Do druhého kola senátních voleb se v benešovském obvodu probojovali dva právníci – dosavadní senátor Zdeněk Hraba a poslankyně Helena Válková. Kandidáti v debatě na Českém rozhlase mluvili o zpomalení mimořádné valorizace penzí, Istanbulské úmluvě nebo zbraňové legislativě. Jejich nepravdivé výroky rozebíráme v následující analýze.
Helena Válková (ANO): „Pan senátor (Zdeněk Hraba, pozn. Demagog.cz) také zvedl ruku pro to, aby se zrušila valorizace, nevrátil nám to do Poslanecké sněmovny.“
NEPRAVDA
Novela zákona o důchodovém pojištění, která snížila mimořádnou valorizaci penzí, byla schválena oběma komorami parlamentu minulý rok v březnu. Senátor Zdeněk Hraba u hlasování nebyl přítomný, a pro návrh tedy nehlasoval.
Helena Válková mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Podle ní senátor Zdeněk Hraba tuto změnu podpořil, stejně jako celá horní komora, kvůli čemuž se návrh nevrátil do Sněmovny k případným úpravám. Uvádí, že následně hnutí ANO dle ní muselo jít k Ústavními soudu, který v lednu 2024 rozhodl, že úprava nebyla protiústavní.
Vládní návrh na snížení valorizace
Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.
K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.
Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.
Hlasování v Senátu
Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.
Závěr
Senátor Zdeněk Hraba tedy zpomalení mimořádné valorizace nepodpořil, jelikož při hlasování Senátu nebyl přítomný. Výrok Heleny Válkové proto hodnotíme jako nepravdivý.
Zdeněk Hraba (nestr. navržený ODS): „V Británii se nesmí nosit nože, v Německu je to omezeno na 6 centimetrů.“
NEPRAVDA
Ve Velké Británii je nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka pro skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu je až na výjimky povoleno nošení nožů s délkou čepele do 12 cm.
Zdeněk Hraba (nyní nestr. za STAN) v kontextu výroku mluví o novele Listiny práv a svobod, která zakotvila právo občanů na obranu i se zbraní. Poukazuje na to, že v některých západních zemích, jako je Německo či Velká Británie, jsou omezeny možnosti nošení zbraní a obranných prostředků, což podle něj omezuje schopnost občanů se bránit.
Velká Británie
Ve Velké Británii je nelegální na veřejnosti nosit většinu nožů nebo zbraní bez oprávněného důvodu. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří kapesní skládací nože, které nemají čepel delší než 3 palce (7,6 cm) a pojistku proti zaklapnutí. Oprávněný důvod pro nošení nože nebo zbraně je potom ve Velké Británii např. při práci, z náboženských důvodů nebo jako součást národního kroje.
Německo
V Německu upravuje držení nožů a zbraní zákon o zbraních tzv. Waffengesetz. Podle tohoto zákona je zakázáno nosit nože s pevnou čepelí delší než 12 cm nebo skládací nože s pojistkou, které je možné otevřít jednou rukou (tzv. Einhandmesser). Zákon tedy povoluje nošení skládacích nožů s obouručním otevíráním i nože s pevnou čepelí do 12 cm. Kromě toho je možné nosit i jinak nepovolené nože, pokud je k tomu legitimní důvod. Podle zákona se může jednat o výkon zaměstnání, sport nebo „zachovávání tradic“.
Závěr
Ve Velké Británii je tedy skutečně nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka na skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu platí zákaz nošení jednoručních nožů a nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm. Protože Zdeněk Hraba v případě Velké Británie opomíjí výjimku pro nože s čepelí do 7,6 cm a v případě Německa uvádí nesprávnou povolenou délku čepele, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.
Helena Válková (ANO): „Všechny země kolem nás jí (Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, pozn. Demagog.cz) přijaly.“
NEPRAVDA
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ratifikovala většina členských zemí Rady Evropy. Kromě Česka ji ale neratifikovaly ani další země ve střední Evropě (tedy „okolo nás“) jako Slovensko a Maďarsko. Smlouva neplatí ani v Litvě či Bulharsku.
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, také známé jako Istanbulská úmluva, vznikla už v roce 2011 v Istanbulu. Jak název napovídá, úmluva se věnuje primárně domácímu a sexuálnímu násilí, jeho obětem a prevenci. V případě ratifikace úmluvy získají státy povinnost například zřídit bezplatné telefonní linky, podniknout kroky ke vzniku snadno přístupných krizových center, zajistit psychologickou pomoc (.pdf, str. 10) nebo provádět osvětové kampaně (str. 8). Cílem úmluvy je tak maximálně eliminovat násilí a diskriminaci vůči ženám (str. 4).
Většina ze 46 členských států Rady Evropy úmluvu podepsala a následně ratifikovala, aby mohla v jejich právním řádu vstoupit v platnost. V České republice je k ratifikaci Istanbulské úmluvy jako mezinárodní smlouvy nutno schválení oběma komorami Parlamentu, jak udává čl. 49 Ústavy. Vláda Petra Fialy odsouhlasila návrh ratifikace v červnu 2023. Sněmovna však projednávání odkládala a čekala až na vyjádření Senátu, který se postavil proti schválení, čímž proces ratifikace v Česku skončil.
Česká republika tak dnes patří k menšině zemí, které stále úmluvu neratifikovaly. Ve státech střední Evropy, tedy v zemích „okolo nás“, úmluva ale také nebyla ratifikována. Kromě Česka jde o Slovensko a Maďarsko. Jak ukazuje mapa níže, smlouvu neratifikovaly ani Litva a Bulharsko. Úmluva neplatí ani v dalších dvou zemích Rady Evropy, tedy v Arménii a Ázerbájdžánu, který úmluvu ani nepodepsal. Ve zvláštním postavení vůči úmluvě je v současné době Turecko, které původně úmluvu ratifikovalo už v roce 2012, ovšem v roce 2021 od svého rozhodnutí ustoupilo.
Helena Válková svým výrokem upozorňuje na to, že Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí už přijaly „všechny země kolem nás“, což není přesné. Podobně jako Česko ji neratifikovaly ani další státy střední Evropy jako Slovensko nebo Maďarsko. Kromě toho smlouva neplatí ani v Litvě, Bulharsku, Turecku, Arménii a Ázerbájdžánu. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
