Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v rozhovoru pro pořad Interview ČT24 mluvil mj. o situaci ve světě, a to zejména o dění na Ukrajině a o událostech ve Venezuele. Následující analýza se zabývá faktickými výroky o korupci na Ukrajině, vzniku tamní vlády a o tom, jestli se v době války mohou konat prezidentské volby.
Miloš Vystrčil (ODS): „Když je korupce na Ukrajině, tak co se děje? Jermak je pryč.“
PRAVDA
Bývalý vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podal rezignaci na svůj post několik hodin poté, co u něj doma proběhla antikorupční razie vedená Národním protikorupčním úřadem Ukrajiny.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reaguje na dotaz moderátora, který se ptá, jakým způsobem předseda hnutí SPD Tomio Okamura nahrává prokremelské propagandě ve svém novoročním projevu. Z takového jednání totiž Okamuru vinila opozice. Vystrčil v odpovědi vysvětluje, že Okamura se podle něj tohoto jednání dopustil, když v projevu zdůraznil korupci na Ukrajině, zatímco korupci v Rusku opomenul. Dodává, že na rozdíl od Ruska vedou případy korupce na Ukrajině k rezignacím politických představitelů, a jako příklad uvádí rezignaci ukrajinského politika Andrije Jermaka.
Rezignace Andrije Jermaka
Andrij Jermak zastával pozici vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od února 2020. Dne 28. listopadu 2025 proběhla v Jermakově domě protikorupční razie, kterou vedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP). Jermak ještě tentýž den oznámil rezignaci na funkci šéfa prezidentské kanceláře. Média informovala, že politik na svém telegramovém účtu napsal, že razii nebrání a že s vyšetřovateli plně spolupracuje.
Vůči Jermakovi nebylo k datu ověřování výroku vzneseno žádné obvinění, a není tedy veřejně známé, jakým způsobem by měl v korupční kauze figurovat. Prezident Zelenskyj nicméně jeho rezignaci přijal. Jermak zároveň oznámil, že odchází na frontu.
Razie u Andrije Jermaka je spojována s korupčním skandálem kolem státního podniku Enerhoatom. Vyšetřování případu, které je známé též jako operace Midas, vede protikorupční úřad NABU a týká se korupce ve veřejných zakázkách v oblasti ukrajinské jaderné energetiky. Vysoce postavení představitelé podle úřadu požadovali od firem provize ve výši 10–15 % hodnoty státních zakázek a v opačném případě společnostem hrozili zařazením na černou listinu. Takto měli získat úplatky v hodnotě téměř 100 milionů dolarů.
Rezignace Jermaka kvůli zapletení do korupčního skandálu není v tomto ohledu ani zdaleka ojedinělá. Zejména v posledních několika letech rezignovala hned celá řada vysokých státních představitelů Ukrajiny kvůli podezření z korupce. Několik rezignací v souvislosti s různými korupčními aférami proběhlo např. z úvodu roku 2023, kdy jeden z odstoupivších byl i tamní náměstek ministra obrany. Podobně v roce 2024 rezignovali ministr zemědělství a generální prokurátor, oba taktéž kvůli podezření z korupce.
Závěr
Andrij Jermak, bývalý vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Zelenského, čelí vyšetřování v korupční kauze. Na konci listopadu 2025 u něj provedl antikorupční úřad NABU domovní prohlídku a Jermak ještě týž den na svou funkci rezignoval. Výrok předsedy Senátu Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.
Miloš Vystrčil (ODS): „Tam (na Ukrajině, pozn. Demagog.cz) je standardní režim, který vznikl na základě svobodných voleb, tak v Rusku tomu tak není.“
PRAVDA
Podle pozorovatelů OBSE zachovávaly poslední ukrajinské volby politickou soutěž a proběhly svobodně. K těm ruským organizace nebyla přizvána, dle analýz je přitom doprovázely masivní podvody. V zemi zároveň neexistuje skutečná politická soutěž a opozice je dlouhodobě umlčována.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reagoval na novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Vystrčil v rozhovoru vysvětloval, proč považuje Okamurova slova za problematická a proč podle něj nahrávají ruské propagandě. V této souvislosti zdůraznil rozdíl mezi politickým systémem Ukrajiny a Ruska. Uvedl, že Ukrajina má legitimní vládu vzešlou ze svobodných voleb, zatímco v Rusku podle něj demokratický režim neexistuje.
Volby na Ukrajině
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a pod ní spadající Úřad pro demokracii a lidská práva (ODIHR), který sleduje volby, potvrzuje, že poslední prezidentské (.pdf, str. 1) i parlamentní (.pdf, str. 1) volby na Ukrajině v roce 2019 proběhly svobodně a soutěživě, i když s mnohými nedostatky. Nové volby mají proběhnout po skončení války.
Index BTI, který zpracovává německý think-tank Bertelsmann Stiftung, hodnotí míru politické transformace, fungování institucí a kvalitu demokratických mechanismů. Sestává ze 17 kritérií, která posuzují například schopnost státu vymáhat právo, férovost voleb nebo rozvinutost občanské společnosti. Podle transformačního indexu BTI usiluje Ukrajina o posilování demokracie a realizuje reformní kroky v oblasti justice, médií a boje proti korupci. Podle BTI indexu dosahuje v případě Ukrajiny politická transformace skóre 7,8, což znamená, že se voleb na Ukrajině podle BTI mohou účastnit různorodé strany i kandidáti nebo že je zde snaha vytvořit systém brzd a protiváh.
Stanné právo na Ukrajině
V reakci na ruskou invazi bylo na Ukrajině 24. února 2022 vyhlášeno stanné právo. Jde o zvláštní právní režim, který se vyhlašuje zejména v případech napadení státu a dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou ani prezidentské volby, ani volby do ukrajinského parlamentu – Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015. Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by fungovala až do doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.
Volby v Rusku
OBSE k posledním parlamentním volbám v roce 2021 pozorovatele nevyslala. Ty se konaly poté, co Rusko – oficiálně kvůli pandemii covidu-19 – omezilo počet jejích případných zástupců na pouhých 60. Podle šéfky Parlamentního shromáždění OBSE Margarety Cederfelt takový počet nestačil k tomu, aby mohla organizace práci pozorovatelů vykonávat dostatečně kvalitně. K prezidentským volbám v roce 2024, ve kterých zvítězil Vladimír Putin, pak organizace vůbec přizvána nebyla.
Putinův režim dlouhodobě znemožňuje kandidaturu skutečně opozičních stran, z posledních prezidentských voleb byli Putinovi oponenti vyřazeni. Volby zároveň provázely podvody. Podle analýzy ruského fyzika Sergeje Špilkina dalo v roce 2021 Putinovi blízkému Jednotnému Rusku ve skutečnosti hlas pouze 31–33 % voličů, nikoliv téměř polovina, jak tvrdila ústřední volební komise. Podle analýzy serveru Novaja Gazeta Jevropa, založené na Špilkinově metodě, byla během prezidentských voleb v roce 2024 podvržena zhruba polovina hlasů.
BTI hodnotí politický systém Ruska jako režim směřující od volebního autoritářství k autokracii. BTI zdůrazňuje, že moc je silně centralizována v rukou prezidenta a vládního aparátu, svoboda projevu a organizování je potlačována a pluralitní soutěž politických stran je značně omezená.
Závěr
Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) proběhly poslední ukrajinské prezidentské i parlamentní volby v roce 2019 svobodně, přičemž zachovávaly princip politické soutěže. V případě ruských parlamentních voleb v roce 2021 Rusko omezilo počet pozvaných pozorovatelů OBSE na hodnotu, která podle organizace nebyla pro dohlížení na volby dostačující. Kvůli tomu nakonec žádné pozorovatele nevyslala. K posledním ruským prezidentským volbám v roce 2024 pak organizace pozvána nebyla. Ruský režim je označován za autoritářský až autokratický, ve volbách podle organizací i datových analytiků neprobíhá řádná politická soutěž a jsou u nich evidovány masivní podvody. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.
Miloš Vystrčil (ODS): „Nemohou být (prezidentské volby na Ukrajině, pozn. Demagog.cz). Ukrajinská ústava říká, že prezidentem je do doby, než bude zvolen nový prezident. A dokud nebudou volby, tak prezidentem je Zelenskyj.“
PRAVDA
Na Ukrajině kvůli ruské invazi platí stanné právo nepřetržitě od února 2022. Během jeho platnosti se v zemi dle tamní ústavy nesmí pořádat volby a prezident vykonává svou funkci až do nástupu nově zvolené hlavy státu. Zelenskyj tedy zůstává prezidentem až do konání dalších voleb.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reaguje na novoroční projev Tomia Okamury (SPD). Ten v něm kritizoval ukrajinské vedení kolem prezidenta Volodymyra Zelenského (video, čas 4:25). Vystrčil podotýká, že na Ukrajině režim vzešel ze svobodných voleb. Moderátor poté poznamenal, že Zelenskému sice mandát skončil, ale volby ani být nemohou. S tím předseda horní komory Parlamentu souhlasí a vysvětluje, proč je Zelenskyj stále hlavou státu.
Prezidentské volby na Ukrajině
Podle ukrajinské ústavy je tamní prezident volen na pět let. Volodymyr Zelenskyj byl zvolen v dubnu 2019 a prezidentského úřadu se ujal po složení slibu 20. května 2019. Za běžných okolností se tak měly další řádné prezidentské volby konat v březnu 2024. Zelenského funkční období by v takovém případě skončilo v květnu téhož roku.
Ukrajina nicméně v reakci na ruskou invazi z 24. února 2022 vyhlásila stanné právo a to je k datu, kdy byl výrok vysloven, stále platné. Podle ukrajinského zákona o právním režimu stanného práva není možné v době jeho trvání pořádat prezidentské, parlamentní ani jiné volby a referenda.
Ukrajinská ústava sice v této souvislosti vymezuje práva, která jsou neomezitelná v mimořádném režimu – např. rovnost občanů před zákonem, právo na život či právo na svobodu. Právo volit a být volen ani konání voleb však do tohoto výčtu nepatří. Během stanného práva platí i zákaz změn ústavy. Ukrajinské zákony rovněž počítají s tím, že po ukončení stanného práva dojde k zahájení nového volebního procesu do jednoho měsíce.
Ústavní kontinuita za stanného práva
Také situaci, kdy se nemohou nové volby konat, tedy např. během stanného práva, upravuje ukrajinská ústava. Ta výslovně uvádí, že pokud by funkční období tamního parlamentu skončilo během stanného práva, jeho pravomoci trvají až do dne prvního zasedání parlamentu zvoleného po zrušení tohoto práva.
U prezidentské funkce ústava stanovuje, že prezident Ukrajiny „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Výkon funkce tak nutně nekončí uplynutím pětiletého funkčního období, ale až okamžikem, kdy se úřadu ujme prezidentův nástupce. S tímto výkladem v únoru 2025 souhlasila ve svém usnesení i Nejvyšší rada Ukrajiny.
Závěr
Ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb v době, kdy v zemi platí stanné právo. To bylo na Ukrajině vyhlášeno v únoru 2022 v reakci na ruskou invazi a k datu vyslovení výroku je stále v účinnosti. Ústava dále upravuje, že hlava státu vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta. Protože tedy není legálně možné konat volby, prezident Zelenskyj ve své funkci pokračuje i po uplynutí standardního pětiletého mandátu. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.
