Na Facebooku se šíří příspěvek, který poukazuje na průběh sčítání 1. kola prezidentských voleb, při němž Petr Pavel na poslední chvíli „přeskočil“ Andreje Babiše. Nejedná se ale o „kouzlo“, ale o obvyklý důsledek sčítání hlasů v systému, kde jsou výrazné rozdíly ve velikosti jednotlivých okrsků. To pak vede k tomu, že se větší okrsky sčítají později a kandidát, který má voličskou podporu v těchto (často městských) okrscích, na konci sčítání výrazně posiluje.
Autor příspěvku poukazuje na průběh sčítání volebních výsledků letošních prezidentských voleb, při kterém v úplném závěru vedoucího Andreje Babiše předstihl Petr Pavel, a to cca o 23 tisíc hlasů.
V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda je tento průběh sčítání, z nějž vyšel nakonec jako vítěz Petr Pavel a ve sněmovních volbách roku 2021 koalice SPOLU, způsobena kouzlem, či spíše nastavením systému sčítání volebních výsledků v Česku.
Podle zákona č. 275/2012 Sb. při volbě prezidenta republiky probíhá hlasování v tzv. stálých volebních okrscích. V každém z nich je přitom vždy jedna volební místnost. V ní pak probíhá sčítání hlasů, jehož výsledky následně okrsková volební komise předává prostřednictvím obecního úřadu Českému statistickému úřadu (ČSÚ). Všechny dostupné výsledky pak ČSÚ postupně zveřejňuje na serveru Volby.cz. Médiím zároveň úřad poskytuje specializované datové přístupy, díky nimž mohou veřejnosti nabízet aktuální průběžné výsledky hlasování.
Odlišná velikost volebních okrsků
Okrsky se vytvářejí na základě pravidel platných pro volby do zastupitelstev obcí. Na každou obec tak připadá buď jeden, nebo více okrsků. Starostové by dle zákona měli postupovat tak, aby okrsek zahrnoval přibližně tisíc voličů, pro vzdálenější části obce nicméně mohou vytvořit i okrsky menší. Ke změně okrsků dále může dojít v případě, že se počet voličů v daném místě zvýší či sníží o jednu třetinu.
Data ČSÚ ukazují (.zip, soubor pet1.xlsx), že v letošních prezidentských volbách mohli občané ČR hlasovat v 14 857 volebních okrscích, včetně 110 okrsků v zahraničí (.xlsx).
Důležité je zde uvést, že v České republice existuje (.pdf, str. 8) velké množství malých obcí. S tím poté souvisí i velký počet malých volebních okrsků, v jejichž případě sčítání hlasů probíhá rychleji. Pro letošní prezidentské volby ČSÚ například eviduje (.zip, soubor pet1.xlsx) celkem 6 959 okrsků s méně než pěti sty oprávněnými voliči, což představuje 47 % všech volebních okrsků.
Méně než 500 voličů bylo hned v 10 093 okrscích, tj. v 68 % z celku. V některých volebních místnostech naproti tomu museli sčítat i tisíc hlasů a více, což trvá delší dobu. Vůbec největší množství obálek, celkem 2 240 (.zip, soubor pet1.xlsx), voliči odevzdali v jednom z okrsků v obci Psáry v okrese Praha‑západ. Také další okrsky s nejvyššími počty odevzdaných hlasů se nacházejí převážně právě v Praze a okolí.
„Vždy, když sledujete průběžné sčítání výsledků, vidíte nějaký postup. Začíná to okrsky, které jsou malé, mají nízkou volební účast,“ uvedl k tomu pro server Deník.cz ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík. Velké okrsky v Praze pak podle něj bývají sečteny jako poslední.
Různá místa, různé volební chování
Volební výsledky ukazují, že zvláště v některých velkých městech volilo více lidí Petra Pavla než Andreje Babiše, typicky v Praze. „Města volí jinak než vesnice,“ zmiňoval Martin Buchtík, zároveň nicméně upřesňoval, že na volební výsledek mají vliv i další faktory: „Vstupují do toho regiony, kde je třeba vysoká nezaměstnanost, nebo naopak místa, kde žijí lidé s vyššími příjmy. Všechny tyto aspekty ovlivňují volební chování.“
Podobně v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil také geograf Radim Perlín, dle kterého je klíčová především míra bohatství společnosti nebo dané komunity. „Ve strukturálně postižených regionech, kde je vyšší míra nezaměstnanosti, kde převažují dělnické profese a jsou tam nižší příjmy,“ se tak volí jinak než „v bohatších regionech, kde je vyšší kvalita života a kde žijí vzdělanější lidé“. I když Perlín odmítá rozdělení voličů na „město a venkov“, i on uvádí, že odlišně od jiných částí republiky volí venkovské periferní regiony: „Z těch se stěhují pryč aktivní obyvatelé a zůstávají tam starší a často i méně vzdělaní lidé, kteří mají nějaké sociální problémy, jsou frustrovaní. Tam se také volí kandidáti typu Andrej Babiš a Jaroslav Bašta.“
To, že Petr Pavel má největší podporu spíše ve velkých městech a Andrej Babiš spíše v menších obcích, ukazují také mapy serveru Seznam Zprávy.
Změna pořadí v cílové rovince
Jak už jsme zmínili výše, volební okrsky jsou různě velké. Tam, kde voliči odevzdali větší počet obálek, sčítání hlasů logicky trvá delší dobu. Český statistický úřad tak má nejdříve k dispozici výsledky hlasování z menších okrsků. To je vidět i z následujícího grafu, který zobrazuje všech 14 857 volebních okrsků, počet platných hlasů a čas, kdy byly výsledky daného okrsku zveřejněny ČSÚ.
Právě v menších okrscích lidé vhodili více hlasů Andreji Babišovi než Petru Pavlovi, a proto v průběhu první části sčítání výsledků prvního kola vedl. Například v okrscích, kde odvolilo méně než 100 lidí, měl Andrej Babiš před Petrem Pavlem (.xlsx) více než 15tisícový náskok. Připadlo (.zip, soubor pet1.xlsx) mu totiž zhruba 60 tisíc hlasů, zatímco Pavlovi jen 43 tisíc.
Naproti tomu v třinácti okrscích, v nichž musely volební komise sčítat více než 1 400 obálek, lze pozorovat opačný výsledek. Andrej Babiš v nich totiž získal 4 252 hlasů, zatímco Petra Pavla volilo 9 791 občanů (.zip, soubor pet1.xlsx).
S tím, jak postupovalo sčítání ve větších volebních okrscích, dotahoval Petr Pavel počet hlasů na Andreje Babiše. K obratu pak došlo v bodě, kdy bylo sečteno necelých 99 % okrsků a jen necelých 98 % platných hlasů. To, že při 99 % sečtených okrsků zbývá sečíst větší procento hlasů opět souvisí s tím, že všechny okrsky nejsou stejně velké a výsledky z těch nejlidnatějších jsou zveřejňovány později.
Závěr
Autor facebookového příspěvku poukazuje na to, že v úplném závěru sčítání 1. kola prezidentských voleb najednou Petr Pavel „přeskočil“ Andreje Babiše. Takový průběh nicméně není nijak překvapující. S ohledem na nestejně velké volební okrsky a s tím související postupné nahrávání dílčích výsledků při každých volbách dochází k tomu, že kandidáti či strany s výraznou podporou ve velkých okrscích (typicky ve velkých městech a Středočeském kraji), ke konci sčítání posilují. Naopak kandidáti s velkou podporou (typicky venkovských) oblastí s malými okrsky či nízkou volební účastí v závěru sčítání ztrácí.
Vzhledem k tomu, že facebookový příspěvek neobsahuje žádné doplňující informace k systému sčítání a pouze poukazuje na možné volební „kouzlo“, označili jsme jej v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook pro chybějící kontext.
