávislých států. Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn Nejvyšším sovětem SSSR 26. prosince 1991.
Dne 24. října 1991 přijala Ukrajina Prohlášení o nejaderném statusu, ve kterém se zavázala vzdát se jaderných zbraní umístěných na jejím území. Prohlášení žádný závazek neutrality ani neangažovanosti Ukrajiny nezmiňuje. Nejaderný status Ukrajina potvrdila 5. prosince 1994 (.pdf) v rámci Budapešťského memoranda, ve kterém se zavázala zcela se vzdát jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Ruska, Spojených států amerických a Velké Británie. Všechen jaderný arzenál byl pak z Ukrajiny odvezen do konce roku 1996 (.pdf, str. 1) do Ruska na rozebrání. Budapešťské memorandum rovněž neobsahovalo požadavek na neutralitu Ukrajiny.
Ani ukrajinská Ústava z roku 1996 nezmiňuje žádný závazek neutrality. Uvádí pouze, že na území Ukrajiny nesmí být umístěny cizí vojenské základny. Naopak dodatek z roku 2019 stanoví, že jedním z cílů ukrajinské zahraniční politiky je členství v NATO a v EU.
Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 se tedy nezávislá Ukrajina nikdy nezavázala k neutralitě ani k tomu, že nebude navazovat vojenskou spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Její jediný závazek se týkal toho, že se vzdá jaderných zbraní, a ten splnila v roce 1996.
Ruské uznání ukrajinské nezávislosti
Ruská vláda uznala ukrajinskou nezávislost 28. srpna 1991. V prosinci 1991 ji pak uznal i tehdejší prezident Ruské svazové republiky Boris Jelcin. Hranice východní části Ukrajiny, tedy hranice s Ruskem, je ošetřena například smlouvou z roku 2004. Tu schválily parlamenty Ruské federace i Ukrajiny. Jedná se tedy o uznání hranic Ukrajiny ruskou stranou. O rok dříve smlouvu podepsali i prezidenti obou zemí. Rusko tedy opakovaně uznalo Ukrajinskou nezávislost i přesto, že se Ukrajina v žádném z jejích základních dokumentů nezavázala k neutralitě nebo neangažovanosti.
Shrnutí
Příspěvek tvrdí, že se Ukrajina v roce 1990 zavázala být navždy neutrální, nezúčastněnou a nejadernou zemí, což měla být podmínka pro uznání její nezávislosti ze strany Ruska. Ukrajinská Deklarace státní suverenity tyto závazky skutečně obsahovala, byla však přijata ještě v době, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu a podle textu deklarace jí i měla zůstat.
Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 se samostatná Ukrajina k neutralitě ani neangažovanosti nikdy formálně nezavázala. Jediným závazkem, který příspěvek uvádí správně, bylo vzdát se jaderných zbraní, což v roce 1996 Ukrajina splnila. Rusko navíc nezávislost Ukrajiny a její hranice v minulosti opakovaně uznalo i přesto, že se Ukrajina k neutralitě nezavázala.
